Květen 2015

Bez naděje - Colleen Hooverová

29. května 2015 v 22:33 | Anna 13 |  Pro mládež
Bez naděje

Originální název: Hopeless
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2014
Počet stran: 384
Nakladatelství: Yoli
Vazba knihy: Paperback

----------- Série: Bez naděje (1.díl), Ztracená naděje (2.díl)-----------


Anotace: Pravda vede někdy k větší beznaději než víra v lež. Tohle zjištění čeká sedmnáctiletou Sky poté, co se seznámí s Deanem Holderem - možná jediným klukem, kterého provází ještě horší pověst než ji. S klukem, s nímž poprvé ucítí něco, co v ní všechny povrchní známosti předtím probudit nedokázaly. Holder ji uchvátí i vyděsí už během prvního setkání, ale hlavně ji dokáže zbavit citové otupělosti, kterou už začala považovat za součást její povahy. A vyvolat v ní vzpomínky na minulost... vzpomínky tak bolestné, že by si přála nechat je dál hluboko pohřbené. Sky podvědomě vycítí nebezpečí a snaží se udržovat si od Holdera odstup. Ten se ale nehodlá snadno vzdát. Dívka krůček po krůčku zjišťuje, že Dean Holder není vůbec tím, za koho ho považovala. A postupně odkrývaná tajemství vedou k otázce, kdo je vlastně ona sama...

Můj názor: Tuhle knihu jsem šla číst s tím, že to bude nějaký dívčí románek se známou zápletkou a že si u toho pěkně oddychnu. Tak to, ale tedy vůbec není. Kniha je jedním slovem strhující. Stačí jedna věta a celý příběh se otočí o 180 stupňů. Opravdu jsem takovou sílu nečekala. Určitě si knihu koupím a přečtu si další díl, protože je to jedna z těch knih, kterou přečtete rychle a ani se nenadějete a je konec. A vy: Cože to to už skončilo? A jak to bude dál?

SLIB MI, ŽE KDYŽ KVŮLI NĚMU BUDEŠ SMUTNÁ, BUDEŠ MYSLET NA OBLOHU.

Kniha vlastně začíná jako úplně normální příběh jedné holky. Možná není tak moc obyčejný jak se zdá, ale pro čtenáře bude známý. Jakmile se, ale na scéně objeví přenádherný kluk jménem Holder, kvůli kterému se mi mnohokrát zastavilo srdce a poprvé se velmi nevšedně a tajemně seznámí se Sky, začne to být napínavý. Chci říci, že jsem snad žádný zamilovaný pár (kromě Belly a Edwarda) tak necítila a neviděla jako tento. Všechno jsem s nimi prožívala a úplně se odpojila od reality. Strašně se k sobě hodí a já je oba moc miluji.

A DĚKUJI TI ZA TO, ŽES MĚ PO TĚCH LETECH NAŠEL.

Dean Holder je kluk, ze kterého se Vám budou podlamovat kolena, na kterého budete myslet každý večer před spaním, kterému během knihy dáte své srdce, kterého budete chtít políbit a obejmout, do kterého se prostě zamilujete a budete netrpělivě čekat na okamžik, kdy si svlékne tričko...

POTŘEBUJU TĚ POLÍBIT.

Kniha je o velké lásce, kterou budete hlavním hrdinům přát, kterou jim budete závidět a o které budete snít, ale je i o smrti, osudu, znásilnění a zaobírá se vážnými tématy, takže nečekejte nějaký ten románek. To, že vlastně v jednu chvíli Sky ani neví kým je, je dost děsivé. Autorka vymyslela úžasné zápletky a témata, která se do knihy skvěle hodí i když je třeba vůbec nečekáte...

V TU CHVÍLI JSEM BYLA SOUSTŘEDĚNÁ JEN NA NĚJ A NA SVOJE SRDCE, NA TO, JAK ZÁROVEŇ PŘEKYPUJE LÁSKOU A BOLESTÍ.

To jak v knize vše zapadne do sebe je úžasné a vy si uvědomíte, jak vše na světě má své místo a důvod proč tak je. Před přečtením této knihy jsem si také myslela, že už lepšího, krásnějšího a úžasnějšího literárního hrdinu než je Jacob Blak nebo Augustus Waters nepotkám, ale Holder je ten kluk, kvůli kterému jsem tuto knihu nedokázala odložit. To je kluk, kterého jsem ještě nevytěsnila z hlavy a na kterého ve dne v noci myslím. Nemohu se dočkat na další díl, až se s ním opět setkám...

Jíst, meditovat, milovat - Elizabeth Gilbertová

27. května 2015 v 15:09 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Jíst, meditovat, milovat

Originální název: Eat, pray, love
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2010
Počet stran: 348
Nakladatelství: Metafora
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Ve věku třiceti let má Elizabeth Gilbertová vše, co se od moderní, vzdělané a ambiciózní Američanky očekává: manžela, dům na venkově a úspěšnou profesionální dráhu, Jenže místo aby se cítila šťastná a naplněná, ji pohlcuje panika, zoufalství, a zmatek. Prošla rozvodem, tíživou depresí, dalším neúspěšným milostným vztahem a podle svého názoru zklamala veškerá očekávání.
Aby se z toho všeho vzpamatovala, odhodlá se k radikálnímu kroku. Dopřeje si čas a prostor, aby zjistila, kdo ve skutečnosti je a co opravdu chce. Opustí zaměstnání a úplně sama se vydá na roční pouť kolem světa.
V Itálii studuje umění rozkoše, učí se italsky, flirtuje, nezřízeně hoduje a přibere dest nejšťastnějších kilogramu svého života.
V indickém ášramu se pokouší přiblížit k Bohu a absolvuje čtyřměsíční duchovní cestu do vlastního nitra, na níž nechybí ani tak zdánlivé protiklady jako je vztek, transcendentální meditace, černý humor, mantry a vize.
V Indonésii pak hledá svůj konečný cíl: rovnováhu, schopnost vybalancovat svůj život mezi světským potěšením a pravou zbožností. Na Bali se stane žačkou svérázného starého šamana a úplně nečekaně najde to, co už nikdy nedoufala najít.
Pokud jste se i vy někdy vzbudili s naléhavou touhou změnit sebe i celý svůj život, je pro vás tahle kniha tou nejlepší inspirací.


Můj názor: Spisovatelka Gilbertová má neskutečný spisovatelský talent a tak se díky stránkám v knize dostanete spolu s ní až do Itálie, Indie a Indonésie. Poznáte spoustu vůní a chutí, nasajete mořský vzduch, poznáte úžasné lidi a budete spokojení. Na tuto knihu mám jen samé pozitiva a všem ji doporučuji.

BYL VÁM DÁN ŽIVOT A JE VAŠÍ POVINNOSTÍ NALÉZT V NĚM NĚCO KRÁSNÉHO, BEZ OHLEDU NA TO, O JAK DROBNOU KRÁSU SE JEDNÁ.

Kniha mi toho dala opravdu hodně. Díky ní jsem si uvědomila opravdu hodně věcí týkající se Boha, náboženství, duše a lidí obecně. Jsem přesvědčena o tom, že se chci v životě naučit meditovat. Strašně mne to láká. Chtěla bych to umět i když vím, že je to těžké a i sama Liz s tím měla problém. Je to však něco krásného, co Vás udělá šťastnými.
Prostřední část knihy, týkající se Indie jsem si užila nejvíce. Ášram mne zajímal. Měla jsem ráda Richarda a zdejší obyvatele. Určitě se sem zase prstřednictvím knihy vrátím.

TEPAJÍCÍ MODRÁ ENERGIE NEUSTÁLE PROUDÍ MÝM TĚLEM A V UŠÍCH SLYŠÍM JAKÝSI HUKOT, KTERÝ JE UŽ TAK SILNÝ, ŽE HO NADÁLE NEMŮŽU VYDRŽET...

Lásku, kterou Liz našla v Indonésii na Bali jsem si představovala trochu jinak. Ale objevila jsem tam dva úžasné lidi. Ketuta Lijera. Starého šamana a léčitele, který učil Liz meditovat a četl ji z ruky. Tento stařík je opravdu skutečný a já bych ho ráda poznala. Líbí se mi představa, že mám u sebe čtyři bratry, kteří mne ochraňují a navádějí na správnou cestu, jak to popisoval Ketut. A pak Wajan. Žena, léčitelka, matka, intrikánka... Ta mne zajímala úplně nejvíce.
Když si ještě představím, že všichni lidé a místa jsou skutečné...

TOHLE MÍSTO, NA KTERÉ MĚ ZAVEZL, BYLO NEJLEPŠÍ NAPODOBENINOU RÁJE, JAKOU JSEM ZATÍM VIDĚLA...

Během čtení první části si zamilujete i italštinu. Na každé stránce je alespoň jedno italské slovíčko.
Attraversiamo... že nevíte co znamená? Tak si to přečtěte v knize. Budete velmi překvapeni...

UŽ NEBYLO BOHEM, ALE LIDSKOU BYTOSTÍ SE VŠEMI RIZIKY A ROZKOŠEMI, KTERÉ S TOUTO MATOUCÍ INKARNACÍ SOUVISEJÍ. ZDÁLO SE, ŽE MU TO NEVADÍ...

Poznáte hodně odlišné kultury a lidi. Zdá se mi, že to lidé na světě občas strašně přehánějí a komplikují. Se všemi těmi svými obřady a věštbami... Například, když se Wajan rozhodovala o koupi toho domu nebo ten obřad s dítětem, které se poprvé dotkne země. Ale ať si každý žije svůj život jak chce. Každý lidský život je jiný a tak to je dobře, tak to má být...

Řbitov zviřátek - Stephen King

10. května 2015 v 21:09 | Anna 13 |  Horory

Originální název: Pet Sematary
Žánr: Horor
Rok vydání: 1994
Počet stran: 398
Nakladatelství: Laser
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Ocenění: literární ceny Locus 1983, kategorie Best Fantasy Novel, 7. místo

-----------Zfilmováno------------



Anotace: Rodina Creedových se usadí ve starém domě v půvabném prostředí venkova státu Maine. Otec lékař, krásná žena, rozkošné děti. Zdálo by se, že nic nemůže překazit jejich štěstí... Avšak objevuje se Cosi, co mrazí krev v žilách, Cosi strašnějšího než sama smrt. Cosi nesrovnatelně příšernějšího a silnějšího...

Můj názor: Mistr Stephen King. Geniální kniha. Nejděsivější kniha, kterou kdy napsal...
Knihu mi doporučil tatínek, který ji četl zamlada a říkal, že je to tedy něco. A to tedy je. Dokonalá atmosféra příběhu, perfektně vykreslené postavy a místa. Byla to moje druhá kniha od Kinga, první byl Lunapark, ale tahle byla fakt strašidelná.
Viktor Pascow mě v noci strašil. Bála jsem se, že se objeví i když je to jen smyšlená postava, tak mi prostě naháněla neuvěřitelný strach.
Rodina Creedová mi byla strašně sympatická. Oblíbila jsem si Louise i Rachel, malou Ellie a Gage. Dokonce, když Gage zemřel tak jsem si přála, aby ho šel Louis vykopat na hřbitov i když vím, že bych se toho okamžiku měla spíše děsit! Ale já jsem tak strašně chtěla vědět co by se stalo... Konec knihy byl mistrovský a geniálně napsaný, že jsem vůbec nevnímala okolní svět a jen koukala do té knihy a potlačovala jsem křik...

PŮDA MUŽSKÉHO SRDCE JE KAMENITĚJŠÍ...

Jud Crandel byla také tak nádherná postava, že mám z toho pocit, že tento muž snad musí někde existovat. To jeho vyprávění, pověrčivost, jeho terasa, chesterfieldky, tajemství, která v sobě skrýval... Opravdu dlouho na něj nezapomenu.
Rachelin zážitek z dětství ze sestřiny smrti mnou také hodně otřásl. Až mám někdy dojem, že se s těmi postavami King setkal, že je zná osobně, že existují.
Tu cestu lesem z Ludlow až na Řbitov zviřátek, přes polom k Mikmackému pohřebišti jsem zbožňovala. Byla tak tajemná, strašidelná, ...

SMRT JE STAV, KDY , USTÁVÁ BOLEST A NASTUPUJOU JEN HEZKÝ VZPOMÍNKY. NENÍ TO KONEC ŽIVOTA, ALE KONEC BOLESTI.

Co nám chce tato geniálně mistrovsky napsaná kniha říci? Smrt je věc, kterou by jsme měli přijmout tak jak je a ne se snažit vrátit čas nebo tak něco. Neumím to úplně přesně vysvětlit, ale lidé si neuvědomují jak je smrt přirozená a dělají věci, které jsou nepřirozeně nadpřirozené... Musí si uvědomit co je život...

CHCEŠ VZKŘÍSIT ZOMBÍKA Z DRUHOŘADÉHO HOROROVÉHO FILMU?

Knihu vřele doporučuji a pokud Vás zajímá jestli se kouknu na film, tak nekouknu. Nechci si zkazit to co teď v sobě mám...