Bábovky - Radka Třeštíková

4. září 2017 v 17:32 | Anna 13 |  Knihy psané životem...
Bábovky

Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Motto
Počet stran: 328
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Chystá se filmové zpracování-----------


Anotace: Dvanáct žen, dvanáct osudů propojených v jednom románu.
Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého muže a jaká je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které ji on vypráví? Nebo proč má její sestra tak špatný vztah se svojí dcerou? Jak se cítí patnáctiletá holka, na kterou si rodiče nikdy neuělají čas? A kam se vlastně poděly ty peníze? Kdo je vzal, kdo je ztratil, kdo je utratil, kdo je našel a kdo je bude muset vrátit?
Nechte se strhnout upřímnou zpovědí hlavních hrdinek, kde nechybí ironie, humor, bolest, napětí, nenávist ani láska. Kde se emotivní příběhy vzájemně prolínají, jeden vede ke druhému, k celé řadě zajímavých rozuzlení, a potom nerušeně pokračují dál, někdy šťastně, někdy ne, takový už je život.


Můj názor: Na Bábovky jsem se dívala skrz prsty, to se přiznávám. Za prvé: nečtu české autory. Jejich díla mě nedokážou zaujmout, nevyhledávám je, jsem k nim skeptická. Za druhé: tahle knížka byla prostě všude. Vyloženě všude. V časopisech, na internetu na ni vyskakovaly reklamy, plakáty v metru, v knihkupectvích sestavená do pyramid. Všude byla Třeštíková a její Bábovky. Lákala mne, ale z recenzí na internetu jsem vyčetla spíše zklamání těch, co "opět", dle jejich slov, podlehly mediální masáži. Je pravda, že Bábovky jsou na serveru Datábáze knih dost zkritizované, ale oni si to vůbec NEZASLOUŽÍ!!!
Ke knize byl vhodný čas. Po náročných Světlech, která nevidíme jsem potřebovala trochu oddech. Popadla jsem bez delšího rozmýšlení Bábovky s vědomím, že je teda možná nedočtu, ale alespoň už o té knize budu mít vlastní názor. A můj názor je takový, že tahle kniha se svou napínavostí, zábavností, napětím a ojedinělostí přibližuje australské spisovatelce Liane Moriarty. Možná si řeknete, že to přeháním, ale obě dvě autorky píší o ženách a o životě s humorem, ale i s ohromnou procítěností a jejich děje jsou nepředvídatelné a propracované. Strašně mne překvapila celá propletenost tohoto příběhu a ten nápad. Nemohla jsem uvěřit, že něco tak skvělého a originálního napsal někdo z Česka. Myslím, že jsou dnešní čtenářky už předem rozhodnuté, že tuto knihu roztrhají na cucky. Nebo že už nevědí co vlastně chtějí. Nikdy bych si nedovolila zkritizovat tak nehorázně autora, který je odsud, protože pokud si tohle Radka Třeštíková čte, tak je mi opravdu líto, co všechno si musí vyslechnout.
Podle mě, ale nasazuje laťku českým autorům velice vysoko a její romány pro ženy (alespoň teda tenhle) se zabývají hlubokými tématy, které vás dojmou, rozdrtí, pobaví i vyděsí.
Kniha má dvanáct kapitol, z nichž každá je psána z pohledu jedné ženy. Měla jsem problém: téměř všechny hrdinky jsem si strašně rychle oblíbila a bylo mi líto, že se s nimi už třeba znovu nesetkám. Setkala jsem se nakonec s každou, ale už jsem nepoznala její další pohled na věc. Ženy z této knihy jsou strašně lidské, nejsou černobílé a mají charisma. A to, jak to tato spisovatelka zvládla všechno proplést a dovést k nečekaným rozuzlením mne udivuje a klesám před ní.
Já jsem si knihu užila a brala bych jednotlivé příběhy žen jako samostatné romány. Obzvlášť příběh Karolíny a její honby za vysněným mateřstvím, příběh Milušky, který mne donutil přemýšlet nad životem. Miluška měla nádor na mozku a její příběh je o tom, že svůj život nedokázala dožít tak, jak chtěla. Všude narážíte na knihy, ve kterých když se objeví smrtelná nemoc, její hrdinové začnou žít a plnit si sny. Je logické, že člověk touží po tom naplnění a štěstí, ale v reálném životě si ani na konci našich dní nedopřejeme to, co je správné a zasloužené. Máme strach. Strašně se mi takový vhled autorky líbil. A další síla se skrývala v příběhu Lenky, která dala své těžce postižené dítě do ústavu po tom, co se o něj spoustu let starala. Tohle by vydalo na samotný román, jak zajímavé je to téma.
Třeštíková mne překvapila a já se usvědčila v tom, že je vydávána za naši spisovatelskou jedničku právem. Přeju jí co nejvíce potěšení z psaní knih i úspěchů u čtenářů. U mne by sklidila aplaus ve stoje. Nemohu se dočkat dalších jejích knih a chystaného filmového zpracování Bábovek. Zajímá mne hlavně herecké obsazení a pak to, jak to celé plánují pojmout...
A jinak: BÁBOVKY DOPORUČUJI CELÝM SVÝM KNIHOMOLSKÝM JÁ!!!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eleanore Samanthe Lune Eleanore Samanthe Lune | Web | 7. září 2017 v 21:34 | Reagovat

Kdysi jsem pekla

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama