Mischling - Affinity Konar

8. července 2017 v 13:54 | Anna 13 |  Historické romány
Mischling

Originální název: Mischling
Žánr: Historický román
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Odeon
Počet stran: 386
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Ocenění: 5. nejlepší kniha roku 2016 (podle Amazon.com)

-----------Inspirováno skutečnými událostmi-----------


Anotace: Staša a Perla jsou sestry, dvojčata. Společně s matkou a dědečkem se v transportu dostanou do Osvětimi a dívky, které jsou si fyzicky velmi podobné, zaujmou nechvalně proslulého Josefa Mengeleho. Hlavní lékař v Březince, přezdívaný Anděl smrti, si v táboře vybudoval lidské zoo...
Sestry mají úplně rozdílné povahy: zatímco Perla je tichá a smutná, stále přemýšlí o minulosti, Staša je veselá a myslí hlavně na budoucnost. Mengeleho zrůdné experimenty se dotknou obou, ale přežijí. Jenže těsně před osvobozením tábora se Perla ztratí. Staša pak putuje zdevastovaným Polskem a snaží se ji za každou cenu najít.
Román je napsaný s nezvyklou lyrickou a psychologickou intenzitou, zajímavý je nejen tím, že o tomto tématu existuje téměř výlučně jen literatura faktu, ale hlavně tím, že příběh je vyprávěn očima mladých dívek. Bezpochyby patří k tomu nejsilnějšímu, co jsme v moderní světové literatuře mohli číst.


Můj názor: Fiktivní příběh děvčátek z Osvětimi vás nejednou rozpláče, ale také pohladí na duši. Jedná se o příběh neutuchající naděje, síle nenávisti, touze po pomstě. Příběh sesterské lásky, která byla krutě znásilněna, avšak nezpopelněna... Příběh se šťastným koncem, který by však nikdo nechtěl zažít...

I KDYŽ NÁSILÍ ŘÁDÍ DÁL, PŘETRVÁVÁ I KRÁSA...

Affinity Konar je prozaickou básnířkou. Tenhle román je jedinečný především jejím pohledem na svět, který daruje svým postavám, které za ni promlouvají. Maluje slovy, používá metafory a alegorie, vykresluje příběh z kterého mrazí i hřeje... Autorka, která mě svým stylem psaní pohltila a předčila i pro mne zdánlivě nepřekonatelnou Bronteovou... Lyrická podoba příběhu překvapí, nadchne, a míří hodně vysoko...

MÁM SNAD NĚJAKÝ DŮVOD, PROČ NETANCOVAT?

I když se jedná o fikci, příběh je složený ze spousty vzpomínek lidí, které hrůzy Osvětimi přežili. Objeví se v něm příběhy, který zná téměř každý, jako například chlapci, dvojčata, které Mengele sešil zády k sobě a oni tak pomalu umírali... Takových příběhů je více... A hlavně poukazuje na zrůdu, která experimentovala s lidskými těly, člověka, který za své pekelné činy nebyl nikdy potrestán... Přísahám vám, že se vám bude obracet žaludek, že byste ty scény, které příliš opravdově popisují všechny ty příšernosti nejraději přeskočili, ale vy víte, že je nutné je znát a přečíst, i když k pochopení či poznání nikdy nedojdete...
Opravdu takoví lidé existovali? Lidé, kteří byli schopni z dětí zaživa vyřezávat vnitřnosti, cpát je do miniaturních klecí, znásilňovat je, experimentovat s nimi takovým způsobem, který by člověka nikdy nenapadl? Proč se tohle muselo dít? Myslím, že to neví ani sám Bůh...

SVĚT, VÁLKA. JAKO BY TO NEBYLO TOTÉŽ...

Četla jsem spoustu knih z Osvětimi, či Bergen Belsenu, znám příběhy z Dachau, příběhy z pracovních táborů nebo z pochodů smrti. Tahle kniha je jiná v tom, že nastiňuje pohledy lidí, kteří přežili tyto hrůzy. A že ani po osvobození Osvětimi nebyl konec utrpení a násilí. Příběh dvou sester vypráví o tom, jak se musely vydat vstříc budoucnosti, v kterou bylo těžké věřit. Ti lidé neměli nic. Jídlo, domov, zdraví ani rodinu. Velkým bohatstvím bylo, když byli naplněni vírou a nadějí, kterou u nich obdivuji. Staša se musela vymanit z pochodu smrti, Perla znetvořená Mengelem putovala polskými městy s touhou najít sestru, svou druhou polovinu.

NOC TEHDY ZAPOMNĚLA, ŽE V OSVĚTIMI BY NEMĚLA BÝT KRÁSNÁ.

Příběh začíná tím, jak dvanáctiletá dvojčata přijíždějí v dobytčáku do Osvětimi a před plynem je ,,zachrání" doktor Mengele. Polovina knihy se odehrává v Osvětimi. Popisuje její život, hrůzy, které si nikdo neumí představit. Nebyla jsem schopna číst tento příběh před spaním. I tak se mi před ním vybavovali výjevy z knihy... V polovině příběhu je Osvětim pod Ruskou armádou osvobozena a nastává pouť zdevastovaným Polskem, kde rozdělená dvojčata zažívají další hrůzy a snaží se jedna druhou vzájemně najít.
Staša s kamarádem Feliksem, který s ní pobýval v osvětimské zoo se vymaní z pochodu smrti a poháněná pomstou se vydá do zbořené Varšavy zabít Mengeleho, který ji oddělil od druhé polovičky. Perla, která je úplně zpustošená po Mengeleho zákrocích a jeví se jako člověk na pokraji smrti je zachráněna ruským vojákem a se zbytkem zachráněných dětí se vydává najít nový domov, bezpečí...

I KDYŽ ČLOVĚK CÍTÍ KE DRUHÉMU SEBEVÍC, NIKDY TO NEMŮŽE PŘEDČIT POTŘEBU BÝT SÁM SE SVOU BOLESTÍ.

Příběh je opravdu přenádherně napsaný, i když jeho obsah děsí. Poučíte se z něj a váš obdiv k přeživším, ale i k těm co neměli to štěstí se ještě prohloubí.

JSEM JEN RÁDA, ŽE JSME SI NEDALY ZA ÚKOL NAJÍT TADY KRÁSU.

Obdivuji ty lidi nejen za to, co byli schopni vydržet, ale hlavně za to, že poté byli schopni jít dál. Žít. Sama Perla na konci knihy říká: ,,Museli jsme se znovu naučit milovat život." To je podle mě strašně těžké. Není to jen věta. A za co je ještě více obdivuji? Za to, co by pro mne snad bylo zhola nemožné: za to, že dokázali odpustit. Perla odpustila člověku, který ji zničil tělo natolik, že umírala mladá a bez možnosti počít dítě. Odpustit lidem, který jim zničili sny, zabili jim rodiny a dopustili se na nich tolika násilí je pro mne absolutně nepředstavitelné...

NEZNÁME VŽDYCKY SAMI SEBE, NEVÍME, KÝM SE MŮŽEME STÁT, CO MŮŽEME DOKÁZAT POTÉ, CO SI S NÁMI ZLO ČINÍ, CO SE MU ZLÍBÍ.

Autorka napsala příběh o Josefu Mengelem, příběh pojednávající o lásce dvojčat, které válka rozdělila. Konec je šťastný, možná až moc. Ale vy ty postavy máte rádi natolik, že jim ho z celého srdce přejete.
Poetická kniha o nejtěžších dobách v historii světa, na kterou nezapomenete. Mischling (= míšenec, kříženec, hybrid).

...MUSELY JSME SE ZNOVU NAUČIT MILOVAT SVĚT.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 misa660 misa660 | Web | 9. července 2017 v 9:22 | Reagovat

Tak to si možná přečtu

2 Renaiti Renaiti | Web | 12. července 2017 v 13:08 | Reagovat

Páni, tak tato recenze na knihu vypadá velmi dobře. Musím přiznat, že sama bych se po knize asi jen tak neohlédla, nicméně zaujalo mě to - inspirováno skutečnými událostmi. Válečným knihám se snažím vyhýbat obloukem, protože mi není úplně dobře po těle, když do detailu čtu o tom, co se dříve dělo. Nicméně z nějakého nevysvětlitelného důvodu bych si zrovna tuto knihu chtěla přečíst. Zní to skutečně jako silné počtení :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama