Červen 2015

Karolína - Iva Procházková

20. června 2015 v 17:56 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Karolína. Stručný životopis šestnáctileté

Žánr: Dívčí román
Rok vydání: 2015
Počet stran: 224
Vazba knihy: vázaná
Nakladatelství: Mladá fronta


Anotace: Napsat stručný životopis je těžké, zvlášť pro šestnáctiletou Karolínu, která toho na svůj věk už dost prožila. A tak se rozepisuje o své rodině a kamarádech, o tom, jak chodí na balet a sní o kariéře primabaleríny, i o rodícím se vztahu se Lvem. Ošklivý pád ze zvonice jí převrátí život vzhůru nohama. Karolína prochází těžkým obdobím, ale protože je jí vlastní tvrdohlavost, nevzdává se...

Můj názor: Jelikož miluji balet a žiji jím každý den, tak jsem se začetla do této knihy. Knížky o tanci a baletu mám ráda, ale není jich mnoho. Z této novinky jsem byla nadšená. Líbila se mi ta obálka a těšila se na další hrdinku, která bude žít v podobném světě tance jako já. Ale upřímně mě kniha zklamala.

MEZI BUDOUCNOSTÍ, MINULOSTÍ A PŘÍTOMNOSTÍ NENÍ ROZDÍL. JE TO JEDNO A TO SAMÉ.

Kniha je především určena čtenářkám od dvanácti let a já jsem skoro o tři roky starší. Proto knihu nechci moc kritizovat. Mladším dívkám by se určitě líbila, protože je psaná moc hezky. Jenom mi to přišlo celé strašně moc stručné. Mám ráda knihy nad kterými mohu přemýšlet a kde hlavní hrdina uvažuje a vše dopodrobna popisuje. To tu nebylo, aby to mladší čtenáře bavilo.

NEJDE O MATYKU, JDE O ŽIVOT.

A pokud jsem si bláhově myslela, že to bude o baletu, tak jsem se dost spletla. Myslím si, že obálka vůbec neodpovídá příběhu. O baletu se Karolína zmiňuje minimálně. Téměř vůbec. A balet podle mne tak strašně nemiluje, když se ho tak rychle vzdala. Celkově mi byla hlavní hrdinka nesympatická a strašně dětinská.

ZAMILOVAL JSEM SE DO TEBE, KAROLÍNO, JAK SE ASI MÁLOKDO ZAMILOVÁVÁ DO ČTRNÁCTILETÉ.

Mladším dívkám doporučuji, ale mě to přišlo tak nějak... nevím no. Nemám k tomu moc co říci. Snad jen to, že jsem si z knihy absolutně nic neodnesla a ke čtení jsem se musela dost nutit.

Ztracená naděje - Colleen Hooverová

19. června 2015 v 15:11 | Anna 13 |  Pro mládež
Ztracená naděje

Originální název: Losing hope
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2014
Počet stran: 336
Nakladatelství: Yoli
Vazba knihy: Paperback

-----------Bez naděje (1.díl), Ztracená naděje (2. díl)-----------


Anotace: Bez naděje. Příběh o dívce Sky, která se ztracenými vzpomínkami na šokující události svého dětství najde i dávného kamaráda. Chlapce, bez jehož pomoci by nic z toho nedokázala. Deana Holdera, který se pro ni stane víc než jen přítelem... Jak ale stejný příběh vnímá Holder, mladík s drsným zevnějškem a citlivým srdcem? Na jeho život dopadá stín tolika tragédií, až se zdá, že se z jejich chladu nikdy nevymaní. Vyčítá si, že nedokázal ochránit ani svou kamarádku z dětství, ani sestru - dvojče Les, která před rokem spáchala sebevraždu. Když v samoobsluze náhodou narazí na už téměř dospělou Sky, je to pro něj jako zjevení. Možnost začít aspoň v jednom případě znovu. Má ale právo prozradit dívce pravdu? Nebo bude milosrdnější lhát? Jenže jak potom může připustit, aby se do něj zamilovala? A dokáže skutečná láska vyrůst ze lži? Holder téměř ztrácí naději... jen už nikdy nechce ztratit Sky.

Můj názor: Přečetla jsem si první díl a byla jsem fascinovaná... Když mi tatínek jen tak koupil druhý díl, byla jsem štěstím bez sebe. Moc dobře jsem věděla, že kniha v podstatě nikam nepostoupí. Že je to ten samý příběh, akorát z pohledu Deana Holdera, do kterého jsem se opravdu zamilovala. Tak nádherně jsem se začetla do jeho světa...

ŠEST LET JSME ŽILI VE SVĚTĚ, KDE DOSPĚLÍ MAJÍ VŽDYCKY PRAVDU A DOBRÝM LIDEM SE NESTÁVAJÍ ŠPATNÉ VĚCI.

Líbilo se mi, že děj začal ještě před Lesinou smrtí. Chtěla jsem vědět jak to všechno dopodrobna bylo. Také se mi moc líbilo, že si Holder s Les jakoby psal. To bylo opravdu nádherné počtení. Pořád jsem si jí snažila představovat jak tam někde s ním je. Dost jsem si jí oblíbila. Co já bych dala za to, abych měla takového bratra, jako byl Dean Holder.

ZAMILOVAL JSEM SE DO CELÉ DÍVKY.

Vím, že tu pořád píšu jen o Holderovi, ale mě prostě nepřestane fascinovat. Strašně moc ho obdivuji a přeji si, aby byl skutečný. Les a Holder, to jsou dva úžasní literární hrdinové, kteří si prožili každý strašně težké a bolestivé chvíle, nicméně se zdá, že budou šťastní...

PAK SE ZE MĚ POKUSILA VYLÍBAT DUŠI.

Nikdy knihu nepřestanu doporučovat. Pokud si myslíte, že je to jen nějaký sladký dívčí románek s happyendem, tak se dost mýlíte. Je to kniha plná bolesti..., ale i štěstí. O chlapci, kterému se zabije jeho jediná sestra a zhroutí se mu rodina. Ztratí ve svém životě dvě osoby, které nejvíce miloval. O dívce, která se ve svých osmnácti letech dozví, že je někdo úplně jiný a navíc se ji vybaví minulost, která spíš připomíná horor. Oba dva, ale potká to nejcennější: láska. O tom jak to ti dva všechno zvládly si přečtěte v této knize.

V MINULOSTI SE MNOU CLOUMALA SPOUSTA EMOCÍ, ALE NIKDY JSEM SI DOOPRAVDY NEPŘÁL NIKOHO ZABÍT... NE TAK, JAKO ZROVNA TEĎ TOHO CHLAPA.

Nepřeji si nic víc, než aby se Colleen rozhodla sepsat třetí díl. Třeba z budoucnosti těchto dvou lidí...

TEN HAJZL SEBRAL MOJÍ SESTŘE SÍLU ŽÍT A JÁ HO ZA TO CHTĚL ZABÍT.

Ještě jeden poslední nejhezčí citát:

CHCI, ABY SES DÍVAL... PROTOŽE TEĎ TI DÁM POSLEDNÍ KUS SVÝHO SRDCE.






Papírová města - John Green

16. června 2015 v 17:09 | Anna 13 |  Pro mládež
Papírová města

Originální název: Paper towns
Žánr: Literatura světová
Rok vydání: 2014
Počet stran: 288
Nakladatelství: Knižní klub
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Chystá se film-----------


Anotace: Po úspěchu románů Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky vychází nyní v českém překladu další dílo veleúspěšného autora Johna Greena, který si i u nás bleskurychle získal početný čtenářský fanklub. Hrdinou Papírových měst je Quentin Jacobsen, normální, trochu bojácný kluk, který má od dětství rád svou kamarádku, nádherně nespoutanou Margo Rothovou Spiegelmanovou. Ta mu pak jednou ze tmy nečekaně zaklepe na okno - s výzvou, aby ji doprovázel na celonoční cestě důvtipné pomsty. Ráno jejich společné dobrodružství skončí a nastane nový den. Margo však ve škole chybí. Quentin začne pátrat a brzy si uvědomí, že pro něj zanechala určité stopy. Znal vlastně Margo? A co jsou papírová města, s nimiž se nyní setkává? Oblíbený autor přináší brilantní příběh nabitý upřímnými emocemi.

Můj názor: Předtím jsem samozřejmě četla jak Hledání Aljašky tak i Hvězdy nám nepřály do kterých jsem se zamilovala. Proto mne tolik zajímaly i Papírová města. Moc jsem od nich, ale nečekala. Četla jsem o nich hodně recenzí ve kterých se objevovalo hodně kritiky. Ale protože to napsal John Green, tak jsem do toho šla.

PODLE MĚ SE KAŽDÉMU STANE ZÁZRAK.

První stránka byla naprosto geniální. V tu chvíli jsem si opravdu myslela, že to bude superkniha. První část (kniha je rozdělena do tří částí) mě strašně moc bavila. Margo byla strašná potvora a Quentin zase strašný srab. Jejich noční dobrodružství jsem hltala. Po tom co, ale Margo zmizela a Quentin ji začal s kamarády hledat mne to přestalo bavit. Vraceli se pořád na to samé místo a jejich posedlost najít nějakou holku mi přišla ubohá. Ve skutečnosti by to takhle nikdy nebylo. Velmi jsem si oblíbila Radara. To je super postava.

PODÍVEJ SE NA TU SPOUSTU PAPÍROVÝCH LIDÍ, CO BYDLÍ V PAPÍROVÝCH DOMECH A PÁLÍ BUDOUCNOST, ABY JIM NEBYLO ZIMA...

Také mi strašně vadilo jméno hlavní postavy. V podstatě ani pořádně nevíte jak se čte a je takové zvláštní.
Margo mi zase nevím proč připomíná tyčinku Margot... :D

JE HROZNĚ TĚŽKÉ ODEJÍT - DOKUD NEODEJDETE. A PAK JE TO TA NEJSNADNĚJŠÍ VĚC NA SVĚTĚ.

Závěr z této knihy? Nechci knihu úplně kritizovat, ale na druhou stranu to nějaký extra zajímavý příběh nebyl. V podstatě ten příběh byl o ničem. Ale myšlenky, které tam John Green zanechal jsou nádherné a k zamyšlení. Jisté poselství ta kniha má, jen si ho v něm musíte najít sami, protože není tak jednoznačné jako třeba u Hvězdy nám nepřály. Přeji příjemnou četbu...

NIC NIKDY NEDOPADNE TAK, JAK SI ČLOVĚK PŘEDSTAVUJE.


Hostitel - Stephenie Meyerová

13. června 2015 v 21:40 | Anna 13 |  Sci-fi a fantasy
Hostitel

Originální název: The Host
Žánr: Sci-fi a fantasy
Rok vydání: 2009
Počet stran: 552
Nakladatelství: Tatran
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Myšlenka autorky: Druhý díl má zhruba v hlavě, ale není si jistá jestli jsou čtenáři a i ona sama schopni se rozloučit s některými postavami, aby příběh mohl reálně pokračovat...

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Melanie Stryderová se odmítá vzdát. Náš svět napadl neviditelný nepřítel. Lidé se pro tyto mimozemšťany mění na pouhé hostitelské tělo: jejich mozek ovládne vetřelec, ale tělo zůstává netknuté a zdánlivě beze změny pokračuje v předchozím životě. Obětí mimozemšťanů se rychle stane drtivá většina lidstva. Když vetřelci dopadnou i Melanii, jednu z hrstky přežívajících divokých lidí, dívka vůbec nepochybuje, že nastal její konec. Poutnice - její vetřelecká duše - která teď ovládla Melaniino tělo, dostala předem varování před problémy existence v člověku: změť pronikavých emocí, příliš mnoho smyslů, vypjatě živé vzpomínky. S jednou potíží však Poutnice nepočítá: předchozí obyvatelka těla se odmítá vzdát vlády nad svou myslí, i když tělo ji už nepatří. Poutnice bádá v Melaniiných myšlenkách a doufá, že objeví příčinu nezdolného lidského vzdoru. Místo toho Melanie naopak zaplní mysl Poutnice vzpomínkami a podobou milovaného muže - Jareda, který se dosud někde skrývá před vetřelci. A jelikož Poutnice se nemůže oddělit od Melaniiny tělesné touhy, sama začne prahnout po muži, jehož má odhalit. Když vnější okolnosti přinutí Poutnici A Melanii, aby uzavřely nedobrovolné spojenectví, vydají se spolu na nebezpečnou a nejistou pouť za mužem, kterého obě milují.

Můj názor: Jsem velká fanynka ságy Stmívání a miluji Stephenii Meyerovou. Tato kniha mě zajímala už dlouho, ale dostala jsem se k ní až teď. Byla jsem zvědavá co autorka opět vymyslela a jak se dokáže poprat s tímto tématem, když předtím slavila úspěchy s upíry a vlkodlaky. Jedna věc byla jasná: po přečtení první stránky jsem věděla, že opět nezklamala.

ŘEKL POSLEDNÍ MUŽ NA ZEMI POSLEDNÍ ŽENĚ NA ZEMI V PŘEDVEČER JEJICH ROZLOUČENÍ.

Prvních sto stran se na čtení musíte strašně soustředit. Jelikož jsou v jednom těle dvě duše, které se pořád dohadují a hádají, tak je to opravdu masakr. Také v podstatě ničemu nerozumíte. Neznáte profese, které ti mimozemšťani mají, jejich techniku a smysl žití, ale brzy se vše začne vyjasňovat a začne se to celé ubírat úplně někam jinam. Četla jsem, že se některým lidem, chtěla kniha přestat číst, ale nedělejte to, protože přijdete o úžasný literární zážitek, který nikdy nezapomenete.

CHTĚLA JSEM TO JÁ NEBO TO TĚLO?

Nakonec se z opuštěné pouště dostanete do jeskyní, kde se začne objevovat strašně moc postav a vy si jen tak tak pamatujete jak kdo vypadá a co dělá. Brzy si je, ale oblíbíte, protože jsou všichni (i Hledačka) úplně skvělí. Miluji postavy, které stvořila Stephenie. Ona je literární Bohyně...

NEBÁL SE UMŘÍT, NEBÁL SE ŽÍT A... NEBÁL SE VĚŘIT. ZEMŘEL JAKO ČLOVĚK, NIKDO Z NÁS NEMŮŽE ŽÁDAT VÍC.

Kniha vás zasáhne tak, že kvůli ní nespíte, přemýšlíte nad postavami. Já jsem si pořád vytvářela nové a nové cesty po kterých by měli hrdinové jít. Rozhodovala jsem za ně a pak jsem je v duchu chválila za jejich rozhodnutí, nadávala jsem jim, postrkovala jsem je tam a tam, bála jsem se o ně. Ještě nikdy jsem se v knize nebála o nikoho víc než o Jeba. Tento starý muž byl...

TAK ZAČAL MŮJ DESÁTÝ ŽIVOT.

Láska. Tu dokáže Meyerová popsat těmi nejkrásnějšími způsoby. Nepřestaně mě ohromovat. Jedno tělo, v něm dvě duše. Dva mladíci, každý z nich miluje tu jednu. Co teď???

ČÍM TO BYLO, ŽE PO LÁSCE LIDÍ JSEM TOUŽILA MNOHEM VÍC, NEŽ PO LÁSCE SVÉHO VLASTNÍHO DRUHU?

Kniha versus film? Film jsem viděla až po přečtení knihy. Ne, že bych ho úplně kritizovala, povedl se mnohem více, než Twilight saga, ale na knihu prostě nemá ani v nejmenším. Určitě se na film podívejte, ale až po knize. O ten svět, který si vytvoříte v hlavě čtením můžete po zkouknutí filmu přijít. Ale já jsem o něj naštěstí nepřišla...
Děkuji Vám, Stephenie Meyerová