Piano - Jane Campionová, Kate Pullingerová

11. srpna 2015 v 19:27 | Anna 13 |  Historické romány
Piano

Originální název: The Piano
Žánr: Román
Rok vydání: 1995
Počet stran: 205
Nakladatelství: Mladá fronta
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Příběh němé Skotky Ady, jež se v minulém století přijela provdat na Nový Zéland za skotského farmáře, ale stala se součástí neobvyklého milostného trojúhelníku.
Na drsném pobřeží doposud jen částečně kolonizovaného ostrova však na Adu McGrathovou a její nemanželskou dcerku Floru nikdo s uvítáním nečeká. Nastávající manžel, přistěhovalec Alisdair Stewart, se k opuštěným ženám dostane až na druhý den a ihned s ním začnou potíže: odmítne Adě odstěhovat piano, jenž jí nahrazuje řeč. Úkolu nástroj odvézt se ujme Stewartův soused George Baines, a zároveň piano odkoupí. Adě pak navrhne nepříliš počestný způsob, jak je získat zpět. Brzy se však ukáže, že Baines není vyděrač a že citlivá a hrdá Ada má k němu mnohem blíž než ke svému despotickému muži.

Můj názor: Tahle kniha se zajímavým jedinečným příběhem s celkem sympatickém prostředí je nabitá hudbou, bolestí, láskou i nenávistí... Knihu si už asi zřejmě znovu nepřečtu, ale přeci jenom se mi líbila.

DEN, KDY SI USMYSLÍ NEDÝCHAT BUDE JEJÍM POSLEDNÍM.

O této knize se těžce píše. Nikdy jsem žádný historický román nečetla. Nemám ráda příběhy z neaktuální doby, kdy bylo vše tak divné. Copak je normální provdat se za muže, kterého nikdy v životě neviděla a který žije na konci zeměkoule? Tato doba byla příšerná. Jejího manžela jsem nenáviděla. George byl velmi sympatičtější i když mi ze začátku přišel jako strašný sobec.

ZA NOCÍ MYSLÍVÁM NA SVÉ PIANO V HROBĚ POD MOŘEM...

Piano byl přenádherný výtvor, který měl duši. Ale možná to bylo jen tím, že na něj hrála zrovna Ada. Ona a piano byla nerozlučná dvojka. Obdivuji ji, že se ho nakonec vzdala. Hudba, která provází děj se vám doslova zjeví. Mám pocit, že jsem ji slyšela.

MOJE VŮLE SE ROZHODLA PRO ŽIVOT!

Líbil se mi Adin vztah ke svému učiteli, příběh s vysypaným cukrem na stole i vyjmutá klávesa s vyznáním lásky. Příběh je to krásný, ale hodně mi vadila kvalita psaní. Bohužel mi kniha přišla psaná strašně jednoduše a to se k tak emotivnímu příběhu nehodilo. Možná se podívám na film o kterém se říká, že je o dost lepší než kniha. Knihu doporučuji kvůli krásnému příběhu.

A TEN POŽITEK Z HRANÍ, DO NĚHOŽ VKLÁDALA NAPROSTO VŠECHNO SOUČASNĚ SE SPOLUHRÁČEM, TEN BYL ZCELA JEDINEČNÝ.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama