Dopisy lásky - Maria Nurowská

11. července 2015 v 15:28 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Dopisy lásky

Originální název: Listy milosci
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2005
Počet stran: 253
Nakladatelství: Motto
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Sedmnáctiletá Elžbieta se dostane do varšavského ghetta a v nelidských podmínkách se snaží přežít. Za každou cenu... Přeje jí štěstí - nakonec se zachrání a pod falešným jménem vede v rodině lékaře Korzeckého, do něhož se zamilovala na první pohled, nový život. Nebezpečí odhalení však hrozí i po letech. Proč nemůže Elžbieta prozradit svou pravou identitu ani po válce?

Můj názor: Je těžké k této knize napsat recenzi, protože kniha je strašně zvláštní a zajímavá, ale nějak se nedotkla mého srdce, protože postavy byly jedním slovem příšerné a sobecké. Hlavní hrdinku jsem neměla ráda od samého začátku. Strašně mi vadil její pohled na smrt a její myšlenky mi přišly tak směšné a sobecké. Samozřejmě, že se příběh odehrává v úplně jiné době, ale stejně si myslím, že mohla být více vděčná lidem, kteří ji pomohly a ne hned všechny odsuzovat...

PROČ JSI MĚ UČIL, JAK SE MÁ UMÍRAT, PROČ JSI MI NEŘEKL, JAK MÁM ŽÍT?

Muži, kteří se kolem hlavní hrdinky objevovaly mi nebyly ani trochu sympatičtí. Až na jednoho. Na toho kloučka, který vsunul svou dlaň do její, když jim zemřela blízká osoba... Michal. Ten malý kluk, který na stránkách knihy rostl a rostl. Vztah, který Elžbieta popisuje mezi ní a Michálkem je opravdu nádherný. Autorka popsala tento druh lásky tak dokonale, že bylo těžké si uvědomit jaké to v budoucnu muselo pro Elžbietu být...

NECHÁM TADY DOPISY, KTERÉ JSEM TI PSALA BĚHEM TĚCH DLOUHÝCH LET...

Celý příběh je vlastně sepsán do sedmi dopisů, které Elžbieta píše svému milovanému Andrzeji a je v nich v podstatě celý její život. Má nejoblíbenější postava z knihy je Marynka, kterou jsem obdivovala za její sílu. Být ní, tak nevydržím...
Příběh bych Vám opravdu doporučovala, protože ten konec, který jsem opravdu nečekala Vám vlastně převrátí veškeré názory, které jste si během knihy vytvořily k Andrzeji.

ČEKÁM NA TEBE, ANDRZEJI...

Co se mi vlastně na knize nelíbilo? Hlavní hrdinka, její vztah k můžům a muži samotní, také trochu moc náboženství, jinak byl vlastně příběh nádherně vymyšlený a ke konci se opravdu přesvědčíte o síle lásy, která je u těchto dvou lidí jedinečná... A také si knihu přečtěte už kvůli Marynce. Tu musíte poznat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ZÓNA ZÓNA | E-mail | 11. července 2015 v 19:23 | Reagovat

Určitě si přečtu. Zajímavé hodnocení láka. Rozporuplnost podněcuje mnohem víc, než buď kladná či záporná kritika. A smrt přitahuje vždy. Jen konečně vědět, co se za ní ukrývá...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama