Srpen 2015

S láskou, Rosie - Cecelia Ahernová

29. srpna 2015 v 11:49 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
S láskou Rosie

Originální název: Where Rainbows End
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2014
Počet stran: 447
Nakladatelství: Motto
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------

Anotace: Nejlepší přátelé Rosie a Alex se musí vinou osudu rozloučit na neurčito, aniž by si dokázali navzájem přiznat pravdu o svých citech. Jejich přátelství pokračuje dlouhé roky pouze prostřednictvím e-mailů, dopisů a dlouhých telefonních hovorů, které si vyměňují přes oceán. Žijí své vlastní životy a hledají štěstí a poklad na konci duhy. Přujdou na to, že ho mají na dosah ruky už dávno? Dostane jejich láska druhou šanci?

Můj názor: Viděla jsem první film a hned jsem se do něj zamilovala. Zbožňovala jsem Alexe a strašně se mi líbilo jejich přátelství, které pomalu kvetlo v ohromnou a silnou lásku. Je to opravdu velmi krásný a nabitý příběh, který končí šťastně. Hlavní hrdiny si zamilujete už kvůli jejich jménům... :)

KAŽDÝ OBYČEJNÝ ČLOVĚK MÁ SVŮJ NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH.

Celá kniha je psaná formou dopisů, mailů, chatů, esemesek a pohledů. Prostě veškeré korespondence. Moc semi to líbilo, ale hodně by mě zajímal ten celý, opravdu překrásný příběh v normální podobě, vyprávěný třeba z první osoby. Myslím, že by to bylo nabitější více emocemi a pocity, ale i tak se mi ten příběh nehorázně líbil. Super postavou je také skvělá nespoutaná kámoška Rosie, jménem Ruby. Tu bych opravdu chtěla mít...

VŠICHNI POTŘEBUJEME HÝČKAT NĚJAKÉ SNY.

Velmi doporučuji si tuto knihu přečíst a pak si pustit film. Nevím, jestli je lepší než kniha... Obě podoby mají své klady a zápory. Tento příběh prostě miluji. Přeji si mít knihu doma, abych si Alexovi dopisy a maily mohla číst pořád dokola, protože to je opravdu dobrý muž.

V ŽIVOTĚ JE JEN MÁLO VĚCÍ JISTÝCH, ALE JEDNA PODLE MĚ ROZHODNĚ - AŤ UDĚLÁŠ COKOLIV, NÁSLEDKY SI NESEŠ CELÝ ŽIVOT.



Ještě jsem to já - Lisa Genova

19. srpna 2015 v 13:25 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Ještě jsem to já

Originální název: Still Alice
Žánr: Román
Rok vydání: 2009
Počet stran: 243
Nakladatelství: Práh
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Alice Howlandová je hrdá na to, co v životě dokázala. Ačkoli jí bude teprve padesát, je uznávanou profesorkou kognitivní psychologie na Harvardu a světově proslulou odbornicí v oboru psycholingvistiky, má tři dospělé děti a úspěšného manžela, také známého vědce. Zničehonic se však u ní začne projevovat nezvyklá zapomnětlivost a chvilkové ztráty orientace a do jejího života vstoupí tragická diagnóza časné formy Alzheimerovy choroby.
Nevyhnutelné příznaky počínající demence ji pomalu připravují o osobnost a dříve tak nezávislá a ambiciózní Alice se učí žít pro přítomnou chvíli. Zatímco dřív stavěla na první místo akademickou kariéru, je najednou nucena přehodnotit nejen svůj vztah s manželem a očekávání týkající se budoucnosti jejich dětí, ale i své představy o tom, kdo je a jaké je její místo v tomhle světě. V knize sledujeme s napětím i dojetím život s časnou formou Alzheimerovy choroby. Alicin příběh je hrozný a krásný zároveň...

Můj názor: Knihu jsem si toužila přečíst strašně dlouho. Konečně se mi tedy dostala do rukou a já jsem se ponořila do příběhu padesátileté profesorky psychologie. Byla mi sympatická od první chvíle. Měla jsem ráda i její děti. Líbil se mi její život a do příběhu jsem se vtáhla velmi rychle a s nadšením. Tohle byla moje první kniha ve které jsem četla o Alzheimerově chorobě. Byl to opravdu velmi drsný příběh. Alice mi bylo neskutečně líto...

VE VTEŘINĚ BY ALZHEIMERA VYMĚNILA ZA RAKOVINU.

Kniha je jednoduše a sympaticky psaná. Strašně dobře a rychle se čte. Je, ale také velmi děsivá... Vždy, když čtu nějakou knihu o nějaké nemoci, přepadají mne velmi nepříjemné pocity. Vždy, kdyč čtu knihu o rakovině, mám strašný strach, abych ji také neměla. Takové pocity má asi více lidí. Teď jsem četla o nemoci, kterou ve svém věku mít nemohu a tak jsem se do příběhu více ponořila a nedělala si velké starosti. Pochopíte, že Alzheimer je opravdu strašlivá a děsivá nemoc. Možná drsnější než rakovina. Je to nemoc plná bezmoci a zoufalství. Nedá se s ní bojovat a nedá se nad ní vyhrát. Proto jste prostě jedním slovem bezmocní. Nic nemůžete dělat...

BYDLÍ LÁSKA V HLAVĚ NEBO V SRDCI?

Její situace je doslova strašidelná. Nesnášela jsem jejího muže. Tohle přeci nemohla být láska. Nemohl ji milovat tak moc, jak ona milovala jeho. Alice jsem v duchu pořád podporovala a přála jsem jí, aby se jí nemoc co nejvíc zpomalila. Její chvilkové ztráty orientace, paměti a poblouznění mi naháněly husí kůži... Je děsivé, když o půlnoci vyrazíte v noční košili do práce, zapomenete, že jste učitelka a na své vlastní přednášce se posadíte do lavice jako student nebo si nebudete uvědomovat rozdíl mezi kalhotkami a podprsenkou a nakonec se si vyčistíte zuby krémem na nehty...

UVÍZLA JSEM V JAKÉSI ZEMI NIKOHO, KDE SI PŘIPADÁM NEŠŤASTNÁ A OSAMĚLÁ.

Kniha je o šťěstí i neštěstí, je nabitá hrůzou a děsem, ale zároveň velmi krásnými chvílemi radosti. Kniha je vlastně o přítomném okamžiku. Tak se jím nechte unést...

PŘICHÁZÍM O SVÉ VČEREJŠKY...
ŽIJU PRO DNEŠNÍ DEN...


Terapie láskou - Matthew Quick

16. srpna 2015 v 22:26 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Terapie láskou

Originální název: The Silver Linings Play Book
Žánr: Román
Rok vydání: 2013
Počet stran: 272
Nakladatelství: Knižní klub
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Pat Peoples se vrací domů z léčebny pro duševně choré a svět kolem mu nedává příliš smysl. Jeho oblíbený fotbalový tým hraje na stadionu, který před několika měsíci ještě nestál, přátelé mají manželky a děti, ačkoli nedávno byli ještě svobodní, a nikdo mu nechce vysvětlit, jak je to možné. A hlavně s ním nikdo nechce mluvit o jeho milované ženě Nikki, se kterou se jistě brzy zase shledá, i když právě teď žijí odloučeně.
Pat si z toho ale nic nedělá, protože věří ve šťastné konce. Stačí přece na sobě pracovat, nenechat se odradit pesimismem, udržovat se ve skvělé formě a být laskavý k lidem, a život vás odmění. Tak je to přece ve všech dobrých filmech a knihách. Co si o tom myslí váš terapeut, mrzoutský táta nebo divná kamarádka Tiffany, nehraje roli. Protože je jen otázka času, kdy odluka skončí, Pat se s Nikki opět shledá a budou žít šťastně až do smrti. Nebo ne?

Můj názor: Tak tohle byla bomba. Naprostá šílená bomba. Už velmi sympatická obálka láká ke čtení a nálepka bestseller vás přesvědčuje o tom, že je to super příběh. A je to tak. Je to prostě boží...

KAŽDÝ TEMNÝ MRAK MÁ STŘÍBRNÉ LEMOVÁNÍ.

Každý si po přečtení úvodu řekne, že je to další depresivní příběh jednoho blázna. Blázna trochu možná, ale jinak tam pořád svítí sluníčko a celý příběh je nabitý optimismem. Nebo spíš tím je nabitý Pat. Pata jsem si oblíbila. Byl veselý, možná trochu naivní, ale zábavný. Bylo mi ho i líto... :(

MUSÍŠ PLAKAT PROSTŘEDNICTVÍM TANCE, ROZUMÍŠ?

Zvláštní je, že mi na knize nevadily velmi časté fotbalové zápasy. Naopak. Bavili mě. Všechno mě tu bavilo. Ta atmosféra byla neskutečná a nekonečná a já jsem Orlům fandila spolu s hlavními hrdiny.
V knize je, ale i tanec, který miluji. Pat je úžasný už je proto, že se dal do tance. Těším se na film až finálovou choreografii uvidím. Snad se to filmu povedlo úplně stejně jako knížce. Úplně jsem je viděla tančit.
Nádherně psané. Opravdu doporučuji.

MOŽNÁ MI TO NIKDY NEODPUSTÍŠ, ALE CHCI, ABYS VĚDĚL, ŽE JSEM TO UDĚLALA S TĚMI NEJLEPŠÍMI ÚMYSLY - A POŘÁD TĚ TÍM SVÝM POŠAHANÝM ZPŮSOBEM MILUJU.

Velmi zvláštní podoby lásky...
Strašně se mi líbila montáž! :D Pochopíte až přečtete :)
A pak jsem se samozřejmě nadchla pro dopisy. A ten podfuk jsem prokoukla hned. Už jsem opravdu velmi sečtělá.
Knihu si nemohu vynachválit...

KDYŽ JSME CHODILY BĚHAT, POŘÁD JSI KOUKAL NA MRAKY...


Alchymista - Paulo Coelho

16. srpna 2015 v 21:34 | Anna 13 |  Duchovní nauky
Alchymista

Originální název: O Alquimista
Žánr: Román
Rok vydání: 2005
Počet stran: 162
Nakladatelsví: Argo
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou přetvořit samu svou osobnost. Paulu Coelhovi se podařilo napsat dějově poutavý, průzračný i sugestivně symbolický příběh, který lidem připomíná, že jejich život má individuální smysl i univerzální platnost a že jej mohou vzít sami do svých rukou.

Můj názor: Máme doma dva výtisky této knížky. Ani nevím proč. Moje maminka tuto knihu vyzdvihuje do oblak. Paula Coelha čte strašně moc ráda a má od něj i další romány. A tak jsem už poněkolikáté podlehla a knihu jsem si vypůjčila na letní pobyt k babičce. Na zahradní houpačce jsem ji přečetla za jeden den. A byl to nádherný den, protože jsem ho strávila v afrických pouštích s milým pastýřem Santiagem...

KAŽDÝ ČLOVĚK MÁ POKLAD, KTERÝ NA NĚJ ČEKÁ.

Byla jsem v podstatě v pohádce. Příběh je velmi hezky psaný. Je to takový pohádkový příběh, z kterého pocházejí moudra, které nám pomáhají v našem životě. Strašně se mi to líbilo. Je to jednoduché, moudré, aktuální a dobrodružné. Co víc k tomu dodat?

ČLOVĚK MILUJE, PROTOŽE MILUJE. NENÍ K TOMU ŽÁDNÝ DŮVOD.

Co se mi na knize nelíbí je rozhodně obálka tohohle vydání. Je tak strašně barevná a dětská. Vím, že Alchymista byl vydán mnohokrát s mnohem hezčími obálkami. Tahle se prostě podle mého názoru nepovedla.

KDYŽ NĚCO OPRAVDU CHCEŠ, CELÝ VESMÍR SE SPOJÍ, ABYS TO MOHL USKUTEČNIT.

Příběh lidi navádí nebo jim vlastně ukazuje, že nejdůležitější v životě je štěstí. Proto by měl každý jít za svými sny i když jsou sebehloupější nebo nereálnější a nevzdávat se jich. Také, že pravá láska nám je dovolí uskutečnit. Protože ta překoná mnoho. A že i když toho máme hodně, můžeme chtít více. Nebo se o to snažit. Tak to je a vždy bylo. To vám ukazuje Alchymista...

NIC SE NA TOMTO SVĚTĚ NEDĚJE NÁHODOU.

Tak běžte za svým Osobním příběhem... Naplňte ho...

ŽIVOT JE ZAJÍMAVÝ PRO MOŽNOST USKUTEČNIT NĚJAKÝ SEN.


Povídky o lásce - Michal Viewegh

13. srpna 2015 v 14:58 | Anna 13 |  Povídky
Povídky o lásce

Žánr: Literatura česká
Rok vydání: 2009
Počet stran: 147
Nakladatelství: Druhé město
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Milenci mladí i mnohem starší, manželé a exmanželé, staří mládenci a vdovy, vášně přiznané i skrývané, ale třeba také složitý vztah syna a umírajícího otce, zkrátka láska v nejrůznějších podobách a odstínech - takové je základní téma nové knihy nejpopulárnějšího současného českého spisovatele Michala Viewegha. Ve všech šestnácti povídkách autor využívá svých stylistických a kompozičních dovedností a výše naznačenou tematickou pestrost vynalézavě doplňuje širokou škálou prostředků vypravěčských. Šťastnou i odvrácenou tvář lásky pozoruje Viewegh nejen s porozuměním, ale rovněž s tradičním ironickým nadhledem, takže občasný smutek či melancholii těchto krátkých próz téměř vždy povinně provází humor slovní i situační...

Můj názor: K této knize nevím co napsat. Byla to moje první kniha od Viewegha a moc se mi líbila. Lásku v mnoha podobách autor v šestnácti příbězích vystihl moc zajímavě.

LÁSKA EXISTUJE, JENOM MUSÍME UVĚŘIT VE VODU NA POUŠTI.

Jediné co mi na knize trochu vadilo byli opakující se jména. Bylo to dost matoucí.
Ale jinak úžasné příběhy na které jen tak nezapomenete. Třeba na muže, který se zamiloval do modelky na billboardu, nebo o osudové lásce s hokejistou. Velmi vás tyto příběhy překvapí.
Jsou tu i nepovedené povídky, které se mi tedy moc nelíbily. Asi dvě z šestnácti! :D
Chválím i grafiku uvnitř knihy. Moc příjemné...
Jinak opravdu nevím co bych, ke knize napsala. Povídky se špatně hodnotí. Doporučuji.
Já jsem je měla přečtené za jedno dopoledne!

JE VŠUDE KOLEM NÁS, JENOM SE TEN, CO JI HLEDÁ, MUSÍ DOBŘE DÍVAT, A ČASTO JÍ DOKONCE JÍT KUS NAPROTI.


Anastasia - Vladimír Megre

12. srpna 2015 v 16:39 | Anna 13 |  Duchovní nauky
Výsledek obrázku pro anastasia kniha

Žánr: Duchovní nauka
Rok vydání: 2000
Počet stran: 165
Nakladatelství: Valentýna Lymarenko-Novodarská - Zvonící cedry
Vazba knihy: Paperback

-----------Série: Zvonící cedry Ruska, 1. díl (celkem 10 knih)-----------


Anotace: Mladá poustevnice Anastasia odpovídá na řadu otázek týkajících se zdravého způsobu života, šťastného vztahu mezi mužem a ženou, početí a výchovy dětí. Zároveň poskytuje užitečné rady v oblasti záhrádkaření a ekologie, které jsou geniální svou jednoduchostí.

Můj názor: Zamilovala jsem si knihy, které mi pomáhají na cestě mým životem. Které mi ukazují svět takový jaký byl, je, bude a měl by být. Knihy, které mi pomáhají najít sebe samu a leccos si uvědomit. Jsou to duchovní nauky. A jsou nádherné. Zvlášť tato kniha. Tuto sérii musím přečíst celou. Nebo spíš chci. Toužím po ní...

EXISTUJI PRO TY, PRO KTERÉ EXISTUJI.

Žena Anastasia je neskutečná bytost. Mám pocit, jako bych dnes celý den, který jsem strávila četbou této knihy byla v pohádce. Protože ve světě ve kterém ona žije je svět dočista pohádkový. Jasný a šťastný. Představme si, že bychom takto žili všichni. Představte si sami sebe ve světě Anastasie. Šlo by to vůbec? Byli by jsme něčeho takového schopni? Mám pocit, že jsme už zkažení...

CHCI, ABY VŠEM BYLO DOBŘE.

O této knize se toho moc napsat nedá. Při čtení budete hlavně velmi přemýšlet a cítit. Věřte mi, že vaše pocity a emoce budou uspokojené. Alespoň při čtení. Po četbě už je to horší. Alespoň já jsem po dočtení silně toužila po takovém světě, po poznání této ženy, ale moc dobře jsem věděla, že bych toho nebyla schopna. Málo kdo by toho byl schopný. Jsme natolik zhýčkaní, že by nám tento svět nestačil. Mám pocit, že bysme v něm nepobyli ani týden. Ale nechci tu mluvit za všechny. Možná jsou to opět jen předsudky, které si tu namlouvám. Třeba bych to zvládla. Ono se to zdá jednoduché...

JENOM UVĚŘ. UVĚŘ V SEBE. UVĚŘ VE MĚ.

V Anastasii věřím. Budu si jí teď často představovat. Je to ta nejkrásnější pohádková bytost, jakou znám. Chtěla bych ji vidět a slyšet. Chtěla bych ji poznat. Večer si budu představovat, jak usíná v bohaté tajze se svým synem stuleni u medvědice.
Knihu si ještě mnohokrát přečtu, protože mne dobíjí.

VE VESMÍRU NENÍ NIKDO A NIC, CO BY BYLO SILNĚJŠÍ NEŽ ČLOVĚK, KROMĚ BOHA.


Piano - Jane Campionová, Kate Pullingerová

11. srpna 2015 v 19:27 | Anna 13 |  Historické romány
Piano

Originální název: The Piano
Žánr: Román
Rok vydání: 1995
Počet stran: 205
Nakladatelství: Mladá fronta
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Příběh němé Skotky Ady, jež se v minulém století přijela provdat na Nový Zéland za skotského farmáře, ale stala se součástí neobvyklého milostného trojúhelníku.
Na drsném pobřeží doposud jen částečně kolonizovaného ostrova však na Adu McGrathovou a její nemanželskou dcerku Floru nikdo s uvítáním nečeká. Nastávající manžel, přistěhovalec Alisdair Stewart, se k opuštěným ženám dostane až na druhý den a ihned s ním začnou potíže: odmítne Adě odstěhovat piano, jenž jí nahrazuje řeč. Úkolu nástroj odvézt se ujme Stewartův soused George Baines, a zároveň piano odkoupí. Adě pak navrhne nepříliš počestný způsob, jak je získat zpět. Brzy se však ukáže, že Baines není vyděrač a že citlivá a hrdá Ada má k němu mnohem blíž než ke svému despotickému muži.

Můj názor: Tahle kniha se zajímavým jedinečným příběhem s celkem sympatickém prostředí je nabitá hudbou, bolestí, láskou i nenávistí... Knihu si už asi zřejmě znovu nepřečtu, ale přeci jenom se mi líbila.

DEN, KDY SI USMYSLÍ NEDÝCHAT BUDE JEJÍM POSLEDNÍM.

O této knize se těžce píše. Nikdy jsem žádný historický román nečetla. Nemám ráda příběhy z neaktuální doby, kdy bylo vše tak divné. Copak je normální provdat se za muže, kterého nikdy v životě neviděla a který žije na konci zeměkoule? Tato doba byla příšerná. Jejího manžela jsem nenáviděla. George byl velmi sympatičtější i když mi ze začátku přišel jako strašný sobec.

ZA NOCÍ MYSLÍVÁM NA SVÉ PIANO V HROBĚ POD MOŘEM...

Piano byl přenádherný výtvor, který měl duši. Ale možná to bylo jen tím, že na něj hrála zrovna Ada. Ona a piano byla nerozlučná dvojka. Obdivuji ji, že se ho nakonec vzdala. Hudba, která provází děj se vám doslova zjeví. Mám pocit, že jsem ji slyšela.

MOJE VŮLE SE ROZHODLA PRO ŽIVOT!

Líbil se mi Adin vztah ke svému učiteli, příběh s vysypaným cukrem na stole i vyjmutá klávesa s vyznáním lásky. Příběh je to krásný, ale hodně mi vadila kvalita psaní. Bohužel mi kniha přišla psaná strašně jednoduše a to se k tak emotivnímu příběhu nehodilo. Možná se podívám na film o kterém se říká, že je o dost lepší než kniha. Knihu doporučuji kvůli krásnému příběhu.

A TEN POŽITEK Z HRANÍ, DO NĚHOŽ VKLÁDALA NAPROSTO VŠECHNO SOUČASNĚ SE SPOLUHRÁČEM, TEN BYL ZCELA JEDINEČNÝ.

Kotrmelce - Jana Maternová

10. srpna 2015 v 15:44 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Kotrmelce

Žánr: Román
Rok vydání: 2015
Počet stran: 296
Nakladatelství: Krigl
Vazba knihy: Vázaná


Anotace: Nedostatek lásky, příliš mnoho lásky, jen ne nikdy akorát. Kotrmelce, za kterými láska stojí. Mateřská, partnerská, macešská... On a ona vyprávějí jeden společný příběh, který se mohl stát.

Můj názor: Tak dobrá. Chci se pochlubit. Momentálně jsem totiž nadmutá pýchou. Tuhle nádhernou knihu totiž napsala moje maminka. Píše nádherně. Stvořila velmi silný příběh, který by mohl zaujmout i filmaře. Já věřím, že se z knihy stane trhák.

MILOVAT SVÉ DĚTI JE TA NEJPŘIROZENĚJŠÍ A NEJSNADNĚJŠÍ VĚC V CELÉM VESMÍRU.

Neměla bych porovnávat tuto knihu s prvotinou autorky, ale mě to nedá. Obě jsou nádherné. Obě jsou napsané z lásky. Obě obsahují situace a pocity, které určitě většina čtenářů zná. Ale tato kniha vás rozpláče. Ta první ve mne tak silné pocity nebudila. Možná je to tím, že jsem dcera ženy, která TOHLE napsala a s příběhem jsem více spjata. Možná jen já a mí blízcí si dokáží uvědomit to všechno...

CÍTÍM SE JAKO OBROVITÁNSKÝ PTÁK, KTERÝ SVÝMI MAJESTÁTNĚ ROZLOŽITÝMI KŘÍDLY CHRÁNÍ KŘEHKOST DROBNÝCH TĚLÍČEK A DUŠÍ.

Kniha vypráví především o dětech. O mateřství. O lásce ke svým vlastní dětem, o lásce k dítěti nevlastnímu i o lásce k muži, který hlavní hrdinku provází na cestě životem, který chvílemi připomíná pohádku a chvílemi peklo, které si ani nedokážeme představit. Ale i o lásce k muži, který ji možná chápe mnohem více než kdokoli jiný.

TĚHOTENSTVÍ JE MÉNĚ NÁROČNÉ NEŽ PŘÍPRAVA PĚSTOUNŮ.

Kniha je také hlubokým posláním pro určité čtenáře. Hlavně pro sociální pracovníky a lidi, kteří se zabývají svěřením bezbranných malých dětí do péče milujících rodičů, kteří by jim dali všechno. Možná je hloupé si myslet, že by se mohlo něco změnit po napsání tohoto románu. Naděje mne, ale neopouští. Tento hloupý svět by tato kniha dokázala změnit. Alespoň v určitých ohledech.

CHCI, ABY NĚKDO BREČEL.

U knihy jsem brečela v kuse asi šedesát stránek. Nejde se k tomu úplně vyjádřit. Jsem z toho ještě celá roztřesená. Přečtěte si sami. Možná jste ještě nikdy nečetly o smrti tak strašlivé, jako na těchto stránkách.
Každopádně, je kniha neuvěřitelná a nedá se jí nic vytknout. Snad jen nesympatické jméno hlavní hrdinky: Kateřiny. Ale to je věc názoru.
Tak díky.

PROCHÁZÍŠ-LI PEKLEM... KRÁČEJ DÁL.