Stvoření - Vladimír Megre

8. února 2016 v 21:21 | Anna 13 |  Duchovní nauky
Stvoření

Žánr: Duchovní nauka
Rok vydání: 2002
Počet stran: 200
Nakladatelství: Valentýna Lymarenko-Novodarská - Zvonící cedry
Vazba knihy: Brožovaná

-----------Série: Zvonící cedry Ruska, 4. díl (celkem 10 knih)-----------


Anotace: Poutavý rozhovor s Anastasií vyústí v její vyprávění o stvoření světa, které je nesmírně obrazné a procítěné. Čtenář se může ponořit do pět až deset tisíc let starých dějin, dozvědět se o nejdůležitější vědě, jež byla záměrně zatajena, anebo i navštívit jinou planetu...


Můj názor: Jsem plná...

V ŽÁDNÉ GALAXII NEEXISTUJE STRUNA, KTERÁ BY BYLA SCHOPNA VYDAT LEPŠÍ ZVUK, NEŽ JE ZVUK PÍSNĚ LIDSKÉ DUŠE.

Žádné knihy se mnou nedělají to, co se mnou dělají knihy od Vladimíra Megreho. Knihy o Anastasii: ženě, člověku,... Ano člověku. Vím, že o ní spousty lidí pochybují. Ale proč? Protože ona je tím normálním člověkem a my nejsme schopní pochopit, že s námi je naopak něco špatně? Proč nedokážeme to, co ona? Proč jsme tak chladní? Svádím to na školu, která změní každého. Od základů. Ukazují nám věci, které k životu opravdu, ale opravdu nepotřebujeme a odvádí nás od toho důležitého... Chce se mi řvát a proklínat to dnešní lidstvo, ale pak si uvědomím, že se s tím pořád dá něco dělat... Že je to jednoduché...

DUCHOVNÍ I MATERIÁLNÍ JE TŘEBA CÍTIT ROVNOMĚRNĚ. TEHDY I V ŽIVOTĚ BUDEŠ STÁT PEVNĚ NA OBOU NOHOU. KDYŽ JEDNO MÁ PŘEVAHU NAD DRUHÝM, TAK SE JAKOBY STÁVÁŠ CHROMÝ...

Já totiž vím, že celé lidstvo se nezmění. Že tu budou továrny, domy, auta, elektronika, všechno to co nás ničí, ale já to nechci... Má duše není schopna to přijmout. Dělejte si co chcete, ale já už vím, co v životě chci, co potřebuji... Chci lásku, štěstí, klid, přírodu... Ještě před rokem bych to neřekla. Do přírody jsem nerada chodila, ale teď vím, že právě ONA je ten smysl... Vím, jak se chovat ke svým dětem, ještě před tím, než budou v mém těle. Zní to divně? Budu je učit doma, nenechám je, aby ztratili svou duši a zapomněli, že ji vůbec mají...

VŽDYŤ POZNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTŮ BY NEMĚLO BÝT CÍLEM ŽIVOTA ČLOVĚKA. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE POCHOPIT, JAK BÝT ŠŤASTNÝ...

Často přemýšlím o tom, kdo zrovna čte mé řádky, jestli ho nějak ovlivní a jestli tu knihu, kterou já už mám v srdci, také přečte...
Tyto slova v této knize jsou určena bezesporu všem lidem na Zemi. Úplně každému. A každý je bude cítit. Vždyť ona přímo vyplouvala z hlubin mé duše. Vždy tam byla. Ale až teď jsem je s pomocí Anastasie, Megreho a přírody objevila. Cítím to... A jak Anastasie říká: city, emoce, srdce jsou...

BUDOUCÍ MATKA BY MĚLA VIDĚT HVĚZDY. A DAROVAT MU V MYŠLENKÁCH VŠECHNY HVĚZDY A VŠECHNY PLANETY, SVÉMU PŘEKRÁSNÉMU DÍTĚTI.

To čtení bylo zázrak. Opravdový zázrak...
Tohle je kniha, kterou by měl každý člověk jednou v knihovně najít. Nejdříve bude skrytá, možná někde zapadlá, ale najednou ji budete držet. Budete napojení na ruskou tajgu a na rty Anastasie, z kterých bude vycházet nejkrásnější hlas, který bude mluvit Pravdu, vy to ucítíte a možná, možná když budete zticha, tak uslyšíte zvonit cedry...

LÁSKA BUDE VĚČNĚ ŽÍT V JEJICH SRDCÍCH, MEZI NIMI, KOLEM NICH. A KAŽDÝ BUDE TOHO DRUHÉHO VIDĚT V JARNÍ KVĚTINĚ, BUDE VZPOMÍNAT NA TO, JAK SPOLEČNĚ SÁZELI STROM, KTERÝ TEĎ KVETE. A CHUŤ MALINY JIM PŘIPOMENE CHUŤ LÁSKY...

Knih o Anastasii je deset. Tohle byla čtvrtá. Mne ještě čeká dlouhá cesta za úplným napojením, pocítěním, možná pochopením. V této knize jsem poznala, jak se stvořil svět. Věřte, že všechny teorie, které jste dosud slyšely jsou jen hloupým výplodem lidské mysli, která dokáže být tak mocná, že nás všechny ovládla. Nedejte se, prosím...

VŠECHNA VESMÍRNÁ MOUDRA JSOU NAVĚKY V KAŽDÉ LIDSKÉ DUŠI OD OKAMŽIKU JEJÍHO STVOŘENÍ.

Také už vím, že ve Vesmíru na jiné planetě žijí mimozemšťani. Opravdu, ano. Je to děsivé, fascinující a odpuzující zároveň...

...MNOŽSTVÍ UČENÍ SNAŽÍ SKRÝT PŘED ČLOVĚKEM TO HLAVNÍ...

Co mne z knihy fascinovalo nejvíce byl Prostor lásky a povídání o dětech, mateřství. Je to tak krásné, jednoduché, zdravé,... Možná se tu moc rozplývám, ale ono to ani jinak nejde, když vím, co mne čeká...

KDYŽ SI MYSLÍME, ŽE V GALAXIÍCH EXISTUJÍ DOKONALEJŠÍ SVĚTY, TAK PRÁVĚ TÍM JAKOBY ŘÍKÁME, ŽE JSME NEDOKONALÍ...

Nikdy, nikdy nezapomenu na proslov malého chlapce. Rozplakal mne. Mluvil o vesmíru, hvězdách a o Zemi. Co si asi tak může myslet malý chlapec o tomto, když není zkažený učením. Vhrklo mi to do očí slzy. Nad tím co cítil, jak přemýšlel, co měl za duši. Proč by to tak nemohlo být? Proč musíme pořád jen pátrat a bádat a zkoumat? Proč musíme vědět všechno? Proč upadáme?
Proč?

SMRT ČLOVĚK DLOUHO NEMOHL V SOBĚ POZNAT. A TO ZNAMENÁ, ŽE SMRT TEHDY ANI NEMOHLA EXISTOVAT.
LIDSKÉ TĚLO MOHLO ŽÍT TOLIK LET, KOLIK SI PŘÁLY DUCH A DUŠE.
SMRT PRO SEBE VYMYSLEL ČLOVĚK...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama