Samota - Natalio Grueso

2. prosince 2017 v 22:31 | Anna 13 |  Romány
Samota

Originální název: La soledad
Žánr: Román
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Host
Počet stran: 256
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Napínavá cesta do lidské duše, dobrodružství plné fantazie a citu, ve kterém se mísí touha, vděčnost, spravedlnost, humor a sny.
Stránkami tohoto kouzelného příběhu putují nezapomenutelné postavy, které se čtenáři zaryjí hluboko do srdce: okouzlující zloděj Bruno Labastide, muž, který lidem předepisuje knihy, mladý pašerák slov, lovec snů, i krásná Japonka s medovýma očima, jež ve svém benátském bytě každou noc vzdoruje osudu.
Tento magický román nás vezme na cestu kolem světa, z Paříže do Buenos Aires, z Benátek do Šanghaje, z Guatemaly do Bagdádu, a umožní nám účastnit se podivuhodného dobrodružství svých zvláštních postav, osamělých ztroskotanců, kteří však dokážou to nejkrásnější a nejušlechtilejší na světě - udělat jiné šťastnými.


Můj názor: Když jsem si právě tuto knihu vybrala pro dnešní den, čekala jsem, že budu číst něco filosofického a ojedinělého. Ale, že to bude až tak zvláštní a jiné, jsem opravdu nečekala. Má to své kouzlo, ale vy budete z příběhů lehce rozpolcení... a vlastně nebudete vědět, co si o tom myslet. Zda autorovi zatleskat nebo povytáhnout obočí a říct, že nad tím ještě chvíli popřemýšlíte a pak se rozhodnete zda ten aplaus udělíte.

TVÉ RTY JSOU DENÍKEM, DO NĚHOŽ VPISUJI SVÉ OKAMŽIKY ŠTĚSTÍ.

Myslíte si, že budete číst ucelený příběh? Omyl. Tohle je kniha neskutečného množství jednotlivých drobných příběhů, které se někdy prolnou a někdy úplně minou. Někdy mají souvislost a někdy smysl či užitečnost zcela postrádají. Někdy nudí a někdy chcete mnohem víc. Pořád upřímně netuším, zda jsou to samostatné povídky nebo jde o román nějaké vyšší myšlenky, kterou však já nenacházím v celku, ale v samotných částech knihy.

ŠTĚSTÍ A ROZKOŠ SPOČÍVAJÍ V PROSTÉM PŘECHODU Z CHLADNA DO TEPLA. AŤ UŽ DO TEPLA DOMOVA, DO TEPLÉ PEŘINY, KTEROU SE PŘIKRYJEME, NEBO DO TEPLA NĚKOHO, KDO NÁM ZAHŘEJE SRDCE.

Na přebalu se píše, že knížka obsahuje kouzelné hrdiny, které se vám vryjí do srdce. Mne zaujaly čtyři. A to předepisovatel knih (existuje lepší nápad na postavu, než muž, který léčí knihami?), krásná mládá Číňanka (lze nemilovat tak křehkou duši, která zachraňuje osamocené muže svou krásou, něžnou pozorností a laskavostí? která si své milence vybírá podle toho, jak dokonalá vyznání a příběhy dokáží vytvořit?), dospívajícího Khaleda (v jeho příběhu se objevuje nespravedlost světa v celé své šíři a jeho osud bolí) a zamilovaného Lucase (postava pocházející z budoucnosti nebo jiného světa, ve kterém se platí daně za slova: on se stává pašerákem slov). Psala jsem již, že je kniha v celé své míře originální a úplně neskutečná? Možná je proto je tak osamocená?

JSEM ZKRÁTKA PŘEDEPISOVATEL. PŘEDEPISUJU KNIHY, JAKO JINÍ PŘEDEPISUJÍ LÉKY, LÁZNĚ NEBO ÚROKY. JÁ PROSTĚ PŘEDEPISUJU KNIHY.

Mě si autor získal od první věty, která zní: Nikdo neví o samotě tolik jako já. Sám autor v doslovu píše, že celý příběh je zcela smyšlený, ale jenom první věta z knihy je autobiografická. Samota je cítit ze všeho, co do té knihy autor dal. Ne vždy je nepříjemná. V této knize se však převážně vyskytuje jako něco ukrutného, bolestivého, nesnesitelného a nezbavitelného...

JÁ CHCI, ABY MÁ VNUČKA MĚLA LEPŠÍ ŽIVOT NEŽ JÁ, A VÍM, ŽE TO ČLOVĚK NAJDE V KNIHÁCH.

Rozhodně bych knihu doporučila všem, co chtějí něco neobvyklého, netušeného, jedinečného, kouzelného... Něco, co dokáže naštvat i rozněžnit... Kniha má totiž i své slabší stránky. Ne každý příběh obsahuje nějaký smysl či důvod, nebo alespoň já jsem ho nenašla. Něco je v knize složité, něco naopak krásně lidské a zcela srozumitelné... Má prostě své vlastní kouzlo.

JSOU ALE CHVÍLE, KDY ČTENÍ ZRAŇUJE, KDY SI ČLOVĚK ŘÍKÁ, ŽE NEMĚL ČÍST TOLIK.

...

POŘÁD PŘEMÝŠLEL NAD TÍM, JAKÁ STRHUJÍCÍ KNIHA BY MOHLA VZNIKNOUT Z JEHO PŘÍBĚHU.

...

LUCAS DOSTAL K NAROZENINÁM ČTYŘI STA SLOV.

...

JE STRAŠNĚ ZAJÍMAVÉ, CO VŠECHNO SE MŮŽE ČLOVĚK NAUČIT, KDYŽ POZORUJE OSTATNÍ. JE TO JAKO, NEVÍM... JAKO JET NA SAFARI. ČLOVĚK JE SICE VE MĚSTĚ, ALE POŘÁD JE TO PŘECE JEN SAFARI.

...

POD HVĚZDAMI, I KDYŽ JSOU SEBEKRÁSNĚJŠÍ, JSME NAKONEC VŠICHNI BEZMOCNÍ A SAMI.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sahti Sahti | E-mail | 3. prosince 2017 v 12:04 | Reagovat

Děkuju, že jsem Tě nedávno objevila - databáze knih a Tvůj web. Úžasně popisuješ své dojmy. Právě díky tomu se mohu rozhodnout, zda do budoucna po té dané knížce sáhnu nebo ne. Výše uvedená recenze mě nutí zarezervovat si tuto knížku a nemůžu se dočkat až ji budu mít v rukou a hltat jednotlivá písmenka a prožívat tento příběh...díky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama