Leden 2018

Dívka v ledu - Robert Bryndza

31. ledna 2018 v 17:54 | Anna 13 |  Thrillery
Dívka v ledu

Originální název: The Girl in the Ice
Žánr: Thriller
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 448
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Série: Dívka v ledu + Noční lov + Temné hlubiny


Anotace: Její pootevřené rty jako by se chystaly promluvit. Její mrtvé tělo zamrzlé v ledu... A není jediná.
Poté co je v parku v jižním Londýně pod vrstvou ledu nalezeno tělo mladé ženy, na místo přijíždí detektiv šéfinspektor Erika Fosterová. Oběť, krásná dívka z mocné a bohaté rodiny, měla podle všeho dokonalý život.
Když Erika začne pátrat hlouběji, vynoří se souvislosti mezi její vraždou a smrtí tří prostitutek, které někdo uškrtil, svázal jim ruce a hodil do vodních ploch po Londýně.
Jaká je spojitost mezi dcerou vlivného lobbisty, který si myslí, že může ovlivňovat i vyšetřování, a mrtvými imigrantkami? Jaké temné tajemství dívka v ledu skrývala?
Čím více se Erika přibližuje k odhalení pravdy, tím více se vrah blíží k Erice. Poslední případ detektiva šéfinspektora Fosterové skončil katastrofou a smrtí pěti policistů včetně jejího manžela. Eričina kariéra visí na vlásku, musí bojovat s vlastními démony i s vrahem, který je hrůznější než kdokoliv, komu čelila v minulosti. Dopadne ho dříve, než udeří znovu?

Skvělý thriller s nečekanou zápletkou, který nedokážete odložit.


Můj názor: Dívka v ledu je nedávným fenoménem, který byl doslova všude. Nijak mě nepřitahoval, protože se mi grafické zpracování obálky zdálo poměrně laciné a námět ne zrovna originální. Nedávno jsem však dostala příležitost si knihu přečíst a chtěla jsem okusit to šílenství, které rozpoutala.
Upřímně? Nic moc... Spíš se naklání k těm podprůměrným detektivkám... Ačkoli je považována za thriller, nic akčního a temného jsem, až na konec, nepostřehla. Vyprávění se dotýkalo jen detektivního týmu a jeho vyšetřování, převážně registrovalo detektivku Fosterovou, která mi chvílemi pila krev...
Od samotného začátku se děj vlekl. Postupem času, kdy jsem bojovala i s myšlenkou zda to nemám vzdát, začal děj trochu postupovat. Ale stejně mi to přišlo moc obyčejné... Sériové vraždy prostitutek: téma, které bylo zpracováno nesčetněkrát. Navíc mi celou dobu přišel vyšetřovací tým úplně amatérský... Nejdříve vůbec nedávaly ty vraždy do spojitosti. Poté se zabývaly cestami, které nikam nevedly, i když důležité skutečnosti postřehli, nevěnovali se jim. Nenosili s sebou zbraně? Co to jako má být? Vyšetřuji mrazivé vraždy, dostanu výhružný dopis a nemám zbraň? Jak na tohle mohl autor zapomenout, nechápu. Nakonec se dozvíme, že šílený vrah neměl k vraždám motiv. To mě dorazilo a iritovalo mě, že psychopatické chování bohaté rodinky autor víc nerozmáznul. Ihned vám to přijde krutě nereálné až výsměšné... Námět není špatný, autor umí psát (mohl by se však vyvarovat častému zmiňování policejních hodností) a mohla by z toho vzejít dobrá detektivka. Ale autor se nevyžívá v psychologii, což je škoda, protože mi přišla docela nutná...
Kniha se čte rychle. I když má přes 400 stran, tak písmo je velké a roztažené... Pokud máte čas, tak to přelouskáte za dva dny úplně bez problému...
Ale moc od tohoto díla nečekejte... Najdete v něm spoustu klišoidních situací a postavy, které působí nevěryhodně...

TAJEMSTVÍ SPLYNUTÍ S DAVEM JE V TOM, ŽE SE O TO ČLOVĚK NESMÍ SNAŽIT.

S inspektorkou Fosterovou se můžete setkat ještě v dalších dvou pokračováních. Navíc není jasné, zda trilogie knih nebude ještě pokračovat. Když jsem se však podívala na anotaci k druhému dílu, smála jsem se. Velmi se děj opakuje: opět sériové vraždy, opět hlavní postavu vrah pronásleduje a chce ji zabít... Uhhhh... Něco nového by to chtělo... Třetí díl už podle anotace vypadá zajímavěji a třeba se Bryndza mohl i vypracovat, ale netoužím zrovna moc po tom setkat se znovu s londýnským kriminálním týmem vyšetřovatelů...
Nemohu Dívku v ledu doporučit... Zklamala. A chuť přečíst si od autora něco dalšího také není...


Svatba - Nicholas Sparks

29. ledna 2018 v 15:25 | Anna 13 |  Romány pro ženy
Svatba

Originální název: The Wedding
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 223
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Série: Zápisník jedné lásky + Svatba


Anotace: Wilson Lewis (zeť Allie a Noaha Calhounových ze Zápisníku jedné lásky) je úspěšný právník, ale v soukromém životě mu to začíná skřípat. Ačkoli má před sebou příklad nádherného manželství rodičů své ženy Jane, sám se nikdy doopravdy nenaučil projevovat city. V práci se mu dařilo a rodinu dobře zabezpečil, ale teď už děti vyrostly, odešly z domova a Wilson si po třiceti letech manželství bolestně uvědomuje, že si se svou ženou již nemá co říct. Je mu to líto, protože nikdy nepřestal Jane milovat a o její lásku stojí, ale v duchu si přiznává, že ji možná trochu zanedbával a připustil, aby z jejich soužití vyprchala veškerá romantika. Náhle zatouží opět se s Jane sblížit a přimět ji, aby se do něho znovu zamilovala.
Za pomoci svého velkorysého, moudrého tchána Noaha se rozhodne napravit svou dřívější nevšímavost a začne manželce chystat velkolepé překvapení v naději, že si opět získá její srdce...
Poutavý milostný příběh o osobních selháních, vzájemném nepochopení a nekonečné lásce, v nejlepší tradici tohoto autora.


Můj názor: Již druhá Sparksova kniha tento týden, a zaujala mě více než Poslední píseň. Čtení tohoto příběhu je velmi poklidné. Naskytne vám pohled do jednoho manželství po třiceti letech, ve kterém se partneři bolestně odcizili a zapomněli po odchodu svých dětí spolu trávit čas. Wilson si to však velice uvědomuje, a protože svou ženu jedinečně a hluboce miluje, rozhodne se, že si opět získá její lásku. Jeho gesto, které učiní, je velmi zásadním milníkem v jejich životě, které ho může opět naplnit, anebo vést ke katastrofě. Miluje Jane svého muže? Odpustí mu jeho mnohaleté selhávání? Najde si tento sympatický pár k sobě znovu cestu? Dočtete se to v pokračování největšího bestselleru tohoto autora...
Zápisník jedné lásky je sice předchůdcem této knihy, ale pokud jste ho nečetli a pustíte se rovnou do Svatby nic se nestane. Z prvního dílu se tu setkáme jen s Noahem, ale i jeho minulost se tu hojně připomíná, takže vám žádná fakta neutečou. Přesto Zápisník... doporučuji. Je to ta nejzamilovanější kniha, kterou Sparks vytvořil.
Jane je vlastně dcerou Noaha a Allie, které známe z prvního dílu. A tahle kniha je o ní a jejím životě, o její lásce ke svému muži, která se ale během dlouhých let někam vytratila...
Ocenila jsem, že je to celé podáno z pohledu první osoby (Wilsona), protože Nicholas Sparks většinou volí er formu. Což je škoda, protože pokud se vtělí do určité postavy, příběh je hned procítěnější, krásnější... A zdejší postavy jsou strašně sympatické a hned si je oblíbíte a budete si pro ně přát co nejromantičtější konec...

TOUŽILA JSEM SE VDÁT ZA NĚKOHO, KDO BUDE STÁT O MANŽELKU A MATKU, KDO BUDE RESPEKTOVAT MOU VOLBU.

Kniha, ač neobsahuje žádné velké zvraty, se ubírá k překvapivému a nečekanému konci a vyvrcholí v ohromný příběh lásky, na který se jen tak zapomenout rozhodně nedá...
Teď si dám však od Sparkse pauzu, neboť bych se mohla jeho příběhy zahltit. Zvolím tedy nějakou mrazivou detektivku, která mi zase přivodí ten slastný pocit tajemna a napětí...
Svatbu doporučuji převážně starším ročníkům, které mohou v knize najít sami sebe a která je možná přinutí něco obnovit, pozměnit... Líbit se ale bude všem romantikům, neboť láska kvete v každém věku. A o padesátiletých manželích Wilsonovi a Jane to platí doslova... Krásnou četbu...


Jak jsem sebrala odvahu - Barbora Šťastná

28. ledna 2018 v 0:29 | Anna 13 |  Motivační literatura
Jak jsem sebrala odvahu

Žánr: Fejetony
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Motto
Počet stran: 240
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Skutečný příběh-----------


Anotace: Kniha o tom, že odvaha a strach se nevylučují.
Tahle kniha není návod, jak se přestat bát. Já se například bojím spousty věcí. Bojím se otevírat dopisy s modrým pruhem, bojím se pavouků, zubaře, předjíždění na okresce, bojím se, že v práci přijdou na to, že ve skutečnosti nic neumím. Přišla jsem ale na to, že i když se strachu nezbavím, nemusím ho za všech okolností poslouchat. I se strachem můžu sebrat odvahu a dělat věci, které bych od sebe nečekala.


Můj názor: V posledních měsících jsem objevila takovou strašně sympatickou pražskou ženu. Maminku dvou holčiček, která má chaos ve skříni, nepřečetla Hledání ztraceného času ani Kvítek karmínový a bílý, ale jinak má přečtený slušný seznam knih, ráno běhá v parku, poslouchá ABBU, píše Šťastný blog, bojí se předjíždět a je vtipná. A ona je... prostě báječná.

I KDYŽ MÁM STRACH, STRACH NEMUSÍ MÍT MĚ.

Českou literaturu nečtu. Ale Bára Šťastná je čestná výjimka. Nepíše beletrii, spíše hloubá nad životem, přináší nám svůj pohled na něj a je milá, vtipná, vše podává s nadhledem jí vlastním a vám se roztahují koutky rtů a hltáte a hltáte stránky a chcete víc a víc a... jdete na její blog: https://stastnyblog.cz/. A pak samozřejmě doufáte, že co nevidět přistane na knihkupeckých pultech její nový literární výtvor... :)

NAMÍSTO "NEMÁM NA TO ČAS" SI ZKUSTE NAHLAS ŘÍCT "NENÍ TO PRO MĚ DŮLEŽITÉ". POSLOUCHEJTE, JAK TO ZNÍ, A POZORUJTE, JAKÝ Z TOHO MÁTE POCIT.

A o čem tedy vlastně píše? O tom, co prožíváme všichni, o čem přemýšlíme a čeho se bojíme... Je příjemné číst knihu o strachu, která nás však nepoučuje a nemoralizuje, ale doopravdy radí a soucítí a nechá nás dál dýchat v našem zaběhnutém rytmu, když budeme chtít... Ale také nás může změnit. Určitě nám však navodí dobrou náladu i smích a prozářený pohled na svět. Už jsem od ní četla vše co napsala a mám ji strašně ráda a přeju jí nádherný život!!! (Jsem teď po té knize taková sluníčková :D)

"MÍT RADOST" JE VLASTNĚ NESMYSL, RADOST NIKDY NEMŮŽEME "MÍT", MŮŽEME JI JEN NA CHVILKU ZACHYTIT.

Doporučuji ženám, matkám, manželkám, ustrašencům i zoufalcům, optimistům i pesimistům, všem!!! Tuhle knihu napsala žena, která si vůbec na nic nehraje a její způsob vyprávění vás bude bavit. Nemusí vás kniha vysloveně ohromit, ale bude vám s ní strašně dobře a spoustu si toho odnesete. Já Báru Šťastnou doporučuji všema deseti a těším se na další její knížky a články na blogu, který budu bedlivě a s potěšením sledovat, protože už teď mi Bára hodně chybí. :(

VYŠKRTNOUT ZE ŽIVOTA NEGATIVNÍ POCITY ZNAMENÁ VZDÁT SE ZÁROVEŇ I TĚCH POZITIVNÍCH.


Poslední píseň - Nicholas Sparks

26. ledna 2018 v 10:39 | Anna 13 |  Romány pro ženy
Poslední píseň

Originální název: The Last Song
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2010
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 374
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Ocenění: GoodReads Choice Awards 2009

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Nezapomenutelný příběh jednoho léta o nesčetných podobách lásky, jež mohou srdce nejen zlomit, ale také ho zase uzdravit.
Život Ronnie se obrátí vzhůru nohama, když se její rodiče rozvedou a otec, koncertní pianista, se odstěhuje z New Yorku do ospalého přímořského městečka v Severní Karolíně. Vzpurná mladá dívka rozvod vnímá jako zradu a přestává si s rodiči úplně rozumět - zvláště otci, s nímž ji navíc pojil hudební talent, stále nemůže odpustit, ačkoliv se jí po něm ve skrytu duše zoufale stýská. Protože problémy Ronnie přibývají jak na běžícím páse a celá situace začíná být už k neunesení, rozhodne se její matka pro radikální krok - pošle dívku z New Yorku za otcem. Přes počáteční vztek však Ronnie zjišťuje, že prázdniny strávené u moře nakonec nemusí být takovým utrpením, jak si myslela. Na pouti se seznamuje s Marcusem, výstřední Blaze, která by dost dobře mohla být skvělou kamarádkou, a potkává také pohledného Willa, jehož sice zprvu považuje za hloupého frajírka, jakých je New York plný, brzy je však nucena své mínění radikálně změnit. Aniž to tuší, není to naposledy, kdy bude během tohoto léta, na jehož konci bude o něco dospělejší a o něco smutnější, ale také o dost moudřejší a zamilovanější, nějaký svůj názor přehodnocovat...


Můj názor: Nicholas Sparks je hvězdným autorem, kterého ženy milují a nevěří, že něco tak krásného, jako jsou jeho knihy, píše vážně muž. Občas tomu taky nevěřím. Poslední píseň je má devátá kniha od něj a musím říci, že patří mezi ty slabší. Rozhodně není špatná. Osudová zatáčka byla mnohem horší, ale na takový Zápisník jedné lásky nebo Milý Johne, dnešní kniha nemá. Proč?
Snad poprvé čtu od Sparkse příběh o teenagerech. Většinou píše o lásce dospělých i starších párů, ale v tomto díle se zaměřil na sedmnáctileté. Ale bohužel jsem necítila ten žár, touhu, něhu, vzrušení, bolest, štěstí a jedinečnost první lásky. Ty emoce tam prostě nebyly. A to mi přišlo strašně líto. Mnohem výstižněji se autor věnoval jiné podobě lásky, a to citům mezi otcem a dcerou, kteří k sobě hledají ztracené pouto.
Další skutečností, která příběh rozviklává je předvídatelnost. Je nutno říci, že slavný film s Miley Cyrus a Liamem Hemsworthem v hlavních rolích jsem neviděla. Ale po pár kapitolách mi bylo úplně jasné, kam se příběh ubírá... Kromě toho si s sebou nese i pár známých klišé... Smutné bylo to, že sestra, která film viděla mi vše škodolibě prozradila a já už neměla ani tu naději, že se pletu a že autor obrátí příběh jiným směrem.
Nádherné bylo prostředí, ve kterém se vše odehrávalo. Léto, moře, pláže, líhnoucí se karety, noci pod hvězdami, starý bungalov, piano a rodící se skladba... V mrazivé zimě nás spisovatel převádí téměř do ráje.
Závěr: četla jsem od něj krásnější knížky ale i horší. Tahle se hýbe lehce nad průměrem, k dokonalosti jí toho spousta chybí. Přesto vás tahle letní lovestory dojme, poučí a uvolní... První polovina knihy je oddychová, v druhé části už to však začíná být vážnější a možná sáhnete i po kapesníku...

ŽIVOT JE V PODSTATĚ JAKO PÍSEŇ.
NA ZAČÁTKU JE ZÁHADA, NA KONCI JE STVRZENÍ, ALE UPROSTŘED, TAM SPOČÍVAJÍ VŠECHNY EMOCE, DÍKY NIMŽ TO CELÉ STOJÍ ZA TO.

Těším se na film, který vypadá podle traileru nádherně zamilovaně. Sympatičtí herci, oceán, první láska... Vím, co budu dělat dnes večer. :)
Knihu, i s pár připomínkami na zlepšení, přesto doporučuji. :)


Skvrna - Gillian Flynnová

21. ledna 2018 v 22:37 | Anna 13 |  Povídky
Skvrna

Originální název: The Grownup
Žánr: Hororová povídka
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 72
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Ocenění: Edgar Award


Anotace: Povídka autorky thrilleru Zmizelá.
Oblíbili jste si Gillian Flynnovou? Máte rádi duchařské historky? Pak si tuto kombinaci nenechte ujít!

Hororová povídka Gillian Flynnové, oceněná prestižní Edgar Award, je poctou klasickým duchařským historkám. Toto je její první samostatné vydání.
Neškodné podvůdky, snaha přežívat, drobné lži, a taky jeden věštecký salon se speciálními službami v zadní části. To je svět mladé ženy, na kterou se jednoho upršeného jarního dne obrátí Susan Burkeová, které straší v domě. Jenže ten starý viktoriánský dům skrývá víc tajemství než jednu krvavou šmouhu na stěně a pochybné duchy, které vyžene trocha šalvěje a mořské soli. Dost možná tady půjde někomu o život...
Skvrna (v originále Grownup), která vyšla poprvé v souboru povídek Darebáci (Rogues) sestaveném Georgem R. R. Martinem, znovu dokazuje, jak mistrovským, všestranným a jedinečným talentem Gillian Flynnová vládne.


Můj názor: Gillian Flynnovou považuji za jednu z těch nejlepších v oblasti thrilleru a psychothrilleru. A dnes dokázala i to, že umí napsat horor. To, že do všech svých příběhů vplétá šílené, sociopatické a labilní postavy, všichni její čtenáří vědí, ale že dovede příběh na samotný konec v rytmizovaném tempu a žádný konec se nakonec nekoná, ale vám to nevadí, to je umění...
Jedná se o duchařskou historku o sedmdesáti stranách... To není moc. Tato knížečka je tenoulilinká, zajímavou grafikou zkrášlená a... hm, drahá. Na těch pár desítek stran. Možná, že když si zakoupíte knihu podobných povídek Darebáci, kde naleznete i Skvrnu a ještě jednu povídku od Flynnové, dostanete více a budete o desítky historek bohatší. Ale to je jen tip. :)
Autorka nás zavede do domu, kde straší. Ale nemyslete si, že je to nějaký stokrát otřepaný příběh. Ano, objeví se krev na stěnách, jako v tolika dalších hororech, ale ten starý viktoriánský dům prý má neuvěřitelně temnou historii. Že by zlí duchové uvízli v prostorách domu? Nebo se snad zabydleli v jednom z těl jeho obyvatel? Jaké to může mít následky a kolik lidí přijde o život?
Jak jsem již psala skutečnost nebo-li pravdu neobjevíte... Ať už je jakákoli... Možná by bylo dobré se s tím smířit a nebýt pak zklamaní. Já nebyla, protože mi otevřené konce nevadí. Ráda přemýšlím o podstatě příběhu i o jeho pokračování. Líbí se mi, když má příběh více verzí. V podstatě bych mohla napsat, že Flynnová stvořila příběhy dva. Nechápete mě? Tak si to přečtěte, opravdu nechci prozrazovat...
V konci shledávám podobnost se Zmizelou. I tam jde o nevyhnutelnost a nemožnost úniku. O past a manipulaci. Strach.

Doporučuji... Opět nezklamala...
A i stejně tak vám přímo vnucuji Ostré předměty a Zmizelou. To je už pro milovníky tohoto žánru téměř povinnost. :)


Zkouška dítětem - Emily Giffinová

21. ledna 2018 v 18:13 | Anna 13 |  Romány pro ženy
Zkouška dítětem

Originální název: Baby Proof
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2009
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 320
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Americká autorka v románu nastoluje dnes tolik aktuální téma nezávislých a úspěšných žen kolem třicítky: a sice zda se plně věnovat jen a jen rodině a dětem, či se naopak zcela soustředit pouze na kariéru, anebo zda je možné tyto dva směry skloubit za cenu jistých kompromisů, a případně jak velkých.
Claudie Parrová je pětatřicetiletá mladá žena, která pracuje v knižním nakladatelství jako redaktorka vyhledávající talentované spisovatele. Je přesvědčená, že nikdy nebude mít vlastní dítě, protože ho nechce. Přestože jí její představa o bezdětném manželství znesnadňuje výběr partnera, potkává Bena, milého a úžasného muže, který je stejně jako ona zcela srozuměný s manželstvím bez dětí. Zamilují se do sebe, dohodnou se, že zbourají všechny tradice a budou žít v manželství bez dětí. Vše se zdá až příliš krásné, než aby to byla pravda. Pak ale dochází k neočekávanému zvratu: jeden z nich mění svůj postoj, jeden z nich nakonec dítě chce...


Můj názor: Kniha zabývající se ženou, která nechce mít děti? Pro mě? Možná právě proto, že jsem na svou roli matky tak šíleně natěšená a vše, co se týká těhotenství, porodů a miminek mě zajímá, mě tahle kniha v knihovně tak zaujala. Já ženy, které děti nechtějí nikdy nechápala. Odsuzovala jsem je. Přišli mi sobecké, necitelné a nepřirozené. Zajímalo mě tedy, jak autorka takovéhle kontroverzní téma zpracuje. Jaké to bude nahlédnout do mysli takovéto ženy.
A já byla nadšená. Příběh mě hned vtáhl a pohltil a já se těšila až ji opět otevřu. A co je na ní právě jedinečné? Že takového umanutého člověka, jako jsem já, dokázala přimět tolerovat a respektovat tyto ženy a pozměnit ustálené názory na tento způsob života. Vlastně je to obdivuhodné a svědčí to o kvalitě knihy...

AŽ POTKÁM NĚJAKOU, SE KTEROU BUDU RADŠI, NEŽ SÁM SE SEBOU, TAK SI JI VEZMU.

Hrdinku, která chce být nezávislá, toužící pokračovat ve své slibně rozjeté kariéře a být s mužem svého života, Claudii jsem si i přes její "smysl" života velmi oblíbila. Byla mi blízká svou láskou ke knihám a její práci v nakladatelství jsem jí záviděla. Přeci jenom jsem k ní měla výhrady, avšak postupem času jsem ji začínala brát takovou jaká je a přála jsem jí, aby brzy pochopila o co se svým dobrovolným rozhodnutím okrádá a chtěla jsem, aby v ní děti jejích sester podnítili touhu po mateřství. Je zajímavé číst o tom, co udělá chtíč po dítěti v jinak naprosto ideálním manželství... A poté si pokládáte otázku: co v tomhle případě znamená láska?
Vedlejší postavy, sestry Claudie, jsou velmi zajímavé a jsou jejími protiklady. Maura již má tři děti, avšak manželství v troskách s mužem, který ji ustavičně podvádí a Daphne (má nejoblíbenější hrdinka) po dítěti dlouho touží a marně se se svým mužem snaží. Její zoufalství a bolest jsem silně prožívala. Ona mi byla blízká... Nakonec si cestu k dítěti najde... Jaký způsob však zvolí: to si přečtěte. No a Claudiina kamarádka Jess, také chce otěhotnět, i když nemá partnera, kterého by chtěla za otce svého dítěte, nýbrž krátkodobé známosti.
Kniha je o tom, jaké to je žít ve světě, kde rodina je jakýmsi cílem a stále trvající hodnotou, které chce většina lidí dosáhnout. Je to jakási samozřejmost. Ale co když zrovna vy z tohohle davu vyčníváte, když děti nechcete? Co to o vás vypovídá? A proč to musíte pořád dokola vysvětlovat všem blízkým?
Jak říkám: hrdinka mi i přes své averze sympatická byla a i když tyto ženy nedokážu pochopit, již je respektuji. Protože oni mohou dospět k jinému myšlení, mohou nenadále pocítit nutkání a touhu po dvou čárkách na těhu testu. Zkrátka: skvělá kniha, nutí přemýšlet a přitom nic nevnucuje. Já ji doporučuji a jsem z ní nadšená...

RVE TO SRDCE, KDYŽ SE VÁM LÍBÍ KNIHA, KTERÁ NAKONEC NEUSPĚJE.

Pro matky.
Pro ženy, co nechtějí děti.
Pro ty, co ještě jasno nemají.
I těm, kteří se rozhodují.
Těm co mají předsudky...
Všem ženám...
Kniha se vlastně zabývá jakousi otázkou ženské podstaty, proto myslím osloví velmi různorodé publikum.

ŽASNU NAD TOU IRONIÍ - ŽENSKÁ, KTERÁ NECHCE MÍT DÍTĚ - JE POŽÁDÁNA, ABY DAROVALA SVOJE VAJÍČKO A SUPLOVALA OTCE, TO VŠE V PRŮBĚHU POUHÉHO JEDNOHO MĚSÍCE.


Terapie v noci - Iva Frühlingová

17. ledna 2018 v 19:33 | Anna 13 |  Poezie
Terapie v noci

Žánr: Poezie
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Motto
Počet stran: 144
Vazba knihy: Vázaná


Anotace: Otevřená výpověď známé české zpěvačky a spisovatelky Ivy Frühlingové je psána většinou ve verších a mezi osobními básněmi, jako třeba Kritik, Modeling nebo Showbyznys, je příběhem, který má svůj začátek, průběh i konec.
Malé dítě bývá zátěžovým testem nejen pro psychiku, ale hlavně pro partnerský vztah. A právě to se stane i hrdince knihy, která otěhotněla a vdala se brzy po seznámení. Ustojí tuhle krizi? Miluje svého manžela i dítě, přesto má pocit, že jí něco schází. Začne se na sebe dívat jinou optikou a hledá pravé hodnoty života. Oba mají s manželem nezvyklé sexuální touhy, najde si milence... Nic z toho jí ale nedává, po čem touží doopravdy - zdravé pouto v rodině a klid v duši. Někdy je totiž největší výhrou najít a přijmout sebe sama!


Můj názor: Když o tom napíšu něco pozitivního a nádherného, přečtete si to, aniž byste mysleli na to, že Frühlingová je slavnou zpěvačkou? Spousta z nás trpí předsudky o tom, že pokud někdo známý či slavný napíše knihu, bude to něco... neslaného-nemastného, brak, slátanina a vydaly jí to jen kvůli jejímu jménu. Že? Jen zvedněte ruce. Ale já pořád dokola těmto lidem opakuji: proč by herečka či zpěvačka nemohla mít i spisovatelský talent? Důkazem toho je třeba Aňa Geislerová a teď i tato žena, která vám svými básněmi prozáří i ztemní jakoukoli noc.

KDYŽ POCHOPÍŠ, ŽE ZÍTŘEK MOŽNÁ NEBUDE, KONEČNĚ OTEVŘEŠ NÁRUČ SVĚTU.

Tohle veršování, se bude líbit čerstvým a ne zcela spokojeným matkám, zoufalým manželkám, nešťastným hloubajícím bytostem, které trápí úzkosti a strachy, lidem s depresí, umělcům, analytikům, těm, co vnímají a za svůj realistický, mnohdy i pesimistický, náhled na život se nestydí.

BÁLA JSEM SE LIDÍ.
BYLI VŠUDE A BYLO JICH MOC.
JEN NĚKTEŘÍ Z NICH JSOU JINÍ A VIDÍ ZA OBZOR.

Mě to vtáhlo asi i proto, že sama jsem v období, kdy nejsem zcela vpohodě. Hrdinka básní také chodí k psychologovi a bere prášky a zaobírá se podobnými problémy, co já. Tedy jsem jí rozuměla, ten vodotrysk emocí jsem hltala a zamilovávala se do jednotlivých básniček, které mne inspirovaly i pohladily.

PORADÍ SI S KAŽDÝM PROBLÉMEM, PROTOŽE NIC NEŘEŠÍ.
I JÍZDA NA KOLE JE POTĚŠÍ.
NEBO LYŽE, HOKEJ, CHATA, PIVO,
KYTIČKY A HNOJIVO...
PASOU SE, PASOU.
A KDYŽ SE NEPASEŠ JAKO ONY,
POTŘEBUJEŠ PSYCHOLOGA.
A TAK SI ŘÍKÁM,
MÁ TO U NÁS UMĚLCŮ VŮBEC SMYSL?
ASI MÁ.
VŽDYŤ DÍKY NÁM MAJ PSYCHOLOGOVÉ CO ŽRÁT.

Kniha je zajímavá i tím, že nejde jen o jednotlivé básně, ale že na sebe navazují. Mají začátek, průběh a konec. Některé jsou autobiografické, některé smyšlené. Každopádně jsou velmi originální, cynické, někdy až surové.... A myslím, že takové myšlenky se budou honit v hlavě každého člověka alespoň jednou za život... A pokud je cítíte teď, tahle kniha vám pomůže a ukáže vám, že nejste sami... ...divní...

...NEZNÁM NIC HORŠÍHO, NEŽ KDYŽ SE DĚSÍŠ SAMA SEBE.

Já knihu doporučuji. Frühlingovou jako zpěvačku vůbec neposlouchám, ale zdá se, že ji budu vyhledávat jako spisovatelku. Překvapila mě, pohltila mě... Je jedinečná a píše bez masky a obalu, ukrývá svůj vnitřek, mnohdy temný a rozbolavělý.

SVĚT MĚ BUDE BOLET STÁLE,
PROTOŽE JAK JIŽ ŘEČENO,
VNÍMÁM.
A PROTO MĚ POZITIVNÍ LIDI TAK DĚSÍ.
JSOU HLOUPÍ, NEBO NAIVNÍ?
NEVÍM.

Témata básní: mateřství, láska, realita, vliv společnosti, deprese, nenávist, domácí násilí, krutost, úzkosti, strachy, krize v manželství, nevěra, samota, beznaděj, sebevražedné myšlenky, sebepoškozování,...

VLASTNĚ JSEM ZAS TAK DALEKO VÁŽNĚ NEBYLA,
PROTOŽE JSEM VŠUDE TÁHLA SEBE
A TU VĚČNOU SAMOTU,
CO MĚ SŽÍRÁ I TEĎ.

Když ji budete číst v noci, umocní se vám čtenářský prožitek...

CELEJ ŽIVOT JAK BLBCI ČEKÁME NA JEDNOHO JEDINÝHO ČLOVĚKA.

...

MATEŘSTVÍ JE JAKO HUDBA.
VŠICHNI JI DĚLÁME JINAK, ALE SPRÁVNĚ.


Dívka, která kopla do vosího hnízda - Stieg Larsson

13. ledna 2018 v 21:20 | Anna 13 |  Thrillery
Dívka, která kopla do vosího hnízda

Originální název: Luftslottet som sprangdes
Žánr: Thriller
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Host
Počet stran: 683
Vazba knihy: Brožovaná
Ocenění: GoodReads Choice Awards 2010 (Best Thriller), The Glass Key 2008 (Nejlepší severský kriminální román), Kniha roku 2010 na Databázi knih

Série: Muži, kteří nenávidí ženy + Dívka, která si hrála s ohněm + Dívka, která kopla do vosího hnízda + Dívka v pavoučí síti + Muž, který hledal svůj stín

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Lisbeth Salanderová plánuje pomstu. Chce se pomstít lidem, kteří se ji pokusili zabít, a také vládním institucím, které jí téměř zničily život. Ale nebude to mít jednoduché. Poté, co ji kulka zasáhla do hlavy, leží pod přísným dohledem na jednotce intenzivní péče. Pokud se uzdraví, bude souzena za tři vraždy a jeden pokus o vraždu. Ale i v nemocnici, přestože je v kritickém stavu, musí být stále ve střehu. Je tu totiž ještě jeden pacient - Alexander Zalaščenko...
Mikael Blomkvist se rozhodne, že nenechá Lisbeth v rukou státní spravedlnosti. Lisbeth bude muset s jeho pomocí dokázat svou nevinu a také upozornit na zkorumpované politiky, kteří dopustili, aby se bezbranní lidé stali oběťmi zneužívání a násilí. Salanderová, bývalá oběť, je připravena úder vrátit.


Můj názor: Takže to končí...
S touhle knihou se nám uzavřel příběh, který milujeme. Lisbeth Salanderová s Mikaelem Blomkvistem se s námi navždy rozloučí na 683. straně a my už o nich z pera jejich stvořitele nikdy číst nebudeme. Ano, sice je tu volné pokračování Davida Lagercrantze, do kterého se můžete s chutí pustit... Ovšem já další knihy vynechám. Mohou být třeba i dobré, ale já si myslím, že by se nemělo spisovatelům dovolat pokračovat v příbězích někoho jiného. Jelikož měla série Milénium být desetidílná, tak často přemýšlím, kam až to chtěl autor dotáhnout, kam se chtěl s postavami posunout. Strašně by mě to zajímalo a chtěla bych se pohrabat v jeho pracovním stole i laptopu. :) To se ale nesplní a proto si mohu vytvářet své vlastní představy o tom, co by se mohlo dít za tímto pomyslným koncem, který koncem být neměl...
Tolik bych přála mistru Larssonovi delší život. Tolik bych chtěla, aby viděl, co jeho hrdinka Lisbeth Salanderová provedla se světem. Že jí patří tolik srdcí, že ji zná téměř každý a že série Milénium získala mnohá ocenění, že byla přeložena do padesáti zemí, že se stala něčím, čím je Harry Potter a že je milována a přijímána miliardou čtenářů.
Dívka, která kopla do vosího hnízda je u mě z celé ságy na posledním místě. Zvítězil díl druhý, který měl největší akci, napětí a tajemno.
V tomto dílo začínáme tam, kde jsme v předešlém skončili. Lisbeth je v nemocnici, Mikael má za úkol splnit svou misi a pomoci Lisbeth s její zákeřnou pomstou. A Erice Bergerové začíná šílené drama nejen v nové redakci, ale i v soukromí. A jde jí doslova o život. A jak to bude s redakcí Milénia? Když Zalaščenko přežil, co s ním bude? Půjde po Lisbeth nebo ona po něm? A kam zdrhl Niedermann???
Částmi jsem byla nadšená, částmi už utahaná, ale takhle Larsson prostě píše. Kdo zná jeho knihy, tak ví... Jako celek je však kniha výborná a příběh, úplně celý, je něčím nepopsatelným.
Pokud se rozhodnete, že to také chcete přečíst a prožít, jděte do toho s tím, že se k vám během četby připojí taková potetovaná vychrtlá holka v černém a stane se vaší drogou. Lisbeth Salanderová je... TA NEJLEPŠÍ ŽENSKÁ HRDINKA VŠECH DOB!!! Ty všechny, o kterých jsem četla jsou až za ní. Pochybuji, že ji nějaká předběhne. Kudy chodím, tudy myslím na Lisbeth. Je již mou součástí... A já ji miluju!
Knihu jsem mimochodem četla s její audioverzí. V podání Martina Stránského jsou poslední stránky tak mrazivé, že si myslíte, že vyletíte z kůže, jak se bojíte, ale neodvážíte si sundat sluchátka. Já poslední stránky poslouchala v naprosté noční tmě a bála jsem se tak, že víc to už nešlo. A myslím, že TEN KONEC překonal všechny Kingovy konce i konce jiné podobných žánrů. To je vám ale dávka napětí, a strach, že vám Lisbeth umře je rozhodně na místě... protože Lisbeth versus Niedermann? Vražedná kombinace!!!
Je tu spoustu jmen, ještě více než v díle prvním, ale jde to.... :) Já se neztrácela.
U závěrečného soudního líčení budete bulet jak želvy, pokud pro vás osud "vosy" také tolik znamená!!!
A co se týče audioverze, je naprosto dechberoucí a zcela unikátní. Prostě musíte slyšet, jak Stránský promluví hlasem Zalaščenka: to je na nějakou prestižní cenu! OMG!!!!

Ještě štěstí, že jsem vydržela a první díl nevzdala! Na tohle NIKDY nezapomenu a po letech se k hrdinům rozhodně vrátím. Považuji to celé za jeden z nejlepších příběhů na planetě!!!! :O


Mluv - Laurie Halsová Andersonová

7. ledna 2018 v 13:32 | Anna 13 |  Young Adult
Mluv

Originální název: Speak
Žánr: Young Adult, Pro mládež
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Euromedia (YOLI)
Počet stran: 200
Vazba knihy: Brožovaná
Ocenění: National Book Award for Young Peoples Literature Finalist, Printz Honor Book, Golden Kite Book, Edgar Allan Poe Award, Los Angeles Times Award

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Jsi si jistá, že tobě se to stát nemůže?
Melinda Sordino nastupuje do prvního ročníku na Merryweatherskou střední s cejchem na čele. Potom co zavolala na závěrečný školní večírek policii, se s ní skoro nikdo ze spolužáků nebaví. Už jen cesta do školy představuje pro Melindu obrovské sebezapření, následují však o nic méně trýznivé hodiny a hodiny se spolužáky, kteří ji ostentativně pehlížejí. Melinda se uzavírá do sebe a čím dál víc se izoluje od okolí. Málokdo by si všiml, že téměř nemluví, a už ani nikoho nezajímá, proč tehdy na policii zavolala...
Jediným světlým bodem jsou pro Melindu hodiny výtvarné výchovy volnomyšlenkářského profesora Freemana. Jako ročníkový úkol si Melinda vybrala téma stromu. Nejdříve si s tím nevěděla rady, ale pak zjistila, že jen při malování se cítí znovu svobodná a nesvázaná trpkou vzpomínkou na závěrečný školní večírek. Útočištěm před okolním světem je jí tajná skrýš ve školním kumbálu, ve kterém si vytvořila malý výtvarný ateliér. Tady může být sama sebou, malovat znovu a znovu samu sebe, a stavět tak kousek po kousku svoji duši dohromady.


Můj názor: Další velmi úspěšná kniha Young Adult žánru. Získala velké množství prestižních ocenění a byla zfilmovaná. Zajímavé je, že kniha u nás vyšla až teď, když je téměř dvacet let stará. Přesto si myslím, že na tolik závažné téma, kterým se zabývá, by mohla být mnohem lepší. Vlastně MĚLA by být lepší. Ale to může být jen můj pocit... Na konci knihy totiž najdete reakce čtenářů knihy Mluv, které vás vlastně dojmou víc než příběh samotný... Protože my od tématu očekáváme více, oni však čtou o svém problému a jsou autorce vděční... Tahle kniha, byť je tenoučká, pro mne nezáživná a jednoduchá, změnila mnoha lidem život... A proto bych jí tu nejspíše měla hodnotit více objektivněji...

NIKDO BY NEMĚL BÝT NUCEN PRONÁŠET ŘEČ. ROZHODLA JSEM SE MLČET.

Hlavním tématem knihy je znásilnění. Hlavní hrdinka byla na letním večírku sexuálně zneužita starším studentem a... nemluví o tom. Neřekla to rodičům, kamarádkám, výchovným poradcům ani to nešla nahlásit na policii. Uzavřela se sama do sebe. Přestala komunikovat, udržovat přátelské styky, topí se v depresích,... Sama to nezvládá. Začíná se sebepoškozovat, trápí ji noční můry, je velmi osamocená, horší se ve škole... Jediným záchytným bodem v jejím životě je výtvarné umění...
Bohužel, autorka o osudném večeru a o užírajících pocitech píše velmi málo. Místo toho popisuje prostředí americké střední školy: učitele, přátelské kluby, problémy jídelny, školních chodeb i záchodků, zabývá se ubohými sportovními zápasy a charakteristikou roztleskávaček. V Melindině rodinném prostředí také chodíme po špičkách, cítíme, že to není v pořádku, ale pravý problém neodhalíme.
Kniha popisuje jeden celý školní rok jedné dívky, která má problém: ten problém je však tak skrytý, že se k němu dostáváme málo. Možná to byl záměr knihy: aby to bylo všechno tak, jak to v hlavě oběti je. Ta na to nemyslí, chce zapomenout...
Nevím moc, co si o tom myslet. Možná, že v tu dobu, kdy kniha byla vydána, to bylo jediné dílo pro mladistvé zabývající se tímhle tématem. Možná pro ně byla absolutně jedinečná a prolomila mnohá mlčení...

PROČ VŠICHNI MAJÍ TAK UKRUTNĚ VELKÝ PROBLÉM S TÍM, ŽE NEMLUVÍM?

Ihned po dočtení knihy, která mi nedala to, co jsem očekávala, jsem se podívala na film z roku 2004, který mne naopak překvapil. Byl jaksi hlubší, lépe vyjádřený. Melindu ztvárnila tehdy ještě mladičká Kristen Stewart, které role sedla. Hrála ji celou svou duší. Vůbec jsem nevěřila tomu, že tohle je ta Bella ze Stmívání. V téhle roli byla mnohem lepší... Dokázala se velmi vcítit a její herecký přednes byl tehdy ještě úplně jiný, než v populární upíří sáze. Film tedy rozhodně doporučuji, knihu až tak ne...
Ale lidem, kteří prožili něco podobného jako Melinda, může kniha pomoci... Pochopit jejich mlčení, ale zároveň zdůraznit důležitost svěření se...

COPAK ZNÁSILNIL I MOU HLAVU?


Šťastná kniha - Barbora Šťastná

6. ledna 2018 v 15:42 | Anna 13 |  Motivační literatura
Šťastná kniha

Žánr: Fejetony
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Motto
Počet stran: 229
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Skutečný příběh-----------


Anotace: Taky vás někdy napadlo, že byste chtěli změnit svůj život, protože se necítíte šťastní?
Ale jak to udělat? Odjet meditovat do Indie? Chovat bio ovce na Šumavě? Zachraňovat děti v Africe? Pracovat v baru na středomořské pláži? Taky mě to napadlo, ale, upřímně řečeno... nechtělo se mi. Místo toho jsem vyzkoušela různé způsoby, jak být šťastnější, a přitom si nechat svůj život takový, jaký je: s manželem a dvěma dětmi, s bytem na hypotéku a normální pracovní dobou. Tak například jsem zjistila, že bych určitě byla daleko šťastnější, kdybych nenosila boty, které mě tlačí, nemusela pokaždé hodinu lovit v kabelce, když mi zazvoní telefon, a neměla skříň nacpanou oblečením, které nenosím. Objevila jsem spoustu věcí, které mi dělají radost, i když tak na první pohled nevypadají: deštivé léto, zavařování povidel, vyhazování starých krámů, bobování s dětmi, ochutnávání podezřelých exotických jídel, počítání komářích štípanců a běhání (i když se mi nechce). A především jsem zjistila, že štěstí si nesmíme schovávat na Vánoce, na dovolenou nebo na někdy jindy. Nedělejte to tedy ani vy a zkuste být šťastní hned teď.


Můj názor: Barbora Šťastná se stává mou spřízněnou duší téměř každou dočtenou kapitolou. Její psaní je osvěžující, milé, inspirativní, úsměvné a zároveň tak obyčejné, že mnoha žen možná bude číst o svém vlastním životním příběhu.
Tohle není kniha, která by vám radila, jak najít konečně štěstí. Není o tom, jak žít správně, co dělat a co ne. Je spíš o tom, jak se se svým životem a se svým já smířit. Jak nečekat na potom, ale dovolit si v danou chvíli být šťastná, aniž byste musela žít u moře či v Indii, mít miliony nebo být neuvěřitelně krásná. Mě prostě tohle čtení baví víc, než všechny ty rady z duchovních nauk, které se nedají uskutečňovat ve světě, ve kterém denně žijeme. Bára odhaluje své nedostatky a úchylky, ale i své radosti a potěšení. Je to obyčejná žena: manželka a matka, která píše neskutečně zábavné knížky, které dělají radost a fungují dobře proti splínům a nepříjemným hlodavým myšlenkám.
Nemohu se dočkat další knihy a doufám, že Barbora Šťastná bude v rámci svého života stále šťastná, aby mohla psát další happy knihy. Těším se na ně. Mají takové své kouzlo a je vám po nich dobře. Stačí jedna kapitola autorčina jedinečného humoru a vás najednou baví být. Krásné čtení...
Fejetony, které obzvlášť stojí za to: Jsme šťastní díky svým dětem, nebo jim navzdory?, Nejjistější způsob, jak něco nestihnout, je mít na to spoustu času, Tajná radost z deštivého léta, sněhové kalamity a prázdnin ve městě, Můj muž na mě promluví i dvakrát za večer. (Když mám štěstí.), Trapné radosti, za které se trochu stydím, Dnešek není horší než zítřek nebo 100 věcí, které mi taky dělají radost.

A já bych si na seznam svých radostí a potěšení rozhodně připsala knížky Barbory Šťastné. :)
Nejlepší čtení na povzbuzení pošmourných nálad, které míváme nejčastěji v neděli večer a v pondělí ráno. Třeba to s touhle knihou konečně prolomíme. :)


Zabij mě znovu - Rachel Abbottová

4. ledna 2018 v 23:59 | Anna 13 |  Thrillery
Zabij mě znovu

Originální název: Kill Me Again
Žánr: Psychothriller
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Mladá fronta
Počet stran: 297
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Série: Ohrožená (1.díl), Spi sladce (2.díl), Nezvěstná (3.díl), Zabij mě znovu (4.díl), Skryté okno (5.díl)


Anotace: Mohla jste to být vy. Příště možná budete...
Čemu věřit, je-li váš život jedna velká lež?
Když Maggie Taylorová přijme v Manchesteru nové zaměstnání, je přesvědčená, že pro její rodinu je to krok správným směrem. Děti si zvyknou brzy, ovšem manžel Duncan už tak nadšený není.
Jednou večer přijde Maggie z práce domů a zažije šok. Duncan zmizel a nechal jejich děti samotné. Nemůže se mu dovolat a vůbec netuší, kam mohl odejít a proč. Není však jediná, kdo po něm pátrá.
Když dojde k brutální vraždě ženy, která se Maggie nesmírně podobá, a vyšetřování převezme inspektor kriminálky Tom Douglas, Maggie si uvědomí, jak málo toho ví o Duncanově minulosti. Je opravdu tím, koho miluje? A před kým chtěl utéct?
Na rozhodování, zda mu důvěřovat, nebo ho zradit, nemá mnoho času. Jedno už totiž Maggie pochopila - brzy zemře další žena a možná to bude ona sama.


Můj názor: Vždy, když čtu tento typ knih, zabývám se otázkou: Proč proboha nejde na policii? Proč jim všechno neřekne? Oni by jí zajistili bezpečí... Jenomže pak mi to dojde: postavy na policii nejdou, protože by nebyly žádné akce, žádné napětí, žádné zvraty a zádrhely... Chyběla by mrazivost a strach...
Tahle kniha je skvělým psychothrillerem, který však postrádá tajemnou atmosféru a trochu zajímavější styl psaní. Přeci jenom je to ale příběh, který zaujme nejen svou neobvyklostí a zvráceností, ale i nenudícím se dějem, kde je snad každých pět stran nějaký zvrat, který všechno pomíchá... Je to skvěle zamotaný a vypointovaný... Má to originální myšlenku a psychologie postav je uvěřitelná. Příběh je zkrátka poutavý a myslím, že bavit nepřestane...
Pokud si libujete v románech, které se pitvají v rodinné manipulaci, sériových vraždách a psychopaty, tak čtete recenzi o té pravé knize. Vražd je tu možná až přespříliš a psychopatů jakbysmet. Strašně mě v knihách tenhle temný svět baví...
Sice nebudete překvapení z toho, kdo za zločiny stojí, to objevíte poměrně brzy. Ale ono je snad ještě zajímavější ty netvory sledovat a dostávat se jim pod kůži než po nich pátrat.
Opravdu myslím, že milovníkům detektivek a thrillerů se bude příběh velmi zamlouvat.
Můj názor je, že by to chtělo ještě vymakat styl psaní a způsob podávání příběhu. A také trochu podusit Manchester v mrazivější atmosféře.
Jinak obdivuji autorku, že to promyslela do nejpodrobnějších detailů a nezaškobrtla. V tom příběhu není ani chybička, zaváhání či chybějící vysvětlení.