Příliš mnoho Kateřin - John Green

23. prosince 2015 v 12:07 | Anna 13 |  Pro mládež
Příliš mnoho Kateřin

Originální název: An Abundance of Katherines
Žánr: Román pro mládež
Rok vydání: 2015
Počet stran: 240
Nakladatelství: Knižní klub
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Když jste zázračné dítě, otvírá se před vámi zázračná budoucnost. Nebo ne? Colin Singleton právě maturoval, dostal kopačky od své devatenácté Kateřiny a má pocit, že jeho život skončil. Ještě že je tu jeho kamarád Hassan, který prostě žádné utápění v sebelítosti nepřipouští. Než se Colin stačí vzpamatovat, ocitne se na cestě bez cíle - a ta skončí v ospalé venkovské díře, vyznačující se jen dvěma pozoruhodnostmi: hrobem rakousko - uherského arcivévody a dívkou Lindsey. Její zásluhou Colin začne pomalu chápat, že není nutné být mladistvým géniem, abyste změnili svět...
Po úspěchu románů Hvězdy nám nepřály, Hledání Aljašky a Papírová města vychází nyní v českém překladu další dílo veleúspěšného autora Johna Greena, který si u nás bleskurychle získal početný čtenářský fanklub.


Můj názor: Johna Greena mám prostě ráda. Je to ten nejzajímavější, nejoriginálnější a nejcitlivější autor, kterého znám. A také je nejrozpoznatelnější. Vždycky bych poznala, že ta kniha je jeho. Ať už názvem knihy, ale hlavně a především stylem psaní, myšlenkami a postavami. On je prostě jedinečný a naše generace čtenářů ho miluje. A já doufám, že bude ohromovat dál a dál. A také doufám, že si už od něj brzy přečteme další bombu.

TEN ÚSMĚV BY DOKÁZAL UKONČOVAT VÁLKY A LÉČIT RAKOVINU.

Já jsem četla všechny jeho knížky přesně tak, jak tady u nás vycházely. Nejdříve Hledání Aljašky, z které jsem byla unešená, pak samozřejmě Hvězdy nám nepřály, které už nikdo z mého srdce nevymaže, pak s trochou zklamání Papírová města a teď tuto knihu plnou Kateřin, lásky, matematických vzorců, a cool lidí. Tato kniha vyšla v roce 2006. Tedy šest let před tím než autor napsal Hvězdy nám nepřály. Možná to řada z vás neví, ale je to dost zajímavé. Kdyby nebyly Hvězdy nám nepřály, tak pochybuji, že by se k nám knížka dostala. Vždyť je stará téměř deset let!

BYLA UZLEM VŠECH SPOJENÍ, KTERÁ VYTVÁŘEL JEHO MOZEK - OSOU KOLA.

Také vám přijde, že autor píše velmi citlivě a tak nějak po svém? Já ho obdivuji a dokázala bych o něm a o jeho čarování se slovy psát donekonečna. jeho čtvrtá knížka mi něco ukázala. John Green má ve všech svých knihách velmi podobné nebo stejné znaky. Všimli jste si, že každá hlavní hrdinka má nalakované nehty? A, že si toho v té knize vždy hodně všímá? Že většinou ve svých knihách své hrdiny bere na výlet? Že jsou všichni naprosto jedineční víme, ale všichni by jsme poznali, že tuto postavu stvořil John. Jak to dělá?

ALE JÁ PRACHY NEPOTŘEBUJU. POTŘEBUJU SVŮJ ŽIVOT.

Všichni jeho klučičí hrdinové zbožňují zvláštní činnosti:
Váleček se učí nazpaměť poslední slova...
Augustus miluje metafory...
Colin rád přesmyčky...
:D

ČLOVĚK MŮŽE HROZNĚ MOC MILOVAT, ALE NIKDY NEMŮŽE NIKOHO MILOVAT TOLIK, JAKO SE MU PO NĚM MŮŽE STÝSKAT.

Také se ve svých knihách dost často zaobírá tím tématém něco znamenat a něco po sobě zanechat. Augustus Waters byl doslova posedlý tím, aby tu po něm něco zůstalo a aby si ho lidé hodně dlouho pamaovali, až mi s tím (v dobrém) lezl na nervy. A tady Colin Singleton chce něco znamenat? Ale co to vůbec je? A pro koho? To se dočtete v této knize...

KNIHY JSOU EXPERTI NA KOPAČKY: ODLOŽÍŠ JE A ONY NA TEBE POČKAJÍ CELOU VĚČNOST, VĚNUJ JIM POZORNOST A ONY TI VŽDYCKY LÁSKU OPLATÍ.

John Green má ve svých příbězích i dost sebevědomé a většinou provokativní a jiné dívky, po kterých jde většina kluků. Jak Aljašku nenávidím, tak ji miluju, ale jedno vím jistě: nikdy ji nepochopím.
Hazel byla jiná, ale asi mi nejbližší. (Mimochodem nehty měla tmavě modré) :D
Margo Roth Spiegelman byla záhadou, kterou nešlo neobdivovat.
A Lindsey, kterou poznáte tady, byla vlastně obyčejnou, chytrou, ale přesto Greenovskou dívkou.

POTŘEBOVAL VIDĚT VE VZORCI NE MATEMATIKU, KTEROU NESNÁŠEL, ALE JAZYK, KTERÝ MILOVAL.

Ale, protože jsem si právě teď tak trochu uvědomila, že tu píšu o Greenovi a jeho postavách, myšlenkách a příbězích spíš, než o knize Příliš mnoho Kateřin, tak vám řeknu jedno: kniha je jednoduše složitá. Co v ní najdete? Kateřiny, léto, matematické vzorce, lásku, touho něco znamenat, být NĚKÝM a především inspiraci a obohacení vás samých. Je to vlastně vše...

V JEHO MYSLI SE KATEŘINA I. UŽ STÁVALA KATEŘINOU XIX. UŽ BRZO DOSEDNE ZPÁTKY NA TRŮN, KTERÝ JI CELOU TU DOBU PRÁVOPLATNĚ PATŘIL.

Kniha je složitá pro ty, které v ní složitosti vidí. Kdo ji bere jako jednoduchý příběh, tak jednoduchým příběhem zůstane. Já ve všem hledám složitosti. A tak je tato kniha krásně složitá... Moc se mi líbila a ráda si ji za pár let přečtu znovu.

PŘEMÝŠLELA JSI NĚKDY O TOM, JESTLI BY TĚ LIDI MĚLI RÁDI VÍC, NEBO MÍŇ, KDYBY DO TEBE VIDĚLI?

Green je nesmrtelný... On tu po sobě rozhodně něco zanechá. A to NĚCO je v jeho knihách... Tak si je užijte...

MYSLÍM, ŽE KDYŽ ČLOVĚK ZTRATÍ KOUSEK SEBE, TAK UŽ TEN KOUSEK NIKDY NEZAPADNE ZPÁTKY.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama