Březen 2017

Osvětimská knihovnice - Antonio G. Iturbe

25. března 2017 v 11:46 | Anna 13 |  Historické romány
Osvětimská knihovnice

Originální název: La Bibliotecaria de Auschwitz
Žánr: Historický román
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Akropolis
Počet stran: 448
Vazba knihy: Vázaná
Ocenění: cena Troa udělovaná španělským svazem knihkupců (2012)

-----------Skutečný příběh-----------


Anotace: Když v září 1943 dorazil do Osvětimi-Březinky transport vězňů z Terezína, stalo se něco neobvyklého - neproběhla selekce. Všichni, včetně starých lidí a dětí, byli umístěni do prvního, výhradně českého rodinného tábora. Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky dnes čtyřiaosmdesátileté Dity Krausové, se též vracíme k polozapomenuté historii bloku 31. Tento blok pod vedením všeobecně respektovaného Fredyho Hirsche (1916 - 1944) se pro děti stal útočištěm i tajnou školou. Hrdinka příběhu, čtrnáctiletá Dita, osvětimská knihovnice, je strážkyní podivuhodného táborového tajemství - několika zaprášených knížek, které se na ono pochmurné místo dostaly bůhvíjak a jejichž stránky drží pohromadě jen zázrakem. Dita je ovšem také nedobrovolnou strážkyní tajemství Hirschova...


Můj názor: Jedna z nejlepších knih o holokaustu. Rozhodně jedna z nejlepších knih mého života...

KNIHY JSOU VELMI NEBEZPEČNÉ, NUTÍ PŘEMÝŠLET.

Tohle je kniha, která dokáže vykreslit tu hrůzu, děs a zvrácenost tak, že si přejete, aby kniha brzy skončila. Ne proto, že byste se nudili, ale proto, že chcete, aby to ti lidé měli už za sebou a vy s nimi nemuseli prožívat ty hrůzy. Utrpení to muselo být nepředstavitelné. NIKDO si to nedokáže představit, ať má jakoukoli fantazii. Každý z nás u takových knih přemýšlí o tom, jaké by to bylo, kdybychom žili v této době, ale ono se nedá říci, co bychom v takové situaci dělali. Nemůžeme nikoho z té doby soudit. Ani příslušníky řad SS. Nikoho.
Když čtu knihy o koncentračních táborech, mám husí kůži a všechno to, co se dělo, se zdá jako sci-fi. Vážně byl člověk schopen něčeho takového? Vždyť o takovýchto věcech čteme v románech o budoucnosti, ale takovéhle vraždění a týrání se skutečně dělo a vlastně to ani není tak strašně dávno. Člověk je zrůda. Když se stalo tohle, dokázala bych už uvěřit tomu, že v budoucnosti by se mohl odehrát podobný děj knihy Bez šance.
Měli bychom si tyto příběhy připomínat. A všichni bychom měli znát méně známé, avšak velmi důležité a staečné osoby: Fredyho Hirsche a Ditu Krausovou...

VE VŠÍ ÚCTĚ, PANE HIRSCHI, JE MI UŽ ČTRNÁCT. VY SI OPRAVDU MYSLÍTE, ŽE KDYŽ KAŽDÝ DEN VIDÍM, JAK KÁRA S MRTVOLAMI KŘÍŽÍ CESTU HRNCI, VE KTERÉM NÁM VEZOU SNÍDANI, A KDYŽ SE DÍVÁM, JAK TUCTY LIDÍ VCHÁZEJÍ DO PLYNOVÝCH KOMOR NA KONCI LÁGRU, ŽE MĚ MŮŽE VYVÉST Z MÍRY, CO BYCH SI MOHLA PŘEČÍST V NĚJAKÉM ROMÁNU?

O jejich příběhu vám poví tato kniha. Dita Krausová, čtrnáctileté děvče, které se stalo opatrovnicí osmi knih, které se v Osvětimi objevily zázrakem. Tento příběh je skutečný, většina hrdinů této knihy opravdu existovala a prožívala to, co se píše v knize. Dita riskovala svůj život, kvůli knihám. Byla ochotná jít kvůli nim pod skalpel doktora Mengeleho. Ano, i tato lidská zrůda se v knize objevovala velmi často. O této osobě se smýšlí těžce: byl to člověk? Jeho emoční inteligence byla zřejmě na nule. O to více mne štve, že ho do jeho smrti nenašli a on si žil dál v utajení. Ale zpátky k Ditě, která si prošla snad všemi hrůzami, které koncentrační tábory mohou nabídnout, měla neuvěřitelnou odvahu a kuráž. Obdiv a úcta jsou na místě.

V TÉ CHVÍLI SE DITA SPÍŠ NEŽ KNIHOVNICÍ STALA OŠETŘOVATELKOU KNIH.

Fredy Hirsch, muž skrývající tajemství, které v této knize bude Dita opatrovat. Člověk, který v továrně na smrt vybudoval tajnou školu, žil pro děti, kterým chtěl pobyt v táboře zpříjemnit, jak jen to šlo. Byl to muž, ke kterému vzhlížel celý rodinný tábor, a který nedostal možnost změnit dějiny. Byl důležitější, než si všichni myslí. Jeho smrt byla tajemnější, než se zdálo. Otázky okolo jeho odchodu z tohoto světa se v knize mihotají stále, a i když se bude zdát, že na ně nikdo nemá odpověď, tak pravda přesto existuje.

NIKDO NIKOHO NEZNÁ.

Knihu vidím na filmovém plátně. Tento příběh by za to stál, aby byl opravdu kvalitně zfilmován.
Ale kniha je brilantně psaná. Hluboké myšlenky i velmi kvalitní a dechberoucí popisy onoho strašného místa. Opět si s knihou uvědomíte, co máme, jak si žijeme. Na obyčejný rohlík se budete dívat jinak a pocítíte důležitost literatury, která v takové šílené době zachraňovala lidské duše. Malá Dita si v táboře četla Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Haška nebo Kouzený vrch od Manna. Ty knihy tam držely při životě lidství, ty zbědované duše se každý den vydávaly na výpravy se svými fiktivními hrdiny.
Jak už bylo v knize psáno, někomu se bude zdát zbytečné ochraňovat tak horečnatě pár potrhaných knih, když šlo v koncentračních táborech o mnohem důležitější věci, ale každý čtenář ví, co pro něj taková kniha může znamenat v těžkých chvílích jeho života. Co tedy asi znamenala pro lidi tak neuvěřitelně trpící? Mnoho, protože by je nevyměnily ani za kus chleba.
A představte si, že v Osvětimi bylo osm svazků knih, ale mnohem více bylo knih živoucích? Co je to živoucí kniha? Přečtěte si dojemný, děsivý, strašný, ale i krásný, naděje plný a odvážný příběh malé knihovnice, velitele utajené školy, příslušníka SS, který se zamiloval do vězenkyně, Rudyho Rosenberga, který vynesl hrůzu Osvětimi na světlo, podařilo se mu utéci a svým svěděctvím válku ukončit. Přečtěte si osudy lidí, kteří se dostaly na nejhorší místo na světě. Čtěte o hrdinech. Inspirujte se. Příběh je to šílený, ale strašně důležitý. Budete brečet a budete se smát, budete planout obdivem a úctou k těm lidem, budete přemýšlet, budete se bát a budete se zabývat mnoha otázkami. A také budete vdeční za tuto knihu.

KDYKOLI ZAČNEŠ ČÍST KNIHU, CÍTÍŠ SE, JAKO BYS NASTOUPIL DO VLAKU, KTERÝ TĚ VEZE NA PRÁZDNINY.

Co mne překvapilo a potěšilo i roztřáslo a rozplakalo bylo, že se v této knize objevila moje oblíbená hrdinka: Anna Franková. Dívka, která si v průběhu války psala deník, ze kterého vzniklo dechberoucí a uznávané dílo. Dívka, se kterou souzním. Dívka vyspělejší než se zdálo. Zemřela na tyfus vedle své sestry Margot. A její tělo zmizelo s těly ostatních vězňů. Dita Krausová jí viděla, proto se také objevila v knize. Její tělo se stalo bezvýznamným, ale její duše a talent žijí dodnes. Zanechala po sobě své dílo. A co když vedle Anny ležela dívka, která uměla nádherně kreslit, ale nestalo se z níc nic, co z Anny? Bůh není.
Děkuji autorovi za tuto knihu, Ditě za otevřenost, děkuji za zmínku o Anně.
Kniha o ohromné bolesti.

V MLÁDÍ JE JEDEN JEDINÝ ROK TÉMĚŘ CELÝM ŽIVOTEM.

Pro lidi, kteří zajímá 2. světová válka a holokaust. A pro ty, kteří milují literaturu a knihy, které o kouzlu knih umí překrásně vyprávět. Tak pro ty je tato kniha...

KNIHY NELÉČÍ NEMOCI, ANI SE NEMOHOU POUŽÍT JAKO ZBRANĚ K PORÁŽCE VOJSKA KATŮ, NELZE JIMI NAPLNIT ŽALUDEK ANI ZAHNAT ŽÍZEŇ. JISTĚ, KULTURA NENÍ ZAPOTŘEBÍ K TOMU, ABY ČLOVĚK PŘEŽIL. K TOMU SLOUŽÍ CHLÉB A VODA. JE PRAVDA, ŽE S CHLEBEM K JÍDLU A S VODOU K PITÍ ČLOVĚK PŘEŽIJE, ABY VŠAK PŘEŽILO LIDSTVÍ V ČLOVĚKU, TO NESTAČÍ. NEDOJÍMÁ-LI NÁS KRÁSA, NEZAVŘEME-LI OČI A NEUVEDEME-LI DO POHYBU MECHANISMY PŘEDSTAVIVOSTI, NEJSME-LI SCHOPNI KLÁST SI OTÁZKY A SPATŘIT HRANICE NAŠÍ NEVĚDOMOSTI, JSME BUĎ MUŽEM NEBO ŽENOU, NIKDY VŠAK ČLOVĚKEM. NENÍ NIC, CO BY NÁS ODLIŠILO OD LOSOSA, ZEBRY NEBO TURA PIŽMOVÉHO.


Veronika se rozhodla zemřít - Paulo Coelho

12. března 2017 v 18:17 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Veronika se rozhodla zemřít

Originální název: Veronika Decide Morror
Žánr: Román
Rok vydání: 1999
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 159
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------

-----------Série: U řeky Piedra jsem usedla a plakala (1. díl), Veronika se rozhodla zemřít (2. díl), Ďábel a slečna Chantal (3. díl)-----------

-----------Skutečný příběh-----------


Anotace: Zdá se, že Veronika má všechno, co si může mladé děvče přát. Chodí na večírky, setkává se s atraktivními mladými muži, ale přesto není šťastná. Něco jí chybí. A tak se jednoho rána Veronika rozhodne zemřít.


Můj názor: Paulo Coelho píše krásné knihy. Knihy, které se vás dotknou. Jeho díla patří mezi ty nezapomenutelné.
Přečetla jsem jeho nejznámější román Alchymistu. A z té z pohledu jednoduché pohádky jsem byla unešená. Učaroval mne jednoduchý styl psaní, ve kterém se však skrývají hluboké myšlenky. Četla jsem lepší knihy než byl Alchymista, myslím, z toho duchovního pohledu. Ale občas se přistihnu, že na tuto knihu vzpomínám. A ráda. Už dlouho jsem byla rozhodnutá přečíst si další jeho tvorbu a naskytla se mi příležitost před pár týdny, kdy jsem ve škole dostala v podstatě za úkol přečíst si Veroniku...

JAK SOUDIT - VE SVĚTĚ, KDE SE KAŽDÝ SNAŽÍ ZA KAŽDOU CENU PŘEŽÍT - LIDI, KTEŘÍ SE ROZHODNOU ZEMŘÍT?

Máme předmět zabývající se osobnostním rozvojem a růstem. Dostáváme za úkol zajímat se o významné osobnosti, doporučují se nám číst filosofické a psychologické knihy. Většinou si všechny tipy zapíši s tím, že se k nim jednou dostanu, ale tentokrát jsem si ze seznamu padesáti knih vybrala Veronika se rozhodla zemřít. Tuto knihu budu asi za měsíc prezentovat. Bála jsem se, že se o uznávaného Paula Coelha lidé poperou, že o něm něco slyšeli, či zaslechli o titulu. Ale dnešní mládež o tomto člověku nic neví a velmi silně pochybuji, že by jim bylo povědomé jméno Rimbauda, Verlaina, Koontze, Kinga, Moyesové, Knausgaurda či Johna Greena. Většina z nich by ani nevěla, kdo je to J. K. Rowling.
Ale to jsem se dostala někam, kam jsem nechtěla. Zkrátka tuto knihu jsem dostala za úkol přečíst, ale nebrala jsem to jako povinnost, protože jsem se ke knize chtěla stejně někdy dostat.
Autor si mne získal hned od prvních stran. Knížka je tenoučká, psaná jednoduchým stylem, avšak příběhem složitá. S Veronikou, která se pokusila zabít, nezabila: pokusila, se dostáváte do psychiatrické slovinské léčebny. Zde autor čerpal z vlastní zkušenosti, neboť i on byl v takovýchto zařízeních třikrát hospitalizovaný. Veronika, která se pokouší zabít práškami z důvodu toho, že má nudný stereotypní život, že ona sama je zbytečná a svět stejně nikdo nespasí, se po svém nevydařeném pokusu o vlastní smrt dostává do psychiatrické léčebny, která se tváří jinak, než ve filmech a ve které se setkáváme s dalšími třemi důležitými hrdiny a s personálem tohoto zařízení. Veronika je naštvaná a touží po smrti, když ji však doktor řekne, že ji do týdne srdce vypoví službu, neboť takto reaguje na nebezpečné léky, které prošly Veroničiným tělem, začne objevovat krásu i smysl života. A to právě v psychiatrické léčebně, kde nikdo neřve, neječí, naopak tu panuje klid. Kde je každý sám sebou, bezstarostný. Autor se po celou knihu zabývá otázkou, co to znamená být blázen. Veronika se rozhodla zemřít je kniha naplněná šílenstvím...

- CO JE TO OPRAVDOVÉ JÁ?
- TO JE TO, CO JSTE, NE TO, CO Z VÁS UDĚLALI.

Setkáváme se s ženou trpící panickým syndromem, s ženou s hlubokými depresemi a s mladým schizofrenikem. A tyto tři pacienty ovlivní příchod Veroniky a vidina blížící se smrti. Ta kniha je inspirující, přináší nové pohledy a názory, které se usídlí ve vaší hlavě...
Na tu knihu nezapomenete.
Chcete vědět, co se s Veronikou stane a jak budou žít ostatní psychicky nemocní lidé po tom, co jim její příběh proletí životem? Čtěte tuto knihu, která se sice tváří depresivně, avšak po jejím dočtení budete mít velkou chuť do života.

JSTE ODLIŠNÁ OSOBA, KTERÁ CHCE BÝT STEJNÁ JAKO DRUZÍ. A TO JE PODLE MNE VÁŽNÁ NEMOC.


Mnich, který prodal své ferrari - Robin S. Sharma

11. března 2017 v 20:06 | Anna 13 |  Duchovní nauky
Mnich, který prodal své ferrari

Originální název: The Monk Who Sold His Ferrari
Žánr: Duchovno
Rok vydání: 2009
Nakladatelství: Rybka Publishers
Počet stran: 200
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Mnich, který prodal své ferrari patří mezi nejznámější klasická díla s duchovní a psychologickou tematikou. Tato úchvatná knížka, která přináší potěšení i poznání, jak se o ní vyjádřil Paulo Coelho, byla přeložena do třiačtyřiceti jazyků a inspiruje miliony čtenářů na celém světě. Vypráví příběh o slavném a úspěšném právníkovi Julianu Mantlovi, jenž se ocitl na pokraji smrti, když jednoho dne v přeplněné soudní síni utrpěl infarkt. Jeho fyzický kolaps je provázen krizí duchovní, která jej donutí hluboce se zamyslet nad neutěšeným stavem svého života a vydat se hledat odpovědi na nejdůležitější otázky lidského bytí.
V naději, že nalezne štěstí a splnění svých snů, vypravuje se Julián Mantle na putování do nedostupných indických končin obydlených prastarou východní kulturou. Zde se postupně seznamuje se starobylou moudrostí a filozofií, která jej naučí objevovat, kultivovat a ovládat skrytý potenciál vlastního vědomí, těla i ducha. Někdejší slavný advokát, jenž se postupně oprošťuje od svého dosavadního životního stylu, prochází hlubokou osobní proměnou.
Příběh Juliána Mantla čtenáře krok za krokem provází na cestě k sebepoznání a ke smysluplnému a vyrovnanému životu.


Můj názor: Chci vám všem napsat, jak je tahle kniha geniální. Jak obrovský má potenciál a sílu, která vám proletí hlavou a zanechá v ní myšlenky, kterých se nezbavíte do konce života. Je chytrá, opravdová a empatická. Není originální, ale všichni, když ji čteme, tak cítíme, že vlastně nic nového neobjevujeme, že to všechno v duši víme a známe. Jen potřebujeme odvahu a vůli. Odhodlání změnit svůj život...

VŠICHNI BYCHOM MĚLI POZNAT STAV DOKONALOSTI, KTERÝ JE VLASTNĚ NAŠÍM PŘIROZENÝM STAVEM.

Knihu jsem dočetla před pěti dny. A bohužel musím přiznat, že tato recenze by byla jiná v pondělí, kdy bych ji psala pouhý den po přečtení a jiná je teď. I když mám knihu stále vrytou pod kůží a přemýšlela jsem nad ní snad každou hodinu v týdnu, nejsem optimistická. Ale zase budu úplně upřímná.

NIKDY NEPODCEŇUJ SÍLU JEDNODUCHOSTI.

Duchovní nauky miluji. A to právě asi proto, že v nich hledám cestu sama k sobě, snažím se s nimi vyrovnávat s okolním světem a hledám v nich absolutní štěstí a naplnění. Nikdy nezapomenu na to, co se mnou udělala kniha Muž, který chtěl být šťastný. Cítila jsem se po ní jinak a určitým způsobem změnila mé myšlení i pohled na svět. Vždy, když totiž čtu nějakou takovou knihu, mám pocit, že můj život se bude dělit na období před knihou a po knize. A zhruba týden žiju v takovém omráčení z knihy a vše je nádherné. Ale po pár dalších dnech už je vše v normálu. V mém osobním normálu. Jsem vystresovaná, vystrašená, pesimistická a vše vydím v šedých barvách. Život je pro mne těžký. A nechci, aby to vyznělo jako sebelitování. Mé já je prostě takové a hledá si v tomto světě cesty těžce.

POKUD PROPADNEŠ NEGATIVNÍM MYŠLENKÁM, JE TO JEN PROTO, ŽE SES NEDOKÁZAL O SVOU MYSL POSTARAT.
OPRAVDU SI NEMŮŽEME DOVOLIT LUXUS ANI JEDNÉ NEGATIVNÍ MYŠLENKY.

Kniha vypráví příběh bohatého a úspěšného právníka, který svůj život změní od základů po prodělaném infarktu. Vydá se do Indie k sivanským kmenům, který žijí sami v Himalájích odstřiženi od civilizace v souladu se svým tělem, duší i myslí. A jejich bohatou a zázračnou filozofii přináší zpět domů, aby se o ni podělil se svým nejlepším přítelem. Aby mu ukázal, jak žít, jak najít štěstí a zdraví a sílu...

A CO JE TO ŠTĚSTÍ, PŘÍTELI?
NENÍ TO NIC JINÉHO NEŽ SPOJENÍ PŘIPRAVENOSTI S PŘÍLEŽITOSTÍ.

Ano, fascinovalo mne to. Během čtení jsem si řekla, že tentokrát opravdu vše změním, že to dokážu, ale je to strašně těžké. Nemám odhodlání a vůli. Ale nejhorší je, že mi chybí odvaha a naopak převládá nepřekonatelný strach. Neriskuji a bojím se ztratit své pohodlí. Jsem na tom špatně a tím, že se v podstatě odmítám změnit zostuzuji tuto knihu. Bylo mi jejím prostřednictvím předáno staré tajemství štěstí a spokojenosti a já ho nedokážu žít, nedokážu žít v jeho krocích.

VĚTŠINA LIDÍ ŽIJE CELÝ SVŮJ ŽIVOT VE SVÉM KRUHU POHODLÍ.

V knize jsou strašně chytré myšlenky a citáty. Seděla jsem u knihy a vedle sebe spoustu papírů a zápisničků a pero. Popsala jsem spoustu papírů, knihu si hýčkám a otevřu ji za život ještě nesčetněkrát a možná čím častěji ji budu studovat, tím více se mi bude chtít žít, tak jako vypravěč knihy.

VE VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ JE ÚNAVA JEN VÝPLODEM NAŠÍ MYSLI. ÚNAVA OVLÁDÁ ŽIVOTY LIDÍ ŽIJÍCÍCH BEZ CÍLE A SNŮ.

Kniha má spoustu fází. První je o tom, jak ovládnout svou mysl, jak se zbavit negativismu. Další zas o vůli a sebedisciplíně. Následující o sebepoznávání. Velmi důležitá: o smyslu života, o naší cestě k cíli. Prostě kniha mi toho strašně dala, ale něco ve mne se bojí zariskovat a podstoupit tu změnu.

VESMÍR NENÍ CHAOS.

Kniha úžasná, nejlepší ve svém žánru. Miluji ji. Nedám ji z ruky. To poselství si budu sama v sobě hýčkat a stále častěji budu přemýšlet sama nad sebou.

SPRÁVNĚ DÝCHAT ZNAMENÁ SPRÁVNĚ ŽÍT.

Vím, jak přemýšlet. Jak se sama na sebe dívat. Co dělat. To všechno vím. Jen to nedokážu převést z mého vnitřního světa do vnějšího...

VŠECHNY PROBLÉMY, KTERÝ KAŽDÝ Z NÁS ŘEŠÍ A BUDE ŘEŠIT V PRŮBĚHU CELÉHO ŽIVOTA, UŽ BYLY VYŘEŠENY.

Vím, že bych změnila tisíckrát život k lepšímu, kdybych každý den (i o víkendu) vstávala se sluncem, kdybych změnila svou stravu, přestala se dívat na seriály (které mne ale prostě strašně těší), začala být pozitivní a každý den bych se postavila něčemu nebo někomu, co mi působí strach. Jenže, když si to shrnu, tak mi vychází jediný výsledek a to ten, že jsem srab.

NĚKTERÉ KNIHY JSOU NA TO, ABYS JE VYCHUTNAL, JINÉ JSOU NA TO, ABYS JE PŘEŽVÝKAL, JINÉ ZASE DOKÁŽEŠ SPOLKNOUT NARÁZ.

Anebo... Anebo jsem prostě normální člověk, protože, tak jako já se cítí většina lidí v tomto světě a tomto století. Změna je možná. Já jsem nemožná. A vidíte, nahoru vám napíši citát, že si nemůžeme dovolit luxus negativní myšlenky a jsem tu pesimistická. Ale zase jsem to já.

NEJDE ANI TAK O TO, CO Z KNIH DOSTANEŠ. CO DOOPRAVDY NAKONEC ZMĚNÍ TVŮJ ŽIVOT, JE TO, CO DOSTANOU KNIHY Z TEBE. VÍŠ, KNIHY TĚ VE SKUTEČNOSTI NIC NOVÉHO NENAUČÍ.

Ta kniha vás určitě promění. A možná to bude kniha, které budete vděčit za vaše budoucí štěstí. Neboť silní a odhodlaní lidé budou uchváceni a zláká je vidina z knihy a objeví svůj smysl života.

KDYŽ SE NARODÍME, PLÁČEME A CELÝ SVĚT SE RADUJE. A SVŮJ ŽIVOT BYCHOM MĚLI ŽÍT TAK, ŽE KDYŽ ODSUD BUDEME ODCHÁZET, BUDOU PLAKAT OSTATNÍ, ZATÍMCO MY SE BUDEME RADOVAT.

Knihu bych rozhodně doporučila každému. Poradí vám se vším, co vás trápí. Dodá vám energii, změní život. A pokud díky ní budete mít optimistické a nádherné pondělí, jaké jsem měla těsně po dočtení knihy já, tak splnila svůj účel, neboť v pondělí jsme tak trochu všichni negativisté, ale pokud se stane, že se probudíte a budete šťastní, nejspíš za to budete vděčit Mnichovi, který prodal své ferrari.

NENÍ NIC VZNEŠENÉHO NA TOM, BÝT LEPŠÍ NEŽ JINÍ LIDÉ. VZNEŠENOST JE V TOM, BÝT LEPŠÍ, NEŽ JSI BYL SÁM VČERA.