Bez šance - Neal Shusterman

8. srpna 2016 v 11:46 | Anna 13 |  Sci-fi a fantasy
Bez šance

Originální název: Unwind
Žánr: Sci-fi a fantasy
Rok vydání: 2016
Počet stran: 304
Nakladatelství: Knižní klub
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Série: Bez šance (1. díl), další díly se připravují...


Anotace: Proces, kterým je ukončena existence dítěte, a zároveň je uchováno při životě, se nazývá rozpojení. Rozpojování je nyní společností vnímáno jako běžný postup.

Ve společnosti, v níž se nechtění chlapci a dívky využívají na části svých těl, se tři uprchlíci postaví systému, který je chce rozpojit. Connora se hodlají zbavit jeho vlastní rodiče, Risu na rozpojení pošlou ze státního domova z důvodu nadbytečnosti a Lev je k němu odmala vychováván coby posvátná oběť. Tito nepravděpodobní společníci, svedeni k sobě náhodou a udržovaní pohromadě zoufalstvím, absolvují trýznivou cestu po celé zemi. Pomoci se jim dostane na nejméně očekávaných místech, ale stejně tak se dočkají i zrady od nejbližších spojenců.
Connor, Risa a Lev vědí, že pokud přežijí do osmnáctých narozenin, nemůže se jim nic stát. Jenže když šílený svět prahne po každém jejich kousku, počínaje rukama a srdci konče, osmnáctiny se zdají být velmi vzdálený cíl.


Můj názor: Kniha mě přitahovala od začátku co byla vydaná. Měla nádhernou obálku, dokonalý nápad s rozpojováním lidí. A tak jsem si jí koupila a přes půl roku odolávala. Schovávala jsem si jí na dobu, kdy se jí budu moci plně věnovat. Již od první věty jsem věděla, že tohle bude ZATRACENĚ DOBRÝ příběh. Spadla jsem do něj a myslím, že si do něj skočím ještě jednou. Možná vícekrát...
Neal Shusterman je pro mne člověk s obdivodnou fantazií, který umí ze svých nápadů vytěžit co nejvíce. A z vás potečou nervy, protože kniha je tak napínavá a poutavá, že než se doberete ke konci, hrozí vám, že zešílíte.

FIKCE JE AŽ PŘÍLIŠ ČASTO VZDÁLENA OD REALITY JEN NA DÉLKU JEDINÉHO LOGICKÉHO KROKU.

Miluji knihy pojednávající o budoucnosti. Lidé už vymysleli tolik příběhů, co by se mohlo se světem plným lidí stát. Líbila se mi kniha Deklarace smrti, ve které lidstvo vymyslelo léky na nesmrtelnost a tím pádem bylo přelidněno. Líbily se mi i Hunger Games, ve které se lidé bavily zvrácenou reality show, kde se hraje doslova na život a na smrt. Dlouhý pochod byl taky skvělý, opředený mlhou tajemství. Dalším příběhem, které mne úplně odrovnalo bylo Městečko Pines. Je o záchraně lidstva, je absolutně perfektní. Dokonale podaný. Doporučuji všem nadšencům sci-fi...

Tato kniha je však něčím jiná. Liší se od všech známých verzí příběhů z budoucnosti. Je až příliš opravdová. Nahání vám husí kůži. Pokud by někdy mělo k tomuhle dojít, nebylo by lepší svět vyhodit do povětří?

KDYBY VÍC LIDÍ DAROVALO ORGÁNY, NA ROZPOJOVÁNÍ BY NIKDY NEDOŠLO.

Kniha je o světě, ve kterém se po krvavé válce o vnitrozemí sestaví nový zákon. Takzvaný Zákon o životě. Na celém světě jsou zakázány potraty a vy se dítěte můžete zbavit po narození tím, že jej jednoduše dáte před dveře lidí, o kterých si myslíte, že si jej vemou s láskou. Bohužel, na lásku se v tomto světě téměř zapomnělo. Lidé si ze zákona toto dítě však musejí nechat. Jakmile tento uzlíček doroste svým třináctým narozeninám, rodiče se mohou rozhodnout ho potratit. Dát ho na rozpojení. Jakmile nevíte co s dítětem, jakmile jste ho od začátku nechtěli, po třináctém roku dítěte se ho můžete zbavit. Je to příšerné, strašné, zvrácené. Nedá se to pochopit. Bohužel v jejich světě už úplně běžné. Někteří děti jsou k tomu, že je ve třinácti rozpojí vychovávány odmala a pak jim to přijde úplně normální, dokonce šlechetné, čestné. Vykonají to s úctou ke své víře. Někteří jsou na rozpojení poslání díky své nadbytečnosti, překážejí. Spousty lidí se takto nechutně zbavuje svých vlastních dětí, ale i těch, kteří před lety našli u svých dveří.

CELÝ ŽIVOT SE NOŘÍME DO TMY A ZASE Z NÍ VYCHÁZÍME VEN. MOMENTÁLNĚ MÁM RADOST, ŽE JSEM NA SVĚTLE.

Jenže tito děti mají právo žít a mají právo na své tělo. Nechtějí se nechat rozřezat.
V knize se pak polemizuje o existenci duše, o tom jestli rozpojení je smrt nebo trochu jiný život. Většina rozpojenců se nevzdává a snaží se před svými osudy utéci. Jenže svět venku je nebezpečný a po těchto uprchlících je pátráno po celé zemi. Za jejich nalezení jsou vypsány odměny.
Jak je, ale možné, aby se v tomto světě dalo přežít do osmnácti let? Věková hranice rozpojování teenagerů je totiž 13-18 let. Jak to ale zvládnout???

HLOUPÉ SNY. I TY HEZKÉ JSOU ŠPATNÉ, PROTOŽE ČLOVĚKU PŘIPOMÍNAJÍ, JAK MIZERNÁ JE VE SROVNÁNÍ S NIMI REALITA.

Co se stane s části těl? Požívají se jako amputace, náhradní orgány pro nemocné. Jak dokonale a bolestně bylo rozpojení popsáno. Nedaly se zadržet slzy, mrazilo vás po těle...
Jak říkám kniha je brilantní a vytěžená. Téma je bravurní a přináší nám pohled na lidstvo, naší budoucnost, která se pomalu, ale jistě blíží. A jaká bude?

TENTO SVĚT NENÍ DOKONALÝ. POTÍŽ JE S LIDMI, KTEŘÍ SI MYSLÍ, ŽE JE.

Kniha je chytrá, přináší nám z tamtoho světa spoustu otázek.
Já jsem se do knihy zamilovala. Protože mám ráda knihy k zamyšlení, knihy, které přinesou poselství z budoucnosti do přítomnosti. Doporučuji ji sci-fi nadšencům.
Je to opravdu knižní bomba...

Až ji dočtete, budete rádi, že jste celí. A možná stejně jako já budete chtít vidět Hřbitov letadel, který doopravdy existuje. Kniha vychází z příběhů skutečných, o tom je ten první citát v této recenzi. O to víc je příběh mrazivější a bohužel aktuálnější...

ČLOVĚK NEMÁ DUŠI, DOKUD NEPOZNÁ LÁSKU. KDYŽ MATKA MILUJE SVÉ DÍTĚ - KDYŽ SVÉ DÍTĚ CHCE -, MÁ TO DÍTĚ DUŠI OD OKAMŽIKU, KDY MATKA ZJISTÍ, ŽE JE BUDE MÍT.
V OKAMŽIKU, KDY JSTE MILOVÁNI, DOSTANETE SVOU DUŠI.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama