Srpen 2017

Jsem ženská - Anna Swirszczynská

27. srpna 2017 v 22:49 | Anna 13 |  Poezie
Jsem ženská

Žánr: Poezie
Rok vydání: 2012
Nakladatelství: Pistorius A Olšanská
Počet stran: 160
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Výbor z díla Anny Swirszczynské (1909 - 1984) obsahuje průřez sedmi sbírkami významné polské básnířky. Český čtenář tak poprvé získává možnost seznámit se v knižní podobě s její spontánní a nepatetickou poezií, reflektující jak intimní chvíle, tak velké historické události. Verše Anny Swirszczynské se opírají o autorčinu teorii básnické tvorby, která akcentuje poezii emocionální a angažovanou, jež má lidem pomáhat žít i umírat a která má také mluvit ve jménu ponížených a trpících. V některých básních se spojuje neskrývaná erotická tematika s vědomím obtížnosti ženského údělu, jiné představují jedinečnou výpověď o člověku v nesnadných časech okupace a ty, které byly napsány nejpozději, přinášejí vzpomínky na dětství a ztracené blízké.


Můj názor: Vyloženě mi vadí, když se rozebírá poezie. Když se analyzuje a pitvá. Jako lidé nemáme právo hodnotit cizí duše a básně jsou v podstatě takové jejich úlomky. Já je poznávám, cítím, přemýšlím nad nimi a prožívám je. Když se mi báseň nelíbí, obrátím list. Když mne báseň zaujme tak si ji opíši a čtu ji několikrát za sebou.
Poezii moc nevyhledávám a nečtu. Miluji Arthura Rimbauda, který je mi svými verši velmi blízký a kterého považuji za krále poezie. Za naprostého lidského génia, za vidoucího.
Autorka této knihy mi učarovala svou opravdovostí a rozevřeností se světu. V jejích básních je ženství a život. Život žen moderních i vesnických, matek.. Do svých slok zachytila momenty druhé světové války, které o ní vypoví více než samotný román. Její nesmírný talent mne zaujal natolik, že jsem si knihu rozprostřela do tří dnů, abych si ty básně opravdu vychutnala. Zde je jejich ochutnávka…

JSEM BEZVÝZNAMNÁ.
NIKDY NA TO NEZAPOMÍNÁM.
CHODÍM JAK BEZVÝZNAMNÝ ČLOVĚK,
SEDÍM JAK BEZVÝZNAMNÝ ČLOVĚK,
MYJU SE, SPÍM A JÍM
NAPROSTO BEZVÝZNAMNĚ.

...

UMÍRÁNÍ
JE PRÁCE NEJTĚŽŠÍ
ZE VŠECH.

STAŘÍ A NEMOCNÍ
BY OD NÍ MĚLI BÝT OSVOBOZENI.

...

BÁSNĚ SE MAJÍ PSÁT JEN VE STAVU INSPIRACE.
BÁSNĚ MÁME PSÁT A PŘITOM RADOSTÍ TANČIT NEBO PLAKAT.
POEZIE JE EXHIBICIONISMUS. NAHOTA.

...

MÁ PRÁVO MÍT TLUSTÉ BŘICHO,
JEJÍ BŘICHO PORODILO PĚT DĚTÍ.
HŘÁLY SE U NĚJ,
BYLO SLUNCEM JEJICH DĚTSTVÍ.

PĚT DĚTÍ ODEŠLO,
ZBYLO JÍ TLUSTÉ BŘICHO.
TO BŘICHO
JE KRÁSNÉ.


Ostré předměty - Gillian Flynnová

25. srpna 2017 v 0:18 | Anna 13 |  Thrillery
Ostré předměty

Originální název: Sharp Objects
Žánr: Thriller
Rok vydání: 2008
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 272
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Ocenění: The CWA Dagger Awards (Best Thriller) - 2007, The CWA Dagger Awards (Best First Book) - 2007

-----------Chystá se seriálové zpracování-----------


Anotace: Stěží si představit hrůznější zločin než uškrcení malé holčičky. Zapomenuté missourijské maloměsto Wind Gap se ještě nevzpamatovalo z jedné brutální vraždy, a už je tu další, stejně strašná a nepochopitelná. Proč nevinné dívky? A proč jim vrah vytrhal skoro všechny zuby?
Pro mladou chicagskou reportérku Camille Preakerovou je takový případ sólokaprem, který může pomoci nejen jí, ale i nevýznamnému listu, v němž je zaměstnána. Ve Wind Gap to zná, protože tam vyrůstala, a tak se nechá šéfredaktorem poslat do svého rodiště. Jenže to, co se na začátku zdálo jako kariérní příležitost, nabude postupně mnohem osudovější a tragičtější podoby. Ukáže se, že posedlost jde v tomto příběhu až na krev. A to do slova a do písmene.
Nestává se, aby debutující americká autorka obdržela za svou prvotinu hned dvě prestižní britská žánrová ocenění a dvě nominace na celosvětové ceny za nejlepší debut roku. Gillian Flynnové se to podařilo a její nezvykle otevřené, kontroverzní romány od té doby neopouštějí žebříčky bestsellerů - ani hlavy čtenářů.


Můj názor: Všichni čtenáři, kteří sledují současnou populární literaturu vědí, že autorka této knihy je také autorkou veleúspěšné Zmizelé. Kdo v jisté době nečetl ji, jako by nebyl. Tato knížka mne fascinovala tím, jak falešné celé vyprávění bylo a že ho Flynnová podala tak poutavě, že jste se nemohli odtrhnout. Zmizelá má své obdivovatele i odpůrce. Pro mne je srdcovkou, kterou jsem zhltla za dva dny a nesmírně si ji užila. Doteď na ni myslím.
Talent autorky na mne silně zapůsobil a tak jsem se rozhodla si přečíst i její předešlé tituly. Ostré předměty jsou její prvotinou a mne překvapily, vyděsily i upoutaly...

DEPRESI VŽDY OZNAČUJÍ ZA MELANCHOLII...

Dnešní kniha je opravdu drsná, odporná, ale také vzrušující. Myslela jsem si, že má vadu, ale nakonec jsem s vděkem přijala to, že tato autorka bude mít před čtenářem vždycky navrch. Jaká, že to byla vada? Už od jisté osmdesáté stránky jsem měla 100% jistotu, kdo je vrahem malých dětí. Autorka to vše převyprávěla a pikantními detaily doplnila příběh tak, že jistá hrdinka byla opravdu jistou podezřelou. A nikdo po ní. Ve většině knih můžete mít tušení, můžete být na pochybách, ale zde vám v žilách kolovala jistota. A to byl ten problém. Pořád jsem přemýšlela nad tím, jak tohle může být kniha autorky, která tak překvapivě vygradovala Zmizelou. Ne, že by se mi tento příběh nelíbil, jen mi tentokrát vadila ta má jistota. Jenže to by nebyla Gillian Flynnová, kdyby mne samu před sebou neztrapnila, jak hořce jsem se v tipování vraha zmýlila. Překvapilo mne to. Velmi. A myslím, že takový konec nečekal nikdo. Nebo doopravdy jen málo lidí. Autorka je v tom mistr. Uková ve vás přesvědčení, proti kterému nic není a až na posledních dvaceti stranách všechny kousky puzzle zapadnou do sebe.
Je to zrůdně monstrózní krimi příběh, který vás zmrazí...

CO JE NA TOM ŠPATNÉHO, BÝT JEN MÁMA?

Pokud bych měla knize věnovat další přídavná jména, respektive jejímu příběhu, byla by to tato: zvrhlá, vyšinutá a psychicky labilní. Opravdu šílená. Po dobu čtení budete žít ve světě osob, které nahánějí strach tím, co cítí, co se sebou dělají. Kniha není jen o násilných vraždách, ale také o psychicky nemocných lidech, jejichž charakteristiku zvládla Flynnová na úrovni Picoultové. Jde o lidi, kteří vyrůstali bez mateřské lásky, kterým se líbí násilí a bolest. Kteří nemají sami před sebou žádné zábrany. Zjizvená hlavní hrdinka se mi líbila. Myslím, že každý hlavní hrdina, který není ani pozitivní ani negativní sklidí u fanoušků knih větší ovace. I přes velmi vážný vztah její duše, ukázala hlavní hrdinka svou lidskost.
Postavy v knize jsou šílení a vy byste téměř celé městečko Wind Gap zavřeli do blázince, ale právě v takových příbězích se vyžijí ti praví hororoví a thrilleroví nadšenci...

PŘIPADÁ MI, ŽE KUS TVÉHO SRDCE VLASTNĚ NEPRACUJE, DOKUD NEMÁŠ DĚTI. JAKO KDYBY BYLO STÁLE UZAMČENÉ. JÁ JSEM SE STALA ŽENOU, TEPRVE KDYŽ JSEM V SOBĚ POCÍTILA POHYBY MACKENZIE.

Mne kniha strašně bavila. Zmizelé se asi možná tak úplně nevyrovná, ale opět velmi silně zapůsobila. Myšlenkovými pochody obyvatel missourijského maloměsta se budu ještě dlouho zabývat a možná mne ty hrůzy navštíví i ve snech. Ale já autorku obdivuji a těším se na Temné kouty, které na mne číhají v knihovničce.
A jsem opravdu zvědavá, jak se autorce podaří přepsat do současné podoby Hamleta. Trochu se toho bojím, ale copak může z pera Flynnové vyjít něco, co by negativně pobouřilo literární svět?

DÍTĚ ODKOJENÉ JEDEM BERE BOLEST JAKO PŘÍJEMNOU VĚC.


Nebe je všude - Jandy Nelsonová

18. srpna 2017 v 14:04 | Anna 13 |  Pro mládež
Nebe je všude

Originální název: The Sky is Everywhere
Žánr: Dívčí román
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 302
Vazba knihy: Vázaná


Anotace: Sedmnáctiletá Lennie je knihomolka, má ráda muziku a svůj klarinet. Žije spokojeně ve stínu své báječné sestry a trochu jí hraje druhé housle. Sedmnáct let se dělily o šaty, myšlenky, radosti i strasti. Ale teď je Bailey mrtvá a Lennie najednou přespává v domě plném smutku pod zamračenou oblohou. Jako by někdo vypnul nebe. Lennie se navíc k tomu všemu zamiluje - poprvé ve svém životě a hned do dvou kluků. Joeův tajemný úsměv trumfne snad už jen jeho hudební talent a Toby je tichý pohodář, skejťák a hlavně Baileyina velká láska.

Nebe je všude je křehký a dojemný příběh o ztrátě a životě, o palčivých pocitech bezmoci a nenávisti i lásce zároveň.


Můj názor: Když jsem před rokem přečetla autorčinu knihu Dám ti slunce, cítila jsem, že je tu někdo, kdo svým dílem předčil famózního Johna Greena. Samotná kniha byla filosofií. Byla plná barev, umění, byla ohromující a skutečná. Byla jsem jí tak okouzlená, že jsem si v knihovně zamluvila i její další knihu. Čekala jsem na ni rok a včera ji shltla za den. Tahle kniha není taková jako ta první. Ta první pro mne bude něčím víc, ale i téhle jsem se neubránila plnému počtu hodnocení... Protože při jejím čtení vás zaplaví doslova celá paleta lidských emocí, v příběhu spatříte všechny barvy světa...
Autorka kreslí slovy a vytváří příběhy tak dojemné, milé a nevinné, že chytí za srdce většinu žen a dívek... Ráda si ji jednou přečtu znovu...

KDYŽ JSEM S NÍM, JE NĚKDO SE MNOU V MÉM DOMĚ ŽALU. NĚKDO, KDO ZNÁ JEHO ARCHITEKTURU STEJNĚ JAKO JÁ, KDO MŮŽE PROCHÁZET SE MNOU Z JEDNOHO TESKLIVÉHO POKOJE DO DRUHÉHO, TAKŽE CELÁ TA OBROVITÁ STAVBA Z VĚTRU A PRÁZDNOTY NENÍ TAK STRAŠNÁ, TAK OSAMĚLÁ JAKO PŘEDTÍM.

Příběh je prodchnutý ztrátou, bolestí a žalem. Sedmnáctileté Lennie zemře sestra a kniha dokonale popisuje všechny ty smutné a bezmocné okamžiky rodiny, která se s její ztrátou vypořádává. Musím podotknout, že všechny postavy jsou tu pohádkově kouzelné. Samotná Lennie, která je takovým zmateným skřítkem umí pozvednout náladu už jen tím, že provádí neodpustitelné věci, které jí vy promíjíte ještě dřív než se k nim uchýlí. Zamilujete si její babičku, která je prostě tou nejúžasnější bytostí z celé knihy, teda až na Joea, z kterého nebudete moci usnout. Hodněkrát se při čtení zastavíte a přemýšlíte. Vychutnáváte si tu atmosféru první lásky, která se tluče s bodavým zoufalstvím...

HRAJ HUDBU, NE NA NÁSTROJ.

Vždy, když si vzpomenu na ty dvě knihy od Jandy Nelson, první co my vstoupí do mysli jsou ty barvy. Nevím, jak to dělá, že jsou její příběhy tak umělecky vybarvené, ale takovéhle pocity zažívám jen málokdy. A také má úžasný talent procítit každou lidskou emoci a pohrát si s ní a přirovnávat ji k určitým věcem a skutečnostem či jevům.
Tahle autorka je velmi nadaná a já doufám, že ještě zasytí svými příběhy spustu knihoven po celém světě...

ZTRATIT SE JE TA NEJSNADNĚJŠÍ VĚC NA SVĚTĚ, KDYŽ SE NĚKDO ZTRATIT CHCE.

Kniha mi vehnala i slzy do očí, když jsem jako čtenář byla svědkem vraždy jedné knihy. Hlavní hrdinka se rozhodla, že rozstříhá stránky i postavy, výroky i situace. To, jak je hlavní hrdinka skvělá podtrhuje i fakt, že jsem jí odpustila i toto. S přihlížením na danou situaci se jí to dá prominout. Ale vzalo mě to. Této scéně byla věnována celá jedna strana a já si pobrečela. Myslím, že obzvlášť můj tatínek by si scénu pochvaloval, protože rozstříhanou knihou byla Větrná hůrka...

KDYŽ TO NEŽIJETE, NEMŮŽE VÁM TO VYJÍT Z TRUBKY.

Kniha je i o knihách, o hudbě a básních. Lennie po městě a po lese rozhazuje své básnické umění a vy se ho můžete pokusit rozluštit. Každá kapitola je totiž zahájena a ukončena fotografií, na které je doslova naškrábana báseň. Je pravda, že některé kousky luštíte dost dlouho a už vidím, jak si na to bude část čtenářů stěžovat, ale mne se ten nápad líbil. Poklona Jandy...

KDYŽ JOE HRAJE NA TRUBKU, PADÁM ZE ŽIDLE NA KOLENA. KDYŽ HRAJE, VŠECHNY KVĚTINY MĚNÍ BARVY A ROKY A DESETILETÍ A STALETÍ DEŠTĚ SE LIJÍ ZPÁTKY DO NEBE.

...emoce a pocity se totiž také odrážejí na našem písmu. Je tedy jasné, že rozzuřená báseň bude téměř k nepřečtení, že ze zoufalství budou rozmazaná určitá písmena vlivem slaných slz. A navíc je tajemné pokoušet se luštit... Mě se to líbilo, nadchlo a dodalo to příběhu nejen originalitu, kterou sice nepotřeboval, protože sám je jedinečný a neopsatelný, ale i nadčasovost a inspiraci...

KDYŽ NĚKDO UMŘE, VYHOŘÍ KNIHOVNA.

Jak je možné, že vás kniha přinutí cítit fyzickou bolest???
MILUJU LITERATURU!!!

JAK JE MOŽNÉ, ŽE V KLASICKÉ LITERATUŘE PRAVÁ LÁSKA TAK MÁLOKDY ZVÍTĚZÍ?

Knihu doporučuji všem milovníkům Young Adult děl. Všem, kterým zůstal v srdcích žal po milovaných osobách, všem, kdo chtějí prožívat první lásku s hlavními hrdiny. Kniha se bude líbit teenagerkám i starším ženám. Je lehká jako vánek a přinutí vás otevřít oči a hledět na nebe. A budete toho tolik cítit... Opravdu kniha, která je právem oceňována našimi srdci za tu, která nám ho zastavila...

PAMATUJEŠ, JAK TO BYLO, KDYŽ JSME SE POLÍBILI? NÁRUČE A NÁRUČE SVĚTLA PADALY PŘÍMO NA NÁS. JAKO PROVAZ SPUŠTĚNÝ Z OBLOHY. JAK SE MŮŽE SLOVO LÁSKA, SLOVO ŽIVOT VŮBEC VEJÍT DO ÚST?

...a nezapomeňte, že nebe je všude a začíná u vašich nohou.

TOHLE JE ONO - PRO TOHLE JE VŠECHEN TEN ROZRUCH, O TOMHLE JE VĚTRNÁ HŮRKA - JE TO TENHLE POCIT, KTERÝ MNOU PROBÍHÁ, JAK TADY STOJÍM S JOEM A NAŠE RTY SE ODMÍTAJÍ OD SEBE ODDĚLIT. JAK JSEM MOHLA CELOU TU DOBU VĚDĚT, ŽE JEN JEDEN POLIBEK MĚ DĚLÍ OD CATHY A JULIE A ELIZABETH BENNETOVÉ A LADY CHATTERLYOVÉ?!


Asylum - Madeleine Rouxová

17. srpna 2017 v 0:27 | Anna 13 |  Horory
Asylum

Originální název: Assylum
Žánr: Horor
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 310
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Série: Asylum (1.díl), Sanctum (2.díl), Katakomby (3.díl)-----------


Anotace: Kdo tam jednou vkročí, není pro něj cesty ven!
Pro šestnáctiletého Dana Crawforda je letní kurz pro nadané studenty životní šancí. Spolužákům na střední škole připadá spíš divný se svým až fanatickým zájmem o dějepis a vědní obory, ale studijní program na přípravné škole New Hampshire College je pro takové podivíny jako stvořený.
Hned po příjezdu se Dan dozvídá, že koleje jsou uzavřené a studenti budou letos bydlet ve zchátralé ubytovně Brookline - někdejší psychiatrické léčebně. Se svými novými kamarády Abby a Jordanem začne zvídavý mladík zkoumat spletité chodby ústavu a jeho utajený suterén. Před očima jim vyvstávají strašidelná tajemství... tajemství, která Dana a jeho přátele spojují s temnou minulostí blázince. Postupně vychází najevo, že Brookline nebyl jen tak obyčejný ústav... A jistá tajemství se derou na povrch.

Originální kniha vyvolává mrazení v zádech a připraví čtenáři nejeden šok, až se mu před očima začnou stírat hranice mezi minulostí a současností, přátelstvím a posedlostí, genialitou a šílenstvím.


Můj názor: Vůbec bych se nebála tu tvrdit, že je to nejděsivější příběh, jaký jsem kdy četla. Teď jsem se zarazila. Opravdu? Nepočítám tu skutečné příběhy, jako jsou třeba ty z Osvětimi, z kterých doopravdy mrazí v zádech, protože ty jsou bezesporu nejhorší. Jsou pravdivé. Ale pokud se zaměřím na horory, tak tato kniha překonala v mých pocitech strachu všechny Kingovky. Bože, vážně tohle píšu? Ale je to pravda. Nikdy jsem se tolik nebála. King je samozřejmě vynikající spisovatel a i jeho hororové scény vyvolávají neuvěřitelnou paniku, ale tuto knihu jsem nemohla odložit ani když se začalo stmívat. A hororům se "ve tmě" vyhýbám. Jenže já si řekla, že to prostě zvládnu. To napětí bych přes noc nevydržela. Teď si ale neumím představit, že zalehnu. Ta kniha mne tak vyděsila, že zhasnu až nad ránem. Tuhle noc jinak nedám. :)

HISTORIE SE NENÍ TŘEBA BÁT.

Kniha je na serveru Databazeknih.cz označena jako 91. nejhůře hodnocená kniha. Samozřejmě jsem si tohoto štítku všimla a ke knize přistupovala skepticky. Uvědomte si, že kniha je psána spíše pro mládež. To znamená dvě věci: vystupují v ní náctiletí hlavní hrdinové a i styl psaní je trochu jednodušší. Nemyslím si, ale, že by se kniha nemohla líbit i starším čtenářům pokud k ní budou přistupovat tak, že je cílena na mladší generace. Co se týče porce strachu, té se všem dostane vrchovatě, kdo umí četbu doopravdy prožívat. Musíte se umět zahalit do té temnoty, objevovat se zatajeným dechem další a další tajemná zákoutí ústavu, našlapovat po zastaralých schodech, se zatajeným dechem číst vzkazy se záhrobí... Musíte se tam dooopravdy vydat a prožívat to, jak nejlépe budete moci. Pak se vám bude chtít křičet na hlavní hrdiny ať tam nechodí, že tam nechcete, že se příliš bojíte... U filmového hororu si můžete zakrýt oči a přečkat tu scénu ve tmě, ale to u knihy nelze. Nemůžete přeskočit stránky, když se bojíte, uniklo by vám to nejdůležitější i nejkrásnější. Je totiž krásné, když tohle knihy dokážou. Doslova vás přenést, vyvolat ve vás pocity nevolnosti, strachu, paniky, třes,... Když tohle kniha dokáže je magická.

KDE VLASTNĚ ZAČÍNÁ ŠÍLENSTVÍ? JE JEHO ZÁRODKEM PARANOIA A NEVYROVNANOST JAKO U JORDANA NEBO UTKVĚLÁ POSEDLOST, JAKOU POZOROVAL U ABBY? KRÁČEJÍ PO TENKÉ ČÁŘE MEZI GENIALITOU A ŠÍLENSTVÍM. ZNÁŠ JI DOBŘE.

I když teď nejsem schopná si ani zajít na záchod, přesto tuhle knihu miluju. A chci ji vlastnit. Je to první knížka, hororová knížka, se kterou jsem vydržela do noci. Se kterou jsem toho tolik prožila. Mám pocit, jako bych se vrátila z výletu... Bylo to děsivé, ale úžasné dobrodružství. Na tajemné katakomby, fotografie, schody, laboratoře, cely a úzké chodby nikdy nezapomenu. Mám ten celý komplex vytavený v mozku jako mapu. Věděla bych kudy kam, kdyby to vše existovalo, ale nikdy bych tam nevkročila. Děkuju Dane, Abby a Jordane (můj nejoblíbenější) za ten dokonale prožitý den. Těším se, až vás opět objevím v dalších knihách... Jste jedni z nejlepších literárních hrdinů.
Knihu doplňují i dokumentární fotografie ze skutečných psychiatrických léčeben. Nikdy vás nic tak neděsilo. Rozhodně to příběhu přidává na autenticitě a vám to dodá ještě o kapku víc z vaší představivosti. Grafická úprava knihy je nádherná, originální. A ještě něco. Název knihy na obálce ve tmě svítí. Snad, abyste ani ve tmě nezapomněli...

V ŠÍLENÉM SVĚTĚ JSOU POUZE ŠÍLENCI NORMÁLNÍ.


Kulka - Mary Louise Kellyová

15. srpna 2017 v 21:38 | Anna 13 |  Thrillery
Kulka

Originání název: The Bullet
Žánr: Thriller
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 336
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Když profesorku francouzské literatury Caroline začne pobolívat zápěstí, ani v tom nejdivočejším snu by ji nenapadlo, že preventivní magnetická rezonance odhalí kulku v oblasti krčních obratlů...
Šokovaná Caroline se následně dozvídá, že je adoptovaná, protože její biologické rodiče zastřelili v Atlantě, když jí byli tři roky. Ona sama byla postřelena také, ale přežila. Pachatel nebyl nikdy dopaden.
Caroline se vydává do rodné Atlanty, kde vyhledá novináře, který o vraždě kdysi psal. Ten jí navrhne, že s ní udělá interview, což by mohlo přitáhnout pozornost veřejnosti, aby se o své minulosti mohla dozvědět více. A opravdu, Caroline se začínají ozývat pamětníci - bývalí sousedé, policista, jenž případ vyšetřoval, či otcův kamarád. Jenomže i vrazi čtou noviny...


Můj názor: Kniha, v jejímž prostředku jsem si nebyla jistá, zda se mi líbí či nikoliv. Námět je totiž velmi vzrušující a ojedinělý a tak vás příběh chytí, zvlášť, když je napsaný tak zdařilou formou. Uprostřed se příběh však tak trochu pozastaví a nic moc se neděje. A je to pěkně dlouhá doba. Konec je ale vynikajícím rozhřešením...
Nebudete mít problém si knihu v začátcích oblíbit a poslední stránky budete hltat, ale vydržte tu část mezi tím... Vyplatí se to...

KDYŽ JE ČLOVĚK INTROVERT, ZAČNOU MU ZA NĚJAKOU CHVÍLI LÉZT NA NERVY I TI, KTERÉ MÁ RÁD.

Kniha pojednává o životě velmi sympatické a mě blízké hrdinky. Caroline je introvertka, miluje knihy a učí na univerzitě francouzské romanistiky. Žije sama spokojeným životem. Je to opravdu velmi milá a krásná osoba. Když se však dozví, že v těle čtyřiatřicet let nosí kulku a že její rodina ve skutečnosti není "její" rodina, život se jí dočista změní. Dozvídá se, že ve třech letech byla svědkem dvojnásobné vraždy, jejíž oběťmi byli její praví rodiče. Ona přežila, s kulkou v krku...
Teď se vydává do Atlanty poznat pravdu, aby vše pochopila a plně přijala. Netuší co všechno její následující činy spustí a jak moc ji tento případ zasáhne. Na konci bude hrdinka bojovat s posedlostí a touze po zadostiučinění...
Tuto ženu jsem ale v momentě nemohla vystát. V jednom jejím rozhodnutí a činu se změní v úplně jinou osobnost a vy ztrácíte svou milovanou Caroline. Bylo mi to líto, že jsem ji ztratila, ale uznávám, že tato změna dodává knize šmrnc a okamžiky překvapení a děsu...

NIKDY MĚ NEPŘESTALO UDIVOVAT, ŽE SI CELÝ DEN MŮŽU ČÍST CIZÍ LITERATURU A JEŠTĚ ZA TO DOSTÁVÁM ZAPLACENO.

Kniha se mi líbila, ale mám pár výtek. A tím je nedostatek emocí a pocitů, které v určitou dobu strašně chybí a celé situace v příběhu zploští. Také občas bojujete s nedůvěrou v chování hlavní postavy, jelikož je to najednou všechno neuvěřitelné a tak trochu přitažené za vlasy. Což je škoda, protože právě kniha od začátku působí velmi opravdově a nezdá se, že by se něco z toho nemohlo klidně odehrát. Zdálo se mi, že autorka již chce vše rychle ukončit a zároveň nastolit zvrat, kterým se pohneme o pořádný kus dál. Ale to nebylo dobře, protože se jí to prostě nepovedlo zpracovat. A pak samozřejmě, již zmiňovaný prostředek mi dělal problémy.
Přesto mohu v klidu knihu doporučit. Není to až tak temný thriller a neprolévají se v něm potoky krve, takže se může líbit i slabším povahám. Myslím, že je to vlastně velmi inteligentní a nepředvídatelná detektivka, která nakonec velmi zaujme...

ČLOVĚK SI MYSLÍ, ŽE SE ZNÁ. MYSLÍ SI, ŽE VÍ, JESTLI MÁ RÁD KÁVU A CIGARETY, PŘÍČÍ SE MU KLENÍ A DOKÁŽE ZABÍT. MÁ ZA TO, ŽE VÍ, ČEHO JE SCHOPEN. A PAK JEDNOHO DNE ZJISTÍ, ŽE SE V SOBĚ MÝLIL.


Proč? 13x proto - Jay Asher

12. srpna 2017 v 20:33 | Anna 13 |  Pro mládež
Proč? 13x proto

Originální název: Thirteen Reasons Why
Žánr: Dívčí román
Rok vydání: 2009
Nakladatelství: Albatros
Počet stran: 232
Vazba knihy: Brožovaná

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Clay Jensen nechce mít s kazetami, které nahrála Hannah Bakerová, nic společného. Je přece mrtvá.
Ale její hlas říká, že i jeho jméno se na páskách objevuje - že je svým způsobem spoluzodpovědný za její smrt.
Celou noc tedy Clay poslouchá a odhaluje pravdu o životě a smrti Hannah Bakerové a také sám o sobě - pravdu, kterou nikdy nechtěl tak úplně poznat.


Můj názor: Asi se doopravdy nedokážu ubránit porovnávání knihy s mým oblíbeným seriálem 13 Reasons Why, který mne před dvěma měsící totálně pohltil a zaměstnal můj mozek na 24 hodin denně. Vím, že by nikdy nevznikl kdyby neexistovala tato kniha a tak budu k jejímu autorovi shovívavější. Jen říkám, že seriál jde mnohem více do hloubky, rozresluje charaktery postav a snaží se o nahlédnutí do tématu více různými směry. Ptáte se jestli je lepší seriál nebo kniha? Seriál, rozhodně...

NA STŘEDNÍ ŠKOLE VÁS POŘÁD NĚKDO SLEDUJE, TAKŽE JE NEUSTÁLE DŮVOD HRÁT.

Kniha je strašně jednoduchá, hubená a rozhodně špatně napsaná. Nevím jestli je to chyba překladatele či samotného autora, ale přišlo mi, že čtu něco pro děti. Něco opravdu jednoduchého... Některé věty přímo tahají za uši a to je přitom nečtete nahlas. Přijde mi, že jsou špatně poskládané. No a co se týče příběhu, tak samotný nápad je brilantním myšlenkovým počinem. Škoda toho zpracování. Šlo by si s ním rozhodně lépe vyhrát. Clay Jensen a Hannah Bakerová se rozhodně ani trochu nepodobají těm postavám ze seriálu. Navíc se celý děj odehrává během jedné jediné noci, ve filmové verzi trvalo přeposlouchání všech třinácti kazet Clayi Jensenovi pár dnů... A bylo by to i pochopitelnější...

PŘED SEBOU SAMÝM ALE ČLOVĚK NEMŮŽE UTÉCT. NEMŮŽETE SE ROZHODNOUT, ŽE UŽ NECHCETE NIKDY VIDĚT SAMI SEBE. NEMŮŽETE SE ROZHODNOUT, ŽE VYPNETE HLUK VE VLASTNÍ HLAVĚ.

Seriál mne nadchl od prvních scén a tak je samozřejmé, že mne zajímala i kniha. Rozhodně, ale upřednostňuji seriál.
Navíc je to natočeno tak, že vám to zaplní hlavu po ty dny, co ho sledujete. Zamilujete si postavy a celou tu myšlenku. A pochopitelně přemýšlíte hlavně nad tím, ke které straně se postavit. Měla Hannah doopravdy důvod se zabít? Nebo byla jen rozmazlenou holkou toužící po pozornosti, která bere všechno moc vážně? V Hannah jsem se nevyznala a nemyslím, že jsem ji pochopila i když jsem přečetla knihu. Clay Jensen byla postava, pro kterou bilo mé srdce. Každý díl jsem se na něj těšila. A pak tu byl ještě Tony, který mne uhranul svou vyrovnaností a tajemností.
Seriál se zabývá tématem sebevraždy. V knize vidíte příběh ze dvou pohledů. A to z pohledu té dívky, která spolyká prášky (v seriálu si podřeže zápěstí), která vypráví příběh na svých kazetách, který poslouchá Clay. A on je ten druhý vhled do příběhu, kluk, který ji tajně miloval.
Seriál to pojal lépe. Kromě těchto dvou hlavních aktérů ukazuje život rodičů, kterým se zabije dítě. Zaměřuje se na školu, která je obviněna z šikany, díky které se Hannah zabila. A ukazuje životy těch, co Hannah údajně přivedli do hrobu.
Nevím, proč jsem ten seriál tolik žrala a proč si ho ještě pořád pouštím. Samotné téma sebevraždy a důvodů je spouštěčem zajímavých myšlenkových pochodů. Mám tolik otázek, na které si pokaždé odpovím jinak. Záleží v jakém jsem rozpoložení. Miluju ten pohled na dnešní teenagery: na to jak jsou zkažení a děsiví. Seriál mi připomíná, proč k nim mám tak strašný odpor.
Hannah není člověk, kterého budete litovat. Ale určitě každý se v ní trochu najde. Ztělesňuje totiž těžkost bytí, která na každého z nás občas dopadne.
Miluju ten příběh. Ráda jsem si o něm přečetla, avšak mnohem raději ho budu sjíždět stále dokola v podobě seriálových epizod.
A doporučuji ho všem teenagerům. Najdete se v něm. A moc vám přeji, abyste se nenašli v nějakém tom Hannině "důvodu". Buďte upřímní. Já jsem rozhodně z poloviny Clay a z poloviny osoba, která se jen vláčela po školních chodbách: tedy někdo z komparsu... šedá myš.

KDYBY BYLA MOJE LÁSKA OCEÁNEM,
NEZNALA BYCH VÝZNAM SLOVA PEVNÁ ZEM.
KDYBY BYLA LÁSKA POUŠTÍ A NIC VÍC,
NENÍ KROMĚ PÍSKU NIKDE VŮBEC NIC.
KDYBY BYLA LÁSKA HVĚZDA NA NEBI,
NENASTANE ÚSVIT, CO JI ZAHUBÍ.
MÍT TAK VELKOU LÁSKU S PÁREM PERUTÍ,
SAMA SE S NÍ K NEBI VZHŮRU ROZLETÍM.


Je to i můj život - Jodi Picoultová

11. srpna 2017 v 0:29 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Je to i můj život

Originální název: My Sisters Keeper
Žánr: Psychologické drama
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 416
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Ocenění: YALSA Book Awards - 2005

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Anna není nemocná, ale jako by byla. Ve třinácti letech má za sebou nespočet chirurgických zákroků, nemocničních pobytů, transfuzí, injekcí - jen proto, aby její starší sestra mohla žít. U Kate totiž ve dvou letech propukla leukémie a její rodiče se rozhodli pro další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Anna byla počata ve zkumavce a lékaři vybrali embryo, které bylo pro Kate jako dárce geneticky vhodné. Jenže v rodině, kde se všichni soustředí na vážně nemocné dítě, si Anna připadá jenom jako dárce. A tak se jednoho dne vzepře způsobem, který šokuje všechny okolo, ale v důsledku i ji samotnou. Rozhodne se, že už nebude jenom výrobcem buněk, že má nárok být vnímána jako lidská bytost. A když to nepůjde jinak, domůže se práva na vlastní tělo a život i před soudem.
V této fascinující povahové studii rámované strhujícím příběhem zkoumá Jodi Picoultová reakce a rozhodnutí lidí v těžké životní situaci, a klade mnoho otázek, na něž se jen těžko hledají odpovědi. Mají rodiče právo nutit zdravé dítě podstupovat bolestivé a někdy riskantní zákroky, aby zachránili to nemocné? Když využijete jedno dítě, protože představuje jedinou naději na záchranu toho druhého, jste dobrá matka, nebo je to přesně naopak? Kontroverzní téma podává autorka - jak je ostatně jejím zvykem - citlivě, bez přehnaného sentimentu či moralistního poučování.


Můj názor: Po této knize jsem v knihkupectvích pokukovala už delší dobu, ale teprve před pár týdny jsem si ji skutečně koupila. Vždy, když kupuji knihy sázím hlavně na autory. Od Jodi Picoultové jsem četla tři její romány a tak jsem věděla, že od ní dostanu to, co očekávám. Dostala jsem možná ještě více...

...NEMUSÍTE BÝT VZHŮRU, ABYSTE MOHLI PLAKAT.

Tato autorka mne absolutně odrovnala svou Vypravěčkou, která pojednává o příbězích z ghet a koncentračních táborů. Díky ní jsem se začala zajímat o autismus, respektive díky knize Nejsem jako vy a líbil se mi i román Desátý kruh. Všechny tyto knihy doporučuji.
A nevím jestli Je to i můj život mám nadhodnotit nebo přidat na stejně hodnotnou příčku. Všechny knihy jsou silnou psychologickou sondou a myslím, že se na ně fakt nedá zapomenout. Dnešní kniha byla strašně emotivní, silná, bolestná. Je na přemýšlení a je to přesně ten typ, u které si neodpočinete. Po přečtení máte pocit, že jste úplně převálcovaní. Brečíte a modlíte se, aby vás ve vašem truchlení někdo nepřistihl a vy nemuseli složitě vysvětlovat cože se vám to vlastně stalo. Věty typu: "Vždyť je to jen kniha" opravdu slyšet nechcete...

FOTKA ŘÍKÁ: JSI ŠŤASTNÁ, CHCI TO ZACHYTIT. NEBO: JSI PRO MĚ TAK DŮLEŽITÁ, ŽE VŠEHO NECHÁM A JDU SE NA TEBE DÍVAT.

Kniha je psaná z mnoha úhlů pohledů a autorka opět dokázala jaký má talent, když vybrousila všechny povahové rysy hrdinů do miniaturních detailů. Každá postava je tu zcela nahá, vám otevřená. Vy jako čtenář vidíte vše, lidé v příběhu jsou k sobě navzájem slepí. Pokud někdo opravdu umí popsat charaktery postav, tak je to rozhodně Picoultová. Má to tak ve všech svých knihách, ale zde se jí to strašně vyplatilo. Příběh je krásně vykreslený, propletený, dojímá vás a také vás mučí. Bolí vás duše a nestíháte si sušit oči, abyste mohli hltat další stránky.

UPROSTŘED NEJHLUBŠÍ NOCI MI ŘÍKALA, ŽE MĚ BUDE MILOVAT, DOKUD MĚSÍC NESPADNE Z NEBE.

Kniha je o rodině, do jejíhož středu se dostane rakovina. Rodiče nevidí, neslyší, nevnímají nikoho: jen svou nemocnou dcerku trpící nejvážnější formou leukemie. Na starším synovi, kterého přehlíží a který se těžko vypořádává s tím, že nemohl svými buňkami pomoci své sestře se projeví sklon k drogám a alkoholu a kriminálním činům, které ohrožují jeho život, ale i životy ostatních...

LÉTO JE JAKO KOLEKTIVNÍ BEZVĚDOMÍ...

...rodičům dochází možnosti léčby a tak se upnou k naději, která by mohla zachránit život jejich holčičky a to je další dítě, které si nechají stvořit ve zkumavce, aby měli jistotu, že jeho geny budou odpovídat tomu, co potřebují na vyléčení nemocné dívenky. Je to celkem děsivá myšlenka, ale zoufalost a bolest a strach matky a otce je tak popsaná, že jim rozumíte. Autorka ve vás vyvolává přesvědčení, že byste byli schopni jednat stejně. Když se malá Anna narodí ihned "funguje" jako dárce pro starší sestru Kate. Takhle to bylo vždy.
Kate si nepamatuje na dobu, kdy byla zdravá, s rakovinou žije celý život.
Anna bere jako samozřejmost, že když je potřeba daruje sestře krev, buňky, kostní dřeň. Je v tom odmalinka, od první minuty, kdy darovala pupečníkovou krev. Ve třinácti letech si však uvědomí, že má na své tělo právo. A chce ho vybojovat. Rodiče už po ní nechtějí "jen" to, aby jí byly jehlou odebírány lymfocyty nebo granulocyty. Chtějí po ní celé orgány. A tak její matce přijde jednoho dne předvolání k soudu, kde ji její vlastní dcera žaluje...
Rozbije to rodinu? Jaké následky bude mít Annino rozhodnutí pro Kate? Co soudní proces udělá s manželstvím, které je po těžkých životních zkouškách už tak dost slabé? Co je správné a co ne? Co morální? Na jakou stranu se staví zákon?

JAK SI NĚKDO MŮŽE ZAČÍT MYSLET, ŽE MUSÍ NIČIT, KDYŽ NEMŮŽE ZACHRAŇOVAT?
A VINÍTE PAK JEHO, NEBO VINÍTE LIDI, KTEŘÍ MU TOHLE PŘESVĚDČENÍ MĚLI ROZMLUVIT?

Pro mě nejcharakternější postavou byla rozhodně matka Sara. Neumím si představit jak strašné musí být číst tuhle knihu a být rodičem...
Nepostavíte se na stranu k žádnému z hrdinů knihy, protože víte, že všichni tam mají důvod pro to, jací jsou a jejich rozhodnutí a volby jsou těžké, nemusí být správné, ale vy nemáte právo soudit nikoho.
Já jsem se v těchto dnech vžívala do kůže ženy, které umírá dítě, a která zapomíná na své dvě zbylé děti a žádá po jednom víc, než si vůbec dokáže představit. Vpila jsem se do žil Anně, kterou celý její život využívají a přehlíží a ona se ztrácí sama v sobě...
Snažila jsem se každého zachytit, nechat ho v sobě chvíli žít a pak ho pustit a sledovat dál jeho osud. Knihu jsem prožívala tak silně, že jsem zapomněla, že je to "jen" literatura. Že to není skutečné... Ale i takovéhle životy jsou kolem nás.

KDYŽ NEVÍTE, KAM SMĚŘUJETE, NAJDETE MÍSTA, KAM BY NIKOHO ANI NENAPADLO SE VYDAT.

Kniha velmi drastickým způsobem popisuje rakovinu. Myslím, že je to dosud nejhorší popis toho, čeho všeho je ta nemoc schopná. Jak ničí těla pacientů a řeže na kusy srdce jejich blízkých. Jak jste na plese a druhý den umíráte. Jak naděje je to jediné co máte. Ten strach, nejistota, bolest: to vše prosákne s pera Picoultové až k vám a vy se budete muset mnohokrát zarazit a setřít slzy z tváří.

MÁME SIROTKY A VDOVY A VDOVCE, ALE NEMÁME SLOVO PRO RODIČE, KTERÝ ZTRATIL DÍTĚ.

Jediné, co je mi líto je, že Jodi nás nenechala ani jednou (kromě samotného epilogu) nahlédnout do mysli nemocné Kate. Nepoznáte tu nemoc z jejího pohledu, ale z pohledů ostatních, přihlížejích. A můžete se jen dohadovat, kdo trpí víc: jestli holohlavá holčička napojená na hadičky nebo matka držící ji za ruku a tišící její zvlyky.
Kate jsem měla ráda. Možná více než Annu. Byla v mém věku, chtěla být baletkou. Chtěla jsem se jí dostat do hlavy a poznat, jak prožila svou první lásku, kterou jsem jí strašně přála. Slyšet od ní, jaké je to umírat, žít s nevyzpytatelnou nejistotou, zažít tolik utrpení.

HVĚZDY JSOU LIDÉ, KTEŘÍ BYLI TAK MILOVÁNI, ŽE ZŮSTALI ZACHOVÁNI V SOUHVĚZDÍ, ABY ŽILI NAVŽDY.

Kniha je silné psychologické drama. Je to jedna z těch opravdu nejlepších knih v mém životě. Nedokážu ji popsat. Tato recenze zdaleka neobsáhla všechno to, co ve mně je. Ale tak to u sakra dobrých knih je vždy. Jsou natolik dokonalé a nepochopitelné, že na ně nestačí slova vymyšlená naší existencí...
Já ji doporučuji. Neskutečně si budete najednou vážit všeho, úplně všeho co máte... Doufám, že mi toto prozření vydrží co nejdéle...

VŽDYCKY JSEM CHTĚLA BÝT BALETKA.
VÍTE, CO MAJÍ BALETKY?
ABSOLUTNÍ KONTROLU. KDYŽ JDE O JEJICH TĚLO, VĚDÍ NAPROSTO PŘESNĚ, CO SE KDY STANE.


Možná jednou - Colleen Hooverová

8. srpna 2017 v 23:41 | Anna 13 |  Pro mládež
Možná jednou

Originální název: Maybe Someday
Žánr: Dívčí román
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Euromedia Group
Počet stran: 392
Vazba knihy: Brožovaná

-----------Série: Možná jednou (1.díl), pokračování zatím nepřeloženo-----------


Anotace: Tyhle narozeniny se Sydney zrovna nepovedly - zjistila, že její přítel ji podvádí. S její nejlepší kamarádkou... a spolubydlící k tomu. Takže je bez přítele, kamarádky a bytu. Naštěstí zasáhne Ridge, sympatický hudebník odvedle, který se Sydney ujme. Noví spolubydlící sice nejsou zrovna normální, ale sám Ridge je fajn a navíc... navíc chce po Sydney texty ke svým písničkám. Jejich spolupráce je to nejlepší, co Sydney kdy potkalo, ale hrozí přerůst v něco víc. Jenže mezi jejich srdci stojí víc než jen šokující skutečnost, že Ridge je hluchý - je tu především Maggie, kterou Ridge upřímně miluje a kterou Sydney nehodlá vystavit stejné zradě, kterou sama zažila...


Můj názor: Vždy, když se pouštím do knih od této ženy, vím, že se k nim přilepím a neodlepím se, dokud nepřečtu poslední slovo toho dokonalého příběhu. U této knihy bylo silné, velmi silné nutkání ji nepouštět z ruky, ale také tu byla touha mít ji alespoň na dva dny. Do knihy jsem spadla a milovala ji od první kapitoly...

KDYŽ NEVĚŘÍM VERŠŮM, JE TĚŽKÉ BÝT SPOKOJENÝ S HUDBOU.

Měla už někdy kniha svůj vlastní soundtrack? Já o žádné nevím, ale tahle jich má rovnou osm. Věřte mi, že tohle jste ještě nezažili, tohle je prostě moje láska. Literatura a hudba spojená v jedno. Autorka napsala příběh o hudebníkovi, který neslyší a o dívce, která skládá srdceryvné texty. A tyhle dva se dají, alespoň co se týče muziky, dohromady. A vznikají zázraky, které si opravdu můžete poslechnout. Četla jsem už tolik knih, ve kterých hudba hrála téměř hlavní roli, ale tu jste si mohli jen představovat.
Neumím ani popsat co TOHLE je. Představte si, že čtete ty uchvatné kapitoly o tom, jak ty dva skládají hudbu. Jak Ridge, kluk, který neslyší, tiskne svou kytaru k tělu, aby slyšel ty vibrace, ty tóny. Je nesmírně talentovaný. A ten kluk hraje dívce, která sedí na posteli vedle něho a která tu hudbu opravdu cítí, proto čmárá do bloku slova, které pak oba dva spojují s hudbou. A tohle samotné skládání, kterého je v knize požehnaně a přece ne dost, je už samo o sobě skvělým zážitkem. Ale vy o těch tónech, o kterých Colleen píše nemusíte jen snít. Vy máte možnost je doopravdy slyšet, procítit, vnímat. Griffin Peterson totiž všechny ty texty zhudebnil, zahrál, zazpíval a vzniklo tak osm úchvatných, dechberoucích a srdcervoucích songů, které si můžete prostřednictvím autorčiných webových stránek stáhnout a tu hudbu průběžně poslouchat s příběhem, který čtete. Ani neumím popsat, jak moc to působí, co se ve mě odehrávalo. Příběh je ještě více autentičtější a opravdovější. Nehledě na to, že samotné písničky jsou textařské unikáty. Hudební taky, ale ty verše...


JEŠTĚ NIKDY JSEM ZA CELÝ ŽIVOT STRÁVENÝ V NAPROSTÉM TICHU TOLIK NETOUŽIL NĚCO SLYŠET JAKO TEĎ JEJÍ ZPĚV.

Co je na knize dalšího, co miluju? Ridge Lawson. Hluchý kluk, hrající na kytaru tak, jako by byla jeho tělesná součást, vnímajícího svět tak, jako ho nikdo nevidí. A jeho oddanost a upřímnost z něj tryská. Miluju jeho vlasy a to jak se pohybuje a jak píše a jak se směje. A ten jeho talent.
Tato autorka již stvořila Deana Holdera z knih Bez naděje a Ztracená naděje, na kterého myslím ještě dnes.
Teď se jí podařil ještě smyslnější hrdina. Hluchý hudebník, který vnímá hlavně srdcem, a který je prostě tak... Musíte ho objevit. Čeká na vás v této knize...
Pořád přemýšlíte o tom, jak ty tóny, které na kytaře loudí, musí znít pro něj. Co to dělá s jeho tělem? Jak tu hudbu cítí uvnitř sebe? Jak taková hudba zní? Má takový prožitek?
Opět si uvědomíte, jak je sluch cenný. Představte si, že byste už nikdy neslyšeli skladbu, kterou na celém světě milujete nejvíc. Alespoň ne ušima? Dá se bez hudby přežít? I hluchý ji potřebuje... Pro život je možná nezbytná stejně jako kyslík. Možná je stejně tak důležité žít v melodiích a tónech, slastných symfoniích, jako v atmosféře...

TEĎ MĚ DRŽEL, JAKO BYCH BYLA JEHO SOUČÁSTÍ.

Během četby se ve vás toho bude strašně moc prát. Protože hlavní, milovaní hrdinové jsou v situacích bez východisek. Doslova. A vy se kvůli nim budete vnitřně drásat. Někdy vás doopravdy až zabolí u srdce, někdy se roztřesete, někdy ukápne slza, někdy se vám žaludkem proletí houf motýlů, někdy nebudete moc zklidnit srdce...
Autorka totiž píše tak, že vás to ovlivňuje vnitřně i fyzicky. Pocity hrdinů se přenášejí na vás a vy někdy musíte přestat a přemýšlet. Čas s touto knihou jsem doopravdy prožila. Hltala každé slovo z knihy, ale zároveň si ho vychutnávala...
Bože, já tu knihu miluju!!!

SLOVA DOKÁŽOU NĚKDY SRDCE ZASÁHNOUT MNOHEM VÍC NEŽ ČINY.

Ráno se probouzíte se slovy těch písní, které při četbě posloucháte, na rtech. A už chcete vědět, co se v příběhu stane dál. Už chcete další úžasnou písničku...
Na začátku knihy je upozornění, že kniha má soundtracky. Já jsem tedy ještě před jejím přečtením zabrouzdala na webovky paní Hooverové a nastahovala si do přehrávače všechny ty songy. A pak, když se v knize objevily jsem si je pouštěla. Takže tedy, když s knihou někam půjdete, musíte k ní přibalit i sluchátka a MP3 přehrávač či mobil. Kniha nefunguje bez písniček. Písničky nefungují bez knihy.
Tenhle nápad: doslova propojit hudbu a literaturu je na velmi významné ocenění, protože přetransformovává čtenářské požitky na jiné čtenářské planety...

POTŘEBUJU NĚKOHO, KDO BUDE OCHOTNÝ SLEDOVAT, JAK ČELÍM OCEÁNU, A PODPOROVAT MĚ, ABYCH SE NEUTOPILA. JENŽE TY MĚ K OCEÁNU ANI NEPUSTÍŠ.

Příběh je o zakázané lásce, silné oddanosti a neuvěřitelné upřímnosti. O touhách, o citu a realitě. O válce s vlastním srdcem, kterou člověk nemůže nikdy vyhrát...

KDYBYS CELÝ ŽIVOT VĚDĚL, ŽE V PŘÍŠTÍ MINUTĚ MŮŽEŠ UMŘÍT, SPOKOJIL BY SES S TÍM, ŽE BUDEŠ JEN TAK PŘEŽÍVAT? NEBO BYS DO TOHO DAL VŠECHNO?

Psané je to všechno tak, jak jsme u Colleen Hooverové zvyklí. Tedy neuvěřitelně procítěně. Opravdu máte pocit, že to zažíváte, že v tom příběhu jste, jenom neviditelní. Jakmile vás něco od četby vyruší, v duši zuříte. Ty chvíle Sydney a Ridgeho jsou magické... A poslední kapitola je tou, která se nezapomíná, neboť popisuje to, co již bylo v mnoha knihách popsáno do nejminiaturních detailů, avšak až teď to bylo teprve opravdově a neuvěřitelně procítěně popsáno. Bude se vám tajit dech nad autorčiným talentem.

KDYŽ NEMŮŽU SLYŠET OKOLNÍ SVĚT, VÍC SE SOUSTŘEĎUJU NA SVĚT VE MNĚ. A V MÉM SVĚTĚ JE VŽDYCKY TICHO. TAKŽE SI VŽDYCKY UVĚDOMUJU TLUKOT SRDCE.

Víte, co? Přečtěte to, zažijte to.
Já jsem té knize dala srdce. Ale nejen jí. Taky těm písničkám, bez kterých nevím, jak jsem doposud žila. Fakt to nechápu. :)
Tu knihu vlastním a na každé straně zbyla určitá část mého vnitřního světa. Roztrhala jsem se pro ten příběh. Ty kousky sebe budu ještě hodně dlouho dávat zpátky na místa v sobě a tak knihu musím přečíst ještě alespoň xkrát, abych je všechny posbírala. Proč mám, ale pocit, že na těch stránkách a v tónech těch písní zůstanou napořád?

PŘITISKL JSEM UCHO K JEJÍMU SRDCI. POPRVÉ V ŽIVOTĚ JSEM SLYŠEL ABSOLUTNĚ VŠECHNO.

Slovy to začíná, tóny to končí...
Tohle jsou výsledky literárních vzrušení v srdcervoucích melodiích...

I KDYŽ TEĎ NEMŮŽEŠ BÝT MÁ
BUDU ČEKAT, JAK DLOUHO SE DÁ
AŽ SI MĚ ODVEDEŠ, JEDNOU
MOŽNÁ JEDNOU
MOŽNÁ JEDNOU


Měl to být hezký život - Andrea Coddington

6. srpna 2017 v 17:10 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Měl to být hezký život

Originální název: Mal to byť pekný život
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 256
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Skutečný příběh-----------


Anotace:Měl to být hezký život je příběhem o lásce, americkém snu, ale i pádu, při němž hlavní hrdinka Dara přichází o všechno. Mladá žena využije nabídnutou příležitost a odchází do Spojených států na postgraduální studium. Prostředí New Yorku přináší spoustu nových zážitků a také velkou lásku. Společně s Collinem zakládají rodinu a Dara se ocitne v prominentní čtvrti Upper West Side na Manhattanu. Prostředí New Yorku Daru inspiruje, realizuje se v práci a žije krásným plnohodnotným vztahem. Zdá se, že má opravdu všechno. Žije svůj sen... Osud jí ale nepřeje. První rána přichází, když brzy po narození vytouženého dítěte bojuje pár o jeho život. Když už se vyčerpané Daře zdá, že se vše začíná obracet k lepšímu, neočekávaně osud zasáhne podruhé, tentokrát však už nezvratně.


Můj názor: Tato kniha je ve své podstatě biografií autorky. Pravděpodobně. Nemůžeme vědět, co vše si vymyslela ani co je pravda, ale rozhodně toto dílo určitým způsobem mapuje její život.
A hlavně kniha mapuje New York. Myslím, že nadšence tohoto města a snílky, kteří ho touží procestovat, kniha nadchne a utvrdí je v tom, že toto místo chtějí navštívit a poznat. Popisování názvů ulic a co se v každé z nich nachází bylo zvláštní a zbytečné. Čtení se zdálo tak ještě více utahanější. Stejně tak popisy Američanů, kteří se liší podle toho, v jaké části tohoto "báječného" města žijí. Kniha byla pro mne velmi nudná. Nebavila mne její první polovina.
Přišlo mi, že se hlavní hrdinka, respektive autorka, neuvěřitelným způsobem povyšuje a chlubí, jakýto má dokonalý život. Vadila mi, ale měla jsem ráda jejího manžela, který knihu povznesl na jinou úroveň.
Takže první část knihy je o "jejím" New Yorku a vztahu, který buduje se svým přítelem.

KDO ŘEKL, ŽE ŽÍT SE MUSÍ STŮJ CO STŮJ, JE HLUPÁK.
KDO ŘEKL, ŽE POKUD NEJDE O ŽIVOT, NEJDE O NIC, JEŠTĚ VĚTŠÍ.
ŽÍT SE PŘECE NEMUSÍ.
A O ŽIVOT JDE POŘÁD.

Kniha začala být zajímavější, když se v ní začínalo řešit mateřství. Těhotenství, porody, výchova a péče potomků. Tahle část byla pro mne velmi zajímavou a utvrdila mne v tom, že americký systém zdravotnictví a porodnictví a přístup k matkám a dětem je otřesný a že bych se do Ameriky rozhodně nevydala založit rodinu. Zlaté Čechy... Opravdu.
To co se autorce přihodí vyzrazovat nebudu, neboť to je ohromné překvapení a obrovitánská rána pro všechny postavy. A když si uvědomíte, že to není vymyšlené, je vám všech neuvěřitelně líto...
Z této knihy vyplývá, že existují životy, které spíše připomínají sny, ale že se mohou kdykoliv zvrátit a způsobovat neuvěřitelné tragédie, které je až těžké přežít.
Tahle kniha je psaná samotným životem.
Mne však nevyhovoval styl psaní, hlavní hrdinka a způsob, jakým je vám příběh servírován. Pro mě opět průměr.

TO, CO PRÁVĚ PROŽÍVÁM, JE LEPŠÍ NEŽ NEJROMANTIČTĚJŠÍ SCÉNA Z OSCAROVÉHO FILMU.


Topím se v tobě - Jasinda Wilderová

5. srpna 2017 v 20:40 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Topím se v tobě

Originální název: Falling Into You
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 296
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Série: Topím se v tobě (1.díl), Topíme se v sobě (2.díl)-----------


Anotace: Nell Hawthorneová a Kyle Calloway spolu vyrůstali od dětství. Všichni předpokládali, že se ti dva jednou dají dohromady. A ono se tak opravdu stalo... zamilovali se do sebe. Byla to první láska se vším všudy a budoucnost byla plná příslibů - až do onoho osudného dne. Když Kyle tragicky zahyne, Nell jako by ztratila celý svůj předchozí život, vše, co měla a v co věřila. Kyleův náhlý odchod však navždy změní i jeho staršího bratra Coltona. Když se Nell poprvé s Coltonem setkávají na Kyleově pohřbu, oba jsou zranitelní, jako nikdy dřív.
Po roce se opět potkávají v New Yorku. Nell se ještě stále nesmířila s Kyleovou smrtí, zatímco Colton se jí snaží přiblížit. Nedaří se mu to, ale nemůže si pomoct - nedokáže Nell pustit z hlavy. Cestu k sobě nenacházejí snadno, oba tíží vlastní tajemství. A také pocity viny...

Jak dlouho dokážeme nést vlastní tajemství?
A jakou sílu má odpuštění?


Můj názor: Myslela jsem si, že tohle bude taková oddechová knížka po mém thrillerovém zklamání. To jsem se ale pletla.
Tohle je příběh smyslné lásky, o bolesti a zoufalství. O tom největším psychickém utrpení, o ztrátě blízkého člověka. O vině a odpuštění. O úzkostech a prázdnotě, o popření. Příběh prolnutý vášní a hudbou jakéhokoliv charakteru...

NENÍ ŠPATNÉ CÍTIT SE ŠPATNĚ. PŘEŽÍT NENÍ SYNONYMUM SÍLY. ZNAMENÁ TO ZDOLÁVAT JEDEN DEN ZA DRUHÝM. SÍLA JE NAUČIT SE ŽÍT NAVZDORY BOLESTI.

Kniha začíná příběhem první lásky, které vládne kouzelná nevinnost a nevědomost. Je to krásné, kouzelné, vzrušující a strašně dobře se to čte, jedním dechem. Pak se stane tragédie, při které zahyne Kyle a Nell zůstane s proděravělým srdcem a pocitem viny sama. Objeví se však starší bratr její první lásky a vzniká něco nového... Bude to láska? Bude silnější než ta předchozí? Dokážou se dvě pošramocené duše navzájem vyléčit? Nebo vede k mnohem větší tragédii? Dojde mladá Nell k odpuštění a přestane si ubližovat?

MOHL BYCH NAPSAT PÍSEŇ A JEJÍ JMÉNO BY BYLO HUDBOU.
MOHL BYCH JI ZPÍVAT A HRÁT NA KYTARU, A JEJÍ TĚLO BY BYLO MELODIÍ.

Přesto, že je to příběh zajímavý a procítěný, něco mi na něm nesedělo. Vadilo mi, že je to všechno psané na efekt. Že se do určitých scén cpou věci, které je ničí, že je tam tolik sprostých slov... Jakoby první část příběhu, tak něžnou a procítěnou psal úplně jiný autor než tu druhou, která byla zaměřená na erotiku a srdceryvně bolestné svěřování se druhé polovičce. Všechno šlo najednou strašně rychle až moc neuvěřitelně.

HUDBA JE PROJEV, NE KŠEFT.

Na knize velmi silně oceňuji, že je velmi prosycená hudbou, tóny kytar a těch nejznámějších amerických songů. Celkový seznam najdete na konci knihy. Silně jsem si oblíbila texty kapely The Avett Brothers.
Jinak autorka stvořila hrdinu, který skládal své vlastní písničky a jejich texty vás dojmou k slzám. Všechny jsem si vypsala a uložila je do svého srdce. Nikdy jsem neslyšela krásnější text než ten, který věnoval svému nenarozenému děťátku. To musíte procítit...

SPI A MYSLI NA MODROU.
KDYŽ USÍNÁM, MYSLÍM NA MODROU. NE ŽE BYCH SI PŘEDSTAVOVAL VŠECHNY VĚCI MODRÝ, ALE PŘEDSTAVUJU SI NEKONEČNOU, VŠUDYPŘÍTOMNOU MODŘ. JAKO JE MOŘE. NEBESA.

Kniha může způsobit zlom pro ty, kteří prožívají to zoufalství, které cítíte, když ztratíte blízkého člověka. Myslím, že je natolik silná a chytrá, že vám může pomoci vypořádat se s tou bezednou bolestí. Hlavní hrdinové s ní bojují, těžce ji přijímají, sdílí ji navzájem, potlačují ji a raději přijímají prázdnotu. Volí alkohol, aby zapomněli a žiletky, aby ji přebili bolestí snesitelnější.
Myslím, že je to výborná kniha o bolesti a je škoda, že ji přebíjí vulgarita a fyzické rozkoše.
John Green ve své populární knize Hvězdy nám nepřály řekl: "Bolest se dožaduje procítění." Na tuhle větu budete při čtení myslet, neboť je to právě tento výrok, který hlavní hrdinka absolutně ignoruje a brání se mu.
Také tu spatřujete touhu být se svou nejniternější bolestí sám, a svěřit se s ní někomu jinému je ta nejvyšší příčka důvěry.

JE V POŘÁDKU NEBEJT V POŘÁDKU. NEBEJT V POŘÁDKU NEZNAMENÁ PŘESTAT ŽÍT.

Kniha se svým smyslem pro hudbu a texty podobá knize Život jedna báseň. Pokud jste ji četli, myslím, že se vám i tato bude líbit...

NENÍ TO TAK, ŽE BYCH SE DO TEBE JEN ZAMILOVAL. JÁ SE V TOBĚ TOPÍM. JSI JAKO OCEÁN A JÁ SE TOPÍM V HLUBINÁCH TVÉ DUŠE...

Mám problém brát tuto knihu, jako něco víc, než jen průměrnou. Ona je strašně krásná i odporná zároveň. Strašně plytká i procítěná. Cítím, že mne ještě bude pronásledovat a já nad ní budu dlouho myslet, nicméně jakým je psaná jazykem (neskutečně primitivním) a jak je nevyvážená, to z ní dělá bohužel průměr. Neříkám, že ji brzy zapomenete, že ve vás nic nezanechá. Jenom, když ji porovnám s literaturou, kterou jinak čtu, tak je prostě na tři hvězdy na Databázi knih.
Ale nelituji toho, že jsem ji četla. To rozhodně ne.

UMĚNÍ DĚLÁ ZE SVĚTA LEPŠÍ MÍSTO.