Krev na sněhu - Jo Nesbø

29. prosince 2017 v 21:17 | Anna 13 |  Detektivky
Krev na sněhu

Originální název: Blod pa sno
Žánr: Detektivka
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Kniha Zlín
Počet stran: 151
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Série: Krev na sněhu (1. díl), Půlnoční slunce (2. díl)


Anotace: Sedmdesátá léta v Oslu. Olav Johansen nedokáže jezdit autem pomalu, je měkký jako máslo, příliš snadno se zamilovává, jestliže se rozčilí, ztrácí hlavu a je mizerný v matematice. Něco málo přečetl, ale moc toho neví a rozhodně nemá takové znalosti, které by byly k něčemu užitečné. A píše pomaleji, než roste stalaktit. K čemu se tedy hodí? Je skvělý zabiják. Nemusí přitom jezdit autem, zabíjí většinou lidi, kteří si to zasluhují, a nejsou to žádné složité počty. Alespoň prozatím nebyly. Dokud od šéfa nedostal nový úkol: vyřídit jeho manželku.


Můj názor: Rozhodla jsem se, že zkusím Jo Nesba. Chtěla jsem poznat jeho knihy, chtěla jsem pochopit ten dav fanoušků, který s každou novou knihou narůstá. Jenomže jsem se bohužel rozhodla pro špatný titul. Nebo že by proslulý Nesbø nebyl mým šálkem kávy? Možné to je. Každopádně já mu dám druhou šanci. Protože jestli něco umí, tak psát, vyprávět. A to tak, že i kdyby byl ten příběh sebenudnější, tak ho asi dočtete. Ale nemohu zase tvrdit, že by snad tohle dílo byla nuda. To není.
Tak nějak jsem tušila, že to bude krvavé a že se bude hodně vraždit. Ale rozhodně jsem nečekala lásku nebo filosofování. Tím mě autor mile překvapil. A opravdu strašně se mi líbí, jak píše. Nedokážu to popsat, ale on se zkrátka nezaobírá blbostma. Popisuje, ale jen tak, jak je to potřeba, věnuje se psychice postav, skvěle podává akční scény a z postav tryskají emoce.
Přesto však kniha byla zklamáním. Začínalo to perfektně. Končilo to děsně. Odflákle, nedotaženě a bohužel mnou nepochopeně. V tomto příběhu se nevyskytuje mnoho postav a přesto jsem úmysly některých vůbec nepochopila. Nedokázala jsem si je ničím podložit. Tohle se mi vůbec nestává, takže jsem knihu zmateně zaklapla a nechápala vůbec jak to skončilo. A když jsem nad tím tak přemýšlela, tak mi absolutně unikla pointa.
Zbyl mi jen zmatek, zklamání, ale přesto s autorem nekončím. Musím říci, že mne v podstatě oslovil. Jenom ten příběh se mi nelíbil. Nedokázala jsem si oblíbit postavy a dostat se do norského podsvětí. Přeci jenom mi přišlo, že se ze zkušeností nájemného vraha dá vytěžit bohatší zápletka, a že ten svět plný obchodování s drogama, loupeží, prostituce a vraždění mohl být temnější a děsivější.
Každopádně už mám připraveného Nesbøva Sněhuláka, na kterého se i po této zkušenosti těším...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama