Někdy prostě prší - Michel Faber

22. července 2017 v 12:45 | Anna 13 |  Povídky
Někdy prostě prší

Originální název: Some Rain Must Fall
Žánr: Povídky
Rok vydání: 2011
Nakladatelství: Kniha Zlín
Počet stran: 256
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Cesty do literatury bývají někdy trnité, ale u Michela Fabera tomu tak nebylo. Stačilo mu psát si dvacet let do šuplíku, učit se řemesko a nakonec se nechat svou ženou přesvědčit, že už by nemusel psát jen pro sebe. Povídkou Někdy prostě prší na první pokus vyhrál soutěž Iana St Jamese a téhož roku triumfoval povídkou Ryby v Macallanově ceně. Nadějného autora si záhy povšimlo edinburské nakladatelství Canongate a roku 1998 mu vydalo stejnojmennou sbírku povídek Někdy prostě prší, za niž obdržel Cenu ondřejského kříže za nejlepší prvotinu.
Ve své první povídkové sbírce prokázal Michel Faber výjimečně živou fantazii, lásku k jazyku i podivuhodnou všestrannost. Jeho povídky jsou hravé a zároveň hluboce dojemné, satirické, a přitom upřímně lidské. Setkáváme se v nich s Bohem, který najde Zemi na skládce, s láskou v sexshopu i s rybami, které plují ve vzduchu a číhají v uličkách. Michel Faber bývá přirovnáván k Ianu McEwanovi či Roaldu Dahlovi, ale už touto první sbírkou dokázal, že je to spisovatel naprosto originální.


Můj názor: Proč já mu dávám pořád šanci?
Tak zaprvé možná proto, že vím, že umí psát a že jeho fantazie dokáže vyplodit velmi zajímavé náměty, které on pak ale dle mého názoru nezvládá zpracovat tak, aby nadchnul. Nevytváří kolísavé obraty v ději, netají se vám dech, nic, vůbec nic vás nepopohání v četbě dopředu. Tyto povídky byly lepší než samotný román Evangelium ohně, ale nebyli nic moc. Když vás totiž ta povídka najednou začne opravdu bavit, tak prostě skončí. Když se vleče a vás neuvěřitelně nudí, tak máte před sebou ještě dvacet stránek. Silně mě zaujaly asi tři povídky, které ale brzy skončili. U některých povídek, ale opravdu nevím proč vůbec jsou. Nenašla jsem v nich smysl, pointu, nebyly ani zábavné. Nic. Myslím, že autora nechápu. Není to autor pro mě.

LIDI UŽ SI NEDOKÁŽOU PŘEDSTAVIT, ŽE BY NĚKDO MOHL MÍT NADĚJE PŘESAHUJÍCÍ JEHO VLASTNÍ ŽIVOT.

Kdo jste četl Kvítek karmínový a bílý, tak mi prosím napište co si o té knize myslíte. Ta mě zajímá ze všech nejvíce, ale po třetím zklamání s tímto autorem nevím, jestli se do jeho dalších 900set stránek pouštět.
Dám si od něj, ale pěkně dlouhou pauzu, protože jestli něco umí, tak mě akorát unudit k smrti.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama