Říjen 2015

Den, kdy jsem se naučil žít - Laurent Gounelle

21. října 2015 v 17:22 | Anna 13 |  Duchovní nauky
Den, kdy jsem se naučil žít

Originální název: Le jour ou jai appris a vivre
Žánr: Román
Rok vydání: 2015
Počet stran: 248
Nakladatelství: Rybka Publishers
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Představte si, že se jednoho obyčejného nedělního odpoledne procházíte po nábřeží v sanfranciském přístavu, celkem nezůčastněně pozorujete dění kolem, když v tom vás chytne za ruku mladá cikánka a nabídne se, že vám z dlaně přečte budoucnost. Nebráníte se a pro pobavení a snad trochu i ze zvědavosti nabídku přijmete. Cikánka si vaši dlaň zkoumavě prohlíží, po chvíli však její tvář zbledne a v jejích očích se zračí nepředstírané zděšení. Zlověstná věštba, kterou posléze vysloví, vás nenechá chladným, a třebaže jste racionálně založený člověk a na věštecké předpovědi nevěříte, od tohoto okamžiku už nemůžete žít poklidným, stereotypním způsobem jako doposud a váš život se převrátí vzhůru nohama. Co když cikánka nelhala, co když na jejích slovech něco je? A proč vzápětí po vyslovení věštby zmizela, aniž vás požádala o peníze? Od té chvíle se pro vás všechno změní, vše, co jste dosud považovali za důležité, po čem jste se pídili, oč jste usilovali a čemu jste věřili, vám najednou připadá pošetilé a nicotné. Tváří v tvář konečnosti života si uvědomíte, že musíte celu svou existenci od základů proměnit. Musíte se naučit skutečně žít.


Můj názor: Na knihu jsem se strašně moc těšila. Velmi jsem si oblíbila duchovní nauky a zvlášť knihu Muž, který chtěl být šťastný od tohoto autora. Nicméně mne tato kniha trošililinku zklamala... :(

NÁŠ ŽIVOT ZAČÍNÁ TEPRVE V DEN, KDY SI UVĚDOMÍME, ŽE JEDNOU ZEMŘEME, A PLNĚ TO PŘIJMEME.

Čekala jsem, že mi dá kniha víc. Že z ní budu opět nadšená, že budu přemýšlet o životě a o jeho smyslu stejně jako u té první knihy, ale nedočkala jsem se. V knize je jedna postava: tetička Margie, kterou jsem si dost oblíbila. Ona tam má ty duchovní pasáže, které tolik miluji. Ta tu knihu zachraňovala. Samozřejmě kniha je krásná, ale hodně věcí mi tam vadí. Jsou tam zbytečné pasáže o tenisu, které se tam vůbec nehodí a šílený bloger, který mne dost nudil. Přeci jenom si z knihy odnesete hodně, to mi zas můžete věřit. Kniha vás VNITŘNĚ obohatí a vy se zamyslíte. Ale čekala jsem od ní o dost více...
Moc se mi například líbí, že si uvědomíte běžné maličkosti všedního dne, které mi už od teď budou dělat radost i když jsem si je předtím neuvědomovala... Kniha vám rozhodně prosvítí dny...

SPOLEČNOST NÁM BRÁNÍ, ABYCHOM BYLI SPOKOJENÍ S TÍM CO MÁME A KÝM JSME. POŘÁD NÁM NAMLOUVÁ, ŽE NEJSME ÚPLNÍ.

Knihu doporučuji, ale na mé poličce knih se neobjeví...
Muž, který chtěl být šťastný ve mne vyvolal skutečné štěstí...


Poslední dopis od tvé lásky - Jojo Moyesová

16. října 2015 v 22:24 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Poslední dopis od tvé lásky

Originální název: The Last Letter from Your Lover
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2013
Počet stran: 472
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Píše se rok 1960. Jennifer Stirlingová se po vážné autonehodě probouzí v nemocnici v Londýně a na nic si nevzpomíná. Nepoznává svého manžela, nepoznává své kamarády, nepamatuje si dokonce ani to, jaká byla před nehodou ona sama. Když je po nějaké době z nemocnice propuštěna, nachází doma schovaný tajný dopis a z mlhy zapomnění pomalu začínají vystupovat obrazy upomínající na velkou lásku, kvůli které byla kdysi ochotná riskovat úplně všechno.
O bezmála půlstoletí později na dopis, v němž neznámý muž žádá svoji milenku, aby kvůli němu opustila manžela, náhodou narazí při pátrání v archivu mladá novinářka Ellie Haworthová. Ellie milostný list okamžitě zaujme, neboť i ona má momentálně poměr se ženatým mužem. Pouští se tedy do pátrání po dámě, které je dopis adresován, jeho pisateli a především pak příběhu velké lásky, jenž se za dopisem skrývá...

Mimořádně silný a citlivě napsaný příběh vášně, nevěry a ztráty, získal prestižní britské ocenění Romantic Novel of The Year Award 2011.


Můj názor: Jsem nesmírně potěšena, že jsem měla tu čest držet tuto knihu v ruce. Že jsem mohla hladit její stránky, přelétávat očima po jejích slovech, přivonět k tomu příběhu. Že jsem se mohla klidně rozbrečet nad šťastným koncem...

TY A JÁ BYCHOM SE MOHLI PŘESTAT MILOVAT ASI TAK, JAKO BY SE ZEMĚ MOHLA PŘESTAT TOČIT KOLEM SLUNCE.

Neuvěřitelný příběh, který začíná v Londýně roku 1960. Měla jsem z toho trochu strach, protože tu dobu neznám a tak si ji neumím pořádně představit, ale tento příběh byl tak podrobně vysvětlen, že jsem na to zapomněla a v mé hlavě se začali tvořit úplně pohodové obrázky Londýnské bohaté čtvrti a jeho obyvatel. Hlavní hrdinku jsem si hned oblíbila a její velkou lásku jsem zbožňovala. Byl to úžasný člověk s ohromným spisovatelským talentem. Čeho je v knize opravdu hodně? Tajemstvích, které odhalíte, vždy v tu nejvíce vhodnou dobu a která vás natolik překvapí, že zapomenete dýchat...

VÍTE, NA ZLOMENÉ SRDCE NEMAJÍ MONOPOL JEN MLADÍ.

Kniha má neuvěřitelný náboj a je opravdu strašně moc romantická a navíc končí happyendem, ale stejně si u knihy pobrečíte. Nejdřív u událostí během knihy a pak u šíleně šťastného konce, který byl jako ze sna. Kniha vás opět donutí přemýšlet a já vím, že ji budu číst ještě mnohokrát. Ten příběh je totiž v mém srdci již zapečetěn...

PŘÍRODA SE HROZÍ PRÁZDNOTY, A STEJNĚ TAK I LIDSKÉ SRDCE.

Kniha je rozdělena do tří částí a 26 kapitol. Mezi nimi je vždy pravdivý dopis, esemeska nebo mail jak se daný člověk s někým rozešel (většinou se to týká nevěry) a s příběhem to nemá co dělat. Je to nádherné zpestření knihy a jelikož je to všechno podle skutečných událostí, tak se budete až divit, čeho všeho jsou lidé schopni...

JESTLI NÁM SPOLU MAJÍ BÝT DOPŘÁNY JEN HODINY, JEN MINUTY, CHCI SI UMĚT KAŽDOU Z NICH VRÝT DO PAMĚTI S TAK DOKONALOU PŘESNOSTÍ, ABYCH SI JE MOHL VYBAVOVAT PRÁVĚ V TAKOVÝCH CHVÍLÍCH, KDY MÁM POCIT, ŽE MI ZČERNALA CELÁ DUŠE. DEJ MU SVÉ TĚLO, JESTLI MUSÍŠ, MÁ LÁSKO, ALE NEDÁVEJ MU SVÉ SRDCE. PROSÍM, NEMILUJ HO.

Ten nejdokonalejší příběh lásky si prostě musíte přečíst. Ujišťuji vás, že budete nadšení, smutní, ubrečení, rozpoložení, přemýšliví, zamilovaní, závistiví... a vděční, že jste měli tu čest. Že jste měli tu čest poznat tento příběh na který nikdy nezapomenete.


Stříbrná zátoka - Jojo Moyesová

12. října 2015 v 15:31 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Stříbrná zátoka

Originální název: Silver Bay
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2015
Počet stran: 368
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Lisa McCullenová se nikdy nedokázala úplně odpoutat od své minulosti, ačkoliv jí nedotčené pláže a uzavřená komunita obyvatel australského přímořského městečka nabízí svobodu i bezpečí, po nichž tolik touží. A když už ne pro sebe, tak alespoň pro Lisinu desetiletou dcerku Hannah.
Jenomže pak zničehonic přijede jakýsi Mike Dormer, ubytuje se v rozpadajícím se hotýlku legendární lovkyně žraloků a mimochodem také Lisiny tety Kathleen a veškerý klid a mír Stříbrné zátoky, a vlastně vše, na čem Lise záleží, je rázem v ohrožení. Tenhle navoněný panák z Londýna chce totiž z hotýlku a zálivu, jenž skýtá útočiště velrybám a delfínům, udělat prosperující turistické letovisko. A i když je to přesně ten typ člověka, kterého by Lisa měla nenávidět, co nevidět začne ohrožovat i Lisino rozhodnutí znovu se nezamilovat do někoho, kdo si to vůbec nezaslouží...


Můj názor: Vždy jsem si ji chtěla přečíst hlavně kvůli tomu, že to byla opěvovaná kniha, edice Světový Bestseller (tyhle knihy obzvlášť preferuji) a měla i příjemnou obálku. To, co se v ní ale skrývá za příběh jsem netušila ani náhodou. Přečetla jsem ji za víkend. Bylo to jako kouzlo...

MOŽNÁ V SOBĚ VŠICHNI MÁME ZVRÁCENOU TOUHU PŘIBLIŽOVAT SE K VĚCEM, KTERÉ NÁS MOHOU ZNIČIT.

Byla to má první kniha od této fantastické spisovatelky. Příběh nejdříve začal velmi zvláštně. Chvíli jsem se v něm ztrácela, moc jsem nic nechápala, ale stálo si za to počkat, neboť jsem brzy začala rozumět postavám, všechno mi do sebe začínalo zapadat a pro mne vznikal naprosto přenádherný příběh plný ztráty, bolesti, lásky, mateřství a především příběh velryb a delfínů. Stříbrnou zátoku a její podmořskou faunu jsem si zamilovala...

STAČÍ SE NA CHVÍLI ZADÍVAT NA MOŘE, POZOROVAT JEHO NÁLADY A ZÁCHVATY, KRÁSY I HRŮZY, A ONO VÁM POVÍ VŠECHNY PŘÍBĚHY, NA KTERÉ SI VZPOMENETE - O LÁSCE A NEBEZPEČÍ A O TOM, CO VÁM ŽIVOT NANESE DO SÍTÍ. TAKY O TOM, ŽE NE VŽDYCKY KORMIDLUJETE SVOU LOĎ VY SAMI...

Kniha je rozdělena do několika kapitol. V každé vypráví příběj jiná postava a tím je příběh pestřejší a krásnější. Zamilujete si postavy a jejich nitra, to kouzelné místo, delfíny i velryby a nečekané zvraty kterých je v knize plno. Budete chtít křičet, brečet, smát se, budete nenávidět i milovat. Já jsem už teď zamilovaná do nepředvídatelného příběhu a nejednoho tajemství v něm, které budete pomalu odkrývat. A to magické místo... A ty mořští tvorové...

ZNĚLO TO PŘESNĚ JAKO VELRYBÍ PÍSEŇ.

Knihu chci mít doma. Knihu chci ještě několikrát přečíst. Doporučuji všem. A na rovinu vám říkám, že jestli tohle nepřečtete, tak o strašně moc přijdete... Nenechte se ošidit a nechte se na své loďce unést mezi velryby...


Na co Alice zapomněla - Liane Moriarty

9. října 2015 v 22:13 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Na co Alice zapomněla

Originální název: What Alice Forgot
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2015
Počet stran: 432
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Když se Alice probere na zemi v posilovně, má na hlavě pořádnou bouli. To je ovšem to nejmenší. Myslí si totiž, že je jí dvacet devět a čeká první dítě se svým superúžasným manželem Nickem. Jenomže pak se dozví, že se jí z paměti právě vymazalo deset let života a že je ve skutečnosti devětatřicetiletá neurotička, která nejraději svůj volný čas tráví v posilovně nebo na poradách školního výboru se ženami, jež kdysi tolik nesnášela.
Jak se to stalo, že se její život tak radikálně změnil? Proč ji její manžel nenávidí? A co tak hrozného provedla, že s ní její milovaná sestra skoro vůbec nemluví? A krom toho si není schopná vůbec vzpomenout na svoje tři děti - ne, Alice se najednou vidí jinýma očima a ta nová žena, o které jí vyprávějí, se jí vůbec nezamlouvá. Najde způsob, aby se znovu stala tím člověkem, jímž kdysi bývala?


Můj názor: Na co Alice zapomněla? Na DESET LET svého vlastního života!!! Umíte si to představit? V těch deseti letech porodila vychovávala tři děti, tragicky jí zemřela její nejlepší kamarádka, rozvádí se se svým manželem, má nové koníčky, zbohatla, ... 10 LET! Přišla o všechny vzpomínky. Zůstane to tak navždy a nebo si nakonec vzpomene? A co bude dál? Zdá se, že za deset let se její osobnost absolutně změnila...

LÁSKA PO TŘECH DĚTECH, PO ROZCHODU A MÁLEM I ROZVODU, POTÉ CO JSTE SI NAVZÁJEM UBLÍŽILI A NAVZÁJEM ODPUSTILI, JEDEN DRUHÉHO NUDILI A JEDEN DRUHÉHO PŘEKVAPOVALI, POTÉ CO JSTE NA SOBĚ VIDĚLI TO NEJHORŠÍ I TO NEJLEPŠÍ - TAK TAKOVÁHLE LÁSKA JE NEPOPSATELNÁ.

Tuhle knihu jsem si také chtěla už strašně dlouho přečíst... Po Manželově tajemství jsem tušila, že tohle bude také bomba. Obdivuji autorku za její fantazii. Její vymyšlené postavy, prostředí a celé její příběhy jsou neuvěřitelně uvěřitelné. Manželovo tajemství se mi sice líbilo asi trochu víc, ale tato kniha v sobě má jedno určité poslání: zamyslet se nad svým životem a především nad sebou samým...

JAK MOHLA ZAPOMENOUT BYŤ JEN JEN NA JEDINOU VĚC?

Kniha je psaná z pohledu třetí osoby. Ale poskýtá i jisté obohacení příběhu. Alice má skvělou starší sestru, která řeší problém s neplodností a potraty. Píše si deník, který je velmi zajímavý... Také jedna postarší paní přidává vtipné příspěvky na svůj seniorský blog. Je prostě opravdu skvěle psaná. Všem doporučuji. Knihu si určitě někdy později znovu přečtu, protože je ten typ knihy, který se musí číst vícekrát.

A TAK SI TOHO DNE ALICE MARY LOVEOVÁ ZAŠLA DO TĚLOCVIČNY A NĚKAM PŘITOM ZALOŽILA JEDNO DESETILETÍ SVÉHO ŽIVOTA.

Představte si, že by se pak něco podobného stalo vám! Uvědomujete si o kolik vzpomínek a zážitků by jste přišli? Jak říkám: kniha na zamyšlení...