Bílá jako sníh, rudá jako krev - Alessandro dAvenia

10. října 2016 v 21:12 | Anna 13 |  Pro mládež
Bílá jako sníh, rudá jako krev

Originální název: Bianca come il latte, rossa come il sangue
Žánr: Dívčí román
Rok vydání: 2014
Počet stran: 270
Nakladatelství: Jota
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Leo je šestnáctiletý kluk jako každý jiný: rád se poflakuje s kamarády, hraje fotbal, prohání se na mopedu a žije v dokonalé symbióze se svým iPodem. Školní hodiny by nejraději vymazal a učitele vidí jako živočišný druh, v jehož brzké vyhynutí nepřestává doufat. Takže když přijde nový supl na dějepis a filozofii, Leo ho přivítá pořádnou dávkou cynismu. Ale zdá se, že tenhle mladý profesor je mezi ostatními vyučujícími raritou. Když přednáší, dokáže všechny strhnout, často zabrouzdá mimo osnovy a každým slovem nenápadně pobízí své žáky, aby žili naplno a šli za svými sny. A Leo jeden velký sen má - jmenuje se Beatrice, nejhezí holka ve škole. Beatrice je ztělesněním vášně, její rudé vlasy září na miliony světelných let a jediný její pohled Leovi otevírá brány ráje... Ale než Beatrice vůbec zjistí, že ji někdo dokáže milovat tak opravdově a upřímně, onemocní leukémií. Leo si poprvé v životě klade otázky, na které nenajde odpověď na internetu, ale musí se s nimi vypořádat sám, a vydává se bojovat za svůj sen. Pochopí nakonec, že sny neumírají, a najde sílu věřit v něco většího, než je on sám?


Můj názor: Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem zatím četla...

KDYBY BYLA FILM, BYL BY TO ÚPLNĚ NOVÝ ŽÁNR.
A KDYBY BYLA VŮNĚ, VONĚLA BY JAKO PÍSEK PO RÁNU, KDY JSOU SPOLU PLÁŽ A MOŘE JEŠTĚ SAMI.
A KDYBY BYLA BARVA? BYLA BY RUDÁ...

jsem se do knihy zamilovala hned od první stránky...

NEBÝT ŠKOLY, BYL BYCH NAVÍC ODPOČATĚJŠÍ, HEZČÍ A SLAVNĚJŠÍ.

Byl přede mnou volný den. Zachumlala jsem se do peřin, obklopená tichem, které miluji. A nic jiného jsem už nepotřebovala, jen tuto knihu. Četla jsem a četla, absolutně nevnímala čas. Byla jsem někde jinde. Málem jsem zapomněla z té postele vylézt, abych nezmeškala trénink. Vůbec jsem se nechtěla té knihy pustit. Odtrhnout se od ní bylo to nejtěžší, co jsem ten den udělala...

SVOBODA NÁM DÁVÁ MOŽNOST SNÍT A SNY JSOU KRVÍ NAŠEHO ŽIVOTA, I KDYBY NÁS TO MĚLO STÁT CESTY PLNÉ NEBEZPEČÍ A PÁR VÝPRASKŮ.

Knížka vypráví příběh šestnáctiletého kluka s typickými zájmy středoškoláka. Fotbal, kámoši, balení holek, moped a mobil. Tenhle kluk má ale přeci jenom v sobě něco víc. A to něco v něm začne rozkvétat po té, co zjistí, že bez dívky, kterou bezhlavě miluje nedokáže volně dýchat, po té, co mu nový učitel otevře bránu k jeho snům, po té co ho jeho otec naučí číst ve hvězdách. A když teprve Leo objeví svůj sen, začne žít...

KDYŽ SE SNY NERODÍ V TICHU, STÁVAJÍ SE NOČNÍMI MŮRAMI.

Kniha je velmi hluboká. Příběh to není nijak napínavý, strhující, nemá mnoho zvratů ani zápletek. Jen tak si plyne, stejně tak, jako plyne život a vy se na jeho řádcích necháte unášet. Kniha skrývá neuvěřitelnou moudrost. Má tolik zajímavých myšlenek a citací... V podstatě vám ukáže vše, co potřebujete vědět. Kniha je filosofická a dá vám do života více než populární Alchymista. Tomu všemu, o čem se v knize píše, totiž dokážete uvěřit...

ŽIVOT BEZE SNŮ JE JAKO ZAHRADA BEZ KVĚTIN, ALE ŽIVOT SE SNY, KTERÉ NEJDOU USKUTEČNIT, JE JAKO ZAHRADA S UMĚLÝMA KYTKAMA...

Možná si řeknete, že knihy pro teenagery, ve kterých by se neobjevila rakovina, už neexistují. Tahle ji má taky. Ale není vyprávěná z pohledu nemocného, nýbrž tím, kdo možná, jenom možná, trpí více. Je vyprávěna z pohledu člověka, který tu na smrt nemocnou dívku miluje natolik, že by za její zdraví obětoval všechny hvězdy na obloze, všechnu vodu z oceánů. Obětoval by se natolik, že by navěky uvízl v bílé...

KDYŽ SE ČLOVĚK NUDÍ, ZNAMENÁ TO, ŽE NEŽIJE DOSTATEČNĚ.

Láska. Hlavní cit tohoto příběhu. Leo miluje svou Beatrice, a přitom s ní ani slůvko neprohodil. Ona možná ani neví, že existuje. On se však za ni modlí, píše jí dopisy, daruje ji krev a věří, že právě jeho krev v jejím těle ji dokáže uzdravit. Nepřestává snít a nepřestává milovat...

KNÍŽKY... VŠECHNY TY ŘÁDKY PLNÉ PŘÍBĚHŮ A SNŮ NEMAJÍ ANI CENU ČÍSLA POKOJE V NEMOCNICI, KDE LEŽÍ BEATRICE PROMĚNĚNÁ NA HOLČIČKU, KTERÁ SE VRACÍ DO BŘICHA ZEMĚ.

Četli jste někdy o tak silné lásce? Vy o tom člověku nevíte téměř nic, on vás nezná a vy byste si s ním vyměnili život? Neuvěřitelný příběh lásky v této knize je vážně překrásný.

ČEKÁM NA DVĚ VĚCI: ŽE MĚ NĚKDO ZACHRÁNÍ ANEBO ŽE PŘIJDE KONEC SVĚTA.
TO DRUHÉ JE PRAVDĚPODOBNĚJŠÍ NEŽ TO PRVNÍ.

Kniha vypráví o snech. O štěstí. O hvězdách.
Kniha napsaná přímo pro mě. A nejen pro mě. Osloví téměř všechny teenagery, protože je o nich.

PODĚLIT SE S NĚKÝM O VLASTNÍ BOLEST JE TEN NEJVĚTŠÍ PROJEV DŮVĚRY, JAKÝ EXISTUJE.

Každý z nás se něčeho bojí. My náctiletí většinou budoucnosti. Sníme, ale stejně se bojíme, že se nám to všechno, co se nám honí hlavou před usnutím, nesplní. Hledáme marně recepty na štěstí, protože šťastní nejsme. A ptáme se, proč musíme prosedět tolik hodin ve škole, o učitelích máme své teorie a neumíme si za Boha představit, že by svět mohl vypadat také jinak. Jsme natěšení vystresovaní snílci se staženými zadečky. Unaveni stereotypem a zbytečnostmi, které nám kradou náš čas. Někteří z nás nudící se, hledající marně cestu ven z kruhu, ve kterém se začínají dusit. Plýtváme časem, protože si myslíme, že ho máme dostatek. Debatujeme o smrti, přitom se zdráháme vyslovit slovo mrtvý. Bojíme se věřit v Boha a co je ještě horší: opouštíme své sny.
Najdete se alespoň v nějaké větě? Buďte upřímní. Nenajdete se v podstatě téměř ve všem? Právě pro vás je tato kniha.

JSOU DVA ZPŮSOBY, JAK SE PODÍVAT NĚKOMU DO OČÍ. TÍM PRVNÍM JE SE DÍVÁT NA OČI JAKO NA SOUČÁST CELÉHO OBLIČEJE. TÍM DRUHÝM SE DÍVÁTE JEN DO OČÍ A NIC VÍC, JAKO BY BYLY CELÝM OBLIČEJEM. JE TO JEDNA Z TĚCH VĚCÍ, CO ČLOVĚKU NAHÁNÍ STRACH.

Knihu napsal učitel. Neděste se. Tím, že se denodenně pohybuje mezi námi mladými, tak nás nejspíš dokáže velmi dobře pochopit. Je to úžasný člověk. Mým nesplnitelným snem je se teleportovat na jeho hodiny filosofie. Teda alespoň myslím, že ji učí. Myslím, že ano. :)

KDYBYCHOM MĚLI K DISPOZICI DOSTATEK ČASU A TU SPRÁVNOU LAVIČKU, ŠTĚSTÍ BY BYLO ZARUČENÉ. JENŽE NĚKDO BOHUŽEL VYMYSLEL POVINNOU ŠKOLNÍ DOCHÁZKU.

Kniha vám vlije do žil neskutečný optimismus. Neříkám, že jsem si po ní začala vážit života. To ne. Vážím si ho již dlouho. Po tom, co jsem přečetla ve třinácti Hvězdy nám nepřály a žila životy Hazel a Augusta, pochopila jsem, jaké to je být zdravý. Představovala jsem si svůj život v zajetí zákeřné nemoci, představovala jsem si o co všechno bych přišla, co všechno bych naopak musela vytrpět a začala jsem si toho vážit. Vážit si zdraví, nadechnutí, chůze. Hvězdy nám nepřály je kniha, která přivedla spoustu lidí ke čtení, která si ukradla spoustu srdcí po celém světě, která skrývala hrdinu, o kterém si nechalo zdát milion holek. A pokud jste jí propadli i vy, tak si přečtěte tento příběh. Bude se vám líbit.

LÁSKA TU NENÍ PROTO, ABY NÁS DĚLALA ŠŤASTNÝMI, ALE ABY NÁM UKÁZALA, JAK SILNÁ JE NAŠE SCHOPNOST SNÁŠET BOLEST.

Na přebalu knihy je napsáno, že si knihu zamilovali i rodiče. A já ji určitě doporučuji. Pokud se do ní dokáží začíst, zavzpomínají na své dospívání, jaké to bylo takhle žít a pochopí své děti, které právě svádí své vnitřní souboje a mnohdy prohrávají. Podívejte se do jejich světa touto knihou. Věřte, že mi šestnáctiletí jsme na tom všichni dost podobně. :)

JE TO VŮBEC MOŽNÝ, ŽE V ŠESTNÁCTI JE ČLOVĚK PŘESVĚDČENÝ, ŽE CELÝ ŽIVOT JE JEN ŠKOLA A ŠKOLA ŽE JE CELÝ ŽIVOT? ŽE PEKLO JSOU UČITELÉ A RÁJ JSOU PRÁZDNINY? ŽE ZNÁMKY JSOU POSLEDNÍ SOUD? JE TO VŮBEC MOŽNÝ, ŽE V ŠESTNÁCTI MÁ CELÝ SVĚT ROZMĚRY ŠKOLNÍHO DVORA?

Tato recenze je dlouhá především proto, že mne v ní zaujalo tolik myšlenek a já jsem je musela pustit ven. Třeba vás přesvědčí o tom, si knihu přečíst.

PROČ BOLEST A RADOST PLÁČOU ÚPLNĚ STEJNĚ?

Nenechte se zmást malým procentulním hodnocením na Databázi knih. Lidé už podle mne nevědí co chtějí. To prostě u této knihy není možné...

JEJÍ NOHY NÁSLEDUJÍ MÉ KROKY A SPOLEČNĚ VYNAÉZAJÍ CHOREOGRAFII PRVNÍHO TANCE MUŽE SE ŽENOU.

Budu ráda, když mi napíšete, jak se vám kniha líbila. Pište buď dolů do komentářů nebo na mail anka.nov@seznam.cz, kde všem odpovím. Ráda si píši o knihách a příbězích a mám ráda každého, kdo jim věnuje svůj čas.

JÁ JSEM TOMU NEVĚŘIL, ALE NEBE JE PLNÝ PŘÍBĚHŮ. NEJDŘÍV JSEM HO ANI NEVIDĚL, A TEĎ SI V NĚM ČTU JAKO V KNÍŽCE.

S touto knihou se možná znovu narodíte. Znovu se bezstarostně nadechnete.

JENOM PĚKNÝ PŘÍBĚHY SI ZASLOUŽÍ, ABY BYLY V SOUHVĚZDÍCH.

Nejsem blázen, když tuto knihu opěvuji. Ona je zázrakem. Klenotem literatury. Je barevná, hořká, pravdivá a optimistická. Miluju ji.

TAJEMSTVÍ ŠTĚSTÍ JE ZAMILOVANÉ SRDCE.

Doporučuji všem teenagerům, jejich rodičům a všem, kteří potřebují nakopnout, aby se někam dostali.

NOC JE TO SPRÁVNÉ MÍSTO PRO SLOVA.

Čtěte následující odstavce. To jsou mé rady, jak naložit se životem. To co cítím a co dělám já.

BOŽE, HVĚZDY UŽ K NIČEMU NEJSOU: ZHASNI JE JEDNU PO DRUHÉ.
SUNDEJ SLUNCE A ZAKRYJ MĚSÍC.
VYPUSŤ OCEÁN, ROSTLINY VYRVI Z KOŘENŮ.
TEĎ UŽ STEJNĚ NA NIČEM NEZÁLEŽÍ.
A HLAVNĚ MĚ NECH NA POKOJI!

Žij. Prostě žij. - To řekl Will Traynor z knihy Než jsem tě poznala. A já to říkám znovu. Cítíš tu sílu z té věty?

NARODIL JSEM SE NA PRVNÍ ŠKOLNÍ DEN, VYROSTL A ZESTÁRL ZA POUHÝCH DVĚ STĚ DNÍ.

Přečti si tuto knihu. Otevře ti nový obzor. Rozhodně ti něco dá. Uschovej si její kouzlo v sobě navždy.

NEMŮŽU SI DOVOLIT ZAHODIT ANI JEDINÝ DEN SVÉHO ŽIVOTA.

Dělej to, co miluješ a co tě naplňuje. To má smysl.

VE ŠKOLE JE VŠECHNO UDĚLANÉ TAK, ABY SE TO DALO RYCHLE ZAPOMENOUT.

Zakaž si marnit své dny. Každý den může být tvůj poslední. Uvědom si, že život je tvůj. A že je krátký. Vzpomeň si na Beatrice a těž z jejího příběhu do toho svého.

V HORÁCH JSOU VEČER VIDĚT HVĚZDY JAKO NIKDE JINDE.

Najdi si lavičku. Tvou lavičku, na které budeš sedět a přemýšlet. Řešit problém zn. štěstí. Ze které se budeš dívat na nebe.

KAŽDÝ DEN JE ZAČÁTKEM NOVÉHO ŽIVOTA.

Zamiluj se. Nebraň se. Pokud chceš být opravdu šťastný, musíš milovat. Miluj opravdově, hluboce, upřímně.

VÍC JSEM DO TVÝCH ŘÁDKŮ NEZASAHOVAL. BYLO BY TO, JAKO BYCH ZASAHOVAL DO TVÉHO ŽIVOTA, KTERÝ BY MĚL ZŮSTAT NEDOTKNUTELNÝ.

Začni se dívat na hvězdy. Nemusíš v nich hned muset umět nutně číst. Stačí, když načerpáš sílu z vesmíru. Vždyť, jaký vlastně můžeš mít problém, když máš nad sebou takovou krásu?

KULTURY A CIVILIZACE VYVINULY ZA STOVKY LET TO, CO TY JSI POCHOPIL BĚHEM JEDNOHO ŠKOLNÍHO ROKU.

Nepřestávej, prosím, věřit ve své sny. Sni, kdykoliv to bude možné. Sen ti někdy může zachránit život...

PAK NÁSLEDOVALO TICHO TĚCH, KTEŘÍ SE DÍVAJÍ NA MĚSÍC A NA NEBE A MLUVÍ, S KÝM SE JIM ZACHCE, TAM ZA HVĚZDAMI.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | Web | 11. října 2016 v 7:58 | Reagovat

To musí být hodně OK. knihu neznám, ale jdu se po ní mrknout.....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama