Hledání Aljašky - John Green

13. listopadu 2017 v 18:09 | Anna 13 |  Young Adult
Hledání Aljašky

Originální název: Looking for Alaska
Žánr: Young Adult literatura
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Euromedia
Počet stran: 256
Vazba knihy: Brožovaná
Ocenění: YALSA Book Awards 2006, Americkou knihovnickou asociací je zařazena mezi 10 nejlepších knih pro mládež

-----------Chystá se filmové zpracování-----------


Anotace: Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh.
Aljaška Youngová je krásná, chytrá, zábavná - a naprosto fascinující. Miles Halter ji miluje tak, že to víc ani nejde. Díky ní objeví hodnotu a bolest bezpodmínečné lásky i bezpodmínečného života. A nakonec už snad ani nezáleží na tom, že se tím všechno navždy změní.

Román má dvě části:
Předtím: V celé dosavadní existenci Milese Haltera zvaného Váleček se zatím nic zajímavého nestalo, a tak jeho posedlost slavnými posledními slovy významných osobností v něm vyvolala ještě větší touhu hledat své velké Možná. Vypraví se tedy do občas bláznivého, trochu nejistého a rozhodně ne nudného světa internátní školy Culver Creek a život přestane být bezpečný - ba změní se v pravý opak. Jen o pár dveří dál totiž bydlí nádherná, chytrá, zábavná, sexy, sebedestruktivní, ujetá... a zkrátka úžasná Aljaška Youngová, kapitola sama pro sebe. Vtáhne Válečka do svého světa, nasměruje ho k velkému Možná a uloupí mu srdce.
Potom: Nic už není takové jako dřív.


Můj názor: Tahle knížka byla ta úplně první, kterou jsem od Greena četla. Hvězdy nám nepřály přišli až po ní. Vlastně jsem měla to štěstí, že jsem ji četla ještě před tím obrovským HALÓ, které Hvězdy... udělaly. Okouzlila mne už ve třinácti letech, a i když je pravda, že jsem jí v tom věku rozhodně nemohla úplně porozumět, tak jsem si zamilovala Greenův svět. Jeho ojedinělé a barvité metafory, jeho jedinečné a originální hrdiny, jeho styl, který se vymykal všemu, co jsem do těch třinácti zatím četla. To on stál v počátcích dnešního fenoménu Young Adult literatury a řadí se právem mezi nejlepší světové autory píšící pro naši generaci. Jeho knihy nám lámou srdce a patří mezi ty, ke kterým se vždy ráda a několikrát vracím...

NESNÁŠEL JSEM DISKUSNÍ HODINY. TADY JSEM VE ŠKOLE, TAK MĚ UČTE.

Hledání Aljašky je doslova má srdcová záležitost... Často ji nechávám v mé hlavě soupeřit s Hvězdami... a občas je i trochu napřed. Papírová města a Příliš mnoho Kateřin jsou knihy, které se do mého srdce nevtiskly... Ty až tak úplně nedoporučuji. A co se týče jeho nejnovějšího románu Will Grayson, Will Grayson, tak ta jediná mi chybí přečíst a budu znát komplet jeho knihy vydané u nás.
Teď pojďme ale k samotné knize, ve které se hledá to "velké Možná".

VY VŠICHNI KOUŘÍTE, PROTOŽE VÁM TO CHUTNÁ. JÁ KOUŘÍM, ABYCH UMŘELA.

Kniha je každým coulem filosofická, ale místy i dost vtipná. Dojemná, smutná, přinášející kouzlo mládí v příběhu tak záhadném, že by mu neporozuměl ani Sherlock Holmes. A o tom to je. O neporozumění, o záhadách, které nikdy a nikdo nevyřeší...
Dvě hlavní filosofické otázky jsou: Jdu hledat velké Možná. a Jak se kdy dostanu z tohohle labyrintu? Jedná se o poslední slova amerických osobností. Hlavní hrdina má totiž kouzelnou zálibu v tom vyhledávat a zapamatovávat si poslední slova známých osobností. Stejnou zálibu má i John Green, kterou právě svému hrdinovi půjčil.
Co na knize miluju nejvíc? Co mi na ní přijde úplně nejskvělejší a proto ji tak často otvírám (četla jsem ji již asi čtyřikrát)? No přece ALJAŠKA YOUNGOVÁ! To je literární hrdinka, která je tak výrazná, že ji vidíte před očima do všech možných detailů. Obdivujete ji, ale svým způsobem jí i pohrdáte. Nechápete ji, a přitom vám je něčím tak blízká. Zaráží vás její inteligence a zároveň povrchní lhostejnost k životu. Její prudká náladovost. Její tajemství. Její počet vykouřených cigaret a vypitých flašek od vína. Baví vás. Fascinuje vás. Chcete ji znát blíž. Chcete ji umět předvídat. A proto vás konec roztrhá. Tahle postava je tak plastická... Nelze na ni zapomenout. Bude vaší inspirací i otřesným vzorem... Má v sobě všechno a nic. A bude už navždy žít ve vašich myslích a srdcích. Nezbavíte se jí...
Od třinácti se mi vybavuje. Nebráním se myšlenkám na ni. Mám ji ráda...

CELÝ ŽIVOT STRÁVÍŠ V LABYRINTU A MYSLÍŠ NA TO, JAK Z NĚJ JEDNOU UNIKNEŠ A JAK TO BUDE SKVĚLÝ, A PROTOŽE SI PŘEDSTAVUJEŠ BUDOUCNOST, DOKÁŽEŠ JÍT POŘÁD DÁL, ALE NIKDY NEUNIKNEŠ. BUDOUCNOST PROSTĚ POUŽÍVÁŠ K TOMU, ABYS UTEKL PŘED DNEŠKEM.

V Greenových dílech spatřuji velmi podobné znaky a otázky, kterými se zabývá. Jsem pozorný čtenář a vím, že Green svým hrdinkám velmi rád lakuje nehty namodro. Že miluje metafory. A že každá jeho postava je strašně chytrá a inspirativní. A zvlášť v knihách Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky spatřuji vypořádávání se s tématem smrti, životem po ní a zapomněním. Zvlášť to zapomnění hraje v obou knihách velkou roli. Augustus Waters z Hvězd... je posedlý tím, aby se na něj nezapomnělo a s Hazel Grace dojde k osvíceným myšlenkám, které mu dovolí odejít... Zde hrdinové nejsou tak zatvrzelí jako on a přijdou na východ z labyrintu utrpení spontánněji a přirozeněji. Uvědomí si v čem je jejich životní naděje a jak se pohnout vpřed a vypořádat se s vinou a nevědomostí... Obě knihy jsou chytré a rozvíjí vaše myšlenkové pochody různými směry, které vás obohatí... Více inteligentního čtení pro mladé prosím...

JAK SE KDY DOSTANEME Z TOHOTO LABYRINTU UTRPENÍ?

Za zmínku stojí i to, že by mělo být v příštím roce už snad hotové i filmové zpracování tohoto ojedinělého příběhu. Herci zatím známi nejsou. Já se však opravdu hodně obávám, kdo bude hrát Aljašku... Tu mám ve své hlavě do nejmenších detailů vybarvenou a nehodlám se smířit s nějakou tuctovou herečkou. Doufám ve filmový zázrak. Pokud mne trailer nenadchne, nechám se filmovým zážitkem minout.

VŠICHNI ODCHÁZÍME, POMYSLEL JSEM SI, A PLATÍ TO PRO KRABY I PRO KRABICE, PRO ALJAŠKU-MÍSTO A ALJAŠKU-DÍVKU, PROTOŽE NIC NEVYDRŽÍ, DOKONCE ANI SAMA ZEMĚ NE. KDYŽ SI ČLOVĚK PŘESTANE PŘÁT, ABY SE VĚCI NEROZPADALY, NEBUDE TRPĚT, KDYŽ SE TO STANE.

Doporučuji vám tuto knihu celým srdcem. Jsou dva tábory lidí: ti co ji milují a upřednostňují ji i před Hvězdami... a ti, které nezaujala a nedokážou pochopit, co v ní my hledáme a nacházíme... Až dnes, po pátém přečtení téhle knihy jsem pochopila její název a mnohem víc jsem si její četbu užila, protože jsem ji rozuměla. I Aljašku jsem viděla v jiném rozlišení...

NEŽ JSEM SEM PŘIJEL, DLOUHO JSEM SI MYSLEL, ŽE CESTOU Z LABYRINTU JE PŘEDSTÍRAT, ŽE NEEXISTUJE, VYBUDOVAT SI MALÝ, UZAVŘENÝ SVĚT V NĚJAKÉM ZASTRČENÉM KOUTĚ NEKONEČNÉHO BLUDIŠTĚ A PŘEDSTÍRAT, ŽE NEJSEM ZTRACENÝ, ŽE JSEM DOMA. ALE VÝSLEDKEM BYL JEN OSAMĚLÝ ŽIVOT VE SPOLEČNOSTI POSLEDNÍCH SLOV MRTVÝCH, A TAK JSEM SEM PŘIŠEL HLEDAT VELKÉ MOŽNÁ, SKUTEČNÉ PŘÁTELE A ŽIVOT, KTERÝ NEBUDE TAK BEZVÝZNAMNÝ.

Kniha vás přesvědčí mimo jiné i o tom, že John Green doopravdy umí psát a tvořit. Že Hvězdy nám nepřály nebyla jen náhoda či podceňované dílo, jak si mnozí z vás myslí, ale jen výsledek mnohaleté práce se slovy a fantazií. Mimochodem Hledání Aljašky je jeho debutem... Stojí za vaši pozornost. Dejte Greenovi šanci... A nebraňte se, až na vás ten příběh začne působit...

NARODIL JSEM SE DO BOLÍVAROVA LABYRINTU, A PROTO MUSÍM DOUFAT V NADĚJI RABELAISOVA VELKÉHO MOŽNÁ.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama