Červen 2017

TITANIC: Příběh legendární lodi - Philip Wilkinson

29. června 2017 v 14:02 | Anna 13 |  Populárně naučná literatura

Originální název: Titanic. Disaster at Sea
Žánr: Encyklopedie
Rok vydání: 2012
Nakladatelství: Slovart
Počet stran: 64
Vazba knihy: Vázaná

-----------Skutečná událost-----------


Anotace: Speciální vydání ke 100. výročí spuštění a ztroskotání Titaniku.


Můj názor: Kniha určená spíše mladším čtenářům obsahuje spoustu faktů o zdánlivě nepotopitelné lodi, o katatrofě, která mne nepřestává fascinovat.
Kniha je milým příjemným čtením o stavbě Titanicu, jeho pasažérech i posádce, o dnech strávených na palubě i o děsivé noci, ke které se pojí mnoho tajemna. Pojednává i o objevení vraku Titanicu, o uctění památky lidí, kteří tu noc zahynuli. Pro lidi, kteří se o Titanic již zajímali dříve v ní neobjeví asi nic moc nového, ale mne čtení přesto bavilo a poznamenala jsem si toho tolik.
Co mne nejvíce na této lodní katastrofě fascinuje je to, že je opředena předtuchami, který o ní lidé měli, že její zkáza byla románově přepovězena. Z takovýchto pověr, ale i dokazatelných faktů člověka mrazí. Co jsem v knize našla a o čem jsem nevěděla, bylo to, že když loď narazila do ledovce na obzoru byla spatřena tajemná loď, která nereagovala na světlice a záhadně zmizela. Nikomu se ji nepodařilo identifikovat. A takových příběhů je v knize víc. Titanic byl prokletý a lidstvo nadále jeho tragédie dojímá.


Výš než v sedmém nebi - Griet Op de Beecková

26. června 2017 v 11:43 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Výš než v sedmém nebi

Originální název: Vele hemels boven de zevende
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Host
Počet stran: 320
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Ocenění: Bronzová socha za nejlepší nizozemsky psaný debut

-----------Chystá se filmové zpracování-----------


Anotace: Pět vzájemně propojených postav vypráví svůj příběh.
Lou je dvanáct, Evě šestatřicet, Elsie dvaačtyřicet, Casperovi šestačtyřicet a Josovi jednasedmdesát. Vyprávějí svůj příběh o nečekaném štěstí, které však všechno jen zkomplikuje, o tajemstvích, jež se zdají být příliš velká, o složitosti mládí a překážkách, které narostou do takových rozměrů, že se dají stěží překonat.
A také o pocitech člověka, jenž se ocitne na hranici, za niž se může vydat už jen on sám.

V knize Výš než v sedmém nebi bojuje pětice velmi rozdílných postav spíš se sebou samými než spolu navzájem, v životě, který je strašlivě nádherný a zároveň nádherně strašlivý.


Můj názor: Uvědomila jsem si, že dobrou knihou je u mne ta kniha, u které se při čtení nerozhoduju o počtu hvězdiček, které knihám udílím na Databázi knih, a když nadejde ten okamžik, kdy jedním kliknutím knihu hodnotím, dám ji bez rozmýšlení pět (nejvyšší ohodnocení). Výš než v sedmém nebi je přesně takovou knihou...

JÁ MUSÍM MALOVAT, ABYCH DOKÁZAL SNÁŠET ŽIVOT.

Kdo plníte na Databázi knih Čtenářskou výzvu 2017, tak tato kniha se vám do ní bude hodit a ještě navíc objevíte další spisovatelský talent, který si oblíbíte. Jedním z témat splnění výzvy je: Kniha, jejíž první věta začíná otázkou. Když si to tak vezmeme, tak najít takovou knihu je dost těžké na to, abyste ji doopravdy přečetli, aby vás skutečně bavila. S touto knihou si tedy odškrtnete jedno zdánlivě nepřekonatelné políčko a ještě se velmi obohatíte...

NA MYŠLENKÁCH JE OTRAVNÉ TO, ŽE SI JE NEMŮŽETE ODMYSLET.

Ze samotné anotace cítíte, že to bude milý románek o štěstí i o nesnázích života, o lásce, se šťastným koncem,...
Je to kniha o bolesti a osamocení, o lásce i strachu, o tajemstvích, která nás dokážou zevnitř sežrat. Kniha plná naděje, ale i soucitu, který má se samotnými čtenáři vás dojme a donutí přemýšlet. Možná někoho donutí k tomu srovnat si svůj život. Má spoustu zajímavých myšlenek. Postavy žijíci vašimi životy si budete v srdci hýčkat...
Pro mne excelentní příběh v naprosto unikátním podání...

VŽDYCKY JE NĚKDE NOC.

Pět postav.
Dvě ženy, sestry, ve středním věku. EVA pracující ve vězení, osamocená. ELSIE, dokonalá žena, ředitelka divadla, matka dvou dětí, nespokojená manželka utíkající k milenci.
Muž ve středních letech, malíř, umělec. CASPER s rozervanou duší, která prahne po Elsie.
Muž na pokraji života a smrti, otec Elsie a Evy. JOS je starým alkoholikem hledající svůj klid, nevyrovnaný se svým životem, který žije s pocitem viny, kterou se snaží zapít.
Dívka, puberťačka. LOU, která se ocitá v počátečním kruhu šikany, prahnoucí po lásce, řešící rodinné problémy, ustrašená.
Život je těžký v každém věku.

ŽIVOT JE TĚŽKÝ V KAŽDÉM VĚKU.

Příběh je v podstatě složitý, neboť mi trvalo déle, než jsem porozuměla všem skrytým výrazům, než jsem to vše pochopila, než to vše do sebe zapadlo, než to začalo dávat smysl. Což začalo dávat až na konci.
Autorka příběh člení do krátkých kapitol s mnoha odstavci, takže se kniha čte rychle.

JE JASNÉ, ŽE TO, NA CO EXISTUJE ŘEŠENÍ, NENÍ ZAJÍMAVÉ.
ČLOVĚK NAŠEL ŘEŠENÍ NA DOST VĚCÍ.

Podle knihy se natáčí i film, ale opravdu si neumím představit, jak chtějí tohle vše promítnout na plátno. Tento příběh nemá moc zvratů, čtenář má od určitých chvil tušení, jak se bude příběh vyvíjet dále. Kniha je mocná, film vše uzemní. Nejspíše se na toto zpracování nekouknu...

CHTĚLA SKONCOVAT S BOLESTÍ, NEBO CHTĚLA ZEMŘÍT?

Co mne v knize velmi mile překvapilo a líbilo se mi (opět originalita autorky) byly určité dialogy a myšlenky vyřčené v anglických větách a nepřeložené do češtiny. Pokud anglicky neumíte, tak se nedozvíte, co si postava myslí, nebo o čem si právě hrdinové povídali. Před pár lety by mne to rozlítilo, ale teď v tom shledávám určité poškádlení, metaforu,...
Užíval jsem si to. Angličtinu zbožňuji, a na některé části se vyloženě hodila.
Ti z vás, kteří se orientují alespoň v základech slovník potřebovat nebudou. A není toho tam moc. Abych ostatní čtenáře neodradila.
Přestává se lidem ustupovat.
Crazy idea.

POKUD SE BOJÍM, TAK SI PROSTĚ DOVOLÍM, ABYCH SE BÁLA.

Doporučuji určitě ženám, lidem, kteří potřebují někam popostrčit (jsme takoví téměř všichni, že?) a těm, co baví objevovat nové, méně známé, ale o to víc talentované autory současnosti.
Přeji krásnou četbu.

DOBRÁ PÍSNIČKA VŽDYCKY POMŮŽE.


Návrat z nicoty - Martin Pistorius a Megan Lloyd Daviesová

24. června 2017 v 21:39 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Návrat z nicoty

Originální název: Ghost Boy
Žánr: Román
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Práh
Počet stran: 312
Vazba knihy: Brožovaná

-----------Skutečný příběh-----------


Anotace: V lednu roku 1988 se jihoafrický školák Martin Pistorius vrátil domů z vyučování a stěžoval si na bolest v krku. Nikdy potom se už do školy nevrátil. Během roku do té doby naprosto zdravý chlapec degeneroval - kompletně ochrnul, přestal komunikovat i vnímat. Do čtrnáctých narozenin z něj byla jen prázdná schránka.
A pak se jeho vědomí začalo vynořovat z temných hlubin na světlo.
Nepředstavitelných devět let poté strávil Martin při plném vědomí, ale uvězněný v těle, které mu znemožňovalo dát cokoli najevo. Chápal a prožíval všechno, co se kolem něj a s ním dělo, jenže byl úplně bezmocný.
Návrat z nicoty je příběh, který napsal on sám poté, co se s pomocí moderních komunikačních metod vrátil zpět do života. S naprostou upřímností a otevřeností líčí vše, co prožíval jako jasně myslící bytost, o níž se ostatní domnívali, že jen přežívá ve vegetativním stadiu. Od perverzního a krutého chování některých takzvaných pečovatelů, hřešících na jeho bezmocnost, přes obětavost a soucit dalších až po nezdolné odhodlání těch, kteří věřili, že v jeho pohledu vidí záblesky inteligence.


Můj názor: Dnes jsem se ve volné sobotě pustila do knihy, které jsem se celkem obávala. Námět zněl velmi zajímavě, chytlavě i děsivě zároveň, ale pár knih, které napíše člověk, který svůj jedinečný osud většinou spojený s nějakým onemocněním prožil, jsem již četla a většinou to líčení jejich života bylo rozvláčné, nudné. I když jejich výdrž a trpělivost, kterou si ve svých životech prošli jsou obdivuhodné, jejich literární dílka taková nebyla.
Tento příběh, který vám svou syrovostí vezme dech je tak autenticky, opravdově, upřímně a otevřeně, citlivě napsaný, že se vám dostane pod kůži a vy se ho nezbavíte. Na Martina Pistoriuse nezapomenete...

GRAVITACE JE BOLESTIVÁ, KDYŽ SI PŘITAHUJE TĚLO, KTERÉ UŽ NESLOUŽÍ SVÝM ÚČELŮM.

Je to příběh bolesti, bezmoci, utrpení, jaké se dá přirovnat peklu.
Představte si, že jste šťastné zdravé úspěšné dítě, které si žije radostně svůj život, nic si nepřipouští a jednoho dne vás rozbolí v krku a do roka doslova přestanete existovat. Nemůžete se hýbat, nemůžete mluvit ani nijak jinak komunikovat, nevnímáte. Nejste. Pak se dostanete z hlubin temnot na světlo, ale nikdo vás nevidí, nikdo si vás nevšímá, nikdo neví, že všechno vnímáte, sledujete, že myslíte a cítíte, to hlavně. Každý vás považuje za chudáčka, imbecila, člověka, který jakoby nebyl. Tohle snášíte devět let. A pak se objeví lidé, kteří vás v tom bezmocném tělesném vězení objeví. A vy dostáváte šanci dostat se ven.

VŽDYCKY BUDU VDĚČNÝ SVÉ PŘEDSTAVIVOSTI, PROTOŽE JSEM UŽ DÁVNO ZJISTIL, ŽE TO JE MŮJ NEJVĚTŠÍ DAR.

To je příběh Martina Pistoriuse, který si nikdo z nás neumí ani představit.
Autor popisuje svůj život, který byl psychickým i fyzickým vyčerpáním. Popisuje, jak se s jeho onemocněním nedokázali poprat lékaři ani léčitelé, popisuje jak jeho stav zamíchal se vztahy v jeho rodině. Nikdy nezapomenu na scénu z knihy, která mne úplně uzemnila a já musela přestat číst a přečíst si to ještě jednou, jestli je to fakt pravda, co na stránce stojí a pak jsem se opravdu hodně snažila nesoudit.

JE NA SVĚTĚ NĚCO MOCNĚJŠÍHO NEŽ MATEŘSKÁ LÁSKA?

Scéna z knihy: Martin sedí zkroucený ve svém kolečkovém křesle v kuchyni a dívá se na svou zhroucenou matku, která se válí po podlaze kuchyně. Najednou k němu zvedne ztrhaný obličej a řekně mu: Musíš umřít. Musíš.
Jak jsem již psala, nechci soudit ženu, která ztratila své dítě, nechci soudit člověka, který ztrácí svůj život, svého muže, dívá se jak nemoc v rodině ničí i její další dvě děti, ale její syn existoval, jen to nemohl dát najevo a sám se užíral a musel si vyslechnout taková slova od vlastní matky, která mu snad musela způsobit mnohem větší bolest, než mu působilo jeho tělo a beznaděj.
Do jejich vztahu mi nic není. Martin své matce odpustil.
Já si o ní něco myslím, ale nemám na to právo...

A V TU CHVÍLI, KDY JSEM CÍTIL, JAK MĚ TÁTA OBJÍMÁ A PODPÍRÁ A DRŽÍ, JSEM VĚDĚL, ŽE JEHO LÁSKA JE DOST SILNÁ, ABY MĚ OCHRÁNILA PŘED CELÝM OCEÁNEM.

Dále se v knize objeví situace, kterými si musel uvězněný chlapec projít v různých ústavech a senatoriích, kde strávil své všední dny. Laskavost některých pečovatelek, vděčnost za rozhovory a slova, která mu vyprávěli. Jeden ústav na venkově byl však domem hrůzy, kterým si musel náš hrdina mnohokrát projít, nikdo ho z něj nevysvobodil. Tu hrůzu, kterou prožíval si nedovedu představit. Přitom sám psal, že by stačilo, kdyby se mu vnímavý člověk podíval do obličeje, že prý nemohlo být možné, aby mu ten ohromný strach z tváří nevyčetli. S některými lidmi, kteří ho měli opečovávat zažil neuvěřitelné týrání, ponižování a zneužívání. Tyto pasáže byste nejraději přeskočili, protože si neumíte představit, že někdo dokáže takhle ubližovat dětem, zvlášť nemocným, bezmocným... Je mi na zvracení z těch zrůd, co kráčí po naší Zemi.

JE MOŽNÉ ZVYKNOUT SI NA RADOST TOLIK, AŽ JI ČLOVĚK PŘESTANE VNÍMAT?

Díky úžasné pečovatelce, která objeví Martinovu vnímavost a inteligenci se dokáže začlenit do světa, kterého se bál a v který nevěřil. Pomocí augmentativní a alternativní komunikace, dokáže žít plnohodnotněji, začne pracovat. Pomoc lidí potřebuje stále, ale sám si začíná více věřit a váží si každé maličkosti.

NIKDO Z NÁS NEVÍ, CO VŠECHNO UNESE, DOKUD TO PO NĚM OSUD NECHCE.

Autor se rozepíše o svém vnitřním a mentálním i fyzickém vývoji, o vztazích, které vídá kolem sebe a které sám prožívá a má neuvěřitelnou schopnost dokonale zachytit okamžiky lásky. Fascinovala ho již jako chlapce, kterého nikdo nevnímal. Vždy si jí dokázal všimnout a z lidí vycítit. A byla také to jediné po čem toužil. Toužil po ženě, která by ho brala takového, kým doopravdy byl, aby v něm viděla víc než jen jeho nemoc a fyzickou zranitelnost.

NA ROZDÍL OD LIDÍ BŮH NEPOTŘEBUJE DŮKAZ O MÉ EXISTENCI - VÍ O NÍ.

Slzela jsem dojetím, když se v jeho životě taková žena doopravdy objevila a on tento cit začal popisovat z vlastní zkušenosti. O téhle lásce si musíte přečíst, protože i když zní jako z toho nejlacinějšího filmu a je tak nepravděpodobná, je skutečná. Martin a Joanna existují a takhle šíleně moc se milují. Je to nádherné. Jsem šťastná za něj, že je šťastný, že došel ke svému naplnění...

RODINA SICE ČLOVĚKA PODPÍRÁ, ALE NĚKDY NÁS MOHOU ZACHRÁNIT NAPROSTÍ CIZINCI - I KDYŽ SI TO ANI NEUVĚDOMUJÍ.

Tento člověk, tím, že měl odvahu psát o svém životě, který skrýval různé hlubiny děsu, promluvil za lidi, kteří na tom jsou podobně, jako byl Martin dříve a svět je vnímá negativně, jako ubohé neschopné bytosti, anebo je nevnímá vůbec, a nevím co z toho je horší.
Čím více lidí si knihu přečte, tím větší laskavostí bude svět oplývat a k těmto lidem se bude chovat s úctou a největší slušností.

JSME PŘESVĚDČENÍ O VLASTNÍ DŮLEŽITOSTI, ALE STEJNĚ JSME JEN POZNÁMKA POD ČAROU PŘÍRODNÍHO CYKLU.

Opět vás kniha donutí nad mnohým přemýšlet, vlije vám do žil velkou dávku optimismu, dojme vás.
Mne opět formovala myšlenky na jiné způsoby cest mého života a nejen za to jsem jí vděčná.

...TY PŘEDSTAVUJÍ NAŠI LÁSKU, PROTOŽE MUŠLE, KTERÉ SROSTOU K SOBĚ, NEDOKÁŽE VŮBEC NIC ODTRHNOUT.
ANI SÍLA OCEÁNU NE.


Pekařova dcera - Sarah McCoyová

22. června 2017 v 21:43 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Pekařova dcera

Originální název: The Baker´s Daughter
Žánr: Román pro ženy, Historický román
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Fortuna Libri
Počet stran: 368
Vazba knihy: Vázaná


Anotace: Ojedinělá kniha, v níž se prolíná přesvědčivý příběh z války se současností. Kniha, která ukazuje, že lidské city a problémy zůstávají stejné, a přitom nezáleží ani na místě, ani na době, v níž žijeme…

Rok 1944. Elsie Schmidtová, dcera pekaře v Garmischi, dospívá v nacistickém Německu, jehož porážka se nezadržitelně blíží. Denně je konfrontována se stále tíživější realitou, z níž ji vytrhuje pozvání nacistického důstojníka na vánoční večírek. S mírnými rozpaky přijímá, neboť odmítnout by mohlo být nebezpečné jí i celé rodině. Její bezradnost se jen prohloubí, když je během večírku požádána o ruku. Samozvaný snoubenec patří mezi ostatními důstojníky k nejvlídnějším a nejčestnějším, ale i on je zcela lhostejný k osudu židovského chlapce, který byl pro svůj krásný hlas vybrán, aby zpíval nacistickému publiku koledy. Elsie se s chlapcovou tragickou budoucností nemůže smířit a vůbec netuší, že brzy bude o chlapcově osudu rozhodovat právě ona…
O šedesát let později. Reba Adamsová je novinářka. Celý život na ni doléhá stín vzpomínek z dětství. Otec, veterán z Vietnamu, se nikdy nevyrovnal se zločiny, jichž se během války dopouštěl i on sám, a svými patologickými náladami trápil celou rodinu. Reba se snaží útěkem z domova minulost vymazat. Nyní žije v El Pasu, pracuje v lokálním časopise a je zasnoubena s Riki Chavezem. Riki je zaměstnán u pohraniční stráže, jejímž hlavním úkolem je vracet nelegální běžence zpět do Mexika. Práci vykonává svědomitě, ale spokojený není, příliš s uprchlíky soucítí. Ani vztah s Rebou není tak vřelý, jak by si přál a jak by se na zamilované snoubence slušelo…
Blíží se Vánoce a Reba má napsat článek s vánoční tematikou. Objeví německé pekařství a jeho majitelku Elsie. Životní moudrost staré Němky Rebu magicky přitahuje a pomáhá jí najít sebe sama…


Můj názor: Kniha vypovídající mnohé o lidské povaze: o touhách, o strachu, o pravdě, o bolesti, o lásce. Protkaná potrhanými nitěmi spletenými do nevyřčených tajemství, které by nemusely obstát před světem jaký byl a jaký je, ale především před námi samotnými...

SNĚNÍ MI NEDĚLÁ DOBŘE.

Kniha mne ze začátku nedokázala vtáhnout do nacistického Německa natolik, jak bych si přála. Je celkem rušivé, když jedna kapitola knihy patří této mrzuté bídné době a další dnešním maličkostem. Ale řešíme maličkosti, které jsou v rozporu s rokem 1945 ubohé, žalostné nebo jsou naše osobní tragédie důležité stejně jako celosvětově známe údálosti? Autorka se touto knihou snaží ukázat, že lidé se nezměnili, že tu kralují stále stejné emoce a problémy.

VSTOUPILA MU DO ŽIVOTA A VNESLA DO NĚJ SVĚT.

Stačila jedna věta, která rozmotala poněkud zamotanou propleteninu vztahů a vrhla světlo na příběh, který mne v tu ránu chytnul. Čtenář v tuto chvíli zná tajemství, která nikdo z postav neví a jen čeká, kdy se to dozví a jaký to u nich bude mít ohlas. Stejně do konce knihy nevyjdou najevo všechny pravdy. My známe pravdu. Postavy v knize však ne, a je to tak asi dobře.
Elsie Schmidtová, pekařova dcera. Sedmnáctiletá dívka prožívá své nejkrásnější roky ve válečném Německu. Co si má počít dívka, která je proti režimu, která se ve snaze zachránit svou rodinu chystá provdat za nacistického důstojníka a která ve zdi svého pokoje ukrývá židovského chlapce? Příběh z druhé světové války je dojemný a pěkně napsaný.
Reba Adamsová, novinářka trpící poruchou identity, uvízlá v minulosti a zmatená z pravdy. Snoubenka Rikiho Chaveze, pohraničního strážníka, který přísně dodržuje zákon tím, že vrací uprchlíky zpět a nemilosrdně je posílá na jistou smrt. Tento příběh vás neuhrane natolik, jako ten Elsiin. Přesto se oba dva doplňují a spojují minulost s přítomností.

NEMŮŽEŠ PŘECI MILOVAT NĚKOHO, KOHO SE BOJÍŠ, NEBO NE?

Kdybyste ode mne chtěli doporučit knihy z druhé světové války, doporučila bych vám nejspíš tyto: Osvětimská knihovnice, Vypravěčka, Zlodějka knih, V šedých tónech, Sůl moře či povídku Nadaný žák. Ode dneška mezi ně zařadím i Pekařovu dceru, byť není na takové špici jako výše jmenované knihy, má v sobě lidskost, kterou autorka dokázala zachytit tak dokonale, že o sobě začnete pochybovat, začnete se zkoumat. Sebe i své okolí. A budete přemáýšlet. A každá kniha, která donutí člověka se doopravdy zamyslet je dobrou knihou.

DNES BYL SVĚDKEM KONCE SVÉHO DĚTSTVÍ.

Autorka již nic jiného nenapsala, což je škoda, protože mi její styl psaní vyhovoval.
Určitě knihu doporučuji, knihu plnou vůní čerstvého pečiva, knihu naděje, knihu lásky a odvahy, příběh pravdy...

CHLÉB VLASTNĚ ZNAMENÁ POTVRZENÍ ŽIVOTA.


Sůl moře - Ruta Sepetysová

11. června 2017 v 23:43 | Anna 13 |  Historické romány
Sůl moře

Originální název: Salt to the Sea
Žánr: Historický román
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 352
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Ocenění: GoodReads Choice Awards 2016, kategorie Best Young Adult Fiction

-----------Na motivy skutečných událostí-----------


Anotace: Když udeří tragédie, vůbec nezáleží na tom, z které země a kultury jste či jaký je váš společenský status. Všichni lidé na palubě lodi Wilhelm Gustloff bojovali za jedinou věc. Chtěli přežít.

Zima roku 1945.
Čtyři mladí lidé.
Čtyři tajemství.

Přišli každý odjinud, ale všechny je žene a pomalu dohání neštěstí, lži a... válka. Tisíce zoufalých lidí prchají k moři před postupující sovětskou armádou. V záplavě utečenců se protnou cesty čtyř mladých lidí snažících se dostat na loď Wilhelm Gustloff, jež slibuje bezpečí a svobodu.
Ne každý slib se však dá dodržet.
Čtenáři i kritiky milovaná autorka Ruta Sepetysová (V šedých tónech, CooBoo 2014, a Potrhaná křídla, CooBoo 2015) se nechala inspirovat největší tragédií v dějinách mořeplavby a pootevřela oponu před válečnou událostí, o níž se toho ví překvapivě málo. Příběh, který mnohé osvětlí a dodá naději i chuť do života.


Můj názor: Už jsem tu psala recenzi na knihu V šedých tónech od této veleúspěšné lidské autorky, která má ohromný talent psát o historických událostech tak, jako by je sama prožila na vlastní kůži. Jako by se její duše protloukla všemi těmi hrozivými událostmi druhé světové války, o kterých píše. Autorka do svých knih vložila tajemství a zapomenuté události, které si však zaslouží naši pozornost, zaslouží se zapsat do našeho podvědomí. Jde o explodující příběhy, které čtenáře tolik trýzní...

CO VIDÍ SLEPÍ VE SNU? ZDÁ SE JÍ NĚKDY TŘEBA O KVĚTINĚ, I KDYŽ V ŽIVOTĚ ŽÁDNOU NEVIDĚLA?

Sůl moře je knihou, kterou jsem si zamilovala, neboť během jednoho jediného dne mi rozpumpovala srdce, které pak bez milosti rozbila. Tříštilo se s osudem jednotlivých hrdinů a já byla uvězněná v záplavě slz, bezmocná odtrhnout oči od knihy, okovaná strachem o mého milovaného Floriana, jehož literární život mi byl po tento den vším.

ZNALA JSEM PTAČÍ LEGENDY. RACCI BYLI DUŠE MRTVÝCH VOJÁKŮ. SOVY BYLY ŽENSKÉ DUŠE. HOLUBICE BYLY DUŠE NEDÁVNO ZEMŘELÝCH SVOBODNÝCH DÍVEK.
EXISTOVAL NĚJAKÝ PTÁK PRO DUŠE LIDÍ, JAKO JSEM JÁ?

Ruta Sepetysová má nejen obdivuhodný spisovatelský talent, ale také odvahu a obrovité odhodlání. Události, na které lidstvo pomalu, ale jistě začalo zapomínat ji dohnalo k tomu, aby je ona sama prostřednictvím jejích fiktivních příběhů vyvedla na světlo pravdy a touto dokonalou beletrií vykonala pro svět TOLIK, neboť připomněla něco, co spoustu lidí neznalo a možná by se to ani nedovědělo nebýt jí.

KDYŽ BUDEŠ VŠÍMAVÁ, NEBUDEŠ SE MUSET VYPTÁVAT.

Její první, již zmiňovaná kniha se týkala pracovních táborů na Sibiři za druhé světové války. Sůl moře je o snad největší námořní katastrofě v dějinách, o potopení lodi Wilhelm Gustloff. Při této zkáze přišlo o život přes devět tisíc lidí, a to převážně malých dětí. Lidí, kteří pluli za svobodou, za nadějí, za ztracenými rodinami...
Proč se tedy pořád mluví jen o Titanicu? Proč nevyjdou na světlo všechny ty lodi, které se potopili za druhé světové války s větším počtem pasažérů než měl Titanic? Celkem prý v moři v této válce zmizelo 25 000 obětí. Dokážeme si to číslo vůbec představit? Moře je ohromným hrobem těl i duší, je pohřebištěm příběhů, které nedobyli svět...

ANO, SKUTEČNĚ VÝJIMEČNÍ LIDÉ NĚKDY ŽIJÍ OSAMĚLÝM ŽIVOTEM...

Zpátky ke knize. O nádherné atmosféře, kterou dokáže navodit jen tato autorka je škoda psát. Já to neumím napsat. Neumím se vypsat ze všech těch pocitů, které se vámi proženou, nedokážu se tu vyznat s bolesti, kterou teď cítím, nepochopím, že mne samotné popisy potápějící se lodi vzali víc než vrcholné scény Cameronova Titanicu. Vidíte, co autorka dokázala? Já bych snad všem vrazila tuto knihu do rukou a donutila ji otevřít. Musela bych vám ji donutit jen otevřít, protože četba by vás uchvátila natolik, že byste se ani jednou jedinkrát nemuseli ke čtení nutit.

VINA JE LOVEC. OSUD JE LOVEC. HANBA JE LOVEC. STRACH JE LOVEC.

Jsou to životy, které na střídačku vyprávějí čtyři mladí lidé.
Joana, dívka putující do Německa za svou matkou, která svou laskavostí a dobrotou vzbuzuje v lidech náklonnost a lásku.
Alfred, mladý námořník, chystající se na svou první plavbu, povýšený myslitel, skrývající v sobě barvy strašidelné temnoty.
Emilia, dívka nesoucí si svou hanbu pod srdcem, bojující se lží a osamělostí, vyniká svou statečností a nezlomností.
A Florian, kluk, do kterého jsem se beznadějně zamilovala, bažící po pomstě, který svou uzavřeností přitahuje všechny kolem sebe, i když on by to chtěl naopak, zrazený umělec, skrývající tajemství, které může zabít jeho i všechny, kdo se k jeho vnitřnímu světu přiblíží.
Už kvůli Florianovi, prosím...

ŘÍKÁ SE, ŽE SMRT MÁ TISÍC DVEŘÍ, KTERÝMI VYPUSTÍ ŽIVOT, A ČLOVĚK SI VŽDYCKY JEDNY NAJDE. NA KAŽDÉHO Z NÁS TY DVEŘE ČEKAJÍ. VÍM TO A JSEM S TÍM SMÍŘENÝ. ALE DĚTI, TO JE NĚCO JINÉHO. S TÍM MÁM PROBLÉM. PROČ DĚTI?

Mladí lidé putují zimou, houštím, popraskaným ledem, aby se zachránili naloděním na Wilhelm Gustloff, netušící, že právě tato loď jim všem navždy změní životy.
Bude se vám zdát, že smrt se nalepila na každou stránku knihy, ale to je válka, která svých obětí měla ještě daleko více než jich potkáte na stránkách knih, i když se to zdá nemožné a nemyslitelné.

JE NEKONEČNĚ POŠETILÉ SE DOMNÍVAT, ŽE JSME MOCNĚJŠÍ NEŽ MOŘE NEBO NEBE.

Přečtěte si příběh mladých lidí, na kterém poznáte i postavu, kterou byste objali štěstím a vděčností, kdyby existovala. Moudrý starý švec putující do bezpečí s rozdávající nadějí vás neuvěřitelně dojme.
Knihu doporučuji. Kniha, která v mém žebříčku překonala spoustu jiných a dostala se na hvězdné první příčky. Já ji miluji. Obsahuje sůl moře, ale po dočtení budou její stránky obsahovat i něco z vás: sůl vašich slz...

HISTORIE NÁS ROZDĚLUJE, ALE SKRZE NÍ SE MŮŽEME SEJÍT V PŘÍBĚHU, STUDIU A VZPOMÍNÁNÍ. KNIHY NÁS SPOJUJÍ V CELOSVĚTOVOU KOMUNITU ČTENÁŘŮ, A CO JE JEŠTĚ DŮLEŽITĚJŠÍ, V CELOSVĚTOVÉ SPOLEČENSTVÍ LIDÍ TOUŽÍCÍCH POUČIT SE Z MINULOSTI.
NESMÍME DOPUSTIT, ABY PRAVDA ZMIZELA S TĚMI, KTEŘÍ TO VŠE PROŽILI.
PROSÍM, DEJTE JIM HLAS.


Revival - Stephen King

9. června 2017 v 16:15 | Anna 13 |  Sci-fi a fantasy
Revival

Originální název: Revival
Žánr: Sci-fi, Fantasy
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Beta - Pavel Dobrovský
Počet stran: 320
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Román o posedlosti a závislosti... Spojte se s ďáblem a nahlédněte do posmrtného světa!
Kněz, který před lety přijel do novoanglického městečka, si získal zdejší obyvatele a stal se přítelem a mentorem malého chlapce. Při tragické nehodě však přišel o rodinu, v plamenném kázání proklel boha a z města zhrzeně odešel. Po dlouhé době se chlapec, nyní jako dospělý muž, s knězem náhodou setkává. Ukáže se, že charismatický sluha boží má nebezpečné temné stránky - s bolestí ze ztráty se nikdy nevyrovnal a jeho fascinace elektřinou a vědou hraničí s posedlostí...


Můj názor: Absolutně skvěle napsaný vybarvený příběh zloby, záště, posedlosti, nepředvídatelnosti, prokletí a závislosti. Příběh, ve kterém si zamilujete snad všechny postavy, budete si užívat každý dopodrobna rozebraný odstavec a Kingovi budete už poněkolikáté vzdávat hold (tedy pokud jste podobně vášnivý fanoušek jeho románů, jako já).

KAŽDÝ DEN MŮŽE BÝT DNEM, KDY PADNEME, A NIKDY TO NEVÍME PŘEDEM.

Revival není horor, není to ani sci-fi či fantasy, už vůbec kniha nepatří mezi detektivky. Je to prostě jen příběh, který se těžko zařazuje, vyprávění, které nemá své obdoby, ale které vás přesto bude neuvěřitelně bavit a zajímat. Hned od první stránky se příběh rozjíždí a vyvolává v nás lásku k literatuře a k samotnému Kingovi (první věta knihy: Přinejmenším v jednom ohledu se náš život hodně podobá filmu.) Obšírné popisy prostředí, dokonale zpracované charaktery postav, to vše s nádechem tajemna a nezapomenutelné až elektrické atmosféry.
Lidi, tohle je novodobý King, který však rozhodně neztrácí na kvalitě, i když už nepíše horory. Měli bychom si ho vážit a vzhledem k jeho věku ještě více obdivovat jeho smysl pro detail i úžasnou paměť, která je při jeho rozsáhlých vyprávěních potřeba. Přece nechcete, aby přestal psát, tak jeho tvorbu přestaňte kritizovat. Jasně, že takové To, Řbitov zviřátek či Prokletí Salemu jsou romány trochu jiné úrovně, ale jeho poslední knihy, z kterých bych kromě Revivalu doporučila třeba Lunapark, Pana Merecedese, Práva nálezce nebo Konec hlídky, jsou čím dál více k zamyšlení a Stephen stále umí překvapit a ohromit.

KDYŽ NĚKOHO SOUŽÍ STAROSTI... NEBO POCHYBNOSTI... PŘIPADAT SI MALÝ NENÍ TAK ŠPATNÉ.

Je to příběh plný elektriky, o prokletí boha a odhalení posmrtného života, který je v Kingovém podání fakt luxusní a já vám přísahám, že jste o takovém posmrtném životě nikdy nečetli.
Další King, se kterým jsem byla nadmíru spokojená. Opět mě dostal.

EXISTUJE NADĚJE, PROTO ŽIJI.