Září 2017

Dvojí život - Diane Chamberlainová

28. září 2017 v 23:56 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Dvojí život

Originální název: The Midwifes Confession
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 384
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Nedokončený dopis je to jediné, co po sobě zanechala Noelle, dlouholetá blízká přítelkyně Tary a Emerson. Ani jedna nemůže uvěřit, že jejich kamarádka, která tak milovala život, zvolila pro odchod ze světa sebevraždu. Dopis je ale prvním vodítkem v řadě stop, které ukazují, že nebyla tou, za kterou ji všichni považovali. Noelle, která pracovala jako porodní asistentka, vždy zbožňovala děti, ale sama je prý mít nemohla. Nyní ale vyjde najevo, že porodila hned několik dětí. Co se s nimi stalo? A proč to před nimi tajila?
Emerson zavede pátrání až k šokujícímu odhalení, které se překvapivě dotýká jejích nejbližších. Bude lhát jako Noelle, aby nezničila štěstí své nejlepší kamarádky, anebo řekne pravdu a přivolá tím bouři? Citlivě napsaný román plný netušených zvratů portrétuje tři odlišné ženy, které spojila jedna dávná tragédie a jedno dítě, které mohlo patřit každé z nich - anebo také nikomu.


Můj názor: Tak do tohohle příběhu se ponoříte a budete ho hltat celým vaším já. Bude se líbit ženám, především matkám či těm, které milují děti a zajímá je porodnictví nebo náhradní mateřství. Knihu jsem si neuvěřitelně užila a doporučila bych ji co nejdál by to šlo.
Příběh tří přítelkyň je velmi zamotaný. Nabízí těžko předvídatelné zvraty a situace, které vás psychicky rozloží. Donutí vás přemýšlet nad životy fiktivních postav z mnoha úhlů. A do mysli se vám vtaví myšlenky na vaši osobnost v jejich tragickém příběhu. Je dost možné, že vám vhrknou slzy do očí a že knihu nepustíte z ruky. Něco tak opravdu napínavého a nevyjasněného jsem dlouho nečetla. Je to strašně nádherný příběh.
Zabývá se sebevraždou a osudovou tragédií, která ji způsobila. Hlavní hrdinka se s nepředvídatelnou chybou snaží žít dál. Musí se vypořádat se svou vinou, která navždy změní lidem životy. A že těch lidí nebude málo. Co bude jejím pokáním? A co vše vyjde na světlo, když se rozhodne ukončit svůj životní boj a co zůstane nevyřčeno? Co milá a usměvavá, životem naplněná porodní asistentka mohla udělat tak strašného? Jak ublížila svým kamarádkám? Co všechno musela zatajit, aby se ochránila a jim nerozdrtila srdce ?
Kniha je psaná po kapitolách, z nichž každou z nich vypráví jiná žena. Jaký život vede Tara, které tragicky zahynul manžel a která se nemůže dostat blíže ke své dospívající dceři? Jak se Emerson vypořádala s potraty a co cítí ke své vymodlené dceři? A jak zvládne Anna tak těžkou bolest, kterou ji působí dceřina smrtelná nemoc?
Přečtěte si knihu a odpovědi na tyto otázky budete znát. A vytvoříte si své vlastní, na které však už neexistují objektivní odpovědi.
Citlivě napsaný příběh vyniká svou silou, emocemi. On sám je ojedinělý a originální. Bolestný, ale i povzbudivý. Je o poutech mezi matkama a dcerami... O tom to vlastně celé hlavně je...


Zapomenuté dítě - Charlotte Linková

26. září 2017 v 21:55 | Anna 13 |  Detektivky
Zapomenuté dítě

Originální název: Das andere Kind
Žánr: Detektivka
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 376
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Ve Scarborough, poklidném městečku na severním pobřeží Anglie, byla nalezena brutálně zavražděná studentka. Policisté několik měsíců tápou v temnotě - a pak na nedaleké staré farmě dojde k dalšímu podobnému zločinu. Nic nenapovídá tomu, že by obě oběti něco spojovalo, a tak se ctižádostivá inspektorka Valerie Almondová upne na nejnápadnější okolnost: na neshody v rodině druhé oběti.
Před jejím pohledem se však dlouho ukrývá jed, který v rodině působí už léta. Při pátrání po jeho původu se musí vrátit hluboko do minulosti. Až k děsivému odhalení jednoho chladného prosincového dne před více než třiceti lety. A dokonce ještě dál, do doby 2. světové války, kdy záhadným způsobem zmizelo malé dítě...
Trvá příliš dlouho, než Valerie pochopí, že duševně nemocný pachatel zatím neuhasil svou nenávist a touhu po pomstě. S hrůzou si uvědomí, že na její zásah by mohlo být pozdě...


Můj názor: Kniha se mi velmi líbila, ale nesedla jsem si z ní "na zadek".
Příběh je vytvářen s neuvěřitelnou promyšleností a tendencí šokovat. Obsahuje spoustu nečekaných zvratů a "wow efektů". Pokud patříte k těm čtenářům, kteří snadno odhalují potencionální vrahy a už vám tahle vaše dovednost leze krkem, tak se vsaďte, že na zdejšího vraha nepřijdete. Myslím, že na světě jsou pouhá 2% čtenářů této knihy, kteří ho odhalily. Kniha by svým šokujícím závěrem a rozuzlením mohla konkurovat Zmizelé... Ale zas tak slavné to s ní nebylo.
Mrzelo mne, že jsem knihu četla po takových kouscích a neměla na ni pořádně čas. A právě to způsobilo to, že jsem se v určitých částech nudila. Na můj vkus má kniha moc stran. Příběh je na místech hodně vleklý... Ale ze začátku vás to automaticky chytne, postavy vám budou díky vynikající psychologické rozmanitosti a charakteristice strašně blízko a tuhý mráz v anglickém městečku bude dodávat příběhu více tajemna a děsu. Jak jsem řekla: v určitých částech se bude děj trochu protahovat, ale konec je famózní a vy ani nedutáte. Autorka to vše píše tak, jako by to byla historie její rodiny, protože je to celé zpracováno skrz naskrz a má to vynikající detektivní šťávu...

TOLIK LIDÍ SE DENNĚ POTÝKÁ S NEJRŮZNĚJŠÍMI ÚZKOSTMI, PLACHOSTÍ, POCHYBNOSTMI A U MNOHÝCH Z NICH NIKOHO NENAPADNE, JAK SE TRÁPÍ.

Jedná se o retrospektivní vyprávění, což mne vůbec nevadilo, i když se mi tento styl většinou nelíbí. Chvíli se jednalo o postavy ze současnosti, za chvíli jsme se ocitli v rozbombardovaném Londýně roku 1940, kde pronikáme do začátku toho tragického konce. Odhalujeme vinu lidí, kteří byli za války pouhými dětmi a kteří si neuvědomovali, jaké nevypočitatelné zlo páchají. Ten příběh viny a zla je sám o sobě dechberoucí a to, že o tolik desítek let později vyúsťuje ve vraždy je otřesné.
Kniha se okrajově zabývá i tématem autismu, mentálně duševního postižení, syndromem pomocníka či krutým týráním...
A co se mi ještě kromě samotného příběhu strašně líbilo bylo určitě to, jak byli hlavní hrdinové nedokonalí. Byli psychicky nevyrovnaní, bázliví, měli spoustu problémů, spoustu nevyřešeného sami v sobě. Měla jsem je ráda. Byli mi blízcí a úspěšná německá autorka si s jejich popisem vyhrála a napsala výborné literární dílo...



Předčítač - Bernhard Schlink

17. září 2017 v 14:57 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Předčítač

Originální název: Der Vorleser
Žánr: Román
Rok vydání: 1998
Nakladatelství: Prostor
Počet stran: 199
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Román se na pozadí osudové lásky mladého chlapce a mnohem starší ženy zabývá otázkou německé viny za zločiny druhé světové války. Poté, co patnáctiletý Michael prožil vášnivý milostný vztah k téměř o dvacet let starší Hanně, se s ní opět setkává jako student práv u soudu při procesu s dozorkyněmi z jednoho koncentračního tábora u Krakova. V jedné z nich poznal právě Hannu. Vybavuje se mu vše, co spolu prožili a snaží se vyrovnat s minulostí, kterou před ním zatajila. Hlavním motivem tohoto psychologického románu je snaha Němců o vypořádání se s nacistickou minulostí. Jeho autor využil milostného příběhu jako výchozího prostředku k zamyšlení nad otázkou viny a trestu, přístupu dvou generací k ní (stud dětí za jednání svých rodičů apod.). Román je napsán v "ich" formě - vypravěčem je sám Michael, který děj provází svými niternými filozofickými úvahami.


Můj názor: Na knihu jsem byla strašně zvědavá, neboť mne silně zaujala filmová adaptace tohoto příběhu. Úchvatná Kate Winslet spolu s Ralphem Fiennesem a Davidem Krossem sehrály dechberoucí drama, na které se prostě nezapomíná a mozek se k nim občas vrací. Film je skvost, který před knihou upřednostňuji neboť mi přišel srdceryvnější a obsáhlejší, ale ani kniha mne nezklamala.
Když jsem ji brala do ruky, překvapilo mne množství stránek. 200 stran mi přišlo strašně málo a já přemýšlela, jak to všechno chce autor vměstnat do tak malého prostoru a zda se film držel literární předlohy. Držel. Velmi věrně a pokorně.
Co mi na knize vadilo a co mi chybělo byl rozhodně nedostatek přímých řečí a rychlost celého děje. Kdyby kniha měla stran 500 a příběh by tak byl více rozepsaný, možná, že by byl nudný, ale třeba by také zachytil více autentičnosti, pravdivosti a emocionálních scén, které mi také chyběly. Kniha je navíc psána složitě, jazykem poněkud zastaralým a náročným. Mnohokrát jsem četla odstavce vícekrát, zvlášť v moralizujících a filozofických částech knihy. Opravdu jsem tomu všemu chtěla porozumět, protože mne příběh zaujal a já se ho snažila pochopit a odnést si z něj co nejvíce, ale moc se mi to nedařilo. V určitých chvílích jsem pociťovala svou nevyzrálost a jakýsi strach udělat si na to vše vůbec názor...
Vůbec nepočítejte s oddechovou knihou, ale s příběhem, který se vymyká jakémukoli pochopení. Na který můžete nazírat z mnoha úhlů pohledů, můžete nad ním hloubat dnem i nocí.
Dělí se na tři části. První z nich je určitým způsobem romancí, příběhem lásky, která není zcela opětována a kterou probublává tajemství. Druhá část se zabývá právem a soudními procesy obžalovaných dozorkyň koncentračních táborů a ve třetí části by se mělo konat rozuzlení, vyústění života postav, které se koná, ale vysvětleno není nic, protože to vysvělit nelze.
Je to příběh lásky, viny, zločinu a především je o otupělosti...
Autor se tímto příběhem snaží vypořádat s nacistickou historií své země. Hrdinku Hannu, kterou stvořil a která by snad měla být schopna obsáhnout německou minulost, toužíte probádat, autor to však nedovolí. Neotevře to, co ji vedlo k tomu a tomu, proč se stalo to a to, jak vnímá tohle a tamto. A tím pádem se tajemná uzavřená postava stává někým koho byste měly nenávidět a odsoudit, avšak nejde to. Nejde, protože nahlédnete do jejích bezbranných a lidských částí jejího světa a vám tahle žena zanechá stopu ve vašem mozku.
Kniha se zabývá spoustou otázek a opravdu není lehké na ně odpovědět, je to nemožné, neboť něco jako "správná odpověď" neexistuje. A přemýšlet nad nimi nás nutí se otřásat všemi možnými emocemi.
Dle mého je kniha výborným psychologickým románem zabývající se otázky holokaustu, viny a trestu, zrady, studu, moci a strachu. Je lehce filosofická s podtónem romantiky. A nabízí další čtenáři přitažlivé téma: to, jaké to je milovat zločince...


P.S. - Aňa Geislerová

16. září 2017 v 20:20 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
P.S.

Žánr: Fejetony
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 216
Vazba knihy: Vázaná
Ocenění: Magnesia Litera 2016 (cena čtenářů)

-----------Skutečný příběh-----------


Anotace: Soubor fejetonů, kterými herečka Aňa Geislerová přispívala do magazínu ELLE, nyní vychází knižně. V souhrnném vydání vyvstává příběh, který mohl dříve čtenářům snadno uniknout; příběh části života, ve které jako by se odehrálo úplně všechno. Příchod nových členů rodiny, odcházení těch starých, lásky, pády, úspěchy, problémy. Pět podivuhodných let, k nimž autorka přidala ještě několik dříve nepublikovaných textů.


Můj názor: Tahle knížka mě strašně překvapila, dojala, rozlítostnila, potěšila, rozesmála a donutila mne tonout v hlubinách mých nejniternějších myšlenek. Jsem do ní doslova zamilovaná. Do její grafické úpravy, která je prostě kouzelná a perfektně se tak díky ní ocitnete v říši Ani Geislerové. V názorech, pocitech a myšlenkách herečky jsem se mnohokrát našla a žasla jsem nad tím, jak někdo dokáže MÉ stavy TAKHLE PŘESNĚ popsat. Tak asi díky, Aňo... Tohle se ti vážně povedlo. :)

NECHCI MÍT V HLAVĚ JEDINOU MYŠLENKU.

Aňu Geislerovou zná každý Čech. Naší nejúspěšnější herečku mám moc ráda a na její knihu jsem se dlouho těšila, avšak nic jsem neočekávala. V této ženě však dřímá víc než herecký talent. Ona UMÍ psát. A dokáže svými úvahami o svém životě, ale i o životě každého z nás donutit přemýšlet. Ona totiž je také matkou, partnerkou, "obyčejnou" ženou a ne JEN hereckou hvězdou. Ona je úplně normální a milá. A to je strašně uklidňující. O své kariéře se prakticky téměř nerozepisuje. Mluví hlavně o dětech, mateřství, rodině, lásce, partnerských vztazích. Také polemizuje nad láskou, smrtí, strachy, emocemi a smyslem bytí. Píše o životě. Jednoduše žije a dělí se s námi o to, co dobře známe...

CHCI ŽÍT, JAKO BY SE NIKDO NEDÍVAL.

Knížka mě nabudila. Mnohokrát jsem se nad ní pousmála a kroutila hlavou. Tohle čtení mě strašně těšilo a dělalo šťastnou. Bavily mne její slovní obraty, její humorné výrazové prostředky. Líbila se mi její fantazie a snílkovství. Strašně ráda bych knihu hostila ve své knihovničce, protože by stačilo po ní jen sáhnout, až zas bude "zle". A po přečtení pár řádků by bylo blaženě. :D

DNEŠNÍ DEN ZAČAL. TO SAMO O SOBĚ STAČÍ... ZEMĚ SE OTOČILA, POSUNULA SE NA SVOJÍ DRÁZE VESMÍREM, SLUNCE NEVYBUCHLO, METEORIT NÁS MINUL, ŽÁDNÝ ZEMĚTŘESENÍ, SOPKA, TSUNAMI...


Kniha je relaxační a odpočinková, ale zároveň vás u ní pohltí síla vašich emocí a proud myšlenek, který se vám bude převalovat v hlavě a bude čím dál hustší. Myslím, že se kniha bude líbit. A to hlavně ženám. Myslím, že vám zůstane v srdci i v hlavě.

ŘEKNI MI NĚCO KRÁSNÝHO O NAŠEM VZTAHU.
CO?
NĚCO, CO JSME ZAŽILI. CO BYLO KRÁSNÝ.
KDYŽ JSME SURFOVALI?
MYSLÍM NĚCO O LÁSCE?
JO AHA. KDYŽ TĚ PO PORODU SEŠÍVALI.

Pokud však někdo knihu vyhledá a bude očekávat, že se o Aňě dozví něco víc o její kariéře, tak bude zklamán. Geislerová se ve svých úvahách otvírá, ale "jen" co se týče osobního života. Nenabízí pohled do zákulisí natáčení filmů. Ona totiž z této knihy vůbec nevychází jako slavná herečka, či kariéristka. Všichni víme, že je velmi úspěšná, ale po přečtení získáváme pocit, že žije život normálně. Je krásně lidská... Mám ji ráda o moc víc, když teď vím, kým doopravdy je, když sundá masku...

KDYŽ SE NEDOKÁŽETE SPRÁVNĚ ROZHODNOUT PRO NĚJAKOU DŮLEŽITOU VĚC, JAKO JE KOUPĚ DOMU, ROZVOD, SŇATEK, PES ČI DÍTĚ, TAK PRÝ POMÁHÁ NAPSAT SI SEZNAM PRO A PROTI.
KDYBY MĚL ČLOVĚK MOŽNOST NAPSAT SI TAKOVÝ SEZNAM SÁM NA SEBE PŘEDTÍM, NEŽ SE ROZHODNE PŘIJÍT NA SVĚT, BYLO BY TO ASI DOST NÁROČNÝ ROZHODOVÁNÍ. BÝT, ČI NEBÝT?

Doporučuji. A hlavně v době, kdy se nebudete moci vyznat sami v sobě, nebudete vědět kudy kam a jak. Nebudete vědět proč a vaše psychika bude rozkolísaná pod náporem života. Pak sáhnětě po vybarvené knížce, která s vámi udělá zázraky. Bude vám líp, věřte mi.

DALO BY SE ŘÍCT, ŽE ODŽÍT JEDEN JEDINÝ DEN JE STEJNÁ DŘINA JAKO PROŽÍT CELÝ ŽIVOT.

Aňo? Napiš ještě P.P.S. Prosíííííííííííííííííííííím!

DENNÍ SNĚNÍ. ZNÍ TO FÁDNĚ, ALE JE TO PRÁVĚ TAHLE VĚC, KTERÁ MI ZACHRAŇUJE ŽIVOT.

...

JÁ MÁM ROZPOR, JESTLI VŮBEC RÁNO OTVÍRAT OČI, NEBO NE. VSTÁVÁM. V ZRCADLE NEPŘÍVĚTIVO...

...

ČETLA JSEM TENKRÁT OBROVSKÉ MNOŽSTVÍ KRÁSNÝCH KNIH A HROUTILA SE JAK Z JEJICH KRÁSY, TAK Z POCITU, ŽE TO VŠECHNO, CO SE V NICH PÍŠE, ASI NESTIHNU PROŽÍT. CHTĚLA JSEM BÝT ANNOU KARENINOU, VELKÝM GATSBYM A JULESEM, JIMEM I KATTY ZÁROVEŇ.

...

OD SVÝCH DVANÁCTI LET JSEM SNILA O SAMOTĚ.

...

ILUZE JE NĚKDY DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ PRAVDA, TAKŽE ZAPOMEŇTE NA REALITU.

...

ŽÍT KAŽDÝ DEN TAK, JAKO BY BYL POSLEDNÍ, BY BYLO ASI VYČERPÁVAJÍCÍ, ALE ŽÍT KAŽDÝ DEN S LÁSKOU K TOMU, CO NÁM PŘINÁŠÍ, TO UŽ SE ZVLÁDNOUT DÁ. NEMUSÍM BÝT DOKONALÁ, NEMUSÍM VŠECHNO ZVLÁDNOUT, NEMUSEJÍ MĚ MÍT VŠICHNI RÁDI A JÁ JE... TO JE MOJE NOVÁ MANTRA. NEMUSÍM CHTÍT. MŮŽU JEN BÝT A KOUKAT, ABYCH BYLA TÍM, KÝM JSEM.

...

KDO NEZAČNE, NESKONČÍ.

...

PRACUJ, JAKO BYS NEPOTŘEBOVAL PENÍZE, TANCUJ, JAKO BY SE NIKDO NEDÍVAL, ZPÍVEJ, JAKO BY TĚ NIKDO NEPOSLOUCHAL, ŽIJ, JAKO BYS ŽIL V RÁJI.

...

PROČ NEUMÍME MÍT SMRT RÁDI?

...

KÉŽ BYCHOM DOKÁZALI VZBUZOVAT LÁSKU JAKO MIMINKO. A ZÁROVEŇ MILOVAT SVĚT JAKO SVÉ VLASTNÍ DÍTĚ.

...

VYHRÁVÁ TEN, KDO SI PO PŘEČTENÍ UDĚLÁ KRUPICOVOU KAŠI A VEZME SI JI S SEBOU DO POSTELE. SÁM.


Pět jazyků lásky - Gary Chapman

12. září 2017 v 15:59 | Anna 13 |  Populárně naučná literatura
Pět jazyků lásky

Originální název: The Five Love Languages
Žánr: Literatura naučná, Psychologie
Rok vydání: 2002
Nakladatelství: Návrat domů
Počet stran: 144
Vazba knihy: Brožovaná


Anotace: Práce Gary Chapmana je určena těm, kdo chtějí ve svém manželství prožít skutečné naplnění a hluboké porozumění. G. Chapman provází čtenáře pěti základními jazyky lásky, které jsou klíčové pro to, aby se náš vztah s druhým člověkem stal vztahem obohacujícím a harmonickým.

Jakými jazyky lásky tedy máme ke svým druhým promlouvat:
1. slovy ujištění, jimiž oceníme hodnotu toho druhého
2. pozorností, kdy se dokážeme vcítit do vnitřních prožitků druhého a vyjádřit svou duševní blízkost
3. jazykem darů, kdy druhého zahrnujeme drobnými maličkostmi, jež ho potěší
4. skutky služby, kdy druhého obklopíme praktickou péčí
5. fyzickým kontaktem, kterým můžeme vyjádřit svou fyzickou blízkost a něhu.

Potřeba cítit lásku, mít naplněnou citovou nádrž, není pouze dětský fenomén. Potřeba být milován stojí ve středu manželství. Smyslem této práce není upozornit na všechny nesprávné významy a interpretace slova láska, ale spíše se zaměřit na konkrétní projevy lásky, nezbytné pro naše emocionální zdraví.


Můj názor: Po knize jsem sáhla na doporučení učitelky ze školy a jsem z ní nadšená. Proč jsou vždycky ty nejdůležitější a nejchytřejší knihy tak nevýrazné a nepropagované? To mě štve... Pět jazyků lásky je kniha, která je jako záchranný kruh, jako klíč ke konečnému naplnění a harmonii ve vašem vztahu či manželství. Dokáže zázraky, zachraňuje partnerství po celém světě a obnovuje lásku. Doporučila bych ji každému manželovi a manželce, každému rodiči, každému, kdo miluje i tomu, kdo přestává milovat. Tahle kniha vyléčí každého... Vlastně bych ji věnovala každému člověku, protože potřebu být milován a milovat má každý bez výjimky.

ZAMILOVANOST BY VŮBEC NEMĚLA BÝT SPOJOVÁNA S LÁSKOU. ROZDÍL MEZI ZAMILOVANOSTÍ A SKUTEČNOU LÁSKOU JE ASI JAKO ROZDÍL MEZI DĚTSKOU ŘÍKANKOU A BÁSNÍ.

Kniha vysvětluje dokonale rozdíl mezi zamilovaností a láskou. Vykresluje pět jazyků nejvzácnějšího citu, kterými komunikujeme, jen jim musíme porozumět. Porozumět tomu, jak komunikujeme a jak náš partner potřebuje, abychom komunikovali. Není to ani tak složité, jak to může působit a já silně věřím, že pokud tuto teorii přijmeme a budeme podle této knihy milovat, dokážeme si udržet partnerství i manželství v nádherném soužití, ve kterém se budeme cítit naplnění a šťastní... Díky této knize mi spadly z očí klapky naivity, kterou jsem oplývala a kterou jsem byla zcela pohlcena. Spoustu věcí jsem sama v sobě přeorientovala a vytvořila si nové smysluplnější názory na manželství, lásku nebo třeba na manželské poradny.
Vzhledem k tomu, že jsem ještě moc mladá a nikdy jsem žádný vztah neměla, tak mi kniha možná nedala tolik, jako dá těm, pro které bude tím záchranným lanem. Ale zkoumala jsem tuhle psychologii na svých rodičích a na manželstvích v mé rodině. Kniha mne doopravdy donutila přemýšlet a vykřesala ze mne hodně.
Vím toho teď o tolik víc. Vím, že milovat je umění.
Pokud si tuto knihu přečtete budete lépe rozumět vztahům. Porozumíte sobě i svým milovaným.

DOKUD VAŠE ZAMILOVANOST NEODEZNÍ, OPRAVDOVOU LÁSKU NEPOZNÁTE.


Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry

8. září 2017 v 11:59 | Anna 13 |  Literární klasika
Malý princ

Originální název: Le Petit Prince
Žánr: Pohádka, Pro děti a mládež
Rok vydání: 2005
Nakladatelství: Albatros
Počet stran: 94
Vazba knihy: Vázaná
Ocenění: 3. místo v anketě Kniha mého srdce, v žebříčku 100 nejdůležitějších knih 20. století

-----------Série: Malý princ (1. díl), Návrat malého prince (2. díl), Návrat mladého prince (3. díl)-----------

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Není princ jako princ. Tenhle je skutečně jen jeden - Malý princ Antoina de Saint-Exuperyho, jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury. Malý princ, kouzelná pohádková bytost, přichází na naši Zemi ze vzdálených vesmírných světů, aby se kdesi v Africké poušti setkal s autorem našeho příběhu a zjevil mu tajemství své podivuhodné životní pouti. Ale zjeví mu vlastně daleko víc: tajemství čistého srdce, dobra a krásy. Je to opravdu líbezná knížka, která vám bude jistě právě tak milá a blízká, jako byla všem čtenářským generacím, a k níž se budete i později nejednou rádi vracet.


Můj názor: Mě se to líbilo, jenže...

SVĚT SLZ JE TAK ZÁHADNÝ.

Já vážně nevím, proč Malý princ nekraluje mému srdci. Nevím, jestli se mi do něj někdy dostane a nevím, jestli taky nejsem jediná na světě, která se pro tuhle filosofickou pohádku nenadchla. Nejspíš zase nebyla vhodná doba, nejspíš jsem čekala víc. Nejsem dítě, které tu pohádku ani zdaleka tak dobře nepochopí, jako dospělý. Jsem "typický dospělý" z knihy. A to je poněkud velmi smutné. Myslela jsem, že se v knize skrývá trochu více té hloubky. Všechna ta moudra tam jsou strašně krásně popsána a zařazena. Spoustu z nich mám vypsaných. Já prostě nevím, proč do té knihy nejsem zamilovaná...

JE TO OPRAVDU UŽITEČNÉ, PROTOŽE JE TO HEZKÉ.

Knihy nehodnotím jen tím, JAK jsou napsány ani tím O ČEM jsou. Hodnotím je převážně podle toho, co mi dají, co ve mne vyvolají. Miluju knihy, ze kterých si toho tolik opíšu, knihy, které mne podpoří, nakopnou, ukážou nový směr, pomohou v určité situaci. Ty knihy, které ve mě vyvolají fyzickou odezvu. Které zasáhnou mé srdce a rozhodí můj emoční systém.
Malý princ mne nerozplakal, nesvíraly se mé útroby, nebušilo mi srdce. Ten příběh nekritizuji! Jen píšu o tom, že na mne kniha citově nezapůsobila a proto ji hodnotím tak příkře...

ŘEČ JE PRAMENEM NEDOROZUMĚNÍ.

Dětem toto laskavé a citlivé čtení doporučuji. Bylo by dobré, kdyby si o každé kapitolce se svým rodičem, který jim bude předčítat, popovídali. Rozebrali si ji. Na Malého prince by se nemělo spěchat.

CO JE DŮLEŽITÉ, JE OČÍM NEVIDITELNÉ...

Všechna ta moudra jsou chytrá a strašně pravdivá. Já to všechno vím.
Ale stejně u mne budou vést jiné filosofické knížky jakými jsou třeba Alchymista, Mnich, který prodal své ferrari, Muž, který chtěl být šťastný,...

STÁVÁŠ SE NAVŽDY ZODPOVĚDNÝM ZA TO, COS K SOBĚ PŘIPOUTAL. JSI ZODPOVĚDNÝ ZA SVOU RŮŽI...

Malý princ nezklamal. Jen jsem prostě ta, která jím není ohromena, která je vůči jeho zlatým vláskům a dobrému srdíčku imunní.
Nelituji, že jsem si knihu přečetla. Doufám, že v nějaké době či situaci v mém životě mi bude třeba útěchou a milým čtenářským pohlazením po duši.
Nezatracuji ji a i přes má negativa ji doporučuji...
Třeba časem si ji také zamiluji...

NIKDY NEJSME SPOKOJENI TAM, KDE JSME.

Určitě je příběh literární senzací, naprostým unikátem. Je snad nějaká jiná kniha tak davově milována?

JEDINĚ DĚTI VĚDÍ, CO HLEDAJÍ. ZTRÁCEJÍ ČAS PRO HADROVOU PANENKU, PANENKA SE STANE HROZNĚ DŮLEŽITÁ, A KDYŽ JIM JI NĚKDO VEZME, PLÁČOU...
MAJÍ ŠTĚSTÍ.


Bábovky - Radka Třeštíková

4. září 2017 v 17:32 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Bábovky

Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Motto
Počet stran: 328
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Chystá se filmové zpracování-----------


Anotace: Dvanáct žen, dvanáct osudů propojených v jednom románu.
Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého muže a jaká je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které ji on vypráví? Nebo proč má její sestra tak špatný vztah se svojí dcerou? Jak se cítí patnáctiletá holka, na kterou si rodiče nikdy neuělají čas? A kam se vlastně poděly ty peníze? Kdo je vzal, kdo je ztratil, kdo je utratil, kdo je našel a kdo je bude muset vrátit?
Nechte se strhnout upřímnou zpovědí hlavních hrdinek, kde nechybí ironie, humor, bolest, napětí, nenávist ani láska. Kde se emotivní příběhy vzájemně prolínají, jeden vede ke druhému, k celé řadě zajímavých rozuzlení, a potom nerušeně pokračují dál, někdy šťastně, někdy ne, takový už je život.


Můj názor: Na Bábovky jsem se dívala skrz prsty, to se přiznávám. Za prvé: nečtu české autory. Jejich díla mě nedokážou zaujmout, nevyhledávám je, jsem k nim skeptická. Za druhé: tahle knížka byla prostě všude. Vyloženě všude. V časopisech, na internetu na ni vyskakovaly reklamy, plakáty v metru, v knihkupectvích sestavená do pyramid. Všude byla Třeštíková a její Bábovky. Lákala mne, ale z recenzí na internetu jsem vyčetla spíše zklamání těch, co "opět", dle jejich slov, podlehly mediální masáži. Je pravda, že Bábovky jsou na serveru Datábáze knih dost zkritizované, ale oni si to vůbec NEZASLOUŽÍ!!!
Ke knize byl vhodný čas. Po náročných Světlech, která nevidíme jsem potřebovala trochu oddech. Popadla jsem bez delšího rozmýšlení Bábovky s vědomím, že je teda možná nedočtu, ale alespoň už o té knize budu mít vlastní názor. A můj názor je takový, že tahle kniha se svou napínavostí, zábavností, napětím a ojedinělostí přibližuje australské spisovatelce Liane Moriarty. Možná si řeknete, že to přeháním, ale obě dvě autorky píší o ženách a o životě s humorem, ale i s ohromnou procítěností a jejich děje jsou nepředvídatelné a propracované. Strašně mne překvapila celá propletenost tohoto příběhu a ten nápad. Nemohla jsem uvěřit, že něco tak skvělého a originálního napsal někdo z Česka. Myslím, že jsou dnešní čtenářky už předem rozhodnuté, že tuto knihu roztrhají na cucky. Nebo že už nevědí co vlastně chtějí. Nikdy bych si nedovolila zkritizovat tak nehorázně autora, který je odsud, protože pokud si tohle Radka Třeštíková čte, tak je mi opravdu líto, co všechno si musí vyslechnout.
Podle mě, ale nasazuje laťku českým autorům velice vysoko a její romány pro ženy (alespoň teda tenhle) se zabývají hlubokými tématy, které vás dojmou, rozdrtí, pobaví i vyděsí.
Kniha má dvanáct kapitol, z nichž každá je psána z pohledu jedné ženy. Měla jsem problém: téměř všechny hrdinky jsem si strašně rychle oblíbila a bylo mi líto, že se s nimi už třeba znovu nesetkám. Setkala jsem se nakonec s každou, ale už jsem nepoznala její další pohled na věc. Ženy z této knihy jsou strašně lidské, nejsou černobílé a mají charisma. A to, jak to tato spisovatelka zvládla všechno proplést a dovést k nečekaným rozuzlením mne udivuje a klesám před ní.
Já jsem si knihu užila a brala bych jednotlivé příběhy žen jako samostatné romány. Obzvlášť příběh Karolíny a její honby za vysněným mateřstvím, příběh Milušky, který mne donutil přemýšlet nad životem. Miluška měla nádor na mozku a její příběh je o tom, že svůj život nedokázala dožít tak, jak chtěla. Všude narážíte na knihy, ve kterých když se objeví smrtelná nemoc, její hrdinové začnou žít a plnit si sny. Je logické, že člověk touží po tom naplnění a štěstí, ale v reálném životě si ani na konci našich dní nedopřejeme to, co je správné a zasloužené. Máme strach. Strašně se mi takový vhled autorky líbil. A další síla se skrývala v příběhu Lenky, která dala své těžce postižené dítě do ústavu po tom, co se o něj spoustu let starala. Tohle by vydalo na samotný román, jak zajímavé je to téma.
Třeštíková mne překvapila a já se usvědčila v tom, že je vydávána za naši spisovatelskou jedničku právem. Přeju jí co nejvíce potěšení z psaní knih i úspěchů u čtenářů. U mne by sklidila aplaus ve stoje. Nemohu se dočkat dalších jejích knih a chystaného filmového zpracování Bábovek. Zajímá mne hlavně herecké obsazení a pak to, jak to celé plánují pojmout...
A jinak: BÁBOVKY DOPORUČUJI CELÝM SVÝM KNIHOMOLSKÝM JÁ!!!


Jsou světla, která nevidíme - Anthony Doerr

1. září 2017 v 20:36 | Anna 13 |  Historické romány
Jsou světla, která nevidíme

Originální název: All the Light We Cannot See
Žánr: Válečný román
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 536
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Ocenění: Pulitzerova cena za rok 2015, GoodReads Choice Awards 2014 - Best Historical Fiction


Anotace: Marie - Laure prožívá s milujícím otcem spokojené dětství v Paříži. Život jí však postaví před první těžkou zkoušku, když v raném věku oslepne. Tehdy ještě netuší, že má před sebou další, mnohem obtížnější zkoušky. Němci obsazují Paříž a Marie s otcem jsou nuceni uprchnout, musejí opustit své dosavadní jistoty a vydat se za nejasnou vidinou bezpečného útočiště. Je ale možné najít takové místo v rozbouřené Evropě? Zvláště když s sebou Mariin otec nese nebezpečné tajemství?

V německé hornické kolonii vyrůstá sirotek Werner, toužící po jiném osudu, než jaký mu byl předurčen. Chce přijít na kloub všem záhadám, které jej obklopují, fascinuje ho věda, technika. Jeho přirozený talent a samozřejmost, s níž je schopen opravit každé rádio, nezůstanou nepovšimnuty. Zajistí mu místo na elitní vojenské akademii pro Hitlerjugend - stane se z něj specialista na odhalování odbojových aktivit. Werner, který si je stále vědom nelidských důsledků své inteligence, se nakonec při pátrání po odbojářích dostává i do Saint-Malo.

Blíží se chvíle osudového setkání...


Můj názor: Tahle kniha je tím nejlepším, co jsem za letošní léto přečetla. A bude rozhodně mezi tím nejlepším, co jsem kdy vůbec přečetla a ještě přečtu. Pokud se pro tuto knihu rozhodnete, tak spadnete do příběhu plného popela i mlhy, vln z oceánů, nadějí i snů. A hlavně prožijete příběh takový, jaký se dnes v současné literatuře téměř nevyskytuje.
Během čtení mi příběh připomínal Zlodějku knih. Mají několik podobných bodů... Jde o příběh ze stejné doby, jde o dětské hlavní hrdiny a obě dvě knihy jsou psané jazykem poetickým, lyrickým, neobvyklým a originálním... Koho Zlodějka knih chytla za srdce, tak ti by měli ochutnat i Anthonyho Doerra.


OTEVŘETE OČI A DÍVEJTE SE JIMI, NEŽ SE ZAVŘOU NAVŽDY.

Před přečtením této knížky jsem se pokoušela číst Zeď vzpomínek od tohoto autora. To je povídková kniha, ale nedočetla jsem ji. Myslím, že na ni nebyl vhodný čas a také byly povídky velmi složité. Takové abstraktní... Ale teď se rozhodně chystám přečíst veškerou jeho prozatimní tvorbu...

JE SPRÁVNÉ DĚLAT NĚCO JENOM PROTO, ŽE TO DĚLAJÍ VŠICHNI OSTATNÍ?

Dnešní kniha láká čtenáře přitažlivou obálkou, zvláštním názvem i tloušťkou, ale především oceněním jako je Pulitzerova cena. Miluji tlusté knihy a bohužel nejsem imunní vůči knihám, které jsou označeny jako bestseller nebo vyhodnoceny jako ty nejlepší knihy roku. O Světlech... jsem si nic nezjišťovala. Brala jsem jako samozřejmost, že ji vyzkouším i přes tu předchozí zkušenost s tímto autorem. A kniha doslova ohromila...

ČEKAL, AŽ JEHO VNITŘNÍ ŽIVOT DOHONÍ TEN VNĚJŠÍ.

Byl poslední týden prázdnin a já ho chtěla završit pořádným literárním zážitkem... A to se povedlo. Po čtyři dny jsem si vychutnávala ponurou atmosféru druhé světové války v příběhu, který dobyl mé srdce a ještě teď ve mně doznívá a já jsem ještě pořád tak napůl ve francouzském městečku Saint-Malo, které potkal tak tragický osud...
Příběh je i přes všechnu krutost a hrůzu strašně krásný. A to proto, že je psaný tak umělecky... Jako by těch 500 stran byla jedna dlouhá nekonečná báseň...

ZAVŘÍT OČI NEZNAMENÁ POZNAT SLEPOTU.

Jedná se o příběh, který si plyne svým tempem. Máte však pocit, že v žádném časovém období nejste ani moc krátce ani moc dlouho. Je to nádherně vyvážené a oběma hlavním hrdinům odtikává čas jejich prvního setkání. Mladá dívenka Marie-Laure, která musí před bombardováním Paříže utéci do "bezpečnějšího" Saint-Mala se svým otcem. Hrozí jim oběma větší nebezpečí než ostatním. Muž propašovává přes celou Francii neuvěřitelně vzácný diamant a jeho dcera je slepá. Před Němci nejsou rozhodně ani trochu v bezpečí.
Chlapec jménem Werner zase vyrůstá v nacistickém Německu a před sirotčincem a budoucností horníka ho zachrání jeho technický talent. Nic netušíc se dostává do Hitlerjugend, kde započne devastace jeho zatím nevinné duše. V jakém historickém okamžiku se tito dva setkají? Zachrání se navzájem v této skličující době? Přežijí pád města Saint-Malo?

KOLIK JE V NOCI SVĚTLA! NIKDY SI TOHO NEVŠIML. DEN BY HO OSLEPIL.

Kniha začíná 7. srpnem 1944, kde bylo zničeno francouzské Saint-Malo. Oba hlavní hrdinové jsou v akutním ohrožení života. V knize se všechno vrací na začátek a oni tak mají čas, aby si našli cestu do vašeho srdce... Určitě si ji najdou. Celé ho zaplní...
Poté se kniha vrací zpět do osudných hororových hodin, ve kterých jde o všechno...
Bože, jak jen je ten příběh propracovaný a vyšperkovaný. Skoro ze stránek cítíte ty vůně a vidíte ty barvy... Kniha vybízí k filmovému zpracování, ale to by bylo opravdu výzvou, protože kniha je fascinujícím výsledkem desetileté práce Anthonyho Doerra a opravdu by nebylo snadné dostat příběh na plátno tak, aby jste přestali dýchat, jako se to děje s knihou....

JAKÉ BY TO BYLO, STRÁVIT V TOMTO VYSOKÉM ÚZKÉM DOMĚ DESET LET, ZAVŘÍT SE V NĚM PŘED SVĚTEM, STUDOVAT JEHO TAJEMSTVÍ A ČÍST JEHO KNIHY A DÍVAT SE NA TUTO DÍVKU.

Knihu musíte číst v tom správném rozpoložení, abyste ji mohli plně prožít. Musíte si na ni udělat čas a musíte být otevření a odvážní, čelit každičké větě statečně a s pokorou.
Spoustu lidí zklamala. Četli ji dlouho... Ale mne to nadchlo, dojalo, přeneslo vždy na celé odpoledne úplně někam jinam... A považuji ji za opravdu kvalitní knihu...

CO VÁLKA DĚLÁ SE SNÍLKY?

Doporučuji všem milovníkům historie, těm, co čtou příběhy z druhé světové války a těm, kterým nejde pouze o příběh, ale i o to, jak je převyprávěn...
Užijte si to...

VZDUCH JE JAKO KNIHOVNA A ZÁZNAMY KAŽDÉHO PROŽITÉHO ŽIVOTA, KAŽDÉ VYŘČENÉ VĚTY A KAŽDÉHO ODVYSÍLANÉHO SLOVA V NĚM ZŮSTÁVAJÍ NAPOŘÁD...