Předčítač - Bernhard Schlink

Neděle v 14:57 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Předčítač

Originální název: Der Vorleser
Žánr: Román
Rok vydání: 1998
Nakladatelství: Prostor
Počet stran: 199
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Román se na pozadí osudové lásky mladého chlapce a mnohem starší ženy zabývá otázkou německé viny za zločiny druhé světové války. Poté, co patnáctiletý Michael prožil vášnivý milostný vztah k téměř o dvacet let starší Hanně, se s ní opět setkává jako student práv u soudu při procesu s dozorkyněmi z jednoho koncentračního tábora u Krakova. V jedné z nich poznal právě Hannu. Vybavuje se mu vše, co spolu prožili a snaží se vyrovnat s minulostí, kterou před ním zatajila. Hlavním motivem tohoto psychologického románu je snaha Němců o vypořádání se s nacistickou minulostí. Jeho autor využil milostného příběhu jako výchozího prostředku k zamyšlení nad otázkou viny a trestu, přístupu dvou generací k ní (stud dětí za jednání svých rodičů apod.). Román je napsán v "ich" formě - vypravěčem je sám Michael, který děj provází svými niternými filozofickými úvahami.


Můj názor: Na knihu jsem byla strašně zvědavá, neboť mne silně zaujala filmová adaptace tohoto příběhu. Úchvatná Kate Winslet spolu s Ralphem Fiennesem a Davidem Krossem sehrály dechberoucí drama, na které se prostě nezapomíná a mozek se k nim občas vrací. Film je skvost, který před knihou upřednostňuji neboť mi přišel srdceryvnější a obsáhlejší, ale ani kniha mne nezklamala.
Když jsem ji brala do ruky, překvapilo mne množství stránek. 200 stran mi přišlo strašně málo a já přemýšlela, jak to všechno chce autor vměstnat do tak malého prostoru a zda se film držel literární předlohy. Držel. Velmi věrně a pokorně.
Co mi na knize vadilo a co mi chybělo byl rozhodně nedostatek přímých řečí a rychlost celého děje. Kdyby kniha měla stran 500 a příběh by tak byl více rozepsaný, možná, že by byl nudný, ale třeba by také zachytil více autentičnosti, pravdivosti a emocionálních scén, které mi také chyběly. Kniha je navíc psána složitě, jazykem poněkud zastaralým a náročným. Mnohokrát jsem četla odstavce vícekrát, zvlášť v moralizujících a filozofických částech knihy. Opravdu jsem tomu všemu chtěla porozumět, protože mne příběh zaujal a já se ho snažila pochopit a odnést si z něj co nejvíce, ale moc se mi to nedařilo. V určitých chvílích jsem pociťovala svou nevyzrálost a jakýsi strach udělat si na to vše vůbec názor...
Vůbec nepočítejte s oddechovou knihou, ale s příběhem, který se vymyká jakémukoli pochopení. Na který můžete nazírat z mnoha úhlů pohledů, můžete nad ním hloubat dnem i nocí.
Dělí se na tři části. První z nich je určitým způsobem romancí, příběhem lásky, která není zcela opětována a kterou probublává tajemství. Druhá část se zabývá právem a soudními procesy obžalovaných dozorkyň koncentračních táborů a ve třetí části by se mělo konat rozuzlení, vyústění života postav, které se koná, ale vysvětleno není nic, protože to vysvělit nelze.
Je to příběh lásky, viny, zločinu a především je o otupělosti...
Autor se tímto příběhem snaží vypořádat s nacistickou historií své země. Hrdinku Hannu, kterou stvořil a která by snad měla být schopna obsáhnout německou minulost, toužíte probádat, autor to však nedovolí. Neotevře to, co ji vedlo k tomu a tomu, proč se stalo to a to, jak vnímá tohle a tamto. A tím pádem se tajemná uzavřená postava stává někým koho byste měly nenávidět a odsoudit, avšak nejde to. Nejde, protože nahlédnete do jejích bezbranných a lidských částí jejího světa a vám tahle žena zanechá stopu ve vašem mozku.
Kniha se zabývá spoustou otázek a opravdu není lehké na ně odpovědět, je to nemožné, neboť něco jako "správná odpověď" neexistuje. A přemýšlet nad nimi nás nutí se otřásat všemi možnými emocemi.
Dle mého je kniha výborným psychologickým románem zabývající se otázky holokaustu, viny a trestu, zrady, studu, moci a strachu. Je lehce filosofická s podtónem romantiky. A nabízí další čtenáři přitažlivé téma: to, jaké to je milovat zločince...

 

Kam dál

Reklama