Kdysi - Morris Gleitzman

8. prosince 2017 v 13:49 | Anna 13 |  Historické romány
Kdysi

Originální název: Once
Žánr: Historický román
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 162
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Série: Kdysi (1.díl), Potom (2.díl)-----------

-----------Inspirováno skutečnými událostmi-----------


Anotace: Každý si zaslouží zažít něco dobrého. Alespoň jednou v životě. Tři roky a osm měsíců žije devítiletý Felix v odlehlém katolickém sirotčinci v horách, ačkoli není katolického vyznání. Jeho rodiče ho přivedli k matce Mince, představené jeptišek, aby se měl dobře. A určitě si pro něj brzy přijdou, jak Felix věří, jen co vyřeší potíže, které mají se svým knihkupectvím. Protože židovští knihkupci to mají v Polsku roku 1942 těžké. Jak moc, to Felix pochopí, až když se v sirotčinci objeví muži s podivnými páskami na rukávech a začnou vyhazovat a pálit knihy z místní knihovny.
Felix uteče, aby našel rodiče a varoval je. Cestou zachrání z hořícího domu malou Zeldu, jejíž rodina byla zavražděna, a pomalu mu dochází, co mají tihle spalovači knih za lubem. A co to znamená pro něj, Zeldu a všechny ostatní Židy. Morris Gleitzman líčí v prvním dílu z čtyřdílné řady život v okupovaném Polsku z dětsky naivní perspektivy malého hrdiny, což činí jeho vyprávění ještě silnější.

Gleitzmana k napsání příběhu inspiroval osud Janusze Korczaka, polského židovského lékaře a autora knih pro děti, který zasvětil svůj život péči o mladé lidi. Po mnoho let pomáhal ve Varšavě vést sirotčinec pro dvě stovky židovských dětí.
Když německé úřady počátkem srpna 1942 nařídily transport dětí do vyhlazovacího tábora Treblinka, Korczak se rozhodl, že půjde s nimi, přestože nemusel. V Treblince byli všichni zavražděni v plynových komorách.

Napínavá kniha o nezměrné odvaze a naději, inspirovaná skutečným příběhem.
V tradici bestsellerů Chlapec v pruhovaném pyžamu a Zlodějka knih.


Můj názor: Tohle je opravdu výjimečná kniha. Velmi originálním pohledem se vracíme do roku 1942 v Polsku. Ten jedinečný pohled na válku nám zajistí chlapec Felix. To všechno, co se kolem nás děje vidíme z jeho perspektivy, z jeho dětské devítileté mysli.
Co myslíte, co si může myslet malý chlapeček o tom, když muži v uniformách pálí jeho nejmilovanější předměty: knihy? Nacisti se pro něj stanou spalovači knih. Pochody smrti jsou pro něj výlety na venkov. Všemu uvěří a ještě si své dobrodružství vylepšuje vymyšlenými historkami. Tenhle Felix má totiž neuvěřitelnou představivost. Jenže z jeho snivého světa ho brzy vytrhne krutá realita života mimo sirotčinec, ze kterého uteče. Brzy pochopí, že nacisti nejen, že mají problém s židovskými knihami, ale i s Židy jako takovými. Zažije věci, které si nikdo z nás neumí představit. Vidí, jak si zubožení lidé kopou své vlastní hroby, vidí, jak se po nich střílí jako po psech. Všude je krev, násilí, výstřely a strach. Jsme svědky toho, jak Felix ztrácí svou víru v lidi a v celý svět. Už nevymýšlí příběhy. Už nevěří v setkání s rodiči. Je ztracený ve světě, který ho chce zabít. Ale záchrana je nablízku. A naděje ještě nezhasla...

V TOMTO PŘÍBĚHU SE MOJE PŘEDSTAVIVOST SNAŽÍ UCHOPIT NEPŘEDSTAVITELNÉ.

Kniha je psána jednoduchou formou. Příběh je ovšem silný a drtivý. Číst o této době je vždy těžké, ale když vám svůj život popisuje někdo tak malý, bezbranný a osamocený, trhá vám to srdce. Sami se v myšlenkách vracíte do dětství, do toho, kým jste byli jako malí a jaké by to bylo být ve věku Felixe v okupovaném Polsku. Jenže, jak autor sám napsal, snažíme si představit něco, co je naprosto nepředstavitelné.
Víte, nějaká část mě pořád ještě nemůže uvěřit, že se tohle dělo. Že někdo dokázal oddělovat děti od rodin, ženy střílet do zátylků, trhat rodiny od večeří a nakládat je do transportů k jejich zkázám, že někdo dokáže vypálit kulku do bezbranného miminka. Jak se z tohohle svět vzpamatoval?
Felixovo vyprávění pokračuje v následující knize Potom. Šťastnou náhodou ji mám doma a mohu tedy v příběhu hned pokračovat. Držím Felixovy a Zeldě všechny palce a v myslích jsem s nimi za jejich bojem o přežití. Tak trochu tuším, jakým směrem se jejich příběh bude dál ubírat a nemohu se dočkat a zároveň se mrazivě bojím...

JE MI JÍ VÁŽNĚ MOC LÍTO. JE OPRAVDU TĚŽKÉ BÝT SIROTEK, KDYŽ VÁM CHYBÍ FANTAZIE.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama