Šťastní lidé čtou a pijou kávu - Agnés Martin-Lugand

22. října 2016 v 12:43 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Šťastní lidé čtou a pijou kávu

Originální název: Les gens heureux lisent et boivent du café
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2016
Počet stran: 224
Nakladatelství: Motto
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Série: Šťastní lidé čtou a pijou kávu (1. díl), Šťastní lidé mají snadný život (2. díl)-----------

-----------Chystá se filmové zpracování-----------


Anotace: Dá se vyléčit zlomené srdce?
Mladá Pařížanka Diane je přesvědčená, že šťastní lidé čtou a pijou kávu, a proto tak nazve svou kavárnu. Když však při automobilové nehodě zahyne její manžel i malá dcerka, Diane ztratí smysl života. Zoufalá mladá žena se zcela uzavře před světem a přestane se starat i o svou literární kavárnu. Nakonec se rozhodne odjet do Irska, které toužil navštívit její muž, a na jeho bouřlivém a drsném pobřeží dát do pořádku svůj život. Netuší, že tu potká muže, který rázem její život změní. Záhadný fotograf Edward, kolem nějž se dějí podivné věci, ji přiměje vrátit se do života.
V současné době se podle knihy natáčí i film.


Můj názor: Tahle knížka je omyl, který se mi dostal do rukou. Takovou slátaninu jsem vážně dlouho nečetla. Ovšem pokud jsem někdy vůbec četla něco tak... trapného. Ano, trapného. Tohle totiž vypadá, jako by to napsala nějaká puberťačka, která si naivně vybarvuje životy dospělých.
Opravdu ubohý pokus o vytvoření nezapomenutelného příběhu. Vážně se mi chce smát. Jak se tohle mohlo dostat na knižní trh? Jak se to proboha mohlo přeložit? To už dnešní ženy nebaví číst něco mnohem těžšího, dojemnějšího, emotivnějšího? Co v téhle knize kdo našel? Nepřestává mne udivovat, co zmůže reklama, co zmůže krásná obálka s ještě krásnějším názvem. A to jsem tu ještě nehovořila o stylu psaní. Fakt úlet.
A o čem jako sakra má být ten film? O tom jak se jedna ženská pokouší získat muže, kterého se nejdříve bojí, pak si nepřeje nic jiného, než se s ním chytnout za ruku a dojít s ním až na konec svých dní a nakonec ho odkopnout, protože si uvědomí, že má vlastně srdce někde jinde? Možná měla ten rok po smrti jejich blízcích více číst? Ale ona snad za celý román, vzala do rukou jen jednu knihu a místo kávy pila irské břečky. O čem je tedy ten název knihy? A o čem je vlastně kniha samotná? Že bych zkusila druhý díl? Ufff, dělám si srandu. Po žádné knize autorky už nesáhnu, jen se na ně budu dívat z bezpečné vzdálenosti v knihovnách a knihkupectvích. Vždyť v té druhé knize už bude mít zase někoho jiného. Autorka si možná myslí, že na postavě jménem Diane vybuduje novou senzaci, ale to já se pak tedy ptám všech žen: kam se v těch knihkupectvích koukáte???
Všem vřele doporučuji vyhnout se této knize. Nedovolte, aby vám tato kniha ukradla večer.
Mějte se krásně! :) A odpusťte, že dnešní recenze byla taková, jaká byla. Někdy prostě šlápneme vedle, a já vás od tohoto kroku chci ochránit touto recenzí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alena Alena | Web | 23. října 2016 v 13:00 | Reagovat

Tak moc děkuju, o knize jsem slyšela chválu, ale tohle mi připadá objektivní a nechci ztrácet čas!

2 Eliška Eliška | 2. prosince 2016 v 16:15 | Reagovat

souhlasím s Vaší recenzí...
postavy mi přišly nepropracované... nedařilo se mi do nich vžít a vyprávění bylo plné klišé a kostrbaté...
nepochopila jsem například, proč najednou zjistila, že není na vztah s Edwardem připravená, když před pár dny nemohla myslet na nikoho jiného a náznaky negativních pocitů tam skoro nebyly!
B.R.A.K.

3 Kris Kris | E-mail | 4. února 2017 v 0:32 | Reagovat

Ahoj, tuhle reakci pisu především pro lidi, které by mohla tato recenze od knihy odradit. Když jsem si recenzi přečetla, moje první reakce bylo něco ve smyslu: "no to jsi asi kráva!" Pak jsem se podívala na zuřivé chvalozpěvy na Stmivani (nechapejte mě špatně, The Host miluju a Stephanie se musí nechat, ze píše extrémně dobře a čtivě, ale Stmivani skutečně není vrchol literatury...). A nakonec mě napadlo podívat se na profil na věk autorky. Ano, před deseti lety bych na tuto knihu reagovala asi podobně. Hlavně bych si ji tehdy nikdy neprecetla, byla jsem tak trosku literární snob (to mi do určité míry zůstalo, pořad to pro mě byl "ženský brak", co mi mamča půjčila k čištění zubu-ano, mám v koupelně knížku, kterou si čtu při čištění zubu 😉 ). A pak jsem v té koupelně u toho čištění zubu nad tím hloupým ženským brakem pravidelně brecela. Tedy asi víc nad druhým dílem, ale nad prvním taky. Ano, samozřejmě ze číst po miliontý osmý, ze si zapálila cigaretu, je trosku na budku, stejně jako schematické popisy některých postav, ale takový je život. Takhle trapně všední a stereotypní. A tato kniha není románek, který vám bude perfektně popisovat, jak se v kterém momentě mate cítit. Očekává od čtenáře, ze si udělá domácí úkoly, splní svou část práce, promítne do příběhu sám sebe a své zkušenosti. Musíme do nej vložit svou bolest nad ztrátou svych milovanych, lásku, všechny její druhy, jak jsme je cítili a ještě budeme cítit k různým osobám ve svém životě. Pro mě se jedna o extrémně silnou knihu, ale dokážu si představit, ze za další roky, až budu mít děti a prožiji si další životní zkušenosti, by se mě mohla dotýkat ještě mnohem víc.

4 Telyna Telyna | Web | 20. července 2017 v 23:51 | Reagovat

Každý z nás tak či onak aspoň raz tvárou v tvár s akciami, ktoré sľubujú veľké ocenenie - televízory, autá, chladničky alebo iPhone5C. Ale je to naozaj - získať zdarma iPhone? Podrobností WEB

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama