Romány pro ženy

Ztracené světlo - Jill Santopolo

Pondělí v 18:01 | Anna 13

Originální název: The Light We Lost
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 271
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Byl první, kdo ji inspiroval, dojal, skutečně jí rozuměl. Musí se smířit s tím, že bude i tím posledním?
Lucy musí učinit nejzávažnější rozhodnutí v životě. Ale než se k němu odhodlá, chce svůj příběh vyprávět od začátku.
Ona a Gabriel Samson se potkali na přednášce o shakespearovské literatuře v den, který otřásl celým tehdejším světem. Někde tam se rozhodli, že chtějí, aby jejich život měl smysl. Když se setkají o rok později, zdá se to jako osud: najdou smysl života jeden ve druhém? Jenže Gabe má i jiné sny: fotografovat ve válečných zónách, zkusit změnit svět. Jeho odjezd Lucy zdrtí.
Třináct let, které následují, je plných snů, žárlivosti, touhy a nakonec nové lásky. Lucy se provdá za spolehlivého a pohledného Darrena a snaží se splnit slib, který si dala. Když se s Gabem po letech znovu setká, musí se však znovu ptát sama sebe: Existuje cesta, po které by mohli jít spolu?
Ztracené světlo je příběhem o tom, co znamená poprvé milovat a být milován: příběhem, který se dotkne každého srdce.


Můj názor: Absolutně uhrančivá kniha, která vás nepustí a kterou čtete dlouho do noci, i když víte, že musíte přestat, protože se ráno chcete probudit s tím, že budete moci v příběhu pokračovat...

Já nemám slov. V tom příběhu je tolik života, různých druhů lásky, těžkých dilematů,... Je to dechberoucí příběh o žáru lásky, která nikdy nemohla být uhašena a nikdy se nemohla dostat pod kontrolu. Všechny postavy sympatické... Gabe velmi rozporuplný hrdina, který na své chyby doplácí až na samotném konci. Ale byla to chyba?

Knížka rozpláče romantické duše a v hlavě rozproudí nový vír otázek, na které nemusíte hned najít odpověď. :)

Kladně hodnotím i přenádhernou obálku a styl, kterým autorka příběh ztvárňuje. Naprosto originální a emotivní.

Doporučuji každým úderem mého srdce.

Všechno nebo nic - Eva Urbaníková

16. května 2018 v 13:21 | Anna 13

Originální název: Všetko alebo nič
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: EvitaPress
Počet stran: 466
Vazba knihy: Brožovaná

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Všechno nebo nic je otevřený příběh lásky, která ne vždy skončí tak, jako v jiných knihách. Drze a bez servítky o vztazích, které nás válcují, o ženském přátelství, které nás chrání, o mužích, na které se nezapomíná… I když vlastně toho nejsou hodní…
Linda, Vanda a Jakub nejsou vymyšlené postavy. Chodí mezi námi, nadále se potloukají svými životy a je jen otázka času, kdy si znovu najdou přechodné bydliště v knize... Protože žijí přesně stejnými radostmi a starostmi jako my všichni ostatní, jen k nim přistupují, řekněme, trošku po svém...
Příběh propletený sarkazmem, humorem, vášní, smíchem, slzy, mužským egem a ženským sebevědomím. Příběh tak skutečný, že v něm objevíte sebe samých…
Slovenský kultový bestseller No.1 roku 2007, který vyšel s velkým úspěchem i v České republice přichází nově na filmová plátna a knižně ve filmové reedici na pulty všech knihkupectví...


Můj názor: Zklamání...
Do stejnojmenného filmu jsem se zamilovala. Je naladěný pozitivním viděním světa, hrají v něm dokonalí umělci a sledovat příběh Lindy a Vandy je neuvěřitelná zábava a potěšení. Ani nevím, kolikrát jsem ho již viděla...
Proto jsem se těšila, že příběh prožiju i literárně. Ale zklamalo mě, že se tvůrci filmu opravdu jen inspirovali tímto příběhem, neboť jsou to dva odlišné pohledy na Lindu i Vandu. To by mi ani až tak moc nevadilo, zvykla jsem si na to. Celé se to však moc nikam nehýbalo a postavy, které mi ve filmu tak přilnuly k srdci, byly v knize otravné a pohrdala jsem jimi.
Autorka však rozhodně píše zajímavě a někdy vyplodí až excelentní myšlenky. :) Nesedl mi jen příběh... Jinak autorčin styl psaní hodnotím kladně.
Raději se koukněte na film! :D

JE HLOUPÉ SNÍT O LÁSCE. PŘEDPLÁCÍŠ SI TAK ZKLAMÁNÍ.

Nějak nemám, co ke knize více napsat. Je to hodně průměrná knížka, na kterou bych jistě zapomněla, kdyby nebylo filmu.

DÍTĚ TĚ TÁHNE KUPŘEDU. CHCEŠ HO, JEŠTĚ NENÍ ZPLOZENÉ. MILUJEŠ HO, JEŠTĚ NENÍ NA SVĚTĚ. JSI SCHOPNÁ PRO NĚJ UMŘÍT HNED, JAK TI HO POPRVÉ UKÁŽOU.

...

VELKÉ LÁSKY SPOLU NECHODÍ NAKUPOVAT DO SUPERMARKETŮ, NEFINANCUJOU SPOLEČNÝ DOMOV, NEDOHADUJOU SE, KDO JDE PRO DĚTI DO ŠKOLKY.

Dvě ženy - Diana Beate Hellmannová

7. května 2018 v 23:24 | Anna 13
Dvě ženy

Originální název: Zwei Frauen
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 1994
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 453
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Série: Dvě ženy + Začínám znovu žít + Lařin příběh

-----------Skutečný příběh-----------

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Osmnáctileté baletce Evě Martinové se splnilo její největší přání: tančí hlavní roli v baletu na Gershwinovu Rapsody in Blue. Nic by nebránilo jejímu štěstí, kdyby netrpěla bolestmi a neměla v tříselní oblasti divné bulky, které se nechtějí vstřebat. Eva si opatřuje stále silnější prášky proti bolestem, ale zároveň musí užívat i povzbuzující léky, aby eliminovala vedlejší účinky. To ale nelze dlouho praktikovat. Eva neustále hubne a po premiéře onoho baletního představení se zhroutí. Rodinný lékař ji posilá do nemocnice. Diagnóza: rakovina lymfatických žláz. Proto je Eva přeložena na radiologickou kliniku a tam se setkává s Claudií, která má leukémii. Dvě ženy, ale těžko byste našli dvě rozdílnější povahy. Na jedné straně pěstěná, naivní a trochu přepjatá Eva, na druhé Claudia, drzá, neomalená a sebevědomá dívka. Přesto se mezi těmito ženami rozvíjí při boji proti falešné sebelítosti, sebeklamu a strachu ze smrti pevné přátelství. V této mezní situaci se Evě otvírá zcela nový pohled na svět. Rodiče, příbuzní a známí ve své vlastní bezmocnosti selhávají, nebo naopak projevují nečekanou lidskou kvalitu. Lékaři a sestry - každodenní rutinní práce dusí jejich soucit - často sami nevědí, jak k pacientovi přistupovat. A pak je zde nemoc sama, která Evu vrhá do příboje mezi nadějí a malomyslností, aby ji pak ze samého dna zoufalství opět pozvedla k nové naději.
S detailní autentičností a s velkým psychologickým napětím provází tento román čtenáře všemi fázemi rakoviny a terapie této nemoci. Kniha je prodchnuta přesvědčivým přitakáním k životu, o který se v těžkém boji musí každý rvát. I v tom dodá kniha mnohému čtenáři odvahy.

Román byl zfilmován Carlem Schenkem s Jamie Gertzovou v roli Evy Martinové a Marshou Plimptonovou v roli Claudie.


Anotace: Knihám o rakovině jsem se v posledních měsících cíleně vyhýbala, neboť jsem si nechtěla přivolávat depresivní myšlenky. Když jsem ale tento bestseller našla ve vyřazených knihách za pouhých 10 Kč, tak jsem se do něho hned pustila. Strávila jsem s knihou více než týden. Čtení to totiž nebylo vůbec lehké. Hlavní hrdinka si vytrpěla ukrutně bolestivé dva roky svého života, kdy bojovala o každý nádech. Po celou dobu ji nesmírně obdivujete a na druhou stranu vás trápí to vše co prožívá. Přečtete pár stránek a dál už nemůžete... Musíte si oddechnout. Času, který jsem knize věnovala však rozhodně nelituju... Dala mi mnoho a ač se tak na první pohled netváří, tak je neuvěřitelně chytrá...

JSEM A NEVÍM KDO.
PŘICHÁZÍM A NEVÍM ODKUD.
KRÁČÍM A NEVÍM KAM.
UDIVUJE MĚ, ŽE MÁM TAKOVOU RADOST.

Jedná se o příběh autobiografický, který je však podaný jako román. Není to tedy žádná nezáživná biografie bez emocí. Evin příběh si vás získá, vy ji necháte v sobě žít, dovolíte ji, aby vás změnila a nepochybně na knihu dlouho nezapomenete, pokud vůbec někdy... Tento příběh se vám totiž neslije s těmi ostatními se stejným námětem. Ne snad, že by byli méně důležité, ale pravdou je, že zde se autorka nebojí ničeho. Věříte jí vše a je to tak surové, drsné a nelidské, že vás z jejího osudu mrazí...

RAKOVINA SAMA NENÍ TAK ZLÁ JAKO CHEMOTERAPIE!

Eva popisuje své dětství, svou zanícenou lásku k baletu, svou ctižádost a profesionalitu. Víme však, že ve světlech reflektorů nebude zářit dlouho a že brzy dojde na její poslední arabesku. Poté Eva nastupuje na onkologickou kliniku, kde začíná dvouleté peklo, o kterém neměla doteď ani potuchy... Na pokoji se seznámí s o pár let starší ženou. Ta trpí leukémií a je tak pozoruhodná a obdivuhodná, že se i přes viditelné rozdíly spolu spřátelí. Obě ženy se vyrovnávají s umíráním, chemoterapií, rakovinou jako takovou a vše co s životem v nemocnici souvisí sdílí se smyslem pro humor, který však taky má svůj konec. Eva má naději, kterou střídá bezmoc. Claudie umírá... sice je na experimentální léčbě, ale bolesti páteře ji dávají tušit, že její dny jsou sečteny...

KDYBY ŽIVOT A SMRT BYLY V OČÍCH LIDÍ JEDNÍM A TÍMTÉŽ, PROČ BY PAK MĚLI ŽÍT? ŽIJÍ JEN PROTO, ŽE MAJÍ STRACH ZE SMRTI.

Knihu bych určitě doporučila těm, co se vyrovnávají s podobnými osudy. Myslím, že vám kniha dodá sílu a načerpáte z ní motivaci do boje, který vyhráváte. Je neuvěřitelně chytrá a bude vám rozumět. Je bravurním způsobem napsaná...
A může pomoci i blízkým těchto bojovníků lépe pochopit jejich vnímání světa, jejich myšlení a emoce...
Tato kniha je především o tom, co všechno dokáže člověk přežít a zdolat... Je o lidské síle, odvaze, vůli...

UMÍRÁNÍ JE HORŠÍ NEŽ SMRT. TENHLE BÍDNÝ SŽÍRAVÝ PROCES ZÁNIKU. ZAČÍNÁ, ALE NEKONČÍ.

Autorka napsala i další dva romány, které jsou volným pokračováním tohoto příběhu. V jednom z nich se zabývá pacientkou, kterou jsme mohli poznat již v této knize a druhá kniha pokračuje nejspíše tím, kde tato končí... Ráda si její knihy znovu přečtu, ale vím, že mě zase emočně vyšťaví, takže s nimi nějakou dobu ještě počkám...

SVOU ZLOBU POTŘEBUJU, ABYCH SE DOKÁZALA UBRÁNIT PŘED ZLOBOU DRUHÝCH.

Tato kniha obsahuje veškerou lidskost i nelidskost v našem světě. Je o vůli žít a přežít i nemožné... Silně všem doporučuji.

ZAČÍNÁ TO V UMÝVÁRNĚ A KONČÍ TO V UMÝVÁRNĚ, A TO MEZI TÍM JE STRAŠNĚ SMĚŠNÉ.

Stačí jen dotyk - Colleen Oakleyová

21. dubna 2018 v 19:59 | Anna 13
Stačí jen dotyk

Originální název: Close Enough to Touch
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Fortuna Libri
Počet stran: 352
Vazba knihy: Vázaná


Anotace: Podmanivý, dojemný a nevšední příběh o síle lidského srdce.
Jubilee Jenkinsová odmalička trpí nevšední chorobou: má alergii na lidský dotyk. Poté co na střední škole málem přišla o život po prvním polibku, odešla do ústraní a začala žít svůj život v naprostém osamění. Po matčině smrti je však nucena postavit se znovu tváří v tvář vnějšímu světu a jeho nástrahám.
Získá zaměstnání v knihovně, kde se seznámí s Erikem a jeho adoptivním synem Ajou. Chlapec prožil trauma, neboť ztratil oba rodiče, z jejichž smrti se obviňuje, je "svůj", avšak s Jubilee si jako zázrakem rozumí. Eric se musí vyrovnat jak s Ajovou labilní povahou, tak s problémy s vlastní dcerou z prvního manželství. I Eric se s Jubilee spřátelí, najde v ní oporu a zamiluje se do ní. Rozhodne se, že si k ní najde cestu prostřednictvím knih a naučí ji milovat život.
Stačí jen dotyk, aby byl šťastný. Stačí jen dotyk, aby zemřela. Stačí jen dotyk a příběh o lásce dvou lidí vás chytí za srdce a nepustí až do poslední strany.


Můj názor: V poslední době se roztrhl pytel s příběhy, které obsahují hrdiny, kteří jsou postiženy velmi vzácnou a podivnou chorobou. Hrdinka této knihy trpí alergií na lidi. A teď si většina čtenářů řekne, jestli jde o medicínské postižení nebo jestli na ně má alergii asi tak, jako většina z nás. Asi víte, jak to myslím. Jubilee ale opravdu trpí tím, že ji může zabít kontakt s lidskými kožními buňkami. Nesmí se nikoho dotýkat. Hrozí, že ji může ohrozit třeba i to,že si navlékne oblečení po někom, vyspí se v lůžkovinách někoho jiného nebo vezme do ruky předmět, který před ní držel někdo jiný. Umíte si představit s tímhle žít? Že nepociťujete lásku? Nebo tedy alespoň, že vás nikdo, kdo vás miluje nemůže hladit, objímat, líbat, držet vás za ruku? Že to všechno nemůžete udělat ani vy? Je to bolestné.

MOŽNÁ EXISTUJE JEŠTĚ JINÝ DŮVOD, PROČ JSEM DEVĚT LET NEVYŠLA Z DOMU. MOŽNÁ JE TO TÍM, ŽE TO NEDOKÁŽU.

Kniha začala, pro mě, opravdu hodně zajímavě. :) Hrdinka knihy totiž celých devět let žije sama v domě, ze kterého nevychází. Vůbec. Neotevře ani pošťákovi nebo donáškové službě. Studuje přes online přednášky a čte knihy. Hodně. Opravdu extrémně moc. Ale jednoho dne ji zemře matka, která byla sponzorem tohoto jejího poustevnického života a ona musí vyjít ven. Autorka podala luxusní spisovatelký výkon, když s Jubilee prožívala její agorafobii... Tohle plně ocení snad jen ten, kdo má ohromný strach z lidí. A to já mám. Takže si mě hrdinka se svým zoufalstvím a snahou získala. A logicky dojde k tomu, že na scénu musí přijít láska.
Pro milovníky literatury je úžasné číst o knihovnách a milé, ale nedostupné knihovnici. A když se navíc zamiluje do muže, který si k ní přijde půjčit Stmívání, Sebevraždy panen, Zápisník jedné lásky, Carrie a Dolores Claibornovou, a potom o těch příbězích vedou dlouhé rozhovory, je to extrémně čtivá kniha. Obzvlášt, když většnu těch příběhů znáte, o kterých si povídají.

ČETL JSEM STMÍVÁNÍ. FANDÍM JACOBOVI.TÁTA

Jenže jako čtenáře nás hlavně přitahuje fakt, že jejich láska nemůže být naplněna. On se jí nesmí dotýkat, protože by mohla zemřít. Ona by chtěla, ale také nemůže. Vzniká mezi nimi pouto, které nikdo nepřetrhne a vy, jako čtenář, to pociťujete velmi intenzivně. Fandíte jim a přitom víte, že to nemá řešení, východisko. A příběh se vám tak moc líbí, že si přejete, aby to autorka utla raději někde uprostřed, než aby si to pokazila přehnaným optimismem a klišoidním zakončením. To mi zkazilo celý čtenářský zážitek a mrzelo mě, že autorka celou dobu tak brilantně bruslí na vlnách reality a pak se najednou vyhoupne až k nebesům a my z toho máme typickou americkou slaďárnu, hóóódně nepravděpodobnou... :(
Strašně mi to vadilo.

CHTĚLA JSEM, ABY MĚ POLÍBIL... A CO TO O MNĚ VYPOVÍDÁ? ŽE TRPÍM NĚJAKOU BIZARNÍ TOUHOU PO SMRTI?

Ale přesto má kniha takové klady, že na ni budete vzpomínat s úsměvem na rtech. A možná si ji ještě někdy přečtete, i když vynecháte absurdní konec.
Tato knížka se velmi podobá románu Všechno, úplně všechno. Tam se jedná o dívku, která má zase alergii na svět a tráví svůj život ve sterilizovaných místnostech... Do té doby, než se zamiluje. A vyplavou na povrch věci, které jsou uvěřitelné a velmi dramatické. Tu knihu hodně doporučuji. I když se mi lépe četla dnešní recenzovaná kniha, tak jsem se, alespoň u Všeho, úplně všeho vyvarovala zklamání...
Přeji příjemnou jarní četbu...

ČTU DÁL. LÍBÍ SE MI VĚDOMÍ, ŽE SE JÍ SVÝMI SLOVY DOTÝKÁM. ŽE JÍ VE SPÁNKU VCHÁZEJÍ DO UŠÍ.

Úsměvy žen - Nicolas Barreau

14. dubna 2018 v 14:58 | Anna 13
Úsměvy žen

Originální název: Das Lacheln der Frauen
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 255
Vazba knihy: Vázaná


Anotace: V životě se někdy dějí těžko uvěřitelné věci - čtete knihu a její hrdinka jako by vám z oka vypadla, a restaurace, jako by to byla ta vaše vlastní. Přesně takové pocity měla Aurélie, když dočetla román Roberta Millera. Jak je to ale možné?, vrtalo jí hlavou. Vždyť on žije nedaleko Londýna, ona v Paříži...

Štěstí a neštěstí chodí po světě často ruku v ruce. Nebo se také dá říct, že štěstí si občas zvolí hodně podivné okliky, než doputuje právě k nám. O tom se přesvědčila Aurélie, mladá pohledná majitelka útulné pařížské restaurace s poetickým názvem "Le Temps des Cerises - Čas třešní". Kdyby ji totiž v to šedivé, studené listopadové pondělí zbaběle neopustil její přítel, nejspíš by nebloumala nazdařbůh po Paříži, nestála by při rozednění na mostě Pont Louis-Philippe a nehleděla do vody s příšerným pocitem sebelítosti, neutekla by před ustaraným mladým policistou do malého knihkupectví na Ile Saint-Louis a nikdy by neobjevila knihu, díky níž se její život změnil v úžasné dobrodružství...


Můj názor: Tohle jsem nečekala. Nečekala jsem, že by oddechová knížka mohla hýřit takovými emocemi a nábojem. Její jedinečný příběh osloví především něžná pohlaví, milovníky literatury a samotné Paříže...

LONI V LISTOPADU MI ŽIVOT ZACHRÁNILA KNIHA.

Nicolas Barreau píše jen zamilované románky z Paříže. Město lásky hraje vždy hlavní roli v jeho příbězích. Já jsem od něj ještě nic jiného nečetla, ale na další "francouzskou pochutinu" se již teď těším. Jeho knihy jsou nápadité a příjemné. Nejsem ten typ člověka, co touží stanout pod Eiffelovkou, ale příběhy z těchto míst jsou vždy něčím kouzelné.

ROKY NEZNAMENAJÍ NIC. DŮLEŽITÉ JE JEN TO, CO SE BĚHEM NICH STANE.

Nejkrásnější na tom všem je to, že hlavní roli nehraje krásná Aurélie z růžovoučké restaurace ani vousatý vystresovaný redaktor z knižního nakladatelství, ale kniha Roberta Millera. Ta kniha rozeběhne kolotoč událostí, který nepůjde zastavit a který změní vše. Je to neuvěřitelné a krásné...
Aurélie si koupila knihu, ve které se našla. Ale ne tak, jako se to občas stane nám všem. Že souzníme s postavami, velmi se jim podobáme a stejně s nimi přemýšlíme. Ale ona našla svou osobnost v knize. Našla tam sebe. Ona byla tou hrdinkou. Autor psal o ní a o její restauraci. Proč má pocit, že se tajemný autor do ní zamiloval? Vyhledá ho?

JÁ SBÍRÁM MYŠLENKY. V LOŽNICI MÁM ZEĎ PLNOU BAREVNÝCH PAPÍRKŮ S ÚVAHAMI, KTERÉ JSEM SI ZAZNAMENALA, ABY SE MI KVŮLI SVÉ PRCHAVÉ PODSTATĚ NEVYTRATILY ZE ŽIVOTA. ÚVAHY O TAJNĚ VYSLECHNUTÝCH ROZHOVORECH V KAVÁRNĚ, O RITUÁLECH A O TOM, PROČ JSOU TAK DŮLEŽITÉ, ÚVAHY O POLIBCÍCH V NOČNÍM PARKU, O SRDCI A O HOTELOVÝCH POKOJÍCH, O RUKOU, LAVIČKÁCH V PARKU, O FOTOGRAFIÍCH, O TAJEMSTVÍCH A O TOM, JAK JE VYZRAZUJEME, O SVĚTLE V KORUNÁCH STROMŮ A O ČASE, KTERÝ SE ZASTAVIL.

Jenže vše je klasicky jinak, než jak se zdá...
Ta kniha se stává předmětem téměř detektivního vyšetřování. Proč o autorovi na internetu nic není? A jak je možné, že neexistuje anglický originál? Nelze vyhledat ani překladatele a vše je těžší než by se mohlo zdát. Proč se jí zdá, že nakladatelství ji odmítá se s autorem spojit?

LŽOU FOTOGRAFIE, NEBO ŘÍKAJÍ PRAVDU?

Ta romantika, která se za knihou skrývá vás dostane do kolen. Tušíte to již po první kapitole, ale ani to nevadí, protože je to taková patová situace, ze které jako čtenář neumíte vybruslit a s nadšením sledujete autora, který vše rozplétá a zase splétá do sebe...

KDE SPISOVATELÉ PŘÍBĚHY BEROU? ŽE BY V NICH JEN TAK PODŘIMOVALY, A KDYŽ DOJDE K NĚJAKÉ UDÁLOSTI, TAK PROCITNOU A VYPLAVOU NA POVRCH? NEBO JE SPISOVATELÉ BEROU ZE VZDUCHU? NEBO SLEDUJÍ ŽIVOTNÍ CESTY SKUTEČNÝCH OSOB?
CO JE PRAVDA A CO JE VYMYŠLENÉ? CO SKUTEČNĚ EXISTOVALO A CO NEEXISTOVALO NIKDY? OVLIVŇUJE IMAGINACE SKUTEČNOST, NEBO MÁ SKUTEČNOST VLIV NA IMAGINACI?

Paříž je tu popsána také skvostně. Všechny ty kavárny a restaurace, ty uličky a obchůdky a malá zázračná knihkupectví... Ten sníh a vánoční světla...
A překvapením pro mě bylo, když se hlavní hrdinka vydala bruslit na Eiffelovu věž!!! :O

TI PRVNÍ PÍŠÍ NEUSTÁLE JEN O SOBĚ - NĚKTEŘÍ Z NICH PATŘÍ K VELIKÁNŮM LITERATURY.
TI DRUZÍ MAJÍ ZÁVIDĚNÍHODNÝ TALENT NA VYMÝŠLENÍ PŘÍBĚHŮ. JEDOU VE VLAKU, DÍVAJÍ SE Z OKNA - A NAJEDNOU JE NĚCO NAPADNE.
A PAK EXISTUJÍ TACÍ, KTEŘÍ JSOU TAKŘÍKAJÍC IMPRESIONISTY MEZI SPISOVATELI. JEJICH NADÁNÍ SPOČÍVÁ V TOM, ŽE PŘÍBĚHY NALÉZAJÍ.

Knihu mohu doporučit. Patří mezi oddechovky, ale má takové kouzlo...
Skvělá i pro předvánoční a vánoční období...

V PAŘÍŽI BYLO ZIMA A PRŠELO, ALE KDYŽ JSTE ZAMILOVANÍ, NA POČASÍ NEZÁLEŽÍ.

...

NIKDY JSEM NEOČEKÁVAL, ANI V NEJSMĚLEJŠÍCH PŘEDSTAVÁCH, ŽE DOSTANU DOPIS OD MOJÍ HRDINKY Z KNIHY - TO JE JAKO SEN, KTERÝ PŘIJDE SKUTEČNÝ.

...

NA VÁNOCÍCH JE NĚCO, CO NÁS NEUSTÁLE NAVRACÍ K NÁM SAMÝM, K NAŠIM VZPOMÍNKÁM A PŘÁNÍM, K NAŠÍ DĚTSKÉ DUŠI, KTERÁ JEŠTĚ POŘÁD S VYKULENÝMA OČIMA PŘEŠLAPÁVÁ PŘED TAJUPLNÝMI DVEŘMI, ZA KTERÝMI ČEKÁ ZÁZRAK.
ŠUSTĚNÍ PAPÍRU, ŠEPTÁNÍ SLŮVEK, SVĚTLO SVÍČEK, NAZDOBENÁ OKNA, VŮNĚ SKOŘICE A HŘEBÍČKU, PŘÁNÍ PSANÁ NA PAPÍR NEBO ŠEPTANÁ SMĚREM K NEBI, KTERÁ SE MOŽNÁ SPLNÍ... AŤ CHCEME NEBO NE, VÁNOCE V NÁS PROBOUZEJÍ VĚČNOU TOUHU PO ZÁZRACÍCH. A ZÁZRAKY NELZE VLASTNIT ANI POLAPIT, NEPATŘÍ NÁM, A PŘESTO JSOU TADY NEUSTÁLE PŘÍTOMNY JAKO NĚCO, CO DOSTÁVÁME DAREM.

...

PIŠTE JAKO O ŽIVOT, PŘÍTELI. VRYJTE SE DO SRDCE ŽENY, KTEROU JSTE SVEDL UŽ SVÝM PRVNÍM ROMÁNEM.

...

KDYŽ DOPÍŠETE ROMÁN, ULEVÍ SE VÁM.
A ZÁROVEŇ JE VÁM TAKY STRAŠNĚ SMUTNO.

...

ÚSMĚV ŽENY, ÚSMĚV DÍVKY - TO JE DAR Z NEBE, JE TO ZAČÁTEK KAŽDÉHO MILOSTNÉHO PŘÍBĚHU.

Osm - Radka Třeštíková

27. března 2018 v 15:47 | Anna 13
Osm

Žánr: Detektivka, Román pro ženy
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Motto
Počet stran: 381
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Od autorky bestselleru Bábovky.
Tak trochu jiná detektivka.
Jednu březnovou sobotu je v Ďáblickém háji nalezena postřelená mladá dívka Michaela. Zůstává v bezvědomí a policii se nedaří vyšetřit, kdo čin spáchal a proč. Byl to její snoubenec, nejlepší kamarádka nebo snad někdo z rodiny, ve které Michaela hlídala děti? Ona sama si po probuzení z kómatu osudný den nepamatuje, co víc, nepamatuje si celý poslední rok svého života.
Rok, který začal tak nevinně jako pohlazení a skončil pokusem o vraždu...


Můj názor: Upřímně: Bábovky jsem si zamilovala... Byla jsem k té knize neuvěřitelně skeptická, kvůli její nafouklé propagaci, ale žasla jsem, jak byly příběhy dvanácti žen chytlavé a ojedinělé.
Proto jsem se těšila na její nejnovější román, ale zároveň se bála, že možná ještě propagovanější detektivka Osm nebude tak dobrá... Ale to byla blbost. Asi tu nechci porovnávat populární Bábovky s touto knihou, protože obě byly boží... Každá jinak, ale ve výsledku dost podobně... No dobře, tak Bábovky o trošku vedou. :)
Jde tedy o detektivní příběh, ale úplně jiného rázu. Například tu nebudete většinu času pobývat s partou detektivů, ale poznáte příběh postupně... Tak jak se odehrával. Sledujete vztahy mezi manžely, rodiči a dětmi, partnery, přátely,... Zkrátka si užíváte pěkný příběh, ve kterém je mnoho postav, avšak já si za těch téměř 400 stran nestihla nikoho oblíbit. Ale to, že autorka dokáže každou postavu zprotivit má i své kouzlo. S touto knihou prostě hrdiny příjímáte takové jaké jsou, tedy se všemi chybami, s veškerou jejich sebestředností i s jejich mnohdy nepochopitelnými činy. A navíc ta postava, kterou na začátku litujete, vám bude na poslední stránce pít krev. I v tom je kouzlo knihy. Navíc je příběh originálně podaný. Respektive začínáme u konce a končíme na začátku. Asi nechápete, že? Klid. Ono to sice není nijak objevné, ale zajímavé, to určitě ano.
Také se mi líbilo, že se vlastně nevyšetřuje vražda, ale pouze pokus o ni. Je to příjemné osvěžení. A má to nádech tajemna, protože čekáte, na koho ukáže oběť, až se probudí... Ale ta se probudí s trochu vygumovaným mozkem...

Kniha vás donutí přemýšlet. Ne nad viníkem - tím totiž může být úplně každý. Každý má motiv Míšu zastřelit. Ale spíše nad vlastním životem. Přemýšlíte kolik podobných psychopatů, navenek tak sympatických a milých, chodí mezi námi a třeba nás právě ovlivňuje.
Zamyslíte se i nad tím, jak souvisí city s mozkem, co všechno může přivodit ztráta paměti a jak je to vše zvláštní a divné. Prostě přemýšlíte o naší podstatě, o smyslu našeho organismu, o místě, kde pramení city... A když tohle dokáže ve vás vyvolat česká detektivka, tak to už je nějakou známkou kvality, ne?

Strašně moc se mi to líbilo. Bylo to strhující a nápadité. Děj byl stále živý, pořád se posouval. Já rozhodně Radku Třeštíkovou všem doporučuji. Zatím nezklamala...
Již se těším na To prší moře.

Kam patříme - Emily Giffin

16. března 2018 v 16:05 | Anna 13
Kam patříme

Originální název: Where We Belong
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 344
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Zrovna když si začneme myslet, že život držíme pevně v rukou, něco nás dozajista vyvede z omylu...
Marian může bez zaváhání prohlásit, že ve svých šestatřiceti letech dosáhla úplně všeho, o čem kdy snila. Má úspěšnou kariéru, krásný byt a úžasný vztah s mužem, kterého miluje. K úplnému štěstí chybí už jen maličkost: aby s ní ten muž založil rodinu. Peter se ovšem k ničemu nemá a Marian cítí, že její biologické hodiny tikají stále hlasitěji.
To je ovšem jen jeden ze dvou problémů, které ji trápí. Už dlouhých osmnáct let skrývá před celým světem tajemství - a to tajemství se objeví jednoho večera u jejích dveří. Je to zlomový okamžik, kdy se Marianin perfektní život začne hroutit jako domeček z karet.
Osmnáctiletá Kirby vždy věděla, že je adoptovaná a nijak ji to netrápilo. Své rodiče i sestru Charlottu měla vždy upřímně ráda, ale zároveň v ní hlodal pocit, že se od nich liší. Že zkrátka nezapadá. Sotva dosáhla plnoletosti, vydala se do New Yorku najít svou pokrevní matku - a teď tedy stojí na jejím prahu...


Můj názor: Emily Giffinová je mým objevem za poslední měsíce, který mě neuvěřitelně zaujal a bavil. Během krátké doby jsem přečetla vše, co bylo u nás vydané. Tahle kniha je tou poslední. Na této spisovatelce mě uchvátil nejen její vypravěčský talent a neotřelá a lehce kontroverzní témata jejích románů, ale hlavně se mi líbilo, že dokáže bořit předsudky a z postav, kterými byste jinak opovrhovali a odsuzovali je, udělá vaše oblíbené hrdiny. Zkrátka je talentovaná. Díky ní jsem si zamilovala ženskou hrdinku Claudii, která se odmítá zhostit role mateřské (mimochodem tuto hrdinku potkáte v tomto románu :)), dokázala jsem pochopit proč Tessa odpustila svému muži nevěru a přijala jsem, že láska může vzniknout i mezi tak odlišnými jedinci jakými jsou Ethan a Darcy.
Miluji Giffinové příběhy. Úplně všechny... až tedy na tento...
Tohle není vůbec špatná kniha. Opravdu ne. Ale je průměrná. Hlavně v porovnání s ostatními knihami autorky. Zabývá se tématem adopce. Zobrazuje ženu, která se svého dítěte vzdala a teď čelí své dceři tváří v tvář. Po osmnácti letech. A vyobrazuje i tu dívku, která s tím, že je adoptovaná žije odmalinka, v rodině je spokojená, avšak přesto hledá samu sebe, své kořeny, a právě proto teď stojí naproti své biologické matce.
Musel by se stát zázrak, kdyby Giffinová zvládla stvořit hrdinku, která se vzdá svého dítěte, abych ji já dokázala pochopit a přijmout. Problém, proč mě kniha natolik nechytla byl rozhodně v postavách. O Marian nemluvím - ta je jasná. Ale chybělo mi rozpitvání pocitů té osmnáctileté dívky, té rozpolcené a osamělé... Zkrátka se kniha nevyvedla tak, jak bych u takového tématu očekávala....

VŮBEC JSEM CONRADA NEZNALA..., A PAK SE PRO MĚ STAL CELÝM SVĚTEM.

Ovšem myšlenky mi ubíhaly směrem do budoucnosti. Začala jsem si uvědomovat, že bych se klidně mohla dočkat podobných zvratů, jaké obsahuje kniha. Téma náhradní rodičovské péče mi je blízké a proto tato kniha měla u mě větší význam, kterého ale nedosáhla. Rozhodně, ale posloužila dobře k tomu, abych začala polemizovat nad budoucností a pomohla mi k uvědomění si, že touha poznat biologické rodiče nepramení z nedostatku lásky a přijetí náhradních rodičů. Až teprve s tímhle příběhem jsem si uvědomila, že je to přirozené a normální. Že v některých případech bychom se nemohli posunout dál, kdybychom neudělali to, co vnitřně cítíme že potřebujeme, ze strachu, abychom neublížili svým blízkým...
Takže, Laurinko... Dělej co chceš, co cítíš, co potřebuješ. Nesmírně tě miluju!!!!

- TAHLE LÁSKA MI ROZVRÁTILA ŽIVOT.
- TAHLE LÁSKA JEDEN ŽIVOT STVOŘILA.

Chybíš mi - Kate Eberlenová

10. března 2018 v 15:22 | Anna 13
Chybíš mi

Originální název: Miss You
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Mladá fronta
Počet stran: 410
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Když vás osud odloučí, může vás svést znovu dohromady?
Tess a Gus jsou si souzeni. Jen se zatím neměli šanci poznat...

"Dnešek je první den zbytku tvého života" stojí na malovaném talíři v jejich kuchyni a Tess tohle motto nedokáže pustit z hlavy, přestože je právě ve Florencii a měla by si užívat poslední bezstarostné prázdniny, než nastoupí na vysokou v Londýně.
I Gus je tou dobou s rodiči ve Florencii, sedm měsíců po nečekané události, která dramatickým způsobem zasáhla do jejich životů. A snaží se zjistit, kým je ve skutečnosti.
V onen osudný den se jejich cesty zkříží, načež se oba vrátí do svých anglických domovů, aby se mohli vydat vstříc budoucnosti, která se citelně liší od té, již si pro sebe vysnili.
Během následujících šestnácti let jim život a láska kladou do cesty rozličné nástrahy a výzvy. A nezdá se, že by se jim osud chystal nabídnout příležitost opravdu se poznat - alespoň dokud se oba shodou okolností neocitnou zpátky ve Florencii...


Můj názor: Nejideálnější lokalitou, kde knihu otevřít a vnořit se do nesmírně bohatého příběhu je na 100% lavička ve Florencii...

VĚŘÍME, ŽE SI PŘÁTELE VYBÍRÁME SAMI, ALE MOŽNÁ JE TO VŽDYCKY JEN OTÁZKA NÁHODY.

Autorka vlastní jedinečný spisovatelský talent, který vás do příběhu rychle přenese. Vyžívá se v pocitech postav, v jejich charakteristice. Věnuje se veškerým možným detailům na cestě jejich životy a co úplně miluje: popisování měst a zemí. S hlavními hrdinami prochodíte celý Londýn, každou jednotlivou uličku. A stejně tak procestujete Florencii. Vydáte se za uměním, kulturou, za zmrzlinou,... Zkrátka je to román poměrně cestovatelský. :) :) :) To ale není na škodu, i když někdy by se autorka jmenování všech ulic a pamětihodností mohla vyhnout, protože to začíná být chvílema odrazující...

TO, ŽE NESTUDUJU ANGLICKOU LITERATURU NA UNIVERZITĚ, MI PŘECE NEBRÁNÍ DÁL ČÍST, NO NE?

Hned zpočátku rozehrává příběhy na dvou frontách. Proplouváme životem obětavé a sečtělé Tess, která musí hned ze začátku románu přijít k rodinné tragédii, která ovlivní celý její život, vzdát se svého snu a přijmout realitu, která je těžší než se zdá. Tato hrdinka je velice sympatická a je bezpečné si ji oblíbit. :)

TI, KTEŘÍ UMÍRAJÍ MLADÍ, MUSÍ NAVŽDY ZŮSTAT HRDINY.

Na druhé straně máme pihovatého Guse, který ztratil osobu, která mu měla být blízká, ale jemu nechybí. Topí se v pocitech viny, ve výčitkách, dělá vše pro to, aby se zavděčil zoufalým rodičům a vydává se na cestu, o které si ani není jistý, zda je správná. V životě dost naráží... Podvádí i bývá podveden, miluje i nenávidí, mlčí a podřizuje se...

JAKÉ TO ASI JE, ŽÍT NA MÍSTĚ, KDE NIKDO NEVÍ, CO JSTE ZAČ, COŽ VÁM DÁVÁ SVOBODU OBJEVIT, KÝM VE SKUTEČNOSTI JSTE?

Od začátku knihy je nám všem jasné, že tihle dva skončí spolu. Potkají se v létě ve Florencii, když je jim oběma osmnáct let. Nevymění si nic jiného než pár slov a pohledů... Netuší, že patří k sobě... Osud je nechá se vykoupat v utrpení života a zařídí jim i šťastné momenty... Po šestnácti letech se ve Florencii ocitnou znovu... A tentokrát to nebude jen o konverzačních frázích, ale o hlubokém souznění a porozumění. Vše zapadne do sebe. I když je to dokonalé a snové, vidina budoucnosti však tak růžová není...

KDYŽ NEVÍŠ JAK DÁL, NEDĚLEJ NIC.

Autorka se věnuje v romantickém, svižném a originálním příběhu spoustě aktuálním tématům. Ztrátě blízkého člověka, zodpovědnosti, ztráty životního snu, Aspergerově syndromu, rakovině, nevěře,...
Příběh nikdy neztrácí na gradaci. Postupuje dál. Zastavuje se u zlomových situací a emotivních momentů. Má své kouzlo a na čtenáře rychle zapůsobí...

MOŽNÁ, ŽE KDYŽ SE ČLOVĚKU DAŘÍ, NEMĚL BY POKOUŠET OSUD A SNAŽIT SE TO JEŠTĚ VYLEPŠIT.

Co mě ale bavilo úplně nejvíce (a je to dost zvláštní) byla hlavní hrdinka a její myšlenkové pochody. Když seděla za kasou, vytipovávala podle potravin a produktů, které lidi kupovaly, jejich charaktery, životní problémy, vztahy v rodině. Z tohohle námětu by mohla autorka sestavit extra čtivou povídku, i když by se zákládala v podstatě na takové blbosti...
Když dokáže spisovatel psát úplně o obyčejných věcech neobyčejně, tak je fantastický... Vždycky jsem se těšila na další Tessinu směnu v supermarketu... :)

PRAVÉMU UMĚLCI NA POPULARITĚ NEZÁLEŽÍ.

U Guse mě zase zaujala jeho láska k jeho dcerám. S jakou odevzdaností k nim přistupoval. Jak byl v podstatě spíš ženou než mužem. :) Vyžíval se v kurzech pro batolata, raději se vzdal své doktorské kariéry a zůstal s nimi na rodičovské. Přesně tento přístup bych očekávala od žen... To už je dnes, ale velice neobvyklé...

KDYBYCHOM ŽILI S TÍM, ŽE JE STEJNĚ VŠECHNO PŘEDEM DANÉ, NIKDY NEPŘIJMEME ZODPOVĚDNOST ZA VLASTNÍ ČINY.

Nejhorší části knihy? Popisy přípravy jídel. To jsem dávala jen tak tak, abych nepřeskakovala. :( Nesnáším vaření a nechápu současnou vášeň v gastronomii. Zdá se, že autorka je ale velký gurmán, a tak nejen, že popisuje přípravu, ale do detailu probírá i jídelní lístky v restauracích. Ano, jsme část knihy v Itálii, kde trocha té jejich kuchyně do příběhu patří, ale tohle bylo příliš... To je asi jediná výtka...

SMRT JE V NAŠÍ SPOLEČNOSTI OBROVSKÉ TABU, NEZDÁ SE TI?

Líbilo se mi, že nás Eberlenová zavedla i do průběhů kurzů tvůrčího psaní... :) Tak zajímává témata a prostředí... Velice sympatický nápad, ukázat nám tradiční britskou zálibu takovým způsobem...

...KOLIK LŽÍ VŠICHNI NEUSTÁLE VYPOUŠTÍME Z PUSY, ABY SE SVĚT MOHL TOČIT DÁL...

Já mohu knihu jedině doporučit... Romantika se skrývá v tom, že víte, že to k ní spěje, že se ti dva mohou kdykoliv a kdekoliv setkat... A přesto je skvělé, že to není přeslazené, když víme, co bublá pod povrchem jejich náhlého zamilování...

MYSLÍM, ŽE TĚ MILUJU! VLASTNĚ SI TO JENOM NEMYSLÍM! VÍM TO! MILUJU TĚ, TESS! MÁŠ TU NEJÚŽASNĚJŠÍ MYSL, NEJKRÁSNĚJŠÍ TĚLO...

Ideální čtení na léto... Na dovolenou v Itálii... K chvílím slastného volna, k odreagování...
Další kvalitní a originální román pro ženy...
Těším se na autorčinu další tvorbu... :)

MÁME SLOVNÍKY PLNÉ ÚŽASNÝCH SLOV, A PŘESTO DOKÁZALO LIDSTVO ZA CELOU SVOU EXISTENCI PŘIJÍT JEN S TĚMI NAPROSTO NEDOSTAČUJÍCÍMI ČTYŘMI SLABIKAMI, KTERÉ TUHLE JEDINEČNOU, VŠEOBJÍMAJÍCÍ VÁŠEŇ POPISUJÍ.

No není to dokonalá představa: jen vy, tato kniha, tři kopečky italské zmrzliny a lavička ve stínu starobylé Florencie... Ach!

JESTLI NA SVĚTĚ EXISTUJE MÍSTO, KAM BY SE MĚL ČLOVĚK VYDAT V DEN, KDY SE ZAMILUJE, PAK JE TO ROZHODNĚ PISA.

Na čem záleží - Emily Giffin

2. března 2018 v 12:01 | Anna 13
Na čem záleží

Originální název: Heart of the Matter
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 400
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Odpověď někdy známe. Jen si neumíme položit správnou otázku.
Tessa Russová udělala to, před čím ji matka tolikrát varovala: vzdala se vlastní kariéry, aby se mohla plně věnovat manželovi a dětem. Považuje své rozhodnutí za správné, i když to z ní v očích okolního světa udělalo typickou bohatou paničku z předměstí. Ve společnosti podobně situovaných žen sice intelektuálně strádá, ale bere to jako nutnou cenu, kterou je třeba zaplatit za šťastný rodinný život.
Valerie Andersonová je právnička a svobodná matka šestiletého Charlieho, který nikdy nepoznal svého otce. Tolikrát už se spálila, že na milostný život - a vlastně i na přátelství - úplně rezignovala. Je to pro ni vědomá hra na jistotu: když člověk od života nic nečeká, nemůže být zklamán.
Obě ženy bydlí na tomtéž předměstí, ale mají jen velmi málo společného. Vlastně je spojuje jen láska, kterou cítí ke svým dětem. Neochvějné vědomí, že vědí, na čem v životě záleží. A následně i tragická událost, která jejich osudy proplete na tolika rovinách, že by si to nikdy nedokázali představit.


Můj názor: Hlavním tématem tohoto románu je nevěra. Motiv mnohokrát zpracovaný, objevující se v mnoha současných dílech všech žánrů... Každý o ní četl, mnoho lidí ji bohužel zažilo na vlastní kůži.
Hlavním záměrem této knížky je rozpitvat pocity podváděné osoby. Od počátečního tušení až po rozhodování co dál: jde odpustit? Je možné nalézt ztracenou důvěru? Rozbít rodinu? Obětovat se pro děti? Dát druhou šanci?
Nikdy jsem nečetla tak výborně popsané myšlenkové pochody podvedené ženy. Ženy, která se starala o domácnost a děti. Která milovala svého manžela i přes jeho vysoké pracovní vytížení plastického chirurga. Já měla Tessu ráda. Byla mi sympatická tím, že pro ni péče a výchova o dvě malé děti byla přednější než kariéra.
Baví mě, jak tato autorka rozpitvává svět žen. Sice mi paničky z předměstí sympatické nebyly a asi ani nikdy nebudou, ale o tomto světě se dobře čte! :)
Jediné, co mě na hlavní hrdince štvalo bylo to, že měla chůvu. Nejspíše americký standard, ale zbytečnost. Když už jsem tedy doma a mám "jen" dvě děti, proč tedy nebýt ženou v domácnosti se vším všudy?
Příběh nemá tendenci šokovat. Předvídatelnost je dle mého názoru záměrná, abychom měli možnost sledovat detaily v životech dvou žen, které by klidně mohli žít v našich ulicích. Tak reálně je to zpracované...

KDYŽ SE VYMĚNÍ VĚTŠÍ STRACH ZA MENŠÍ, TEN MENŠÍ ZTRATÍ NA VÝZNAMU.

Příběh je rozdělen na kapitoly, ve kterých se střídají světy dvou žen. V ich formě se nám bude zpovídat Tessa a v er formě budeme číst o Valerii. Svobodné matce syna, kterého hned v ústředí postihne tragédie, ve které půjde o jeho zdraví. Tyto dvě ženy se neznají, ale všechno se zamotá právě v době, kdy malý hošíček spadne do ohně...
Podané je to výborně. Napsané opět neuvěřitelně čtivě... Akorát mi vadilo, že i Valerie neměla možnost ich formy. Přišlo mi to trochu zvláštní, ale přijmete to a zvyknete si na to brzy...
Čím mě autorka překvapila a strašně potěšila byla skutečnost, že jsem se opět setkala s Dexem a Rachel. Hlavními hrdiny knihy Něco vypůjčeného. Zde vystupují jako vedlejší, ale je opravdu milé pozorovat, jak se jejich život změnil a zároveň zůstal stejný. Nic to neřekne těm, kteří tu knihu nečetli, ale pro ostatní je to svým způsobem i lákadlo, proč knihu vzít do ruky.
Autorku zbožňuju... Její romány mě strašně baví, vtahují mě takřka od první stránky a já se v nich vyžívám. Doporučuji všem tuto spisovatelku a všechny její knihy. Zbývá mi už jen přečíst Kam patříme a budu mít komplet načtenou její tvorbu. Ale bude se mi stýskat po tom, že už na mě žádná její kniha v knihovně nečeká... Snad brzy vydá něco nového... Je fakt skvělá a zaslouží si víc ženské pozornosti...

LÍBÍ SE MI, JAK VYPADÁŠ, JAKÁ JSI NA DOTEK A JAK CHUTNÁŠ. ZBOŽŇUJI MELODII TVÉHO HLASU A ZPŮSOB, JAKÝM SE NA MĚ DÍVÁŠ. ZAUJALA JSI MĚ TÍM, JAK JEDNÁŠ S CHARLIEM. JAKÁ JSI.

Něco modrého... - Emily Giffinová

18. února 2018 v 15:03 | Anna 13
Něco modrého

Originální název: Something Blue
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2010
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 323
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Série: Něco vypůjčeného + Něco modrého...


Anotace: Název odkazuje k viktoriánské pověře, podle níž mám mít nevěsta na sobě něco starého (symbol její rodiny), něco nového (symbol naděje do budoucna), něco vypůjčeného (od kamarádky pro štěstí) a něco modrého (až do 19. století barva svatebních šatů).
Volné pokračování autorčina úspěšného románu Něco vypůjčeného poukazuje na známé, avšak stále a věčně opomíjené přísloví, že "není všechno zlato, co se třpytí". Příběh hlavní hrdinky Darcy předkládá k zamyšlení, co je v životě důležitější: zda krása, luxusní oblečení a doplňky, společenské večírky a obdiv povrchních kamarádů a k tomu atraktivní, chytrý, finančně zajištěný snoubenec, anebo skutečné přátelství, opravdová láska a trvale spokojený život. To, co člověk chce, není nutně to, co skutečně potřebuje.
Sobecká, povrchní, ale krásná Darcy se domnívala, že má ve všem jasno: čím hezčí dívka, tím kouzelnější život. Bez ohledu na prostředky k jeho dosažení, bez ohledu na pravidla hry. Ale její báječný, dokonalý svět se obrátí vzhůru nohama, když ji její nejlepší kamarádka Rachel, oddaná, zodpovědná, pracovitá a spolehlivá "šedá myška" přebere snoubence. Darcy, která sama svého snoubence Dexe podváděla s jeho kamarádem Marcusem a čeká s ním dítě, je přesvědčená, že se o ni Marcus postará. Ten ji však opouští a ona se poprvé v životě ocitá naprosto sama... s dítětem na cestě.
Darcy nechá zaměstnání a odlétá do Londýna za svým kamarádem z dětství Ethanem s představou, že zde znovu najde okouzlující život po boku krásného, bohatého Angličana, který jí bude ležet u nohou. Realita ovšem není zdaleka tak slastná. Ethan je k jejímu životnímu přístupu velmi kritický a Darcy si uvědomuje, že vůbec není připravená na mateřství. Po jedné ostré výměně názorů s Ethanem se Darcy odhodlává k radikální změně svého života.


Můj názor: Pokračování oblíbené duologie se nese v podobných tónech, jako předchozí část. Zatímco první díl nám vyprávěla ta zodpovědnější a normálnější z nejlepších kamarádek, tak zde se ke slovu dostává ta druhá: sobecká, sebestředná, namyšlená a povrchní Darcy. Žena, která podváděla svého snoubence, která zůstala sama v očekávání svého prvního dítěte bez jakéhokoli mateřskéhon pudu, bez práce a pravých přátel. Ta, co posuzuje lidi podle značky jejich bot se dostala do situace, která není záviděníhodná, do situace, kdy jí všichni odkopli a ona přestala být hvězdou večírků a inspirující femme fatale. Zkrátka: Darcy je sama a bez peněz. Bez podpory rodiny. Rozhodne se kompletně změnit svůj život, a tak z milovaného New Yorku odlétá do pošmourného Londýna ke svému kamarádovi z dětství...
Jak dopadne jejich soužití? Jak moc se jejich vzájemné vztahy vyhrotí?
Jak začne necitelná Darcy přistupovat ke svému dítěti, které v ní pomalu ale jistě roste?
Zůstane v Londýně nebo se vrátí zpět do New Yorku?
Jak dopadne její mnohaleté přátelství s Rachel?
Najde lásku, vyrovnanost a pravdu?
A konečně: dokáže se změnit?
Já tuto autorku prostě miluju. Její zápletky jsou sice občas velmi klišoidní a předvídatelné, ale ona o nich píše tak svěže a zábavně, že se od jejích knih neodtrhnete. Vytváří hrdiny, ve kterých se umí vyřádit a dostat z nich co nejvíc. Je autentická a její knihy jsou přitažlivé, stanete se na nich závislí...
Určitě doporučuji předchozí díl této knihy Něco vypůjčeného, ale pokud sáhnete rovnou po Něco modrého..., nic tak zásadního se nestane. Ztrácet v ději se nebudete, ale určitě si příběh vychutnáte více, pokud ho budete číst tak, jak se číst má: a to hezky za sebou...
Mohu doporučit i knihu Zkouška dítětem, která mě také nadchla a pomohla pochopit určitý "druh" žen...

Něco vypůjčeného - Emily Giffinová

11. února 2018 v 15:00 | Anna 13
Výsledek obrázku pro něco vypůjčeného kniha

Originální název: Something Borrowed
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2009
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 345
Vazba knihy:Vázaná s přebalem

Série: Něco vypůjčeného + Něco modrého

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Jak vypadá verze Nebezpečných známostí pro 21. století? Debut americké autorky hodnotné ženské literatury je o nadčasovém etickém dilematu, kdy se bezhlavě zamilujete do snoubence své nejlepší kamarádky a on vztah opětuje. Název odkazuje k viktoriánské pověře, podle níž má mít nevěsta na sobě něco starého (symbol její rodiny), něco nového (symbol naděje do budoucna), něco vypůjčeného (od kamarádky pro štěstí) a něco modrého (až do 19. století barva svatebních šatů).
Rachel (hlavní hrdinka, která příběh vypráví) je mladá právnička z New Yorku, pracovitá, zodpovědná, chytrá a spolehlivá. Na její třicátiny uspořádá její nejlepší kamarádka Darcy (ta naopak intelektem zrovna nejiskří, má však o sobě vysoké mínění, spoustu ctitelů a sklon manipulovat lidmi) narozeninovou oslavu, po níž mírně opilá, dosud nezadaná Rachel skončí v posteli se snoubencem Darcy. Darcy a Dex mají před svatbou.
S výčitkami svědomí hodlá Rachel na celou nešťastnou záležitost rychle zapomenout, avšak i po vystřízlivění si uvědomuje, že její cit k Dexovi je silnější, než si myslela.
Román pojednává o tom, že hranice mezi tím, co je "správné" a co "špatné" jsou často velmi mlhavé, že konce nebývají umetené a že je třeba občas hodně zariskovat, chce-li člověk najít pravé štěstí.


Můj názor: Když jsem knihu v knihovně spatřila, tak mě rozhodně neupoutala ta strašná obálka :(, ale hlavně autorčino jméno. Četla jsem její Zkoušku dítětem, která mne vyloženě nadchla a nepustila. Proto jsem se nerozmýšlela a sáhla po její další knize.
Něco vypůjčeného je prvním dílem duologie z oblíbené série. Autorka opět zabruslí ke kontroverznímu tématu. U předešlé knihy se věnovala ženě, která nechce mít děti a u této zase nastiňuje situaci, ve které žena podvádí svou nejlepší kamarádku s jejím snoubencem. A nastane situace, kdy straníte sympatické Rachel, která poprvé v životě prožívá svou pravou lásku, byť zakázanou... Její kamarádka totiž není někdo, koho budete ve výsledku litovat, to ani omylem. Je to vypočítavá, proradná, povrchní a sobecká mrcha a manipulátorka, která tyranizuje své okolí... Rachel, jako by to však spatřila až v okamžiku, kdy s ní sdílí předsvatební nadšení a poznává jejího fantastického snoubence, kterého namyšlená Darcy ve skutečnosti vlastně nemiluje. Rachel se začne měnit a bojuje za své štěstí a za svou budoucnost. Za svou lásku, kterou si zaslouží i přes to, že je hříšná... City k Dexovi jsou silnější než výčitky svědomí a pocity viny...
Co musí kvůli své lásce Rachel obětovat? Zaplatí za ni takovou cenu?
Jak se rozhodne Dex, který opět zažívá pravou lásku, ale zásnubní prsten věnoval jiné? Komu ublíží?
A co všechno se ještě na Darcy provalí? Může mít její tajemství takové následky, které neunese? Vyjde z toho, jako paní dokonalá a opět nad všemi zůčastněnými vyhraje?

JSI ÚŽASNÝ ČLOVĚK A JÁ NEVÍM, ODKUD SE BEROU TY POCITY, KTERÉ VE MNĚ PROBOUZÍŠ. VÍM JEN TO, ŽE JSEM TI NAPROSTO PROPADL A PŘÁL BYCH SI, ABY SE ČAS ZASTAVIL A JÁ MOHL BÝT NEUSTÁLE S TEBOU A NEMUSEL MYSLET NA NIC JINÉHO. LÍBÍ SE MI NA TOBĚ DOSLOVA VŠECHNO, I TO, JAK TVŮJ OBLIČEJ PROZRAZUJE KAŽDOU TVOJI MYŠLENKU, A HLAVNĚ JAK VYPADÁŠ, KDYŽ MÁŠ ODHRNUTÉ VLASY A ZAVŘENÉ OČI A RTY JEN ZLEHKA POOTEVŘENÉ...

Kniha mě nepustila. Četla jsem ji jedním dechem a začetla se do ní po pár prvních stranách. Autorka má velmi svěží talent a její příběhy jsou nabité emocemi, zvraty a hrdiny, které si zamilujete. Myslím, že ji teď budu vyhledávat více, protože mě nezklamala ani svou druhou knihou... Obě dvě jsou na stejné úrovni. Jsou stejně skvělé.
Prostředí New Yorku je nádherně prokreslené, psychologie postav přesvědčivá. Děj vylíčený do spousty detailů a proložený úvahami hlavní hrdinky, které ani na vteřinu nenudí. Já rozhodně všem ženám doporučuji, protože tohle je velmi kvalitní a všímpohlcující román...

CO TO DĚLÁME?
PŘEMÝŠLELA JSEM O TOM SNAD STOKRÁT, ALE POKAŽDÉ MI VYŠLA JINÁ ODPOVĚĎ:
POSLOUCHÁME HLAS SVÝCH SRDCÍ.
RISKUJEME.
JSME ŠÍLENÍ.
JSME SEBEDESTRUKTIVNÍ.
JSME CHLÍPNÍ.
JSME POMATENÍ.
JSME VZPURNÍ.
ON MÁ STRACH Z MANŽELSTVÍ.
JÁ SE BOJÍM SAMOTY.
ZAČÍNÁME SE ZAMILOVÁVAT.
UŽ JSME ZAMILOVANÍ...

Zatímco první díl byl z pohledu Rachel, u pokračování Něco modrého děj bude pokračovat pohledem Darcy. Přísahám, že se nemůžu dočkat, až se dostanu do hlavy téhle prolhané ženské a těším se na její útrapy životem i na to, jak se změní. Tedy doufám, že se změní. :)
Něco vypůjčeného můžete shlédnout i ve filmové verzi Tvůj snoubenec, můj milenec, kterou jsem ještě neviděla, ale určitě se na ni chystám. Mám ráda Kate Hudson, která si zahrála právě tu sobeckou Darcy a těším se, jak bude film pojatý. Mužské obsazení je sice otřesné, ale zatím nehodnotím předem a co se týče knihy: doporučuji srdcem!!!

CELÁ FIRMA A VŠICHNI JEJÍ ÚČASTNÍCI MŮŽOU POČKAT. TEĎ MLUVÍME O LÁSCE.

Svatba - Nicholas Sparks

29. ledna 2018 v 15:25 | Anna 13
Svatba

Originální název: The Wedding
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 223
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Série: Zápisník jedné lásky + Svatba


Anotace: Wilson Lewis (zeť Allie a Noaha Calhounových ze Zápisníku jedné lásky) je úspěšný právník, ale v soukromém životě mu to začíná skřípat. Ačkoli má před sebou příklad nádherného manželství rodičů své ženy Jane, sám se nikdy doopravdy nenaučil projevovat city. V práci se mu dařilo a rodinu dobře zabezpečil, ale teď už děti vyrostly, odešly z domova a Wilson si po třiceti letech manželství bolestně uvědomuje, že si se svou ženou již nemá co říct. Je mu to líto, protože nikdy nepřestal Jane milovat a o její lásku stojí, ale v duchu si přiznává, že ji možná trochu zanedbával a připustil, aby z jejich soužití vyprchala veškerá romantika. Náhle zatouží opět se s Jane sblížit a přimět ji, aby se do něho znovu zamilovala.
Za pomoci svého velkorysého, moudrého tchána Noaha se rozhodne napravit svou dřívější nevšímavost a začne manželce chystat velkolepé překvapení v naději, že si opět získá její srdce...
Poutavý milostný příběh o osobních selháních, vzájemném nepochopení a nekonečné lásce, v nejlepší tradici tohoto autora.


Můj názor: Již druhá Sparksova kniha tento týden, a zaujala mě více než Poslední píseň. Čtení tohoto příběhu je velmi poklidné. Naskytne vám pohled do jednoho manželství po třiceti letech, ve kterém se partneři bolestně odcizili a zapomněli po odchodu svých dětí spolu trávit čas. Wilson si to však velice uvědomuje, a protože svou ženu jedinečně a hluboce miluje, rozhodne se, že si opět získá její lásku. Jeho gesto, které učiní, je velmi zásadním milníkem v jejich životě, které ho může opět naplnit, anebo vést ke katastrofě. Miluje Jane svého muže? Odpustí mu jeho mnohaleté selhávání? Najde si tento sympatický pár k sobě znovu cestu? Dočtete se to v pokračování největšího bestselleru tohoto autora...
Zápisník jedné lásky je sice předchůdcem této knihy, ale pokud jste ho nečetli a pustíte se rovnou do Svatby nic se nestane. Z prvního dílu se tu setkáme jen s Noahem, ale i jeho minulost se tu hojně připomíná, takže vám žádná fakta neutečou. Přesto Zápisník... doporučuji. Je to ta nejzamilovanější kniha, kterou Sparks vytvořil.
Jane je vlastně dcerou Noaha a Allie, které známe z prvního dílu. A tahle kniha je o ní a jejím životě, o její lásce ke svému muži, která se ale během dlouhých let někam vytratila...
Ocenila jsem, že je to celé podáno z pohledu první osoby (Wilsona), protože Nicholas Sparks většinou volí er formu. Což je škoda, protože pokud se vtělí do určité postavy, příběh je hned procítěnější, krásnější... A zdejší postavy jsou strašně sympatické a hned si je oblíbíte a budete si pro ně přát co nejromantičtější konec...

TOUŽILA JSEM SE VDÁT ZA NĚKOHO, KDO BUDE STÁT O MANŽELKU A MATKU, KDO BUDE RESPEKTOVAT MOU VOLBU.

Kniha, ač neobsahuje žádné velké zvraty, se ubírá k překvapivému a nečekanému konci a vyvrcholí v ohromný příběh lásky, na který se jen tak zapomenout rozhodně nedá...
Teď si dám však od Sparkse pauzu, neboť bych se mohla jeho příběhy zahltit. Zvolím tedy nějakou mrazivou detektivku, která mi zase přivodí ten slastný pocit tajemna a napětí...
Svatbu doporučuji převážně starším ročníkům, které mohou v knize najít sami sebe a která je možná přinutí něco obnovit, pozměnit... Líbit se ale bude všem romantikům, neboť láska kvete v každém věku. A o padesátiletých manželích Wilsonovi a Jane to platí doslova... Krásnou četbu...

Poslední píseň - Nicholas Sparks

26. ledna 2018 v 10:39 | Anna 13
Poslední píseň

Originální název: The Last Song
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2010
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 374
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Ocenění: GoodReads Choice Awards 2009

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Nezapomenutelný příběh jednoho léta o nesčetných podobách lásky, jež mohou srdce nejen zlomit, ale také ho zase uzdravit.
Život Ronnie se obrátí vzhůru nohama, když se její rodiče rozvedou a otec, koncertní pianista, se odstěhuje z New Yorku do ospalého přímořského městečka v Severní Karolíně. Vzpurná mladá dívka rozvod vnímá jako zradu a přestává si s rodiči úplně rozumět - zvláště otci, s nímž ji navíc pojil hudební talent, stále nemůže odpustit, ačkoliv se jí po něm ve skrytu duše zoufale stýská. Protože problémy Ronnie přibývají jak na běžícím páse a celá situace začíná být už k neunesení, rozhodne se její matka pro radikální krok - pošle dívku z New Yorku za otcem. Přes počáteční vztek však Ronnie zjišťuje, že prázdniny strávené u moře nakonec nemusí být takovým utrpením, jak si myslela. Na pouti se seznamuje s Marcusem, výstřední Blaze, která by dost dobře mohla být skvělou kamarádkou, a potkává také pohledného Willa, jehož sice zprvu považuje za hloupého frajírka, jakých je New York plný, brzy je však nucena své mínění radikálně změnit. Aniž to tuší, není to naposledy, kdy bude během tohoto léta, na jehož konci bude o něco dospělejší a o něco smutnější, ale také o dost moudřejší a zamilovanější, nějaký svůj názor přehodnocovat...


Můj názor: Nicholas Sparks je hvězdným autorem, kterého ženy milují a nevěří, že něco tak krásného, jako jsou jeho knihy, píše vážně muž. Občas tomu taky nevěřím. Poslední píseň je má devátá kniha od něj a musím říci, že patří mezi ty slabší. Rozhodně není špatná. Osudová zatáčka byla mnohem horší, ale na takový Zápisník jedné lásky nebo Milý Johne, dnešní kniha nemá. Proč?
Snad poprvé čtu od Sparkse příběh o teenagerech. Většinou píše o lásce dospělých i starších párů, ale v tomto díle se zaměřil na sedmnáctileté. Ale bohužel jsem necítila ten žár, touhu, něhu, vzrušení, bolest, štěstí a jedinečnost první lásky. Ty emoce tam prostě nebyly. A to mi přišlo strašně líto. Mnohem výstižněji se autor věnoval jiné podobě lásky, a to citům mezi otcem a dcerou, kteří k sobě hledají ztracené pouto.
Další skutečností, která příběh rozviklává je předvídatelnost. Je nutno říci, že slavný film s Miley Cyrus a Liamem Hemsworthem v hlavních rolích jsem neviděla. Ale po pár kapitolách mi bylo úplně jasné, kam se příběh ubírá... Kromě toho si s sebou nese i pár známých klišé... Smutné bylo to, že sestra, která film viděla mi vše škodolibě prozradila a já už neměla ani tu naději, že se pletu a že autor obrátí příběh jiným směrem.
Nádherné bylo prostředí, ve kterém se vše odehrávalo. Léto, moře, pláže, líhnoucí se karety, noci pod hvězdami, starý bungalov, piano a rodící se skladba... V mrazivé zimě nás spisovatel převádí téměř do ráje.
Závěr: četla jsem od něj krásnější knížky ale i horší. Tahle se hýbe lehce nad průměrem, k dokonalosti jí toho spousta chybí. Přesto vás tahle letní lovestory dojme, poučí a uvolní... První polovina knihy je oddychová, v druhé části už to však začíná být vážnější a možná sáhnete i po kapesníku...

ŽIVOT JE V PODSTATĚ JAKO PÍSEŇ.
NA ZAČÁTKU JE ZÁHADA, NA KONCI JE STVRZENÍ, ALE UPROSTŘED, TAM SPOČÍVAJÍ VŠECHNY EMOCE, DÍKY NIMŽ TO CELÉ STOJÍ ZA TO.

Těším se na film, který vypadá podle traileru nádherně zamilovaně. Sympatičtí herci, oceán, první láska... Vím, co budu dělat dnes večer. :)
Knihu, i s pár připomínkami na zlepšení, přesto doporučuji. :)

Zkouška dítětem - Emily Giffinová

21. ledna 2018 v 18:13 | Anna 13
Zkouška dítětem

Originální název: Baby Proof
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2009
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 320
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Americká autorka v románu nastoluje dnes tolik aktuální téma nezávislých a úspěšných žen kolem třicítky: a sice zda se plně věnovat jen a jen rodině a dětem, či se naopak zcela soustředit pouze na kariéru, anebo zda je možné tyto dva směry skloubit za cenu jistých kompromisů, a případně jak velkých.
Claudie Parrová je pětatřicetiletá mladá žena, která pracuje v knižním nakladatelství jako redaktorka vyhledávající talentované spisovatele. Je přesvědčená, že nikdy nebude mít vlastní dítě, protože ho nechce. Přestože jí její představa o bezdětném manželství znesnadňuje výběr partnera, potkává Bena, milého a úžasného muže, který je stejně jako ona zcela srozuměný s manželstvím bez dětí. Zamilují se do sebe, dohodnou se, že zbourají všechny tradice a budou žít v manželství bez dětí. Vše se zdá až příliš krásné, než aby to byla pravda. Pak ale dochází k neočekávanému zvratu: jeden z nich mění svůj postoj, jeden z nich nakonec dítě chce...


Můj názor: Kniha zabývající se ženou, která nechce mít děti? Pro mě? Možná právě proto, že jsem na svou roli matky tak šíleně natěšená a vše, co se týká těhotenství, porodů a miminek mě zajímá, mě tahle kniha v knihovně tak zaujala. Já ženy, které děti nechtějí nikdy nechápala. Odsuzovala jsem je. Přišli mi sobecké, necitelné a nepřirozené. Zajímalo mě tedy, jak autorka takovéhle kontroverzní téma zpracuje. Jaké to bude nahlédnout do mysli takovéto ženy.
A já byla nadšená. Příběh mě hned vtáhl a pohltil a já se těšila až ji opět otevřu. A co je na ní právě jedinečné? Že takového umanutého člověka, jako jsem já, dokázala přimět tolerovat a respektovat tyto ženy a pozměnit ustálené názory na tento způsob života. Vlastně je to obdivuhodné a svědčí to o kvalitě knihy...

AŽ POTKÁM NĚJAKOU, SE KTEROU BUDU RADŠI, NEŽ SÁM SE SEBOU, TAK SI JI VEZMU.

Hrdinku, která chce být nezávislá, toužící pokračovat ve své slibně rozjeté kariéře a být s mužem svého života, Claudii jsem si i přes její "smysl" života velmi oblíbila. Byla mi blízká svou láskou ke knihám a její práci v nakladatelství jsem jí záviděla. Přeci jenom jsem k ní měla výhrady, avšak postupem času jsem ji začínala brát takovou jaká je a přála jsem jí, aby brzy pochopila o co se svým dobrovolným rozhodnutím okrádá a chtěla jsem, aby v ní děti jejích sester podnítili touhu po mateřství. Je zajímavé číst o tom, co udělá chtíč po dítěti v jinak naprosto ideálním manželství... A poté si pokládáte otázku: co v tomhle případě znamená láska?
Vedlejší postavy, sestry Claudie, jsou velmi zajímavé a jsou jejími protiklady. Maura již má tři děti, avšak manželství v troskách s mužem, který ji ustavičně podvádí a Daphne (má nejoblíbenější hrdinka) po dítěti dlouho touží a marně se se svým mužem snaží. Její zoufalství a bolest jsem silně prožívala. Ona mi byla blízká... Nakonec si cestu k dítěti najde... Jaký způsob však zvolí: to si přečtěte. No a Claudiina kamarádka Jess, také chce otěhotnět, i když nemá partnera, kterého by chtěla za otce svého dítěte, nýbrž krátkodobé známosti.
Kniha je o tom, jaké to je žít ve světě, kde rodina je jakýmsi cílem a stále trvající hodnotou, které chce většina lidí dosáhnout. Je to jakási samozřejmost. Ale co když zrovna vy z tohohle davu vyčníváte, když děti nechcete? Co to o vás vypovídá? A proč to musíte pořád dokola vysvětlovat všem blízkým?
Jak říkám: hrdinka mi i přes své averze sympatická byla a i když tyto ženy nedokážu pochopit, již je respektuji. Protože oni mohou dospět k jinému myšlení, mohou nenadále pocítit nutkání a touhu po dvou čárkách na těhu testu. Zkrátka: skvělá kniha, nutí přemýšlet a přitom nic nevnucuje. Já ji doporučuji a jsem z ní nadšená...

RVE TO SRDCE, KDYŽ SE VÁM LÍBÍ KNIHA, KTERÁ NAKONEC NEUSPĚJE.

Pro matky.
Pro ženy, co nechtějí děti.
Pro ty, co ještě jasno nemají.
I těm, kteří se rozhodují.
Těm co mají předsudky...
Všem ženám...
Kniha se vlastně zabývá jakousi otázkou ženské podstaty, proto myslím osloví velmi různorodé publikum.

ŽASNU NAD TOU IRONIÍ - ŽENSKÁ, KTERÁ NECHCE MÍT DÍTĚ - JE POŽÁDÁNA, ABY DAROVALA SVOJE VAJÍČKO A SUPLOVALA OTCE, TO VŠE V PRŮBĚHU POUHÉHO JEDNOHO MĚSÍCE.

Papírová labuť - Leylah Attar

31. prosince 2017 v 16:04 | Anna 13
Papírová labuť

Originální název: The Paper Swan
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Moba
Počet stran: 383
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Vytvořit si návyk prý trvá 21 dní. To je lež. 21 dní se držela.
Ale dvaadvacátý den by dala cokoli za to, aby se mohla vrhnout do sladké náruče smrti. Protože právě dvaadvacátého dne si uvědomí, že cenou za její únik bude jistá smrt jednoho ze dvou mužů jejího života. Papírová labuť je strhujícím příběhem o vášni, ztrátě a vykoupení, temnou, ale dojemnou romancí plnou intrik, odhodlání a napětí.
Vzhledem k násilnému obsahu, sexu a vulgarismům je román určen vyzrálým čtenářům.
Napínavý a zcela odzbrojující román od autorky bestsellerů z žebříčku THE NEW YORK TIMES.


Můj názor: Knihu jsem dostala k Vánocům a bylo to velké překvapení, protože jsem o ní nikdy neslyšela. Nevzpomínala jsem si ani, že bych kdy viděla tu obálku. Kniha mne však ihned zaujala svou anotací a vůní. :)
A jaká byla? Originální, fascinující, dechberoucí... Nepřekonatelná. Zdá se, že se Leylah Attar stává dalším americkým fenoménem.

VŽDYCKY JSEM TĚ MILOVAL. DOKONCE I TEHDY, KDYŽ JSEM TĚ NENÁVIDĚL.

Jelikož nám anotace nevyzrazuje moc o ději a vy tedy nevíte, co od příběhu čekat, tak vám tu udělám menší nástin. Děj se vůbec nezdržuje nějakým zdlouhavým začátkem a začíná pěkně zostra. Hlavní hrdinka Skye se stává obětí únosu. Všechno je popisováno z jejího pohledu, což ještě umocňuje tu bezmoc, strach a hrůzu, kterou musí v prvních dnech prožívat. Její tyran jí unesl na loď a jelikož se téměř měsíc plaví po otevřeném oceánu, tak není kam utéci. Začíná psychický teror a dochází i k násilí, které se slabším povahám (mně) bude jevit dost brutálním. Záhy však Skye v temných hlubinách věznitelových očí pozná člověka, se kterým se již setkala. A jeho proměna ji šíleně vyděsí.

ŽÁDNÉ MÍSTO NENÍ NATOLIK TEMNÉ, ROZSÁHLÉ NEBO NEODČINITELNÉ, ABY NEMOHLO BÝT ZAPLNĚNO LÁSKOU.

Panovala mezi nimi nenávist, kdy každý z nich chtěl toho druhého zabít.
Přerostlo to v lásku, která plodila neuhasitelnou vášeň a touhu, kterou nelze uspokojit.
Ale co když je touha po pomstě silnější než žhavé polibky? Co když láska nedokáže přemoci nenávist, která je hluboko v nás? A kdo za to zaplatí?

DVA MUŽI, KTERÉ JSEM NA SVĚTĚ MILOVALA NEJVÍC, CELÝM SRDCEM, SE CHTĚLI NAVZÁJEM ZNIČIT. MĚLA JSEM POCIT, ŽE AŽ K TOMU DOJDE, PŘEŽIJE JEN JEDEN Z NICH.

Hlavní hrdiny si velmi oblíbíte. A budete za ně dýchat.
Rozmazlená čtyřiadvacetilá Skye je holka, se kterou budete soucítit a snad ani jednou ji nebudete nic vyčítat. Což se mi u hrdinek ženského pohlaví stává málokdy. Abych je měla ráda se vším všudy.
Naopak Damian s černočernýma očima je natolik komplikovaná a zamindrákovaná osobnost, že je těžké ji pochopit. Stejně tak, jako umí milovat, umí i nenávidět. Jeho láska překypuje velkými gesty, ochranou a bezpečím, něhou i vášní. Ale jeho nenávist nezná hranic! A bohužel nad ním někdy vítězí...

BUĎ SI VYBEREŠ LÁSKU, NEBO NENÁVIST, PROTOŽE TAM, KDE JEDNA ŽIJE, DRUHÁ UMÍRÁ.

Damianův život se odehrával v podsvětí monstrózního drogového impéria. Minulost mu ublížila. Teď se mstí. Jak do toho všeho zapadá nevinná Skye? A kdo ve zrádném trojúhelníku zemře? A kdo je tedy ten třetí?

A NĚKDY SE K NÁM DOSTANOU PŘÍBĚHY JINÝCH LIDÍ, JINDY NE, ALE ZA KAŽDÝM PŘÍBĚHEM SE VŽDY UKRÝVÁ JINÝ PŘÍBĚH A ZA NÍM ZASE DALŠÍ. VŠECHNY PŘÍBĚHY JSOU NAVZÁJEM PROPOJENY, ALE MY Z TOHO ŘETĚZU VIDÍME JEN MALINKÝ KOUSEK, PROTOŽE TEN ŘETĚZ TU BYL PŘED NAŠÍM NAROZENÍM A BUDE POKRAČOVAT I PO NAŠÍ SMRTI.
A COPAK LZE BĚHEM JEDNOHO ŽIVOTA POCHOPIT VŠECHNO?

Příběh Skye a Damiana bilancuje na pokraji thrilleru a romantického příběhu. Je napínavý, nečekaný, naprosto originální, bolestný i povznášející.
Je o vině a pomstě.
O lásce a nenávisti.
O vykoupení.
O vášni.
Papírová labuť s sebou přináší bolest, ztrátu, strach. Ale taky ten ostrov, kde vítězí dobro nad zlem...

PROČ MÁME TAKOVOU SLABOST PRO LIDI, KTEŘÍ SE K NÁM NEHODÍ? DOKONCE I POTOM, CO JSME TO ZJISTILI A VÍME, ŽE TO PRO NÁS NENÍ DOBRÉ?

Kniha mě fascinuje proto, že ji vlastně tak úplně nerozumím a tím, že je odlišná od jiných příběhů o lásce. Nedokážu pochopit to, že z prolité krve nakonec vzrostou polibky. Že někoho tak strašně nenávidíte a potom ho milujete, jako nevím co. Je to vůbec možné? Copak ve Skye už není ani drobeček strachu, který v ní Damian ze začátku probouzel? Dá se zapomenout na nůž, který proti vám vaše láska použila, když jizvy se nikdy nezahojí? Jak může Damian dýchat po Skyině boku, když ví, co všechno jí provedl? A i když byl rozlámaný a rozhněvaný sebevíc, dopustil se násilí na ženě. A jelikož tedy v jejich vztahu nejde o důvěru, respekt, obdiv či úctu (alespoň zpočátku ne), tak následující vzplanutí a až bolestná oddanost oslňuje i odpuzuje zároveň.
Každopádně si myslím, že tomu nejde porozumět, pokud to neprožijete na vlastní kůži, dokud to neucítíte. A i když obvykle hrdinkám zamilovaných příběhů závidím, jsem ráda, že tenhle příběh mohu jen pozorovat. Být hlavní hrdinkou by mne zabilo dříve, než by došlo k vzájemným sympatiím. Přesto je Damian hrdinou, který bude svým drsným vnitřkem ženy vzrušovat a poskytovat jim jakýsi nesplnitelný sen. Touha přiblížit se k němu, i když je může zničit, v nich bude dlouho rezonovat. Papírová labuť je vzrušující, akční a nebezpečná...
Já však o Damianovi snít nebudu... Nedokážu se ho přestat bát...

LÁSKA K DAMIANOVI MĚ MOŽNÁ ZNIČÍ, ALE NEMILOVAT HO BY MĚ ZABILO.

Varování, že je příběh plný násilí, sexu a vulgarit bych mírně ignorovala. Téměř v každé knize nějaké násilí najdete. Na jiných knihách se o tom nepíše, a přitom by vás ani nenapadlo, že by se zrovna tam mohlo objevit. Některým to bude připadat brutální, jako mně, ale to, že mi to přišlo šílené neznamená, že to snad nezvládnu. Čtu thrillery, horory a jiné krváky, takže jsem zvyklá. A v jaké knize pro dospělé se neobjeví sprosté slovo? Téměř ve všech. Protože, kdyby Damian nemluvil vulgárně nebyl by to Damian. A je jasné, že když je v příběhu láska, objeví se i erotika. Rozhodně jí tam je méně, než toho násilí.
Z tohoto "varování" udělali z knihy na první pohled tuctový brak, ale to je škoda, protože je to příběh rozporuplný, na který nelze zapomenout. Budete nad ním přemýšlet a budete ho chtít prožívat víc než jen jednou.

JESTLI DNESKA ZEMŘU, CHCI ZEMŘÍT S VĚDOMÍM, ŽE JSEM MĚL V RUKOU CELÝ SVĚT.

Doporučuji ženám, které mají slabost pro drsňáky, zloduchy a padouchy. Ženám, které si chtějí číst o jiné lásce než o té Sparkově (nic proti němu, jeho příběhy miluju). Těm, co se chtějí zamyslet, a kromě romantiky prožít i trochu té akce a napětí. Mohla by se líbit i můžům. Prvky thrilleru nikdo nezapře a třeba vás román pro ženy překvapí.
Tahle kniha je tou pravou volbou, když se chcete nechat pohltit.

LÁSKA MÉHO ŽIVOTA SI NEPOTŘEBOVALA VYTVOŘIT MÍSTO V MÉM SRDCI, KAM BY MOHLA VKLOUZNOUT. TO MÍSTO TAM BYLO VŽDYCKY.

Na konci samoty - Benedict Wells

11. listopadu 2017 v 20:09 | Anna 13
Na konci samoty

Originální název: Vom Ende der Einsamkeit
Žánr: Román
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Plus
Počet stran: 304
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Ocenění: Cena Evropské unie za literaturu 2016


Anotace: Těžké dětství je jako neviditelný nepřítel: nikdy nevíte, kdy udeří. Julesovo bezstarostné dětství přeruší tragická autonehoda, v níž zahynou oba jeho rodiče. Spolu se dvěma sourozenci je vytržen z klidného, vřelého prostředí rodiny a odchází do internátu, kde se s traumatickou ztrátou vyrovnává každý z nich po svém. Jules se stáhne do vnitřního, snového světa, kam k sobě nikoho nepouští. Dokud si k němu do lavice nepřisedne Alva, dívka s rusými vlasy a kostěnými obroučkami. Také ona má svoje tajemství. Mezi Julesem a Alvou se rozvine dětsky důvěrné přátelství, ale na prahu dospělosti se jejich cesty rozdělí. Znovu se setkají až po letech. A zdá se, že jejich vzájemná láska konečně dojde naplnění a doženou spolu promarněný čas. Avšak tíživá minulost, ten skrytý nepřítel, stále číhá na svou příležitost... Působivý román o překonání ztráty a osamělosti a o tom, co je v lidech neměnné. A zároveň velký milostný příběh.


Můj názor: Knihu jsem objevila díky jedné skvělé knižní blogerce. Pěla na ni ódy a mne se zalíbila i neobvyklou obálkou, a tak jsem se rozhodla si ji přečíst.
Sledujte knižní blogery a recenzenty, dostanete pak tipy na knihy, které nejsou tolik propagované, ale jsou velmi kvalitní a krásné. Jsem vděčná té náhodě, že jsem na ni mohla narazit.

TAKY BYCH CHTĚLA BÝT TAKOVOU LITERÁRNÍ POSTAVOU. TAKOVOU, CO BLOUMÁ ZA TMY SAMA PO MĚSTĚ A PAK JDE PO PŮLNOCI NĚKAM DO KAVÁRNY.

Kniha je protkaná upřímnými a uvěřitelnými emocemi, postavy jsou psychologicky perfektně vystižené. Vyprávění nemá žádná hluchá a nudná místa a tolik vám bude připomínat samotný život. Nestane se v ní nic, čemu byste nevěřili.
A příběh byl prostě stvořen pro to, abyste si ho zamilovali a nemohli od něj odejít.

KDYŽ ČETLA, NĚCO SE V NÍ ZMĚNILO. TVÁŘ SE JÍ UVOLNILA, ÚSTA MĚLA MALIČKO POOTEVŘENÁ, NAJEDNOU SE ZDÁLA BÝT NENAPADNUTELNÁ A CHRÁNĚNÁ.

Autor pouze nevypráví jednotvárný příběh, ale lehce filosofuje a má neotřelý způsob myšlení. Jeho názory se mi zaryly do mozku a myslím, že utvořili nový směr mé mysli. Kniha mne fascinovala od samého začátku a musím říci, že od mladého německého spisovatele jsem tolik neočekávala. Grandiózně překvapil a já se stala jeho fanynkou. Kéž by se u nás vydaly i další jeho díla, na které mám neuvěřitelný zálusk. A všimli jste si, jak Benedict Wells skvěle vypadá? :)

- JULESI, TY VE MNĚ POŘÁD VIDÍŠ NĚKOHO, KÝM NEJSEM.
- NE, NAOPAK. TY JSI NĚKDO, KOHO NEVIDÍŠ.

Autor vypráví příběh malého chlapce, který se musí vypořádat s náhlou ztrátou svých rodičů, se samotou a prázdnem, které cítí, a tak si začne vytvářet svůj vlastní snový svět ve své hlavě. Emoce a city kniha podává uvěřitelně, rozpitvává je na dřeň a vy postavám rozumíte, i když jste sami nic podobného nezažili. Máte pocit, že to znáte. Jak je tohle možné? Jak to autor dokázal?
Dospívající Jules se brodí smutkem a plachostí spolu se svou nejlepší kamarádkou Alvou, kterou zatěžuje také tragický zážitek z dětství. Ty dva si rozumí jako nikdo jiný. Chápou navzájem své světy a milují se. Nikdy si to však ze strachu ze ztráty toho druhého neřeknou. A potkají se po letech, kdy dají své lásce šanci. Co se jim postaví do cesty? Proč se minulost vynořuje v nejhorší možné podobě? Ten příběh má hloubku, sílu i velikost. Je velkolepý a prostě vážně strašně nádherný...

NĚKDY SI MYSLÍM, ŽE EXISTUJOU LIDI, CO VŮBEC NEVĚDÍ, ŽE MUSEJÍ UMŘÍT.

Příběh se zabývá tou pravou skutečnou láskou, ale je i o ztrátě a o tom, co s námi udělá. Je o tom neměnném v nás i o strachu, který nám brání v životě. Wells se hluboce rozepisuje i o smrti a nevyhnutelnosti, o způsobech vnímání času a síle vzpomínek.

JE JEDNO, JESTLI UMŘU BRZY, PROTOŽE STEJNĚ BUDU MOCT ŘÍCT: BYLA JSEM NAŽIVU.

Já knihu silně doporučuji všem romantickým duším, které z knih potřebují cítit pravdu a chtějí, aby je příběh naprosto ovládnul a rozehrál jim emoce všemi barvami. A také těm, kteří hledají méně známé, ale kvalitní spisovatele, kteří se teprve chystají zazářit. Věřím, že Benedict Wells se ve své kariéře dostane velmi vysoko a strašně mu fandím.

SVÍRALA KNIHU OBĚMA RUKAMA, ZŘEJMĚ JÍ MEZI PRSTY PRÁVĚ ZEMŘELA MILOVANÁ POSTAVA. A TEPRVE V TÉ CHVÍLI JSEM SI VŠIML, ŽE PLÁČE. NECHTĚL JSEM JI RUŠIT, A PŘECE JSEM NEMOHL ZMĚNIT NIC NA TOM, ŽE S NÍ TENHLE INTIMNÍ OKAMŽIK SDÍLÍM. DÍVAL JSEM SE NA JEJÍ ZARUDLOU TVÁŘ A UVĚDOMOVAL SI, JAK MOC MILUJE LITERATURU, MNOHEM VÍC NEŽ KDOKOLI JINÝ, KOHO JSEM ZNAL. A SKUTEČNOST, ŽE SEDÍ VEDLE MĚ A TOLIK JI DOJÍMÁ TEN PŘÍBĚH, DOJÍMALA ZASE MĚ.

Ke knize se strašně ráda v budoucnu vrátím, aby mi mohla ukradnout srdce podruhé...

JÁ JSEM VLASTNĚ ODJAKŽIVA ČETLA PROTO, ABYCH UTEKLA, ABYCH SE NECHALA UTĚŠIT NĚKOLIKA VĚTAMI NEBO PŘÍBĚHEM. DŘÍV JSEM SI STRAŠNĚ PŘÁLA BÝT ROMÁNOVOU POSTAVOU. STÁT SE NESMRTELNOU A NAVĚKY ŽÍT V KNÍŽCE, ZATÍMCO ZVENČÍ MĚ KDOKOLI MŮŽE ČÍST A POZOROVAT.

...

A ČETLA. PANEBOŽE, TA ŽENA ALE ČETLA, NA SCHODECH, NA ŽIDLÍCH, NA PODLAZE, KAŽDOU VOLNOU MINUTU MĚLA NA KLÍNĚ KNIHU.

...

EXISTUJÍ V ČLOVĚKU VĚCI, KTERÉ PŘEŽIJOU VŠECHNO?

...

SUNDAL JSEM OSUDU MASKU Z TVÁŘE A NAŠEL POD NÍ JENOM NÁHODU.

...

OD NAROZENÍ JSME NA TITANICU. POTOPÍME SE, TOHLE NEPŘEŽIJEME, O TOM UŽ BYLO ROZHODNUTO. NIC NA SVĚTĚ TO NEMŮŽE ZMĚNIT. ALE MŮŽEME SI VYBRAT, JESTLI BUDEME KŘIČET A V PANICE BĚHAT SEM A TAM, NEBO JESTLI BUDEME MUZIKANTI, CO STATEČNĚ A DŮSTOJNĚ HRAJOU DÁL, I KDYŽ SE LOĎ POTÁPÍ.

Muž, žena a dítě - Erich Segal

28. října 2017 v 12:43 | Anna 13
Muž, žena a dítě

Originální název: Man, Woman and Child
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 1998
Nakladatelství: Lucka
Počet stran: 143
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Jako blesk z čistého nebe zasáhne do života univerzitního profesora Roberta Beckwitha šokující zpráva, že je otcem nemanželského syna. Robert žije v Lexingtonu v USA s milovanou ženou Sheilou a dvěma dcerami a jeho spořádané, šťastné manželství léta sloužilo všem známým jako vzor. Najednou však stojí před osudovým rozhodnutím a nezbývá mu než se Sheile přiznat ke své krátkodobé romanci, kterou prožil před deseti roky na služební cestě ve Francii. Jeho bývalá milenka Nicole totiž tragicky zemřela a plod jejich lásky - malý Jean-Claude - zůstal úplně sám.
V klasickém příběhu manželské krize Segal opět potvrzuje svou pověst autora próz, z nichž dýchá touha po opravdových citech a jejichž hrdinové jsou hluboce založení, zranitelní lidé. Chtě nechtě nás provokuje k zamyšlení, co dělá partnerský vztah skutečně kvalitním a zda pro něj platí stále tytéž neměnné hodnoty.


Můj názor: Tuto knížku, pro mě dosud neznámého autora, mi doporučila babička. Rozhodla jsem se ji zkusit. Měla málo stránek a tak jsem počítala, že ji za večer zvládnu. Nepočítala jsem však s tím, že mne to tak vtáhne a že se do příběhu tak naplno ponořím a konec propláču. Autor mi svým podáním životních a romantických příběhů připomíná Nicholase Sparkse. Oba dva autoři píší sice romantické příběhy, ale neplní je ubohými klišé, nejsou to vyložené slaďárny a neobsahují vždy růžové happyendy. Takže Sparkse miluju a na Segala se postupně adaptuji. Rozhodně si plánuji přečíst ještě jeho další knihy, kterých napsal velké množství. Co považuji za zajímavé je to, že Erich Segal získal Zlatý Glóbus a byl sedmkrát nominovaný na Oscara.
Jediné co se mi na něm nelíbí jsou názvy jeho knih. Ty jsou vskutku otřesné a nudné. Včetně dnešního recenzovaného románu...

- DÍKY NĚMU JSEM POZNAL SVOU BUDOUCÍ ŽENU.
- KOHO?
- TEBE... NEDĚLÁM SI LEGRACI.
- SOTVA JSME SE POZNALI.
- SHEILO, ROMEO A JULIE BYLI NA TŘETÍ SCHŮZCE UŽ MRTVÍ.

Tento příběh se zabývá krizí v manželství, otázkami nevěry a odpuštění, viny a nemanželského dítěte. Autor celý příběh podal velmi emotivně, procítil každou větu. Co mi na příběhu často chybí jsou popisy, ale u této knihy mi to ani tak nevadilo. Byl to prostě mile a procítěně napsaný příběh, který dokázal rozplakat a hluboce dojmout. Jednou za čas jsou takovéhle i lehce předvídatelné románky potřeba. Ale samozřejmě číst jenom tohle, to by mi nevyhovovalo.
Takže jednou za čas takovéhle lehce odpočinkové čtení doporučuji. Nenechte se zmást nezajímavým názvem a obálkou a užijte si rodinné drama, u kterého vás leckdy zabolí u srdce...

TY JSI JEDINÁ ŽENA NA SVĚTĚ, KTERÁ MÁ DUŠI STEJNĚ KRÁSNOU JAKO TĚLO.

Osudová zatáčka - Nicholas Sparks

4. října 2017 v 18:32 | Anna 13
Osudová zatáčka

Originální název: A Bend in the Road
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2002
Nakladatelství: Cesty
Počet stran: 328
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Před dvěma lety zemřela při autonehodě žena šerifova náměstka Milese Ryana. Viník z místa havárie ujel a třicetiletý Miles zůstal na výchovu pětiletého syna sám.
Chlapcova učitelka Sarah Andrewsová záhy zjistila, že znalosti druháka Jonaha jsou nedostatečné. Její kolegyně jej zřejmě ze soucitu nezkoušely a nechtěly po něm žádnou práci. Proto nabízí Milesovi, že bude ve volných chvílích chlapce doučovat.
Statný a sympatický muž hezké osmadvacetileté učitelce imponuje. A protože i ona touží najít ve svém životě oporu - její manželství ztroskotalo proto, že nemohla mít vlastní děti - začne se mezi nimi brzy rozvíjet silný milostný vztah. I Miles pociťuje touhu založit novou rodinu. Stále ho však provází utkvělá myšlenka: musí zjistit, kdo zabil jeho ženu. Čím více se prohlubuje vztah mezi Milesem a Sarah, tím blíže je rozluštění záhady, kdo zavinil smrt jeho manželky. Tím více je však ohrožen jeho nový vztah...


Můj názor: S touto knihou se dostavilo poměrně silné zklamání. Nicholase Sparkse zbožňuji. Přečetla jsem asi něco okolo osmi jeho knížek a všechny mě chytly za srdce. Je v nich ta nejčistší láska, plno romantiky, sympatičtí hlavní hrdinové, kterým budete fandit, a přesto jeho knihy neoplývají žádným klišé, nekončí vždy šťastně, zabývají se i vážnějšími tématy a jsou často nepředvídatelné, plné zvratů a napětí.
Osudové zatáčce toho chybělo trochu víc. Kniha sice byla o lásce, ale přeci jenom se od ní na posledních sto stranách upustilo a autor se začal věnovat jakési kriminálce, která se do příběhu zrovna moc nehodila. Narušila celou rovnováhu příběhu, zamilovanou dvojici oddělila... Navíc byl vývoj toho všeho dost předvídatelný a tím pádem kniha ubírala na napínavosti a takovém tom udržení čtenáře "vzhůru".
Neříkám, že celý příběh stál za nic. Autor si pohrál s city a na konci v nás čtenářích vyvolal doslova emocionální bouři. Nad knihou se také často zamyslíte. Ale jak jsem již psala, ztrácí to spád, napětí opadá...
A možná, že je to také stylem, kterým je kniha zpracována. Odmítám uvěřit (vzhledem k tomu, že Sparkse dobře znám), že by tento celosvětově úspěšný autor psal tak kýčovitě, jednoduše a zadrhávaně. Český překlad byl velmi ubohý a u toho tedy budete trpět. Takže se asi na jeho starší knižní vydání moc netěším...
Nemohu knihu doporučit. Příběh: ...dobrý. Ale kniha jako celek celkem nic moc. Velké zklamání.
Avšak jiné knihy od Nicholase Sparkse doporučuji s velkou láskou k nim. Zde jsou: Zápisník jedné lásky, Vzkaz v láhvi, To nejlepší z nás, Talisman, Noci v Rodanthe, Nejdelší jízda, Milý Johne,...

Dvojí život - Diane Chamberlainová

28. září 2017 v 23:56 | Anna 13
Dvojí život

Originální název: The Midwifes Confession
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 384
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Nedokončený dopis je to jediné, co po sobě zanechala Noelle, dlouholetá blízká přítelkyně Tary a Emerson. Ani jedna nemůže uvěřit, že jejich kamarádka, která tak milovala život, zvolila pro odchod ze světa sebevraždu. Dopis je ale prvním vodítkem v řadě stop, které ukazují, že nebyla tou, za kterou ji všichni považovali. Noelle, která pracovala jako porodní asistentka, vždy zbožňovala děti, ale sama je prý mít nemohla. Nyní ale vyjde najevo, že porodila hned několik dětí. Co se s nimi stalo? A proč to před nimi tajila?
Emerson zavede pátrání až k šokujícímu odhalení, které se překvapivě dotýká jejích nejbližších. Bude lhát jako Noelle, aby nezničila štěstí své nejlepší kamarádky, anebo řekne pravdu a přivolá tím bouři? Citlivě napsaný román plný netušených zvratů portrétuje tři odlišné ženy, které spojila jedna dávná tragédie a jedno dítě, které mohlo patřit každé z nich - anebo také nikomu.


Můj názor: Tak do tohohle příběhu se ponoříte a budete ho hltat celým vaším já. Bude se líbit ženám, především matkám či těm, které milují děti a zajímá je porodnictví nebo náhradní mateřství. Knihu jsem si neuvěřitelně užila a doporučila bych ji co nejdál by to šlo.
Příběh tří přítelkyň je velmi zamotaný. Nabízí těžko předvídatelné zvraty a situace, které vás psychicky rozloží. Donutí vás přemýšlet nad životy fiktivních postav z mnoha úhlů. A do mysli se vám vtaví myšlenky na vaši osobnost v jejich tragickém příběhu. Je dost možné, že vám vhrknou slzy do očí a že knihu nepustíte z ruky. Něco tak opravdu napínavého a nevyjasněného jsem dlouho nečetla. Je to strašně nádherný příběh.
Zabývá se sebevraždou a osudovou tragédií, která ji způsobila. Hlavní hrdinka se s nepředvídatelnou chybou snaží žít dál. Musí se vypořádat se svou vinou, která navždy změní lidem životy. A že těch lidí nebude málo. Co bude jejím pokáním? A co vše vyjde na světlo, když se rozhodne ukončit svůj životní boj a co zůstane nevyřčeno? Co milá a usměvavá, životem naplněná porodní asistentka mohla udělat tak strašného? Jak ublížila svým kamarádkám? Co všechno musela zatajit, aby se ochránila a jim nerozdrtila srdce ?
Kniha je psaná po kapitolách, z nichž každou z nich vypráví jiná žena. Jaký život vede Tara, které tragicky zahynul manžel a která se nemůže dostat blíže ke své dospívající dceři? Jak se Emerson vypořádala s potraty a co cítí ke své vymodlené dceři? A jak zvládne Anna tak těžkou bolest, kterou ji působí dceřina smrtelná nemoc?
Přečtěte si knihu a odpovědi na tyto otázky budete znát. A vytvoříte si své vlastní, na které však už neexistují objektivní odpovědi.
Citlivě napsaný příběh vyniká svou silou, emocemi. On sám je ojedinělý a originální. Bolestný, ale i povzbudivý. Je o poutech mezi matkama a dcerami... O tom to vlastně celé hlavně je...

Bábovky - Radka Třeštíková

4. září 2017 v 17:32 | Anna 13
Bábovky

Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Motto
Počet stran: 328
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Chystá se filmové zpracování-----------


Anotace: Dvanáct žen, dvanáct osudů propojených v jednom románu.
Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého muže a jaká je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které ji on vypráví? Nebo proč má její sestra tak špatný vztah se svojí dcerou? Jak se cítí patnáctiletá holka, na kterou si rodiče nikdy neuělají čas? A kam se vlastně poděly ty peníze? Kdo je vzal, kdo je ztratil, kdo je utratil, kdo je našel a kdo je bude muset vrátit?
Nechte se strhnout upřímnou zpovědí hlavních hrdinek, kde nechybí ironie, humor, bolest, napětí, nenávist ani láska. Kde se emotivní příběhy vzájemně prolínají, jeden vede ke druhému, k celé řadě zajímavých rozuzlení, a potom nerušeně pokračují dál, někdy šťastně, někdy ne, takový už je život.


Můj názor: Na Bábovky jsem se dívala skrz prsty, to se přiznávám. Za prvé: nečtu české autory. Jejich díla mě nedokážou zaujmout, nevyhledávám je, jsem k nim skeptická. Za druhé: tahle knížka byla prostě všude. Vyloženě všude. V časopisech, na internetu na ni vyskakovaly reklamy, plakáty v metru, v knihkupectvích sestavená do pyramid. Všude byla Třeštíková a její Bábovky. Lákala mne, ale z recenzí na internetu jsem vyčetla spíše zklamání těch, co "opět", dle jejich slov, podlehly mediální masáži. Je pravda, že Bábovky jsou na serveru Datábáze knih dost zkritizované, ale oni si to vůbec NEZASLOUŽÍ!!!
Ke knize byl vhodný čas. Po náročných Světlech, která nevidíme jsem potřebovala trochu oddech. Popadla jsem bez delšího rozmýšlení Bábovky s vědomím, že je teda možná nedočtu, ale alespoň už o té knize budu mít vlastní názor. A můj názor je takový, že tahle kniha se svou napínavostí, zábavností, napětím a ojedinělostí přibližuje australské spisovatelce Liane Moriarty. Možná si řeknete, že to přeháním, ale obě dvě autorky píší o ženách a o životě s humorem, ale i s ohromnou procítěností a jejich děje jsou nepředvídatelné a propracované. Strašně mne překvapila celá propletenost tohoto příběhu a ten nápad. Nemohla jsem uvěřit, že něco tak skvělého a originálního napsal někdo z Česka. Myslím, že jsou dnešní čtenářky už předem rozhodnuté, že tuto knihu roztrhají na cucky. Nebo že už nevědí co vlastně chtějí. Nikdy bych si nedovolila zkritizovat tak nehorázně autora, který je odsud, protože pokud si tohle Radka Třeštíková čte, tak je mi opravdu líto, co všechno si musí vyslechnout.
Podle mě, ale nasazuje laťku českým autorům velice vysoko a její romány pro ženy (alespoň teda tenhle) se zabývají hlubokými tématy, které vás dojmou, rozdrtí, pobaví i vyděsí.
Kniha má dvanáct kapitol, z nichž každá je psána z pohledu jedné ženy. Měla jsem problém: téměř všechny hrdinky jsem si strašně rychle oblíbila a bylo mi líto, že se s nimi už třeba znovu nesetkám. Setkala jsem se nakonec s každou, ale už jsem nepoznala její další pohled na věc. Ženy z této knihy jsou strašně lidské, nejsou černobílé a mají charisma. A to, jak to tato spisovatelka zvládla všechno proplést a dovést k nečekaným rozuzlením mne udivuje a klesám před ní.
Já jsem si knihu užila a brala bych jednotlivé příběhy žen jako samostatné romány. Obzvlášť příběh Karolíny a její honby za vysněným mateřstvím, příběh Milušky, který mne donutil přemýšlet nad životem. Miluška měla nádor na mozku a její příběh je o tom, že svůj život nedokázala dožít tak, jak chtěla. Všude narážíte na knihy, ve kterých když se objeví smrtelná nemoc, její hrdinové začnou žít a plnit si sny. Je logické, že člověk touží po tom naplnění a štěstí, ale v reálném životě si ani na konci našich dní nedopřejeme to, co je správné a zasloužené. Máme strach. Strašně se mi takový vhled autorky líbil. A další síla se skrývala v příběhu Lenky, která dala své těžce postižené dítě do ústavu po tom, co se o něj spoustu let starala. Tohle by vydalo na samotný román, jak zajímavé je to téma.
Třeštíková mne překvapila a já se usvědčila v tom, že je vydávána za naši spisovatelskou jedničku právem. Přeju jí co nejvíce potěšení z psaní knih i úspěchů u čtenářů. U mne by sklidila aplaus ve stoje. Nemohu se dočkat dalších jejích knih a chystaného filmového zpracování Bábovek. Zajímá mne hlavně herecké obsazení a pak to, jak to celé plánují pojmout...
A jinak: BÁBOVKY DOPORUČUJI CELÝM SVÝM KNIHOMOLSKÝM JÁ!!!

Je to i můj život - Jodi Picoultová

11. srpna 2017 v 0:29 | Anna 13
Je to i můj život

Originální název: My Sisters Keeper
Žánr: Psychologické drama
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 416
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Ocenění: YALSA Book Awards - 2005

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Anna není nemocná, ale jako by byla. Ve třinácti letech má za sebou nespočet chirurgických zákroků, nemocničních pobytů, transfuzí, injekcí - jen proto, aby její starší sestra mohla žít. U Kate totiž ve dvou letech propukla leukémie a její rodiče se rozhodli pro další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Anna byla počata ve zkumavce a lékaři vybrali embryo, které bylo pro Kate jako dárce geneticky vhodné. Jenže v rodině, kde se všichni soustředí na vážně nemocné dítě, si Anna připadá jenom jako dárce. A tak se jednoho dne vzepře způsobem, který šokuje všechny okolo, ale v důsledku i ji samotnou. Rozhodne se, že už nebude jenom výrobcem buněk, že má nárok být vnímána jako lidská bytost. A když to nepůjde jinak, domůže se práva na vlastní tělo a život i před soudem.
V této fascinující povahové studii rámované strhujícím příběhem zkoumá Jodi Picoultová reakce a rozhodnutí lidí v těžké životní situaci, a klade mnoho otázek, na něž se jen těžko hledají odpovědi. Mají rodiče právo nutit zdravé dítě podstupovat bolestivé a někdy riskantní zákroky, aby zachránili to nemocné? Když využijete jedno dítě, protože představuje jedinou naději na záchranu toho druhého, jste dobrá matka, nebo je to přesně naopak? Kontroverzní téma podává autorka - jak je ostatně jejím zvykem - citlivě, bez přehnaného sentimentu či moralistního poučování.


Můj názor: Po této knize jsem v knihkupectvích pokukovala už delší dobu, ale teprve před pár týdny jsem si ji skutečně koupila. Vždy, když kupuji knihy sázím hlavně na autory. Od Jodi Picoultové jsem četla tři její romány a tak jsem věděla, že od ní dostanu to, co očekávám. Dostala jsem možná ještě více...

...NEMUSÍTE BÝT VZHŮRU, ABYSTE MOHLI PLAKAT.

Tato autorka mne absolutně odrovnala svou Vypravěčkou, která pojednává o příbězích z ghet a koncentračních táborů. Díky ní jsem se začala zajímat o autismus, respektive díky knize Nejsem jako vy a líbil se mi i román Desátý kruh. Všechny tyto knihy doporučuji.
A nevím jestli Je to i můj život mám nadhodnotit nebo přidat na stejně hodnotnou příčku. Všechny knihy jsou silnou psychologickou sondou a myslím, že se na ně fakt nedá zapomenout. Dnešní kniha byla strašně emotivní, silná, bolestná. Je na přemýšlení a je to přesně ten typ, u které si neodpočinete. Po přečtení máte pocit, že jste úplně převálcovaní. Brečíte a modlíte se, aby vás ve vašem truchlení někdo nepřistihl a vy nemuseli složitě vysvětlovat cože se vám to vlastně stalo. Věty typu: "Vždyť je to jen kniha" opravdu slyšet nechcete...

FOTKA ŘÍKÁ: JSI ŠŤASTNÁ, CHCI TO ZACHYTIT. NEBO: JSI PRO MĚ TAK DŮLEŽITÁ, ŽE VŠEHO NECHÁM A JDU SE NA TEBE DÍVAT.

Kniha je psaná z mnoha úhlů pohledů a autorka opět dokázala jaký má talent, když vybrousila všechny povahové rysy hrdinů do miniaturních detailů. Každá postava je tu zcela nahá, vám otevřená. Vy jako čtenář vidíte vše, lidé v příběhu jsou k sobě navzájem slepí. Pokud někdo opravdu umí popsat charaktery postav, tak je to rozhodně Picoultová. Má to tak ve všech svých knihách, ale zde se jí to strašně vyplatilo. Příběh je krásně vykreslený, propletený, dojímá vás a také vás mučí. Bolí vás duše a nestíháte si sušit oči, abyste mohli hltat další stránky.

UPROSTŘED NEJHLUBŠÍ NOCI MI ŘÍKALA, ŽE MĚ BUDE MILOVAT, DOKUD MĚSÍC NESPADNE Z NEBE.

Kniha je o rodině, do jejíhož středu se dostane rakovina. Rodiče nevidí, neslyší, nevnímají nikoho: jen svou nemocnou dcerku trpící nejvážnější formou leukemie. Na starším synovi, kterého přehlíží a který se těžko vypořádává s tím, že nemohl svými buňkami pomoci své sestře se projeví sklon k drogám a alkoholu a kriminálním činům, které ohrožují jeho život, ale i životy ostatních...

LÉTO JE JAKO KOLEKTIVNÍ BEZVĚDOMÍ...

...rodičům dochází možnosti léčby a tak se upnou k naději, která by mohla zachránit život jejich holčičky a to je další dítě, které si nechají stvořit ve zkumavce, aby měli jistotu, že jeho geny budou odpovídat tomu, co potřebují na vyléčení nemocné dívenky. Je to celkem děsivá myšlenka, ale zoufalost a bolest a strach matky a otce je tak popsaná, že jim rozumíte. Autorka ve vás vyvolává přesvědčení, že byste byli schopni jednat stejně. Když se malá Anna narodí ihned "funguje" jako dárce pro starší sestru Kate. Takhle to bylo vždy.
Kate si nepamatuje na dobu, kdy byla zdravá, s rakovinou žije celý život.
Anna bere jako samozřejmost, že když je potřeba daruje sestře krev, buňky, kostní dřeň. Je v tom odmalinka, od první minuty, kdy darovala pupečníkovou krev. Ve třinácti letech si však uvědomí, že má na své tělo právo. A chce ho vybojovat. Rodiče už po ní nechtějí "jen" to, aby jí byly jehlou odebírány lymfocyty nebo granulocyty. Chtějí po ní celé orgány. A tak její matce přijde jednoho dne předvolání k soudu, kde ji její vlastní dcera žaluje...
Rozbije to rodinu? Jaké následky bude mít Annino rozhodnutí pro Kate? Co soudní proces udělá s manželstvím, které je po těžkých životních zkouškách už tak dost slabé? Co je správné a co ne? Co morální? Na jakou stranu se staví zákon?

JAK SI NĚKDO MŮŽE ZAČÍT MYSLET, ŽE MUSÍ NIČIT, KDYŽ NEMŮŽE ZACHRAŇOVAT?
A VINÍTE PAK JEHO, NEBO VINÍTE LIDI, KTEŘÍ MU TOHLE PŘESVĚDČENÍ MĚLI ROZMLUVIT?

Pro mě nejcharakternější postavou byla rozhodně matka Sara. Neumím si představit jak strašné musí být číst tuhle knihu a být rodičem...
Nepostavíte se na stranu k žádnému z hrdinů knihy, protože víte, že všichni tam mají důvod pro to, jací jsou a jejich rozhodnutí a volby jsou těžké, nemusí být správné, ale vy nemáte právo soudit nikoho.
Já jsem se v těchto dnech vžívala do kůže ženy, které umírá dítě, a která zapomíná na své dvě zbylé děti a žádá po jednom víc, než si vůbec dokáže představit. Vpila jsem se do žil Anně, kterou celý její život využívají a přehlíží a ona se ztrácí sama v sobě...
Snažila jsem se každého zachytit, nechat ho v sobě chvíli žít a pak ho pustit a sledovat dál jeho osud. Knihu jsem prožívala tak silně, že jsem zapomněla, že je to "jen" literatura. Že to není skutečné... Ale i takovéhle životy jsou kolem nás.

KDYŽ NEVÍTE, KAM SMĚŘUJETE, NAJDETE MÍSTA, KAM BY NIKOHO ANI NENAPADLO SE VYDAT.

Kniha velmi drastickým způsobem popisuje rakovinu. Myslím, že je to dosud nejhorší popis toho, čeho všeho je ta nemoc schopná. Jak ničí těla pacientů a řeže na kusy srdce jejich blízkých. Jak jste na plese a druhý den umíráte. Jak naděje je to jediné co máte. Ten strach, nejistota, bolest: to vše prosákne s pera Picoultové až k vám a vy se budete muset mnohokrát zarazit a setřít slzy z tváří.

MÁME SIROTKY A VDOVY A VDOVCE, ALE NEMÁME SLOVO PRO RODIČE, KTERÝ ZTRATIL DÍTĚ.

Jediné, co je mi líto je, že Jodi nás nenechala ani jednou (kromě samotného epilogu) nahlédnout do mysli nemocné Kate. Nepoznáte tu nemoc z jejího pohledu, ale z pohledů ostatních, přihlížejích. A můžete se jen dohadovat, kdo trpí víc: jestli holohlavá holčička napojená na hadičky nebo matka držící ji za ruku a tišící její zvlyky.
Kate jsem měla ráda. Možná více než Annu. Byla v mém věku, chtěla být baletkou. Chtěla jsem se jí dostat do hlavy a poznat, jak prožila svou první lásku, kterou jsem jí strašně přála. Slyšet od ní, jaké je to umírat, žít s nevyzpytatelnou nejistotou, zažít tolik utrpení.

HVĚZDY JSOU LIDÉ, KTEŘÍ BYLI TAK MILOVÁNI, ŽE ZŮSTALI ZACHOVÁNI V SOUHVĚZDÍ, ABY ŽILI NAVŽDY.

Kniha je silné psychologické drama. Je to jedna z těch opravdu nejlepších knih v mém životě. Nedokážu ji popsat. Tato recenze zdaleka neobsáhla všechno to, co ve mně je. Ale tak to u sakra dobrých knih je vždy. Jsou natolik dokonalé a nepochopitelné, že na ně nestačí slova vymyšlená naší existencí...
Já ji doporučuji. Neskutečně si budete najednou vážit všeho, úplně všeho co máte... Doufám, že mi toto prozření vydrží co nejdéle...

VŽDYCKY JSEM CHTĚLA BÝT BALETKA.
VÍTE, CO MAJÍ BALETKY?
ABSOLUTNÍ KONTROLU. KDYŽ JDE O JEJICH TĚLO, VĚDÍ NAPROSTO PŘESNĚ, CO SE KDY STANE.

Měl to být hezký život - Andrea Coddington

6. srpna 2017 v 17:10 | Anna 13
Měl to být hezký život

Originální název: Mal to byť pekný život
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 256
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Skutečný příběh-----------


Anotace:Měl to být hezký život je příběhem o lásce, americkém snu, ale i pádu, při němž hlavní hrdinka Dara přichází o všechno. Mladá žena využije nabídnutou příležitost a odchází do Spojených států na postgraduální studium. Prostředí New Yorku přináší spoustu nových zážitků a také velkou lásku. Společně s Collinem zakládají rodinu a Dara se ocitne v prominentní čtvrti Upper West Side na Manhattanu. Prostředí New Yorku Daru inspiruje, realizuje se v práci a žije krásným plnohodnotným vztahem. Zdá se, že má opravdu všechno. Žije svůj sen... Osud jí ale nepřeje. První rána přichází, když brzy po narození vytouženého dítěte bojuje pár o jeho život. Když už se vyčerpané Daře zdá, že se vše začíná obracet k lepšímu, neočekávaně osud zasáhne podruhé, tentokrát však už nezvratně.


Můj názor: Tato kniha je ve své podstatě biografií autorky. Pravděpodobně. Nemůžeme vědět, co vše si vymyslela ani co je pravda, ale rozhodně toto dílo určitým způsobem mapuje její život.
A hlavně kniha mapuje New York. Myslím, že nadšence tohoto města a snílky, kteří ho touží procestovat, kniha nadchne a utvrdí je v tom, že toto místo chtějí navštívit a poznat. Popisování názvů ulic a co se v každé z nich nachází bylo zvláštní a zbytečné. Čtení se zdálo tak ještě více utahanější. Stejně tak popisy Američanů, kteří se liší podle toho, v jaké části tohoto "báječného" města žijí. Kniha byla pro mne velmi nudná. Nebavila mne její první polovina.
Přišlo mi, že se hlavní hrdinka, respektive autorka, neuvěřitelným způsobem povyšuje a chlubí, jakýto má dokonalý život. Vadila mi, ale měla jsem ráda jejího manžela, který knihu povznesl na jinou úroveň.
Takže první část knihy je o "jejím" New Yorku a vztahu, který buduje se svým přítelem.

KDO ŘEKL, ŽE ŽÍT SE MUSÍ STŮJ CO STŮJ, JE HLUPÁK.
KDO ŘEKL, ŽE POKUD NEJDE O ŽIVOT, NEJDE O NIC, JEŠTĚ VĚTŠÍ.
ŽÍT SE PŘECE NEMUSÍ.
A O ŽIVOT JDE POŘÁD.

Kniha začala být zajímavější, když se v ní začínalo řešit mateřství. Těhotenství, porody, výchova a péče potomků. Tahle část byla pro mne velmi zajímavou a utvrdila mne v tom, že americký systém zdravotnictví a porodnictví a přístup k matkám a dětem je otřesný a že bych se do Ameriky rozhodně nevydala založit rodinu. Zlaté Čechy... Opravdu.
To co se autorce přihodí vyzrazovat nebudu, neboť to je ohromné překvapení a obrovitánská rána pro všechny postavy. A když si uvědomíte, že to není vymyšlené, je vám všech neuvěřitelně líto...
Z této knihy vyplývá, že existují životy, které spíše připomínají sny, ale že se mohou kdykoliv zvrátit a způsobovat neuvěřitelné tragédie, které je až těžké přežít.
Tahle kniha je psaná samotným životem.
Mne však nevyhovoval styl psaní, hlavní hrdinka a způsob, jakým je vám příběh servírován. Pro mě opět průměr.

TO, CO PRÁVĚ PROŽÍVÁM, JE LEPŠÍ NEŽ NEJROMANTIČTĚJŠÍ SCÉNA Z OSCAROVÉHO FILMU.

Topím se v tobě - Jasinda Wilderová

5. srpna 2017 v 20:40 | Anna 13
Topím se v tobě

Originální název: Falling Into You
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 296
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Série: Topím se v tobě (1.díl), Topíme se v sobě (2.díl)-----------


Anotace: Nell Hawthorneová a Kyle Calloway spolu vyrůstali od dětství. Všichni předpokládali, že se ti dva jednou dají dohromady. A ono se tak opravdu stalo... zamilovali se do sebe. Byla to první láska se vším všudy a budoucnost byla plná příslibů - až do onoho osudného dne. Když Kyle tragicky zahyne, Nell jako by ztratila celý svůj předchozí život, vše, co měla a v co věřila. Kyleův náhlý odchod však navždy změní i jeho staršího bratra Coltona. Když se Nell poprvé s Coltonem setkávají na Kyleově pohřbu, oba jsou zranitelní, jako nikdy dřív.
Po roce se opět potkávají v New Yorku. Nell se ještě stále nesmířila s Kyleovou smrtí, zatímco Colton se jí snaží přiblížit. Nedaří se mu to, ale nemůže si pomoct - nedokáže Nell pustit z hlavy. Cestu k sobě nenacházejí snadno, oba tíží vlastní tajemství. A také pocity viny...

Jak dlouho dokážeme nést vlastní tajemství?
A jakou sílu má odpuštění?


Můj názor: Myslela jsem si, že tohle bude taková oddechová knížka po mém thrillerovém zklamání. To jsem se ale pletla.
Tohle je příběh smyslné lásky, o bolesti a zoufalství. O tom největším psychickém utrpení, o ztrátě blízkého člověka. O vině a odpuštění. O úzkostech a prázdnotě, o popření. Příběh prolnutý vášní a hudbou jakéhokoliv charakteru...

NENÍ ŠPATNÉ CÍTIT SE ŠPATNĚ. PŘEŽÍT NENÍ SYNONYMUM SÍLY. ZNAMENÁ TO ZDOLÁVAT JEDEN DEN ZA DRUHÝM. SÍLA JE NAUČIT SE ŽÍT NAVZDORY BOLESTI.

Kniha začíná příběhem první lásky, které vládne kouzelná nevinnost a nevědomost. Je to krásné, kouzelné, vzrušující a strašně dobře se to čte, jedním dechem. Pak se stane tragédie, při které zahyne Kyle a Nell zůstane s proděravělým srdcem a pocitem viny sama. Objeví se však starší bratr její první lásky a vzniká něco nového... Bude to láska? Bude silnější než ta předchozí? Dokážou se dvě pošramocené duše navzájem vyléčit? Nebo vede k mnohem větší tragédii? Dojde mladá Nell k odpuštění a přestane si ubližovat?

MOHL BYCH NAPSAT PÍSEŇ A JEJÍ JMÉNO BY BYLO HUDBOU.
MOHL BYCH JI ZPÍVAT A HRÁT NA KYTARU, A JEJÍ TĚLO BY BYLO MELODIÍ.

Přesto, že je to příběh zajímavý a procítěný, něco mi na něm nesedělo. Vadilo mi, že je to všechno psané na efekt. Že se do určitých scén cpou věci, které je ničí, že je tam tolik sprostých slov... Jakoby první část příběhu, tak něžnou a procítěnou psal úplně jiný autor než tu druhou, která byla zaměřená na erotiku a srdceryvně bolestné svěřování se druhé polovičce. Všechno šlo najednou strašně rychle až moc neuvěřitelně.

HUDBA JE PROJEV, NE KŠEFT.

Na knize velmi silně oceňuji, že je velmi prosycená hudbou, tóny kytar a těch nejznámějších amerických songů. Celkový seznam najdete na konci knihy. Silně jsem si oblíbila texty kapely The Avett Brothers.
Jinak autorka stvořila hrdinu, který skládal své vlastní písničky a jejich texty vás dojmou k slzám. Všechny jsem si vypsala a uložila je do svého srdce. Nikdy jsem neslyšela krásnější text než ten, který věnoval svému nenarozenému děťátku. To musíte procítit...

SPI A MYSLI NA MODROU.
KDYŽ USÍNÁM, MYSLÍM NA MODROU. NE ŽE BYCH SI PŘEDSTAVOVAL VŠECHNY VĚCI MODRÝ, ALE PŘEDSTAVUJU SI NEKONEČNOU, VŠUDYPŘÍTOMNOU MODŘ. JAKO JE MOŘE. NEBESA.

Kniha může způsobit zlom pro ty, kteří prožívají to zoufalství, které cítíte, když ztratíte blízkého člověka. Myslím, že je natolik silná a chytrá, že vám může pomoci vypořádat se s tou bezednou bolestí. Hlavní hrdinové s ní bojují, těžce ji přijímají, sdílí ji navzájem, potlačují ji a raději přijímají prázdnotu. Volí alkohol, aby zapomněli a žiletky, aby ji přebili bolestí snesitelnější.
Myslím, že je to výborná kniha o bolesti a je škoda, že ji přebíjí vulgarita a fyzické rozkoše.
John Green ve své populární knize Hvězdy nám nepřály řekl: "Bolest se dožaduje procítění." Na tuhle větu budete při čtení myslet, neboť je to právě tento výrok, který hlavní hrdinka absolutně ignoruje a brání se mu.
Také tu spatřujete touhu být se svou nejniternější bolestí sám, a svěřit se s ní někomu jinému je ta nejvyšší příčka důvěry.

JE V POŘÁDKU NEBEJT V POŘÁDKU. NEBEJT V POŘÁDKU NEZNAMENÁ PŘESTAT ŽÍT.

Kniha se svým smyslem pro hudbu a texty podobá knize Život jedna báseň. Pokud jste ji četli, myslím, že se vám i tato bude líbit...

NENÍ TO TAK, ŽE BYCH SE DO TEBE JEN ZAMILOVAL. JÁ SE V TOBĚ TOPÍM. JSI JAKO OCEÁN A JÁ SE TOPÍM V HLUBINÁCH TVÉ DUŠE...

Mám problém brát tuto knihu, jako něco víc, než jen průměrnou. Ona je strašně krásná i odporná zároveň. Strašně plytká i procítěná. Cítím, že mne ještě bude pronásledovat a já nad ní budu dlouho myslet, nicméně jakým je psaná jazykem (neskutečně primitivním) a jak je nevyvážená, to z ní dělá bohužel průměr. Neříkám, že ji brzy zapomenete, že ve vás nic nezanechá. Jenom, když ji porovnám s literaturou, kterou jinak čtu, tak je prostě na tři hvězdy na Databázi knih.
Ale nelituji toho, že jsem ji četla. To rozhodně ne.

UMĚNÍ DĚLÁ ZE SVĚTA LEPŠÍ MÍSTO.

Tři přání - Liane Moriarty

28. července 2017 v 16:50 | Anna 13
Tři přání

Originální název: Three Wishes
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 368
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Říká se "do třetice všeho dobrého a zlého" a pro Kettlovy sestry to platí trojnásob - jsou totiž trojčata. Rozumná Lyn se pokouší ustát roli vzorné matky, starostlivé manželky a úspěšné podnikatelky, aniž by při tom přišla o rozum. Její zdánlivě méně úspěšná sestra Cat, pracující v oddělení marketingu, se snaží nepřijít o vysněné dítě a o manžela, jakého jí každá závidí, a "chudák" Gemma ani nemá co ztratit, neboť střídá příležitostné práce, bydlení i muže.
Přestože jsou na pohled stejné, rozdílnější být Kettlovy sestry v jádru snad ani nemůžou a trápí se naprosto odlišnými věcmi. A i když se znají doslova odjakživa a jsou si tak blízké, že by jedna za druhou položily ruku do ohně, najdou se chvíle, kdy si šíleně lezou na nervy. Jenže pak jsou tu také chvíle, kdy jsou si tak podobné, že dvě z nich zatouží po tomtéž. Dokud byly ještě malé a jednalo se o hračky, končilo to obyčejným brekem, případně štípancem. Jenomže teď může jít o daleko víc...
A tak je hádka na společné oslavě jejich třiatřicátých narozenin tak bouřlivá, že se o ní mluví po celém Sydney a vzduchem při ní létají vidličky. Co když se totiž předmětem sporu stane muž, nebo dokonce dítě? Je sesterská náklonnost silnější než mateřský pud nebo láska k manželovi?


Můj názor: Myslíte si, že víte jak to dopadne... a ono to pak skončí všechno úplně jinak.
Liane Moriarty je mou oblíbenou spisovatelkou, která se ve svých románech věnuje především ženám a dokáže je popsat tak úchvatně a zábavně, že vás její příběhy baví natolik, že se od nich prostě neodtrhnete. I když některé situace v nich jsou jako vystřižené ze sitcomů a ubohých telenovel, vám to nevadí, protože zde je to podáno tak lidsky, že ji i přehnané situace odpustíte. Liane je famozní vypravěčka, která toho má v rukávu ještě asi hodně.
Všechny její romány, které jsem doposud četla jsou na začátcích obtížné. I když je tam spoustu postav a vy tomu všemu ze začátku moc dobře nerozumíte, tak s četbou nepřestávejte. Za chvíli vám vše bude dávat smysl. Rozjezdy jejích knih se tedy rozjíždí poněkud pomalu, ale rozhodně ne nezáživně.
Její postavy mají šmrnc a autorka s nimi řeší v podstatě závažné ženské otázky a problémy. Její knihy nepatří do červené knihovny, nejsou přeslazené ani moc humorné. V této knize pojednává o nevěře, potratu i domácím násilí.
Jelikož jsem četla Sedmilhářky, které u ní řadím na první místo, a které jsou vůbec jejím nejúspěšnějším románem, tak tato kniha tolik neoslnila. To ale neznamená, že zklamala. Četla jsem o ní, že je nejslabší, ale mě se líbila a zabavila mne na tři večery. Určitě by si zasloužila trochu více chvály.
Jinak od autorky doporučuji již zmíněné Sedmilhářky, které si prostě musíte přečíst, protože jsou bombastické. Určitě nosí právem označení Světový bestseller a podle mě je to jeden z nejlepších románů pro ženy dnešní doby. Také jsem si zamilovala knihy Manželovo tajemství či Na co Alice zapomněla. Ty mají také hluboký potenciál. A ještě jedno: nepustí vás.
Takže Tři přání, byť trochu slabší oproti jiným Moriartovkám, se líbily a těším se na knížku Poslední výročí, která je zatím posledním jejím titulem vydaným u nás.

Okamžik všeho - Shelly Kingová

13. července 2017 v 18:43 | Anna 13
Okamžik všeho

Originální název: The Moment of Everything
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Host
Počet stran: 312
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Nezaměstnaná IT specialistka, krachující antikvariát, stará kniha a láska dvou lidí, kteří se nikdy osobně nesetkali...
Život Maggie Duprésové je vzhůru nohama. Propustili ji z firmy v Silicon Valley a ona je teď nedobrovolně vyřazena z výplatní listiny. Podle své matky selhala, protože se neprovdala, a navíc je bez práce. Před problémy se ukrývá ve Vážce, antikvariátě, který je na tom podobně jako ona. Jednou se Maggie dostane do ruky starý potrhaný výtisk Milence lady Chatterleyové, a když ho otevře, najde v něm vepsané vášnivé vzkazy dvou lidí, kteří se nikdy osobně nesetkali. Maggie zjistí, že jejich milostná konverzace neprobíhala v minulosti, jak se původně domnívala, ale že je zcela současná a ona ji přerušila. Zapojí tedy všechny své schopnosti geeka a rozhodne se dát ony dva čtenáře dohromady a zachránit krachující antikvariát. Toto předsevzetí má nečekané následky: všechno, co dosud pokládala za podstatné, se převrátí a Maggie zjistí, kým skutečně je.


Můj názor: Mám chuť knihu hned popadnout a přečíst si ji znovu...

LÁSKA NÁM OBJEVÍ TO, CO NEVÍME, ŽE CHCEME.

Vždycky jsem milovala knihy o knihách. Kde knihy mají hlavní role, kde se vše točí kolem nich a lidé je doplňují.
Tohle je excelentní kniha, která vypráví o významu literatury v dnešním světě, o lásce ke knížkám. O MÉ lásce k nim. I o VAŠÍ lásce k nim. Kniha, která se snad bude líbit každému, pro koho knihy znamenají život.

CHTĚL BYCH, ABY SES PRO MĚ STALA NEZBYTNOU.

Chtěla bych upozornit na nevkusnou obálku ke knize. Ten kdo ji navrhoval ji nečetl, anebo neumí četbu vnímat, prožívat. Tohle je velmi romantická kniha, která by zasloužila vzhled ošuntělý, jakoby starý, s nějakou uměleckou fotografií podobající se fiktivnímu antikvariátu. Zasloužila by si více pozornosti, protože pro mne je zcela výjimečnou a udělala mě strašně šťastnou.


STRACH NENÍ SKUTEČNÝ. JE TO JEN POCIT SMÍŠENÝ SE VZPOMÍNKOU. STRACH JE NEBEZPEČNÝ POUZE TEHDY, KDYŽ NÁM BRÁNÍ ZÍSKAT TO, CO CHCEME.

Pokud máte zrovna čtenářskou krizi, narážíte na špatné díla nebo jste dlouho nečetli, tak je tato kniha pro vás tou pravou. I já jsem se teď v poslední době v knihách zklamávala a odkládala je. Já mám vždy, takový divný pocit, když knihu odložím a pak potřebuji nějakou bombu, která mne nakopne a já s ní zůstanu vzhůru do dvou do rána.
No a to se právě stalo s Okamžikem všeho. Je to kniha, která vás upoutá příběhem, ale hlavně ve vás probudí tu ohromnou vášeň k četbě, tu lásku, ty pocity, které jste s knihami zažili a na které nikdy nezapomenete. Prostě si uvědomíte význam knih ve vašem životě...

NIKDY JSME SE NEPOTKALI, A PŘESTO VĚŘÍM, ŽE NEEXISTUJE JEDINÁ ČÁST TEBE, KTEROU BYCH NECHTĚL.

Knihy, ve kterých hrají hlavní roli knihy jsou vlastně těmi nejkouzelnějšími a nejkrásnějšími. Třeba taková Zlodějka knih, příběh, který asi většina z vás zná, zasazený do období druhé světové války. Dívka, která krade knihy a díky knize nepřijde o život. Zachrání ji poutavý příběh před výkřiky bomb. Z druhé světové války také příběh skutečný: Osvětimská knihovnice. O vězenkyni, která díky jejich kouzlu, díky lásce k nim, které propadla, je ochraňovala na místě, které si nikdo z nás neumí představit a riskovala kvůli nim život. A takových příběhů je více: hororové: Právo nálezce a To od Stephena Kinga. Příběhy ze života: Kniha vzpomínek, díky které jsem objevila Janu Eyrovou. Neskutečně upřímně o knihách píše i John Green nebo David Levithan.

KDO BY NECHTĚL TRÁVIT CELÉ DNY V KNIHKUPECTVÍ.

Je potřeba zasazovat knihy do knih.
Je nutné dát jim šanci i jinde a upozorňovat na ně.
Je prospěšné oživovat staré hrdiny a nechat je zasáhnout do osudů nových hrdinů.
Samotná četba je magie.

NEMÁ CENU PŘEMÝŠLET O BUDOUCNOSTI, O TOM, CO MÁ PŘIJÍT. PŘIJDE TO TAK JAKO TAK.

Příběh této knihy působí skutečným dojmem a odehrává se ve starém knihkupectví, spíše antikvariátu. Příběh lásky je velmi nenucený a nehraje hlavní roli. Kniha je tak zvláštní, že se nedá popsat. Nevíte totiž, jestli příběh hlavních hrdinů je podstatnější než celý ten knižní svět. A je to krásné.

S POUŽITÝMI KNIHAMI SE TO MÁ TAK, ŽE SI S SEBOU PŘINÁŠEJÍ SVOU MINULOST. NECHALI JE TU LIDI, KTEŘÍ JE UŽ NECHTĚLI. JSOU JAKO SIROTCI V DICKENSOVÝCH ROMÁNECH. NAŠÍM ÚKOLEM JE OSVOBODIT JE OD JEJICH PŘEDCHOZÍCH ŽIVOTŮ, ABY SE MOHLY DOSTAT K LIDEM, KTEŘÍ JE CHTĚJÍ.

Úplně přesně do detailu jsem si vysnila prostředí knihy. Napůl rušná ulice a naproti sobě dvě knihkupectví. Velká stavba obchodního řetězce typu Luxor, před kterou se to hemží davy a naproti přes silnici antikvariát Vážka, který by potřeboval vzkřísit. Na první pohled ošuňtělý krámek, uvnitř však místo zázraků. Místo knih s minulostí, knih o které bylo s láskou pečováno, knih, které však neměly své místo. Já jsem se do toho místa zamilovala a pokud byste se mně zeptali na mé nejoblíbenější fiktivní místo z knih, už bych neodpověděla Bellina a Edwardova louka, jak jsem to měla před pár dny, ale knihkupectví Vážka, kde nebyla nouze o polibky, překvapení, zklamání, slzy i okamžiky všeho...

- SVOU OBLÍBENOU KNIHU NENAVRHNEŠ KE ČTENÍ V KNIŽNÍM KROUŽKU...
MĚL PRAVDU. SVOU OBLÍBENOU KNIHU BY SI MĚL ČLOVĚK DRŽET V BEZPEČÍ, CHRÁNIT JI PŘED NÁZORY DRUHÝCH, CHOVAT JI VE SVÉM SRDCI ZABALENOU V PAPÍROVÉM UBROUSKU VONÍCÍM PO ŠEŘÍKU NEBO MOŽNÁ V SILNÉ VRSTVĚ BUBLINKOVÉ FÓLIE.

Myslím, že ke knize už není víc co napsat. Je prostě krásná, útulná. A je jedna z mých úplně nejoblíbenějších. Nehleďte na hodnocení uživatelů Databáze knih, ale dejte na svůj pocit. Sundejte z knihy obal, najděte si to nejpohodlnější a nejklidnější místečko a čtěte ji. Poznávejte ji a zamilovávejte se do ní. Objevte svět, ve kterém se chce ocitnout každý čtenář.
A hlavně si tuto knihu pak chraňte před všemi kritiky a uzamkněte ji do svého srdce.

STARÁ LÁSKA, NOVÉ LÁSKY. A S KAŽDOU NOVOU LÁSKOU JSME I MY JINÍ.

Kniha mne přesvědčila i v tom, kým chci být, co chci v životě dělat. Mám sen (mám jich mnoho), který neřestanu snít, a který možná vyjde. Někdy, někde, s někým.

TAKY MILUJETE MUŽE, KTEŘÍ SE VYZNAJÍ V KNIHÁCH?

Fantastická kniha, na jejichž stránkách jsem roztrousila kousíčky svého srdce.
Věty ze stránek, které mne pohladily po duši jste si již přečetli a čtěte je dál. Doufám, že vás přinutí si knihu přečíst. Takovýchto myšlenek je v knize nepřeberně a vás třeba zrovna pohltí nějaká jiná...

TO ČEKÁME NA NAŠE NEJDOKONALEJŠÍ JÁ, NA TO, AŽ SE NÁM ZAHOJÍ VŠECHNY RÁNY, AŽ SE ČAS A VĚDA PŘESKUPÍ A VYMAŽOU TAK NAŠE NEDOSTATKY? COPAK BUDOU NAŠE DUŠE SCHOPNY PROJEVIT VĚTŠÍ VLÍDNOST ČI USPOKOJENÍ, POKUD SI PŘED PRVNÍM SETKÁNÍM DOPŘEJEME VÍCE ČASU? NE, DRUZÍ NÁS NEMILUJÍ PRO NAŠI DOKONALOST. PRÁVĚ NEDOKONALOSTI NÁS ČINÍ HODNÝMI LÁSKY.

Já už mlčím...

NEJDE TO VRÁTIT ZPÁTKY. ROZBITÉ SKLO DO OKENÍHO RÁMU NEVRÁTÍŠ.

...

POKUD BUDEME DOPORUČOVAT KNIHY, KTERÉ MILUJEME, MĚLI BYCHOM LIDI TAKY VAROVAT PŘED KNIHAMI, KTERÉ NENÁVIDÍME.

...

VŽDYCKY JSEM SI MYSLELA, ŽE OKAMŽIK PŘEDTÍM, NEŽ DOSTANEME TO, CO CHCEME, JE MNOHEM LEPŠÍ NEŽ OKAMŽIK, KDY TO OPRAVDU ZÍSKÁME.

...

PŘÍLIŠ MNOHO KNIH, PŘÍLIŠ MÁLO ČASU.

...

O TĚŽKÝCH ČASECH VE SVÉM ŽIVOTĚ JSEM VŽDYCKY PŘEMÝŠLELA, JAKO BY ŠLO O KNIHU.

...

ŽÁDNÁ DOKONALÁ PRÁCE NEBYLA... NEEXISTOVALA DOKONALÁ LÁSKA, A DOKONCE ANI DOKONALÁ KNIHA.

...

KNIHKUPECTVÍ JSOU ROMANTICKÁ STVOŘENÍ. SVEDOU VÁS SVÝM ZBOŽÍM, ALE SVÝMI PROBLÉMY VÁM ZLOMÍ SRDCE. VŠICHNI VELCÍ ČTENÁŘI SNÍ O TOM, ŽE BUDOU VLASTNIT OBCHOD S KNIHAMI. MYSLÍ SI, ŽE TRÁVIT DNY VE SPOLEČNOSTI KNIH BY BYLO VELKÝM NAPLNĚNÍM JEJICH VÁŠNĚ...

...

LIDÉ, KTEŘÍ CHODÍ DO VÁŽKY, KNIHY JENOM NEVLASTNÍ, ONI JE POTŘEBUJÍ, PRAHNOU PO NICH, NEMOHOU BEZ NICH DÝCHAT.

...

KDE JINDE JE LIDSKÁ POVAHA TAK SLABÁ JAKO V KNIHKUPECTVÍ?
(HENRY WARD BEECHER)

Nejdelší jízda - Nicholas Sparks

4. července 2017 v 20:49 | Anna 13
Nejdelší jízda

Originání název: The Longest Ride
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 432
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Jednadevadesátiletý Ira Levinson chce ještě naposledy zajet do hor na místo, kde strávil s milovanou Ruth líbánky. V hustém sněžení však nezvládne řízení, jeho vůz prorazí svodidla a sjede ze silnice. Ira uvázne se zlomenou rukou a rozbitou hlavou v havarovaném autě na zledovatělém srázu a nezbývá mu než doufat, že ho někdo najde a zachrání. Při vědomí ho udržují vzpomínky na manželku, která zemřela před devíti lety.
O pár desítek kilometrů dál se Sophia Danková, dcera slovenského emigranta a Francouzky, poprvé v životě jede podívat na býčí rodeo, aby přišla na jiné myšlenky po nepříjemném rozchodu. Seznamuje se s vítězem závodu, sympatickým kovbojem Lukem, který žije s matkou na ranči, kde od úsvitu do sumraku tvrdě dře, aby rodinný majetek dostal z finančních nesnází. Sophia se tak ocitá ve světě, jenž má jen pramálo společného s pohodlným životem studentky dějin umění. Co však Luke skrývá?
Ira a Ruth, Luke a Sophia. Dvě dvojice, lišící se věkem i životními zkušenostmi, jejichž osudy se nečekaně propletou. A kdo koho vlastně bude zachraňovat?


Můj názor: Můj milovaný spisovatel Nicholas Sparks se stal zase někým, kdo mne vytrhl z běžného světa a dostal mne na pohádkový ranč, kde jsem si doslova vychutnávala romantický příběh slibující nádech věčnosti. I když jsou jeho příběhy opravdu někdy hodně nepravděpodobné, možná je to právě ten důvod proč jeho díla vyhledávám a pak je s ohromným nadšením hltám. Chci zažívat to, co běžný život málokdy nabídne, chci to prožívat na stránkách knih, chci, aby se v mé hlavě proháněli na koních krásní milenci, aby se dostávali k osudným situacím, které jim mění životy. S postavami vytvořenými Sparksem jsem přešťastná...

- SOTVA SES NA MĚ PODÍVAL.
- NEŠLO TO. BYLA JSI NEJKRÁSNĚJŠÍ DĚVČE, JAKÝ JSEM KDY VIDĚL. TO BYLO JAKO ZKOUŠET KOUKAT SE DO SLUNCE.

Kniha vám nabídne rovnou dva příběhy lásky. Jeden z nich se odehrává současně s vaší četbou. Mladá studentka vysoké školy se zamiluje do muže, starajícího se o ranč a riskujícího svůj život při býčích zápasech. Je to přenádherné čtení do kterého se vmísí příběh vyprávěný starým mužem, který prožil neuvěřitelně silnou lásku s výjimečnou ženou, která mu byla vším, byla pro něj víc než sbírkou obrazů, které s ní za svůj život nasbíral a které mají dnes neuvěřitelnou finanční hodnotu. Příběhy se prolnou a vám se zatají dech...

UŽ TEHDY JSEM V TOM POZNALA SLIB, SLIB, ŽE MĚ TAKHLE BUDEŠ LÍBAT VĚČNĚ.

Sparks umí neuvěřitelně poutavě psát o pravé lásce, ale také umí své příběhy mitrně završit. Nikdy nezapomenu na konec knihy To nejlepší z nás, který mne dojal jako žádný jiný a dnes se téměř vyrovná konci této knihy. Jsem uhranuta. Dlouho jsem seděla, dívala se do prázdna a přemýšlela o činu či gestu z posledních stran, které vypovědělo o mnohém.
Jsem z knihy nadšená. Bylo mi v jejím příběhu prázdninově nádherně.

...A KDYŽ SE JEJICH RTY SETKALY, ZMOCNIL SE HO POCIT, JAKO KDYŽ OBJEVITEL KONČNĚ DOPLUJE KE VZDÁLENÝM BŘEHŮM, O NICHŽ JEN SLYŠEL NEBO SI JE PŘEDSTAVOVAL.

K letnímu čtení doporučuji kromě této knihy i jeho Vzkaz v láhvi (absolutně překrásný zamilovaný příběh, po jehož přečtení budete chtít vidět převalující se mořské vlny), Noci v Rodanthe, To nejlepší z nás, Milý Johne či dnes již legendární Zápisník jedné lásky.
Sparks je na léto pro romantické duše ideální volbou, která málokdy zklame.

JEDNA VĚC JE DÁT NAJEVO, ŽE NĚKOHO MILUJETE, ALE NĚCO JINÉHO JE PŘIJMOUT, ŽE TA LÁSKA VYŽADUJE, ABYSTE OBĚTOVALI SVÉ SNY.

Přeji vám krásné letní chvíle u této knihy, kterou vehementně doporučuji a upozorňuji, že je podle ní natočen i stejnojmenný film. Já si ho možná pustím neboť Sparksoviny jsou většinou mile filmově zpracované a neurazí své původní literární podoby.

VŠICHNI VÍME, ŽE UMĚNÍ NENÍ PRAVDIVÉ. UMĚNÍ JE LEŽ, DÍKY NÍŽ POZNÁVÁME PRAVDU, ALESPOŇ TAKOVOU, KTEROU JE NÁM DOPŘÁNO POZNAT.
(PICASSO)

Výš než v sedmém nebi - Griet Op de Beecková

26. června 2017 v 11:43 | Anna 13
Výš než v sedmém nebi

Originální název: Vele hemels boven de zevende
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Host
Počet stran: 320
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Ocenění: Bronzová socha za nejlepší nizozemsky psaný debut

-----------Chystá se filmové zpracování-----------


Anotace: Pět vzájemně propojených postav vypráví svůj příběh.
Lou je dvanáct, Evě šestatřicet, Elsie dvaačtyřicet, Casperovi šestačtyřicet a Josovi jednasedmdesát. Vyprávějí svůj příběh o nečekaném štěstí, které však všechno jen zkomplikuje, o tajemstvích, jež se zdají být příliš velká, o složitosti mládí a překážkách, které narostou do takových rozměrů, že se dají stěží překonat.
A také o pocitech člověka, jenž se ocitne na hranici, za niž se může vydat už jen on sám.

V knize Výš než v sedmém nebi bojuje pětice velmi rozdílných postav spíš se sebou samými než spolu navzájem, v životě, který je strašlivě nádherný a zároveň nádherně strašlivý.


Můj názor: Uvědomila jsem si, že dobrou knihou je u mne ta kniha, u které se při čtení nerozhoduju o počtu hvězdiček, které knihám udílím na Databázi knih, a když nadejde ten okamžik, kdy jedním kliknutím knihu hodnotím, dám ji bez rozmýšlení pět (nejvyšší ohodnocení). Výš než v sedmém nebi je přesně takovou knihou...

JÁ MUSÍM MALOVAT, ABYCH DOKÁZAL SNÁŠET ŽIVOT.

Kdo plníte na Databázi knih Čtenářskou výzvu 2017, tak tato kniha se vám do ní bude hodit a ještě navíc objevíte další spisovatelský talent, který si oblíbíte. Jedním z témat splnění výzvy je: Kniha, jejíž první věta začíná otázkou. Když si to tak vezmeme, tak najít takovou knihu je dost těžké na to, abyste ji doopravdy přečetli, aby vás skutečně bavila. S touto knihou si tedy odškrtnete jedno zdánlivě nepřekonatelné políčko a ještě se velmi obohatíte...

NA MYŠLENKÁCH JE OTRAVNÉ TO, ŽE SI JE NEMŮŽETE ODMYSLET.

Ze samotné anotace cítíte, že to bude milý románek o štěstí i o nesnázích života, o lásce, se šťastným koncem,...
Je to kniha o bolesti a osamocení, o lásce i strachu, o tajemstvích, která nás dokážou zevnitř sežrat. Kniha plná naděje, ale i soucitu, který má se samotnými čtenáři vás dojme a donutí přemýšlet. Možná někoho donutí k tomu srovnat si svůj život. Má spoustu zajímavých myšlenek. Postavy žijíci vašimi životy si budete v srdci hýčkat...
Pro mne excelentní příběh v naprosto unikátním podání...

VŽDYCKY JE NĚKDE NOC.

Pět postav.
Dvě ženy, sestry, ve středním věku. EVA pracující ve vězení, osamocená. ELSIE, dokonalá žena, ředitelka divadla, matka dvou dětí, nespokojená manželka utíkající k milenci.
Muž ve středních letech, malíř, umělec. CASPER s rozervanou duší, která prahne po Elsie.
Muž na pokraji života a smrti, otec Elsie a Evy. JOS je starým alkoholikem hledající svůj klid, nevyrovnaný se svým životem, který žije s pocitem viny, kterou se snaží zapít.
Dívka, puberťačka. LOU, která se ocitá v počátečním kruhu šikany, prahnoucí po lásce, řešící rodinné problémy, ustrašená.
Život je těžký v každém věku.

ŽIVOT JE TĚŽKÝ V KAŽDÉM VĚKU.

Příběh je v podstatě složitý, neboť mi trvalo déle, než jsem porozuměla všem skrytým výrazům, než jsem to vše pochopila, než to vše do sebe zapadlo, než to začalo dávat smysl. Což začalo dávat až na konci.
Autorka příběh člení do krátkých kapitol s mnoha odstavci, takže se kniha čte rychle.

JE JASNÉ, ŽE TO, NA CO EXISTUJE ŘEŠENÍ, NENÍ ZAJÍMAVÉ.
ČLOVĚK NAŠEL ŘEŠENÍ NA DOST VĚCÍ.

Podle knihy se natáčí i film, ale opravdu si neumím představit, jak chtějí tohle vše promítnout na plátno. Tento příběh nemá moc zvratů, čtenář má od určitých chvil tušení, jak se bude příběh vyvíjet dále. Kniha je mocná, film vše uzemní. Nejspíše se na toto zpracování nekouknu...

CHTĚLA SKONCOVAT S BOLESTÍ, NEBO CHTĚLA ZEMŘÍT?

Co mne v knize velmi mile překvapilo a líbilo se mi (opět originalita autorky) byly určité dialogy a myšlenky vyřčené v anglických větách a nepřeložené do češtiny. Pokud anglicky neumíte, tak se nedozvíte, co si postava myslí, nebo o čem si právě hrdinové povídali. Před pár lety by mne to rozlítilo, ale teď v tom shledávám určité poškádlení, metaforu,...
Užíval jsem si to. Angličtinu zbožňuji, a na některé části se vyloženě hodila.
Ti z vás, kteří se orientují alespoň v základech slovník potřebovat nebudou. A není toho tam moc. Abych ostatní čtenáře neodradila.
Přestává se lidem ustupovat.
Crazy idea.

POKUD SE BOJÍM, TAK SI PROSTĚ DOVOLÍM, ABYCH SE BÁLA.

Doporučuji určitě ženám, lidem, kteří potřebují někam popostrčit (jsme takoví téměř všichni, že?) a těm, co baví objevovat nové, méně známé, ale o to víc talentované autory současnosti.
Přeji krásnou četbu.

DOBRÁ PÍSNIČKA VŽDYCKY POMŮŽE.

Pět dní - Julie Lawson Timmerová

13. května 2017 v 19:04 | Anna 13
Pět dní

Originální název: Five Days Left
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Fortuna Libri
Počet stran: 368
Vazba knihy: Vázaná


Anotace: Strhující příběh o lásce, přátelství, odpovědnosti, odvaze, o síle vzepřít se ranám osudu.
Zbývá pět dní - pět dní do fatálního rozhodnutí, jež ukončí utrpení hlavní hrdinky, ale ovlivní i život její rodiny a přátel. Sebevědomá, ctižádostivá právnička Mara jednoho dne zjistí, že trpí nevyléčitelnou Huntingtonovou chorobou, která postupně ničí nejen její tělesnou schránku, chování a vzhled, ale především její intelektuální schopnosti. Dá si slib, že vydrží do chvíle, kdy už nebude moci žít důstojně a stane se pro svou dceru a manžela i pro rodiče nesnesitelnou přítěží. Není to snadné rozhodnutí, ale Mara je odhodlaná slib dodržet a na osudovou chvíli se systematicky připravuje.
Na internetu se virtuálně sblíží se Scottem. I on stojí před bodem zlomu. I jemu nemilosrdně běží čas a blíží se chvíle, kdy se bude muset rozloučit s chlapcem, o nějž se společně se svou ženou staral, když si chlapcova matka odpykávala trest ve vězení.


Můj názor: Tak tohle byla tedy kniha. Měla jsem ji v knihovničce už pěkně dlouhou dobu, ale pořád jsem na ni neměla patřičnou chuť. Lidé, kteří četli knihu Než jsem tě poznala ji hodně doporučovali a tak jsem si ji půjčila.
Ze začátku mne kniha automaticky chytla. Příjemný styl psaní, zajímaví hrdinové, od začátku jste v napětí... Nejvíce se mi líbil námět, který, jak jsem později zjistila, šel možná trochu lépe zpracovat.
Jedná se o knihu, ve které jsou dva hlavní hrdinové, kteří se ale za celou dobu příběhu nepotkají, píší si jen přes chatovací fórum. Na jedné straně je žena: úspěšná právnička, která má nádherného muže a adoptovanou pětiletou dcerku. Trpí Huntingtnovou chorobou a chystá se spáchat sebevraždu. Na druhé straně muž: basketbalový trenér a učitel, který se svou krásnou ženou očekává své první dítě a mezitím s ní má v pěstounské péči osmiletého chlapce, který se však brzy vrátí ke své matce vracející se z vězení.
Pro ni zbývá pět dní do konce života, pro něj pět dní, než bude muset navždy opustit kluka, o kterého se rok staral, a kterého začal považovat za vlastního syna.

PATŘÍ SNAD MEZI DOVEDNOSTI NEZBYTNÉ PRO MATEŘSTVÍ KOORDINOVANÝ POHYB? NEBO JE TO LÁSKA - TOLIK LÁSKY, ABY SE ČLOVĚK DOKÁZAL VZDÁT ŠANCE UTÉCT, A MOHL TEDY BÝT SE SVÝM DÍTĚTEM, A TO ZA JAKÝCHKOLIV PODMÍNEK?

Příběh je to velmi bolestný pro obě strany. Bavilo mě téma pěstounství, které se řešilo u Scotta, ale ještě mnohem více mne nadchnul nápad psát o Huntingtnově chorobě, která se objevila u Mary. Četla jsem o ní něco málo v časopisech a zděsila jsem se, jak je ta nemoc strašná, děsivá, jak vás pomaloučku dokáže úplně zdevastovat. Je dobře, že se píše i o něčem jiném než o rakovině a alzheimerovi.
Přesto, že téma a hrdinové byli zajímaví a obohacující, objevovala se v knize hluchá, nudná a zbytečná místa, které se dala využít lépe nebo měla být odstraněna. Jsem však ráda, že jsem knihu dočetla, protože jsem na konci tak šíleně brečela, že to se nestalo ani u knihy Než jsem tě poznala. Neumím si představit tu bolest všech hrdinů a nedokážu popsat ani to štěstí, kteří někteří měli.
Je to krásná kniha, která rozhodně zaslouží naši pozornost. Je dobré věnovat tomuto příběhu své myšlenky...

Život po tobě - Jojo Moyesová

27. prosince 2016 v 16:19 | Anna 13
Život po tobě

Originální název: After you
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2016
Počet stran: 392
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Série: Než jsem tě poznala (1.díl), Život po tobě (2.díl)-----------


Anotace: Kdybyste ztratili někoho, koho jste milovali, jak moc by to změnilo váš pohled na svět? Jak moc byste se změnili vy sami? V pokračování bestselleru Než jsem tě poznala nacházíme Louisu Clarkovou v přesně takové situaci. Po intenzivním půlročním vztahu s ochrnutým Willem Traynorem, který se rozhodl ukončit svůj život asistovanou sebevraždou, je Louisa sama, v cizím Londýně, zmítána smutkem a výčitkami svědomí.
Po vážném úrazu se navíc musí vrátit domů do rodného městečka, aby se o ní postarali rodiče. Jako by byla najednou zpátky na začátku cesty - život po Willově smrti totiž znamená učit se leccos znovu, stavět na nových základech. Záchranář Sam Fielding, pro něhož je kontakt se smrtí každodenní náplní práce, by snad mohl být právě tím, kdo Louise pomůže se zase vrátit do života, jenomže pak se z Willovy minulosti nečekaně jako uragán vynoří Lily - jeho šestnáctiletá nezvladatelná dcera. A všechno je rázem jinak...


Můj názor: Přiznávám, že tohle je moje chyba, to, že jsem zklamaná. Nějak jsem před čtením tušila, že pokračování té úžasné knihy Než jsem tě poznala, nebude nic skvělého. A tím pádem jsem se do ní neměla pouštět. Ale když něco, co v jedné knize skončilo, pokračuje na stránkách další knihy, když víte, že se opět setkáte s Louisou Clarkovou, tak prostě té touze si knihu přečíst neutečete. Jsou ale slova bylo to fajn dostatečná, abyste po knize sáhli? A poradila bych vám si ji přečíst?

NEVÍM, JESTLI ZROVNA ŠTĚSTÍ JE NĚCO, CO SI ČLOVĚK ZASLOUŽÍ.

Samozřejmě, je to Moyesová, takže kvalita a styl psaní je opět ten, který očekáváte. To je možná jediné pozitivum.
Než jsem tě poznala se stala senzací. Spoustu lidí tuto knihu pokládá za nejlepší, jakou kdy četli, nebo za tu, která jim změnila život. Souhlasím s nimi. Ta kniha byla úchvatná, nedá se přesně popsat to, co s vámi udělá, dokud ji nepřečtete. Nedá se snad na ni zapomenout. Louisa a Will byly tak jiní, než všechny literární postavy světa. Zbožňuji ten příběh. Letos v létě jsem byla tak šťastná, když se filmovým tvůrcům povedlo tento příběh udržet na filmovém plátně, tak, jakoby přímo vystoupil z knihy. (Mimochodem, Jojo Moyesová v této knize děkuje hercům a producentům filmu. Ještě nikdy jsem to u žádného autora nezažila). Co by tento nádherný duchaplný příběh mohlo zkazit? No jasně, to co se obvykle děje, když se autor snaží příběh protáhnout, udělat z něj další bestseller... Tedy jeho pokračování...

MÁM TAKOVÝ POCIT, LOUISO, ŽE KDYŽ SE SE MNOU BAVÍŠ, NĚKDE SE PŘITOM ODEHRÁVÁ JEŠTĚ ÚPLNĚ JINEJ ROZHOVOR.

Tohle se nemělo stát. Od této chvíle, vždy, když budu znovu číst Než jsem tě poznala, to už nebude stejné. Už vždy budu vědět, co se stane. Jojo Moyesová v tomto díle přičarovala na svět Willovu dceru. Z Louisy, z té úžasné barevné veselé optimistické Louisy, udělala holku, která se úplně naprosto zhroutila. Celý příběh už byl tak strašně obyčejný. Willovu dceru jsem nenáviděla, byla to pitomá puberťačka a to, co zbylo z té super skvělé Louisy, jsem na stránkách marně hledala. Slzy mi vhrkly do očí, když jsem se na stránkách shledala s Willovými rodiči a s černo-žluto proužkovanými punčochy... Jinak mne příběh v podstatě nudil, chtělo se mi křičet a vrátit se zpátky k první knize, ale nakonec jsem ji dočetla. A záchranář Sam se k Louise absolutně nehodil. To byl takový neslaný nemastný týpek, kterého najdete v každém levném románku pro ženy. Ach ne. Proč jsem si to krásné Než jsem tě poznala nechala takhle zkazit? Prostě teď budu na Jojo až do jejího nového románu naštvaná.
Než jsem tě poznala byl úžasný příběh barevné Louisy a cynického Willa. Příběh lásky mezi ošetřovatelkou a kvadruplegikem. Příběh, ve kterém není smrt za tu zlou. Příběh, který je pravdivý a bolestný, ale také povznášející a úsměvný...
Louisa bez Willa nebyla Louisou. Will mi po jejím boku šíleně chyběl. A také se mi zdálo, že to, co Jojo v prvním díle dokázala, se tady snažila udupat a přehodnotit velmi podstatný názor...
Pokud vám to prostě nedá, stejně jako mě, a přečtete si tuto knihu, chápu to. Udělala jsem to taky. Ale pokud ten příběh doopravdy milujete a máte pro něj mnohem větší slabost, jelikož je pro vás třeba až životně důležitý, v něčem vám pomohl, tak si tuto knihu nepřečtěte. Neboť vám zapíchne do srdce ostrý trn, vysměje se předchozímu příběhu a vy budete litovat. Vy ještě máte šanci, uchovat si ty pocity z první knihy. Tak tu šanci nepromarněte a četbu této knihy si ještě hodně rozmyslete.

Ale pokud jste nečetli první díl a pustíte se rovnou do druhého, možná zklamaní nebudete. Možná se vám to bude hodně líbit. A to je důvod, proč jsem ji na Databázi knih dala dvě hvězdy. Protože jako samotná je kniha dobrá, fajnová. Jako pojítko na první díl, to už... No, vždyť víte. Nestojí to v podstatě skoro za nic. A ještě jedno plus kniha má. Myslím, že může hodně pomoci lidem, kteří ve svém životě ztratily blízkou osobu. Kniha může fungovat jako vaše terapie. Proto není zbytečná a možná si najde nějaké srdce, které ji uvítají...

JSI NULA, UBOHÁ NULA. SEDĚLA JSI U MÝHO TÁTY A KOUKALA SES, JAK UMÍRÁ, A NIC JSI S TÍM NEUDĚLALA!

Sedmilhářky - Liane Moriarty

22. prosince 2016 v 16:15 | Anna 13
Sedmilhářky

Originální název: Little Lies
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 439
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Jane je ve městě nová. Hloubavá, do sebe uzavřená šedá myška, která to v životě vůbec nemá jednoduché, protože sama vychovává pětiletého syna. A ten se teď navíc začal ptát po svém tátovi.
Madeline je velká parádnice a přitom neřízená střela. Bezmezně miluje ty, které si oblíbí, se stejným nasazením však zároveň nenávidí své nepřátele. Momentálně jí ztrpčuje život její exmanžel: po letech si zničehonic vzpomněl, že by se mohl taky podílet na výchově jejich dcery.
Celeste je věčně zasněná, leč poněkud vynervovaná kráska. Co by ji mohlo trápit, když má navíc hodného a snad až hříšně bohatého manžela a přepychový domov? Snad jen že ta jejich dvojčata jsou občas na zabití...
Každá z nich je úplně jiná, a přesto jsou nejlepší kamarádky. Jsou však k sobě skutečně upřímné? Vždyť i drobné lži a polopravdy můžou časem, krůček po krůčku, přerůst v obrovskou tragédii...


Můj názor: Od této autorky, kterou mám ráda asi stejně jako Jojo Moyesovou, jsem asi před rokem četla její dvě nejznámější díla. Tím byli Manželovo tajemství a kniha Na co Alice zapomněla. Tahle autorka píše neskutečně zábavné příběhy, které vás neskutečně rychle vtáhnou do děje a vy se jich nemůžete nabažit. Nejsou zábavné v tom smyslu, že by byli vtipné, ale prostě vás baví ty postavy a styl psaní a tak nějak všechno...
Vtipné však nejsou ani trochu. Každá z knížek, kterou jsem od ní zatím četla nese velká tajemství a dotýká se velmi závažných témat, jako bylo v tomto případě například domácí násilí...

JE JEN TAK HROZNĚ NEUVĚŘITELNÉ, ŽE TEN HEZKÝ, USTARANÝ MUŽ, KTERÝ JI MILUJE Z CELÉHO SVÉHO PRAZVLÁŠTNÍHO SRDCE, JI S NEJVĚTŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTÍ JEDNOHO DNE ZABIJE.

Kniha vypráví příběhy tří žen. Svobodné mladé plaché maminky, která se během knihy vyrovnává s traumatem, které ji v jejim srdci zanechal otec jejího dítěte a rázem se musí potýkat se situací, kterou nechce řešit žádná matka a to, když vaše dítě začne šikanovat. Krásná Madeline je vlastně nejzábavnější postavou se třemi dětmi, která řeší možná jednu z nejbanálnějších věcí: výchovu dospívající dcery zdrhající ke svému otci, kterého však pěkných pár let vůbec nezajímala. Bohatá Celeste žije život, který navenek vypadá jako z pohádky. Co se však odehrává za zdmi jejich přepychu? Křik, hádky, pláč a... rvačky, pěsti, násilí...
Na začátku knihy, když se s postavami setkáváte, víte, že jedna z nich bude zavražděna. A jedna z nich bude vrahem. Postav je tam dost, takže to může být kdokoliv. Já jsem o té tragédii, která se blížila tak rychle, jak rychle jsem četla, neměla tušení. Netroufla jsem si vůbec tipnout, kdo nás opustí a z koho se stane vrah.

Kniha je prostě úžasná. Dá vám všechno, co od ní očekáváte. Mne teda neuvěřitelně chytla a rozhodně to není naposledy, co jsem ji četla. Už se těším na další knihy od autorky a pokud byste chtěli nějaké srovnání například s Manželovým tajemstvím, tak vám mohu říci jedno: obě dvě knihy jsou na špici. A bestsellery se staly právem.

TOHLE NENÍ ŽÁDNÝ CIRKUS. VYŠETŘUJEME TU VRAŽDU.

Hausfrau - Jill Alexander Essbaum

18. prosince 2016 v 16:49 | Anna 13
Hausfrau

Originální název: Hausfrau
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 254
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Nic by nebylo tak vzdálené od pravdy jako tvrzení, že se má atraktivní Američanka Anna dobře. Neděje se jí nic strašlivého, přesto však nenachází v životě nic, z čeho se radovat. Žije v Curychu a její manžel je švýcarský bankéř, jemuž vychovává tři děti. Čas tráví na hodinách němčiny pro cizince, péčí o domácnost - a se svými milenci.
Nehledá u nich lásku a porozumění, tedy to, co jí není schopen dát Bruno. Všichni tito muži pro ni pouze představují způsob, jak utéct od všední reality a dokázat si vlastní hodnotu. Tedy vyjma jednoho, do něhož se zamiluje. Vztah dlouho nevydrží, neboť dotyčný k němu přistupuje úplně stejně, jako to obvykle činí ona sama - tedy pouze jako k románku. Pragmaticky.
Přátel Anna moc nemá, ty blízké už vůbec ne, a ani se nijak zvlášť nesnaží si je najít. Den za dnem pomalu přežívá v jakési podivné prázdnotě nešťastného osamění, zatímco nad hlavou se jí pomalu stahují mračna. Když při nehodě zemře její syn, je to pouze začátek jedné velké tragédie...


Můj názor: Ptám se, co mne vlastně pořád tak strašně fascinuje na bestsellerech. Proč je tak často hltám a vyhledávám. No, to je přeci logické. Většinu z nás bestsellery přitahují, protože nás prostě fascinuje, když má kniha takovou moc. A jsme strašně zvědaví, co za příběh se v ní skrývá. Čím to, že ovládla tolik lidí?
Málokdy se mi stane, že masově čtená kniha zklame. To největší zklamání jsem měla u Marťana. Na to nelze zapomenout. Ale co bylo tohle proboha za slátaninu??? OMG...

JESTLIŽE SE ZÁRMUTEK NEROZPUSTÍ V SLZÁCH, PLÁČOU I JINÉ ORGÁNY NEŽ SRDCE.

V jednu dobu, když přišla na trh, tak se o ní všude psalo. Byla všude. To Hausfrau je dokonalé, zničí vás... - hlásali titulky v letácích a časopisech. A když se k tomu ještě přidá informace, že je to debut, o který se pralo jen v jedné zemi 19 nakladatelství, tak to prostě zatraceně chcete číst. Já vám ale radím dobře: nedělejte to.
Je to slabé, nemá to pointu, nemá to ani závažný podnět, je to vycucané z prstu, je to naivní, je to brak, je to směšné, strašně se omlouvám, ale tohle je prostě odpad. Je to napsané podobně jako Šťastní lidé čtou a pijou kávu. Dočetla jsem ji jen proto, že jsem doufala v to, že se to všechno začne měnit po smrti jedné z postav. Že děj zezvláštní, že zvážní, že se někam ta ukrutná hrdinka, kterou celou knihu proklínáte, někam uklidí a začne se chovat dospěle a zodpovědně. No pravda je, že se uklidí, to jo... Ale celá kniha je strašně nepravděpodobná, nereálná... Ufff... Bylo těžké ji dočíst... Už jsem ani nevnímala poslední stránky, které byly tak nudné a zbytečné... Díkybohu, že to skončilo, tak, jak to skončilo a tím pádem se nemůže konat pokračování...
A pokud se tu na trhu objeví další kniha od této autorky, přísahám, že se na ni ani nepodívám...


POJISTKY NĚKDY SELŽOU. NEPOTOPITELNÉ LODĚ SKONČÍ NA DNĚ MOŘE A RAKETY SE OBČAS NEVRÁTÍ NA ZEM. LÁSKA NENÍ PRO KAŽDÉHO. NIKDO NEMÁ ZÍTŘEK JISTÝ...

Carol - Patricia Highsmith

18. listopadu 2016 v 16:02 | Anna 13
Carol

Originální název: Carol (Price of Salt)
Žánr: Román
Rok vydání: 2015
Počet stran: 296
Nakladatelství: Leda
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Psychologické drama Carol, syrový a současně romantický příběh, jehož postavy hledají na morálně spletitých cestách pravdivý obraz sebe samých, je výjimečným dílem, v němž Patricia Highsmithová osvědčila mistrovské vypravěčské umění. Od prvních stránek se nad románem vznáší atmosféra nezadržitelného směřování k zatím neznámému cíli, dychtivosti a prapůvodní energie, s níž si obě hlavní postavy posedle zahrávají s osudem a připravují si tak téměř nesnesitelnou úzkost a napětí. Smysl cesty, po které se vydaly, lze rozpoznat až při pohledu zpět proti proudu času - není to kniha, je to život sám.


Můj názor: Kniha vyprávějící příběh lásky mezi dvěma ženami mne zaujala hned po pár stranách. Líbilo se mi počínání hlavní postavy, atmosféra, která knize vládne, autorčino vyjadřování... Příběh mne zkrátka velmi zaujal a líbil se. Nebýt nudného konce, byla by kniha na velmi vysoké příčce...

- CO MŮŽE BÝT NUDNĚJŠÍ NEŽ MINULOST?
- MOŽNÁ BUDOUCNOST BEZ MINULOSTI.

Jak jsem se ke knize dostala? Nejprve jsem chtěla jít na stejnojmenný film do kina. Viděla jsem ukázky, které mne zaujaly a Cate Blanchet v hlavní roli a nominace na Oscara je lákadlem samo o sobě. Nakonec jsem se do kina nedostala a když jsem se dozvěděla o knize, tak jsem se chtěla s příběhem seznámit právě prostřednictvím literatury. Kniha byla přečtena za pár hodin a jak jsem již psala příběh se odehrává v úchvatné atmosféře a perfektně vykreslené postavy vás velmi zaujmou...

VŽDYCKY SE LIDÉ ZAMILUJÍ DO VĚCÍ, KTERÉ NEMŮŽOU MÍT?

Postava samotné Carol má tak silné charisma a je tak neuvěřitelně vznešená, že každá stránka v knize, na které se neobjeví nemá cenu. A autorka dokázala (ať už záměrně nebo náhodně) vyjádřit pravou podstatu lásky. Cítili jste, že když byla Tereza sama, tak všechny její pasáže byly ve své podstatě nudné, nezáživné, byly úplně nedůležité, nestály za nic. Ale stránky, na kterých se Carol a Tereza objevovaly společně měly neuvěřitelnou cenu. Všechny chvíle, které trávily bez sebe neměly význam. Z knížky si je již ani nepamatuji, zatímco scény a rozhovory těch dvou žen si budu dlouho pamatovat.

MYSLÍM, ŽE VÁS MILUJI, A TO ZNAMENÁ JARO.
CHCI, ABY DO MĚ BUŠILO SLUNCE, JAKO BUŠÍ HUDBA. MYSLÍM NA SLUNCE, KTERÉ JE JAKO BEETHOVEN, NA VÍTR, KTERÝ JE JAKO DEBUSSY, A NA ŠTĚBETÁNÍ PTACTVA JAKO U STRAVINSKÉHO. ALE RYTMUS UDÁVÁM JÁ.

Ta láska je lesbická, ale je to snad jiný druh lásky než mezi mužem a ženou? Možná si myslíte, že asi ano, ale jak Tereza v knize říká, ta jejich láska má stejné příznaky, jako u ženy a muže. Je to prostě láska. A není snad každá láska jiná? U každého páru? Přeci je, ne?

JAK CHCETE NĚCO VYTVOŘIT, KDYŽ VAŠE ZKUŠENOSTI JSOU Z DRUHÉ RUKY?

Vždy si říkám, když čtu takto nádherné knihy, že lidé, kteří mají nějaký problém s homosexuály by ho po jejím přečtení již neměli. Ať je takových knih více.
Knihu i přes její zdlouhavější poslední stránky velmi doporučuji a všem, které toto téma zaujalo bych doporučila ještě knihu Dám ti slunce od Jandy Nelson, která má sice úplně odlišné zpracování, ale je stejně krásná a důležitá...
Dnes večer si chystám pustit film Carol, tak doufám, že se filmové zpracování povedlo a že se nebude od knihy moc lišit...

MÁ SMYSL HODNOTIT POTĚŠENÍ Z KORNOUTU ZMRZLINY OPROTI SLEDOVÁNÍ FOTBALU NEBO BEETHOVENŮV KVARTET OPROTI POHLEDU NA MONU LISU?

Dlouhé stíny - Leila Meachamová

28. října 2016 v 21:40 | Anna 13
Dlouhé stíny

Originální název: Tumbleweeds
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2013
Počet stran: 400
Nakladatelství: Knižní klub
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Série: Poselství růží (1. díl), Sen o Somersetu (2. díl), Dlouhé stíny (3. díl)-----------


Anotace: Když se osiřelá Cathy Bensonová v jedenácti letech musí přestěhovat ze svého privilegovaného domova v Kalifornii do městečka Kersey v texaském Panhandle, má pocit, že se ocitá v málem nekulturní pustině. V prostředí, kde jasně vládne americký fotbal, si ji však rychle vezmou pod svá křídla dvě vycházející fotbalové hvězdy - její obdivovaní spolužáci John Caldwell a Trey Don Hall. A Cathy s nimi navazuje přátelství nezvratně směřující k milostnému trojúhelníku, který pak určí běh dalšího života každého z nich...
Dojemný a napínavý román sleduje tři přátele v letech jejich dospívání i studií. Přichází čas zrání, v jehož závěru je několik tragických událostí hluboce poznamená a rozthne od sebe. Stáváme se svědky jejich nových profesních kariér, osobních úspěchů i porážek a dramatický vývoj směřuje ke chvíli, kdy se ve svých čtyřiceti letech znovu shledávají.
Autorka vypráví jejich příběh se svým charakteristickým smyslem pro zásadní okamžiky, vytváří nezapomenutelné postavy a dějovou linii protíná nečekanými zvraty. Nezbývá proto než dychtivě obracet stránku za stránkou až do konce tohoto podivuhodného příběhu.


Můj názor: To byl tak nádherně zamotaný srdceryvný příběh plný nástrah, které čekaly na jejich odhalení...
O autorce jsem nic neslyšela, její předchozí romány jsem neznala a ani jsem nevěděla, že nějak souvisí s tímto. Teda, oni spolu vlastně asi ani nic společného nemají, ale tato kniha je třetí ze série Roses (česky Růže). A je to krásná kniha. K přečtení mě zlákala obálka a nálepka Bestseller. Opravdu nelituji, že jsem této knize věnovala svůj prázdninový čas, neboť jsem se při jejím čtení napínala jak struna a každá stránka mne nutila ke stránce další. No prostě, ta pravá kniha, která vás nepustí.

BOJ S NAŠÍ POVAHOU NIKDY NEKONČÍ, ALE LZE NAD NÍ ZVÍTĚZIT.

Perfektně vykreslené postavy, dokonale promyšlená a rozprostřená dějová linie,... Vypravěčský talent autorky jen podtrhává kvalitu knihy. Doporučuji všem (asi především ženám), kteří mají rádi v knihách zvraty, napětí, neočekávané dramatické události a postavy, které vám nedají spát.
Skvělá knížka pro podzimní pošmourné dny.

Mně se tak nechce se s postavy rozloučit... :)

LÁSKA NENÍ NIKDY PROMARNĚNÁ...

Šťastní lidé čtou a pijou kávu - Agnés Martin-Lugand

22. října 2016 v 12:43 | Anna 13
Šťastní lidé čtou a pijou kávu

Originální název: Les gens heureux lisent et boivent du café
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2016
Počet stran: 224
Nakladatelství: Motto
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Série: Šťastní lidé čtou a pijou kávu (1. díl), Šťastní lidé mají snadný život (2. díl)-----------

-----------Chystá se filmové zpracování-----------


Anotace: Dá se vyléčit zlomené srdce?
Mladá Pařížanka Diane je přesvědčená, že šťastní lidé čtou a pijou kávu, a proto tak nazve svou kavárnu. Když však při automobilové nehodě zahyne její manžel i malá dcerka, Diane ztratí smysl života. Zoufalá mladá žena se zcela uzavře před světem a přestane se starat i o svou literární kavárnu. Nakonec se rozhodne odjet do Irska, které toužil navštívit její muž, a na jeho bouřlivém a drsném pobřeží dát do pořádku svůj život. Netuší, že tu potká muže, který rázem její život změní. Záhadný fotograf Edward, kolem nějž se dějí podivné věci, ji přiměje vrátit se do života.
V současné době se podle knihy natáčí i film.


Můj názor: Tahle knížka je omyl, který se mi dostal do rukou. Takovou slátaninu jsem vážně dlouho nečetla. Ovšem pokud jsem někdy vůbec četla něco tak... trapného. Ano, trapného. Tohle totiž vypadá, jako by to napsala nějaká puberťačka, která si naivně vybarvuje životy dospělých.
Opravdu ubohý pokus o vytvoření nezapomenutelného příběhu. Vážně se mi chce smát. Jak se tohle mohlo dostat na knižní trh? Jak se to proboha mohlo přeložit? To už dnešní ženy nebaví číst něco mnohem těžšího, dojemnějšího, emotivnějšího? Co v téhle knize kdo našel? Nepřestává mne udivovat, co zmůže reklama, co zmůže krásná obálka s ještě krásnějším názvem. A to jsem tu ještě nehovořila o stylu psaní. Fakt úlet.
A o čem jako sakra má být ten film? O tom jak se jedna ženská pokouší získat muže, kterého se nejdříve bojí, pak si nepřeje nic jiného, než se s ním chytnout za ruku a dojít s ním až na konec svých dní a nakonec ho odkopnout, protože si uvědomí, že má vlastně srdce někde jinde? Možná měla ten rok po smrti jejich blízcích více číst? Ale ona snad za celý román, vzala do rukou jen jednu knihu a místo kávy pila irské břečky. O čem je tedy ten název knihy? A o čem je vlastně kniha samotná? Že bych zkusila druhý díl? Ufff, dělám si srandu. Po žádné knize autorky už nesáhnu, jen se na ně budu dívat z bezpečné vzdálenosti v knihovnách a knihkupectvích. Vždyť v té druhé knize už bude mít zase někoho jiného. Autorka si možná myslí, že na postavě jménem Diane vybuduje novou senzaci, ale to já se pak tedy ptám všech žen: kam se v těch knihkupectvích koukáte???
Všem vřele doporučuji vyhnout se této knize. Nedovolte, aby vám tato kniha ukradla večer.
Mějte se krásně! :) A odpusťte, že dnešní recenze byla taková, jaká byla. Někdy prostě šlápneme vedle, a já vás od tohoto kroku chci ochránit touto recenzí.

Když je láska slepá - Luisa Bureschová

1. září 2016 v 12:41 | Anna 13
Když je láska slepá

Originální název: Wenn die Liebe hinfallt
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2015
Počet stran: 384
Nakladatelství: Host
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Aliu a Leandera všichni vnímají jako pár snů a poté, co se jim narodí dcera, se idylka zdá být dokonalá. Půvabně chaotická Alia i lidé kolem kolem ní věří, že její vztah je zcela mimořádný. O to překvapivější je pak Leanderovo náhlé přiznání: Musím ti něco říct. Mám jinou. Situaci, kterou Alia zná jen z laciných romantických knih, o nichž píše diplomovou práci, najednou zažívá na vlastní kůži. Zhroutí se jí svět. Jak se smířit s odchodem životního partnera?
Když se Alia s pomocí kamarádek a podivínského souseda konečně začne stavět na nohy, stane se něco, co nikdo nečekal - Leander se znovu objeví u jejích dveří... Má mu odpustit? Nebo jít dál?
Román Když je láska slepá popisuje chvíle, ve kterých jsme nejzranitelnější a nejlidštější, ale činí tak s vtipem a vřelostí. Každý, kdo se někdy zklamal v lásce, ví, že nic nebolí tak jako zlomené srdce. Společně s Aliou prožijeme zoufalství ze ztráty milovaného člověka a bezůtěšnost nenadále samoty, ale také novou naději a opětovné probouzení chuti do života.


Můj názor: Milá a úsměvná knížka pro letní chvíle pohody od německé autorky vypráví příběh plný ztráty a bolesti, který ale stejně nebudete brát vážně, protože je psaný vtipně a strašně nerealisticky. I přes to přese všechno je to růžový příběh hrdinů, kteří by v reálném životě snad ani nepřežily. I přes to se mi knížka líbila. Usmívala jsem se nad vtipnými dialogy, postavy jsem si oblíbila, i když jsem měla pocit, že vystoupily z nějaké laciné telenovely.

V REÁLNÉM ŽIVOTĚ PŘIŠEL ŠŤASTNÝ KONEC VŽDYCKY HNED NA ZAČÁTKU.
-CO PŘIJDE V KNIZE PO ŠŤASTNÉM KONCI?
-LÁSKA POMINE.

Někdy je asi potřeba přečíst si něco, nad čím nemusíte tolik uvažovat a přemýšlet. Tahle kniha mi zrovna v tomto období sedla, ale jak říkám, nečekejte od ní nic převratného. Bude se asi líbit lidem, kteří se zklamali v lásce, stejně jako hlavní hrdinka.
Co z knihy zhruba vyplývá? Dvakrát nevstupuj do téže řeky. To jsem si z knihy odnesla. A v lásce už vůbec ne.
Příjemné čtení, které nenadchne ani neurazí. :)

DÍVALA JSEM SE NA NĚJ A POCIT, KTERÝ SE MĚ ZMOCNIL, BYL LEPŠÍ NEŽ HŘÍŠNÝ TANEC. TOHLE BYL MŮJ FILM, MŮJ SOUKROMÝ FILM.

Jeden plus jedna - Jojo Moyesová

9. srpna 2016 v 18:08 | Anna 13
Jeden plus jedna

Originální název: The One Plus One
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2016
Počet stran: 360
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Představte si, jak by mohl vypadat příšerný život: manžel vás opustil a rodině nepřispívá ani penny, byť u vás v garáži parkuje rolls-royce. Vašeho syna puberťáka šikanují a dcera, jež je matematický génius, má sice možnost nastoupit na prestižní školu pro nadané děti, ale vy si to zkrátka nemůžete dovolit. Už jen nákup školní uniformy by znamenal pořádnou díru do rozpočtu - a co teprve školné. Seznamte se, přesně takový je ve zkratce život Jess Thomasové. Jednoho dne se však Jess přihodí zvláštní věc. V taxíku najde svazek bankovek, který patří arogantnímu milionáři Edu Nichollsovi, u něhož doma Jess uklízí. Žádný balík to sice není, pro Eda bezesporu jen pár drobných, nicméně pro Jess by ony peníze znamenaly řešení problému. Jinak zásadová žena se impulzivně rozhodne, že si peníze ponechá a vyžije je pro svou dceru. V té chvíli ještě netuší, jak jí jejich majitel následně změní život...


Můj názor: Knihy Jojo Moyesové hltám strašně moc ráda. Na všechny její knihy tu naleznete recenze. Teď již mám přečtené všechny a těším se až vyjde pokračování Než jsem tě poznala, které se bude jmenovat Po tobě a má vyjít asi někdy na podzim. Zde je můj prozatímní žebříček jejích knih, dle mé oblíbenosti:

1. Než jsem tě poznala
2. Dívka, již jsi tu zanechal
3. Stříbrná zátoka
4. Jeden plus jedna
5. Poslední dopis od tvé lásky

Tato knížka je tedy jednou z jejích slabších, ale přesto se mi strašně líbila. Je totiž čtivá, zábavná, celkem napínavá, poutavě psaná a v příběhu se budete cítit jako doma. A budete z ní mít pozitivní náladu... :)

NĚKDE SE DOČETLA, ŽE BLÁZNI JSOU JAKO NÁMĚSÍČNÍ - NEJLEPŠÍ JE NEVYRUŠOVAT JE.

Je to klasické psaní od Moyesové, které máme rádi. Akorát tam pro teď chybí vážnější podtext a hlubší myšlenky. Ale mě to nijak nevadilo. Pořád je to skvělá kniha, ve které si oblíbíte snad všechny postavy a vydáte se s jednou ztřeštěnou rodinou na nepředvídatelný road trip. Čtení knihy je jízda, kterou stihnete za dva dny a vrátíte se do reality osvěžení a s dobrou náladou. Kniha je o tom, nic nevzdávat a věřit, že dobrému člověku se dějí dobré věci... :)

Doporučuji!

OPRAVDOVÉ PŘÁTELE POZNÁŠ PODLE TOHO, ŽE NAVÁŽOU HOVOR TAM, KDE PŘESTALI, AŤ UŽ SE SPOLU NEVIDĚLI TÝDEN, NEBO DVA ROKY.


Sestry - Curtis Sittenfeldová

5. srpna 2016 v 15:54 | Anna 13
Sestry

Originální název: Sisterland
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2015
Počet stran: 356
Nakladatelství: Kristián
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Kdyby se vás někdo zeptal, jaká je vaše sestra, co byste odpověděli?
Je hodná, nebo zlá? Úplně jiná než vy? Podobně protikladné jsou i hrdinky románu Sisterland od americké autorky Curtis Sittenfaldové.
Jedna racionální, druhá iracionální, jedna tuctově konvenční, druhá odvážně volnomyšlenkářská, jedna úzkostlivě opatrná, druhá nezodpovědně ztřeštěná, to jsou sestry Kate a Violet, a přestože jsou to jednovaječná dvojčata, jsou jako den a noc.

Kdysi měly něco společného, schopnost předvídat budoucnost, jejich okolí je však za to nemilosrdně odsoudilo k životu na okraji. To jejich cesty na začátku dospělosti rozdělilo. Kate vede běžný život matky dvou malých dětí, ale každou chvíli v něm probleskují temné ozvěny minulosti, zato její sestra Violet věří, že má vyšší poslání. Po překvapivém, třebaže slabém zemětřesení oznámí Violet médiiím, že St. Louis brzo zasáhnou mnohem větší otřesy. Její zpráva spustí mediální lavinu a odstartuje řetězec událostí, které vyústí v katastrofy, jaké nikdo nečekal.

Psychologická sonda do vztahu dvou sester, které se pokoušejí každá po svém vyrovnat s traumatickými zážitky z dětství, nepostrádá spád, vtip a ironii, o překvapivé zvraty není nouze. I na konci zůstává mnoho otázek pro čtenáře nezodpovězeno: Mají sestry skutečný dar vidět do budoucnosti, nebo jen výjimečně vyvinutý pozorovací talent a empatii? Je to dar, či prokletí? Máme se spoléhat na racionální úsudek, nebo je lepší věřit šestému smyslu? Kdo ví? Jak tvrdí jedna ze sester, lidé mají tendenci věřit pouze tomu, čemu sami věřit chtějí.


Můj názor: Tuto knihu vlastním a může za to velká reklama, která probíhala před pár měsíci a tuto knihu vyzdvihovala do nebes. Slibuji si, že už nebudu takhle nalítávat propagaci, ale dám spíše na názory lidí, kteří tu knihu četli a knihy si budu kupovat až po jejich přečtení. Pochybuji totiž, že se třeba k této knize někdy vrátím...
Kniha je psána z pohledu jedné ze sester (díkybohu, že je to ta lepší a rozumnější, jinak bych knihu dávno zaklapla) a popisuje běžný život matky dvou malých dětí z maloměsta. Do příběhu se zaplete její potřeštěná senzibilní sestra a očekávání velkého zemětřesení. Přítomnost mi nevadila, občas byla zajímavá, byly tam situace k zamyšlení, ale pořád se v příběhu v podstatě nic nedělo. Nikam se to neposouvalo. Až posledních 50 stránek za něco stálo.

ČLOVĚK SI NEMŮŽE PAMATOVAT KAŽDOU VTEŘINU SVÉHO ŽIVOTA A NĚKDY SI NEDOKÁŽE VYBAVIT DLOUHÉ ÚSEKY ŽIVOTA, ALE NĚKTERÉ MOMENTY SE VÁM VRYJÍ DO PAMĚTI, ŽE TAK ZŮSTANOU NAPOŘÁD A NIKDY NEVYBLEDNOU.

Nemám ráda, když se v knize donekonečna vracíte do minulosti postav. Tyto styly psaní mi nikdy nevyhovovaly a tato kniha funguje tak, že jedna kapitola z přítomnosti a jedna kapitola z minulosti střídá druhou. Kniha mě bavila, když se tam řešili děti, porody, těhotenství, pokakané plínky a počet snědených kašiček. Možná jsem divná, ale i když mi je jen patnáct, mohla bych o těchto starostech číst pořád dokola...
Knihu nevím jestli doporučit, ale pro mne byla spíše průměrná. Četla jsem horší knihy, ale nějaká světová bomba to tedy nebyla.

...ZEMĚ JE POŘÁD NEKLIDNÁ.

Vzkaz v láhvi - Nicholas Sparks

28. července 2016 v 11:43 | Anna 13
Vzkaz v láhvi

Originální název: Message in a Bottle
Žánr: Román pro ženy
Počet stran: 295
Rok vydání: 1999
Nakladatelství: Baronet
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Láhev s milostným dopisem je svěřena vlnám. Náhoda ji může vyvrhnout kdekoli, možná se prostě jenom rozbije o skalnaté pobřeží a výkřik lásky a bolesti zazní do prázdna. Náhoda však chce, že osudovou láhev z příboje vynese Theresa Osbornová, rozvedená matka dvanáctiletého syna, pracující v americkém Bostonu jako novinářka. Milostný dopis, napsaný s neskonalou vřelostí,ji doslova omráčí, nedá jí spát, dokud se nerozhodne, že se musí pokusit vypátrat, kdo je jeho tajemným autorem a kdo adresátem. Kdo je pisatel - onen muž jménem Garret - a kdopak jeho milovaná Catherine? Kde žijí nyní? A jaký je celý příběh jejich lásky?
Theresa vstupuje do osudu neznámých milenců, avšak síla lásky se ukazuje jako neodolatelně nakažlivá - mladá žena zjišťuje, že je neschopna odolat magicky hlubokému citu ke Garretovi. Zapomíná však, že osud umí brát stejně krutě, jako laskavě dává.


Můj názor: Knihy Nicholase Sparkse mám strašně moc ráda. Jsou to knihy, kde vždy hlavní roli hraje láska a tu umí tento autor vyjádřit nádherně. Četla jsem od něj již spousty titulů a neumím říci, která kniha je nejkrásnější... Vzkaz v láhvi, ale naproto předčil má očekávání...

NIKDY MI NEPŘIPADALO MOŽNÉ MILOVAT NĚKOHO TOLIK, JAKO MILUJU TEBE.

Kniha vypráví příběh muže, který ztratil svou životní lásku, které píše dopisy, které vkládá do lahví a hází je do oceánu. Ty láhve v něm však nezůstanou navždy a dostanou se ke spoustě lidem. Theresa Osbornová, která našla dopis jen tři týdny starý se rozhodne citlivého pisatele najít. A samozřejmě zde vznikne láska, která bude opět komplikovaná a přitom tak krásná, jak už to v příbězích bývá...

JE NEMOŽNÉ OCHRÁNIT DĚTI PŘED ZKLAMÁNÍM V ŽIVOTĚ.

Kniha měla fantastickou atmosféru. Byl tam oceán a v něm spousty tajemných dopisů uzavřených v lahvích, byly tam lodě, pláže, hvězdy, byla tam láska... Bylo to nádherné... Je to jedna z těch lepších knih Sparkse a já jsem z ní užaslá... Konec byl pro mne naprosto nepředvídatelný, ale tak krásný. Příběh končil s tolika různými směry, kam by se mohl dále ubírat a s krásným pocitem dejavu.
Nádherná kniha na letní počtení pro romantické duše... Rozhodně doporučuji...

VE SVĚTĚ, KTERÝ CHÁPU JEN ZŘÍDKA, EXISTUJÍ VĚTRY OSUDU, KTERÉ ZAVANOU, KDYŽ TO NEJMÉNĚ OČEKÁVÁME. NĚKDY SE OPŘOU SE ZUŘIVOSTÍ HURIKÁNU, NĚKDY JEN STĚŽÍ OVANOU ČLOVĚKU TVÁŘ. AVŠAK TĚM VĚTRŮM NELZE VZDOROVAT, NEBOŤ ČASTO PŘINÁŠEJÍ BUDOUCNOST, KTEROU NELZE PŘEHLÍŽET. TY, MŮJ MILÁČKU, JSI VÍTR, KTERÝ JSEM NEPŘEDVÍDAL, TEN VÍTR, KTERÝ ZAVANUL SILNĚJI, NEŽ JSEM SI KDY DOKÁZAL PŘEDSTAVIT. TY JSI MŮJ OSUD.

Nouzový východ - Richard Yates

3. července 2016 v 9:50 | Anna 13
Nouzový východ

Originální název: Revolutionary Road
Žánr: Román
Rok vydání: 2009
Počet stran: 283
Nakladatelství: Mladá fronta
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Román Nouzový východ byl oslavovaný jako mistrovské dílo již od prvního vydání v roce 1961. Je příběhem Franka a April Wheelerových, nadějného mladého páru znuděného banalitou předměstského života, kteří se rozhodnou k radikální změně kvůli záchraně svého vztahu i sebe samých. Ukáže se však, že jejich představy se navzdory oboustrannému úsilí čím dál víc rozcházejí. Richard Yates se srdceryvným soucitem a vhledem ukazuje jejich každodenní bolestivé odcizování a nevyhnutelný rozkol ústící v tragédii.


Můj názor: K tomuto příběhu jsem se dostala přes mého oblíbeného herce Leonarda DiCapria. Koukám se na všechny jeho filmy a obzvlášť tento stejnojmenný film se mi neuvěřitelně líbil. Leonardo s Kate Winslet natočili dechberoucí scény a celý film měl neuvěřitelný náboj. Viděla jsem ho už mnohokrát... A tak jsem se i strašně těšila na knihu. Ale zklamání bylo větší než mé těšení.

CÍTILI NĚKDY OSTATNÍ MUŽI NECHUŤ PŘI POHLEDU NA SVÉ VLASTNÍ DĚTI? ZŘETELNÝ ODPOR?

V knize nebyly zajímavé myšlenky, dialogy mezi manžely byly tak strašně neopravdové, hloupě vypsané. Příběh byl neuvěřitelná nuda, která se vlekla na dvěstě stranách, divím se, že jsem ho vůbec dočetla. Knihu opravdu nedoporučuji.
Je směšné, že byla kniha tak oslavovaná...
Film, ale rozhodně doporučuji. Je fantasticky natočený, to je opravdové drama.

Dívka, již jsi tu zanechal - Jojo Moyesová

23. června 2016 v 20:53 | Anna 13
Dívka, již jsi tu zanechal

Originální název: The girl you left behind
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2015
Počet stran: 432
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Píše se rok 1916, když francouzský malíř Édouard Lefévre odchází bojovat na frontu. Jeho mladé manželce Sophii po něm zůstane na památku akorát její portrét, na svou dobu poněkud nezvyklý. Když však městečko, v němž Sophie žije, padne do rukou Němcům, ocitají se jeho obyvatelé na samé hranici absolutní bídy a pro kousek chleba musejí často dát všanc i holý život. A tehdy Sophiin portrét upoutá pozornost nového Kommandanta. Německý důstojník je obrazem doslova posedlý a Sophie je odhodlaná riskovat cokoliv - rodinu, svou pověst i život -, jen aby mohla znovu spatřit svého muže.
O bezmála sto let později dostane Liv Halstonová od svého muže darem působivý portrét mladé ženy, který koupil za pár šupů na ulici. Posléze se ovšem ukáže, že obraz má nesmírnou cenu, a rozhoří se boj o to, kdo je jeho skutečným vlastníkem. A Livino přesvědčení o správnosti věcí podstoupí náročnou zkoušku. Stejně jako Sophie je však pevně odhodlaná bojovat za to, co má na světě nejraději...


Můj názor: Moyesovou mám upřímně ráda. Všechny její knihy se mi zatím neskutečně líbily. Než jsem tě poznala je určitě zatím její největší úspěch, ale mne překvapila a dojala tato kniha. Jojo opět spojila minulost se současností tak, aby jste pochopili, že je zbytečné mezi nimi dělat rozdíly. Že jsou jedno...

KVŮLI TOMUHLE TU NĚMCI JSOU, NEPŘIŠLI SI POPOVÍDAT O UMĚNÍ... JSOU TU, ABY STŘÍLELI NAŠE SYNY A MUŽE. JSOU TU, ABY NÁS ZNIČILI.

Minulost: 1. světová válka. V městečku St. Péronne ve Francii provozují hotel milé ubohé ženy, které si přestávají připadat jako lidé. Mučí je hlad a bída, mučí je pohled na jejich nemocné hladovějící děti. Ničí je strach ze smrti, kterou vidí všude kolem, z války, která nemá konce. V tom hotýlku žije překrásná Sophie se svojí sestrou Hélene. Jejich muže již odvedli a jejich děti trpí. Život těchto lidí je úžasně vykreslený,atmosféra Francie v letech 1916 a 1917 byla podobná jako v Picoultové Vypravěčce. Takže famózní.
Souznět s touto rodinou - se Sophií není těžké.

PŘEMÝŠLELA JSEM, JAKÉ TO JE NĚKOHO ZABÍT, JESTLI JE TO PRO NĚMECKÉHO KOMMANDANTA STEJNĚ BEŽNÉ, JAKO DOLÍT SI ŠÁLEK KÁVY.

Šok! Najednou se příběh odhodlané Sophie utne a vy se ocitnete v současnosti, která je oproti předešlému životu růžová. Nechcete tu být, chcete zpátky do historie, která byla tak zajímavá i když krutá. V Sophiině domě visel obraz. Obraz byl, ale i v přítomnosti, v domě smutné ženy. Obraz jménem Dívka, již jsi tu zanechal je probírán téměř na každé straně.

...KRÁSA JE V OČÍCH TOHO, KDO SE DÍVÁ...

Moyesová opět vytvořila příběh lásky, zapojila do něj dechberoucí zápletky,její jedinečný pisatelský talent byl opět dokázán. Jestli budete tento příběh kritizovat jenom kvůli tomu, že jste předtím četli Než jsem tě poznala, tak se hoďte do klidu. Tento příběh je plný umění, krásy, odvahy, hrdinství,... má duši, sám o sobě dýchá. Pokud se vám tato kniha nelíbí, tak nejste schopni procítit dějiny. Než jsem tě poznala je úplně jiný příběh než Dívka, již jsi tu zanechal. Oba dva jsou nádherné, ale už vím, že pro mnoho lidí bude tento příběh znamenat méně...

MYSLÍM, ŽE MŮŽEME PORUŠIT PRAVIDLA PRO NĚCO, CO MILUJEME.

Já už vlastně nevím, co bych ke knize napsala. Můj obdiv k Jojo ještě zesílil,vím, že na příběh nezapomenu! A myslím si, že ten obraz existuje. Autorka si k němu jen vymyslela příběh a ženě na obraze darovala jméno. Oceňuji na knize, že ten fiktivní obraz necpali na obálku. Že nám autorka dala možnost si ho představit. Sami jsme si ho mohli namalovat...

NEVĚDĚL JSEM, CO JE OPRAVDOVÉ ŠTĚSTÍ, DOKUD JSEM NEPOTKAL TEBE.

Z knihy jsem si odnesla ještě něco: víra a naděje nás většinou neopouštějí. Když věříte, dokážete přežít. Naděje vám dává důvod žít.
Sophie doufala v dobro lidstva i v té strašlivé době. Věřila Němci... Sophie věřila ve svou lásku... A přežila.

Knihu doporučuji... Je tak strašně překrásná...

V ŽIVOTĚ JE SPOUSTA MNOHEM DŮLEŽITĚJŠÍCH VĚCÍ NEŽ VYHRÁVAT.

Kniha vzpomínek - Rowan Coleman

15. června 2016 v 20:17 | Anna 13
Kniha vzpomínek

Originální název: The Memory Book
Žánr: Román
Rok vydání: 2015
Počet stran: 370
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Claire má fungující manželství, dvě dcery, všetečnou matku... a Alzheimera. Dříve měla i práci, kterou milovala, ale kdo by zaměstnával učitelku, která trpí ztrátou paměti? Claire se zoufale snaží zachovat alespoň to, o co ji ještě nemoc nepřipravila, a tak si na radu terapeuta pořídí Knihu vzpomínek. Zapisuje momenty z minulosti i současnosti, protože ví, že brzy budou její řádky to jediné, co po ní manželovi a dětem zbude. Ví to, protože na stejnou nemoc zemřel její otec.
Dny tráví doma, v nedobrovolném uvěznění, protože každý odchod hrozí tím, že nenajde cestu zpátky. Postupem času přestává být bezpečno i doma: vynechávající paměť Claire znemožňuje vykonávat i ty nejběžnější, nejbanálnější činnosti. Výsledkem je nekonečná frustrace a zášť vůči blízkým, prokládaná zoufalou touhou využít každý vzácný okamžik, kdy se ještě může těšit z jasné mysli...
Román Kniha vzpomínek je neobyčejně silný příběh, smutný i povzbudivý zároveň. A Claire je literární hrdinka, která se každému čtenáři natrvalo vryje do paměti. I když ona sama paměť už téměř ztratila.


Můj názor: Tuhle knihu jsem si toužila přečíst již hodně dlouho. V knihkupectví mne upoutala jednoduchá, ale přitom hezká obálka v mých oblíbených barvách. Zaujaly mne kladné recenze na databázi knih a především téma knihy: nemoc Alzheimer.

NEJVÍC ZE VŠEHO SE BOJÍM, ŽE POZTRÁCÍM SLOVA.

O této chorobě jsem četla knihu Ještě jsem to já, která mne okouzlila a poprvé mne dopodrobna seznámila s touto nemocí. Do té doby, než jsem již zmiňovanou knihu přečetla, jsem si myslela, že nejhorší nemoc, kterou znám je rakovina. Teď vím, že to tak není, přesvědčila mne o tom i tato kniha. Pokud bych měla tyto knihy porovnat nevyzdvihnu ani jednu, protože obě poskytují úžasnou pohled na nemoc a její příznaky, obě v sobě mají spoustu citu a emocí, obě obsahují porci lásky a obě mají dopodrobna vystínované hrdiny, které si zamilujete...

KDYŽ JE LITERATURA NĚČÍ PROFESÍ, KDYŽ JI ČLOVĚK VYUČUJE, ČTE, ZNÁ A MILUJE, PAK BY SE MĚL ALESPOŇ POKUSIT TAKÉ NĚJAKÉ DÍLO VYTVOŘIT.

Tato kniha ale není jen o této nemoci. Když si to tak vezmeme, dotýká se jí jen okrajově. Je především o lásce a to více mateřské než partnerské. Tak nádherná slova o lásce k dceři jsem ještě nečetla. Miluji Claire a její Caitlin. Miluji Ruth a její Claire. Miluji Caitlin a její nenarozený zázrak. To co tu dcery s matkami prožívají je tak krásné. Líbilo se mi, jaký měli dcery s matkami vztah. Zamilovala jsem si scénu, kde Claire čte své malé, asi pětileté nebo šestileté holčičce, na louce mezi květinami, Janu Eyrovou. To bylo tak dojemné a překrásné.
A zapomněla jsem ještě na jednu lásku, kterou společně s hlavními hrdinkami sdílím: lásku ke knihám, ke slovům...

JAKOU SÍLU VLASTNĚ MAJÍ CITY, KDYŽ JE MŮŽE NEMOCNÝ MOZEK NEBO MALÁ EMBOLIE TAK ZMĚNIT A POKROUTIT? JSOU VŮBEC OPRAVDOVÉ?

Z knihy si budu pamatovat ještě jednu zajímavou osobu: dívku, která se v knize jen tak mihla. Dívku, kterou potkala hlavní hrdinka v metru. Možná je to vlastně hloupost, ale mě se fat zalíbila tím, že svou jizvu, kterou by jiní považovali za zhyzdění, zvýraznila drahokami a ukazovala všem na odiv.

SVĚT JE PLNÝ LIDÍ, KTEŘÍ SE BUDOU SNAŽIT SRAZIT TĚ NA KOLENA. ALE JSOU TO JENOM LIDI A VĚCI, ZATÍMCO TY, TY JSI TANEČNICE. A TANEČNÍCI JSOU NEPORAZITELNÍ.

Kniha je nádherná. Ukazuje nám lásku, city, emoce... Bude vám z ní smutno, ale zároveň vás nabije. Budete plakat i štěstím... Uvědomíte si, jak důležitá je pro každou rodinu Kniha vzpomínek...

SVĚT KOLEM TEBE SE MŮŽE ROZPADNOUT, MOZEK A TĚLO TĚ MŮŽOU ZRADIT, ALE TVOJE SRDCE, TVOJE DUŠE... TY ZŮSTANOU STEJNÉ. SRDCE A DUŠE ROZHODUJÍ O TOM, JAKÁ JSI.

Milý Johne - Nicholas Sparks

2. dubna 2016 v 11:02 | Anna 13
Milý Johne

Originální název: Dear John
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2010
Počet stran: 268
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: John Tyree je vojákem americké armády, kam se nechal naverbovat po střední škole jen proto, aby nějak naložil se svým bezcílným životem. Po letech strávených ve válce na Balkáně se vrací domů na pár dní... - aby se nečekaně a neodvolatelně zamiloval do dívky svých snů. Půvabná a laskavá Savannah jeho city opětuje a na jediný letní týden se celý svět stane hřištěm pro jejich lásku. Savannah se s Johnem rozloučí s jednoznačným příslibem - Jestliže se vrátíš, provdám se za tebe. Potom přijde 11. září roku 2001 - a svět se otřese v základech. John musí volit mezi slibem Savannah a přísahou, kterou složil pro svou vlast. Vrátí se do armády a Savannah slíbí, že na něj počká - jenže zároveň zjišťuje, že odloučení je pro lásku krutou zkouškou. Jednoho dne dostane osamělý voják kdesi v Iráku dopis, začínající oslovením Milý Johne...
Když se John nakonec vrátí zpět domů, místo milované ženy ho čeká nešťastný nemocný otec, který je odkázán na jeho pomoc. Johnovi zbývá ještě dlouhá cesta k pochopení skutečné lásky - i takové, která nás navždy a bolestně změní.
Kniha Milý Johne rozšiřuje řadu superúspěšných romantických titulů amerického bestselleristy Nicholase Sparkse. Příběh vojáka a mladé dívky je aktuální i věčný zároveň a Sparks je jeho mistrným vypravěčem, balancujícím na hraně smíchu, dojetí a smutku. Román Milý Johne patří mezi ty Sparksovy knihy, které se dočkaly filmového zpracování. Režie stejnojmenného filmu se ujal oscarový režisér Lasse Hallstrom, v hlavních rolích září Channing Tatum a Amanda Seyfried.


Anotace: Další od proslulého amerického autora oblíbených bestsellerů. Sparks je jedním z mých nejoblíbenějších autorů a já si jeho slova o lásce ráda čtu v klidu a pokud možno sama. Mají pak větší účinek...
Dle mého názoru je to nejlepší spisovatel, který píše příběhy protkané láskou, příběhy strhující, dojemné, napínavé, příběhy u kterých tečou slzy proudem a které se vám vpálí do srdce...

NEMŮŽU SI POMOCT, ALE MYSLÍM SI, ŽE KDYBY SE VE ŠKOLE UČILO O KNIHÁCH STEPHENA KINGA A CARLA HIAASENA, BYLO BY NA SVĚTĚ MNOHEM VÍC ČTENÁŘŮ.

Četla jsem jak jeho nejpopulárnější knihu lásky (Zápisník jedné lásky), tak i mou nejoblíbenější knihu od něj To nejlepší z nás. Četla jsem jich hodně, viděla jsem filmy, které se točily podle jeho knih. Kniha mne, ale vždy osloví více. Tato kniha, o které je dnešní recenze byla upřímná, opravdová, romantická, působivá, laskavá i krutá, strhující, napínavá, dojemná, smutná i vesela, aktuální, ale přitom věčná... Kniha to je krásná a já se chystám i na film, který právě stahuji...

I KDYBYCH ŽIL DO STA LET A PROCESTOVAL VŠECHNY ZEMĚ SVĚTA, NIC SE NEVYROVNÁ CHVÍLI, KDY JSEM POPRVÉ POLÍBIL DÍVKU SVÝCH SNŮ...

Líbí se mi, že i přesto, že jsou jeho příběhy někdy až sladce romantické, pořád v sobě mají i nehezké věci z našich životů jako jsou například nemoci či války. Líbilo se mi, že tu hlavní hrdina mluvil o Stephenu Kingovi, líbilo se mi, že se tu objevila porucha zvaná Aspergerův syndrom, o kterém jsem už četla a který mne fascinuje. Už méně ráda jsem četla o rakovině, která ale v této knize má šťastný konec a stránky, na kterých jste se ocitly v Iráku ve válce byly otřesné, odporné, ale citlivě napsané. S pochopením vysvětlené. Hlavní hrdinové byli úžasní... John byl neuvěřitelným mužem, který měl tak dobré srdce...

ROZDÍL MEZI ASPERGEROVÝM SYNDROMEM A AUTISMEM BY SE DAL SHRNOUT NÁSLEDOVNĚ: AUTISTA ŽIJE VE SVÉM VLASTNÍM SVĚTĚ, ZATÍMCO ČLOVĚK S ASPERGEREM ŽIJE V NAŠEM SVĚTĚ, ALE ZPŮSOBEM, KTERÝ SI SÁM ZVOLÍ.
PODLE TOHOTO MĚŘÍTKA BY ASPERGERA MĚLA VĚTŠINA LIDÍ.

První věta z knihy: Co to znamená opravdu někoho milovat? Na tu otázku se odpověď dozvíte až na poslední stránce, ale většina z vás ji budou znát patřičně o dost dříve. Kniha je krásné literární dílo, právem vynešené do nebes...

ZÍSKAL SIS ZVLÁŠTNÍ MÍSTO V MÉM SRDCI, BUDE TI PATŘIT NAVŽDY A NIKDO TĚ NEMŮŽE VYSTŘÍDAT. JSI HRDINA A DŽENTLEM, JSI LASKAVÝ A ČESTNÝ. JSI VZÁCNÝ A KRÁSNÝ ČLOVĚK, JOHNE...

Doporučuji tuto knihu a s ní i knihy Zápisník jedné lásky, To nejlepší z nás, Talisman a nebo třeba Noci v Rodanthe...

CO ZNAMENÁ SKUTEČNÁ LÁSKA?
TAKOVÁ LÁSKA ZNAMENÁ, ŽE JE PRO VÁS NĚČÍ ŠTĚSTÍ DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ VAŠE, I KDYBY TO PRO VÁS BYLO SEBEVÍC BOLESTNÉ...

Dítě smíření - Francine Riversová

5. března 2016 v 19:55 | Anna 13
Dítě smíření

Originální název: The Atonement Child
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2014
Počet stran: 312
Nakladatelství: Návrat domů
Vazba knihy: Brožovaná


Anotace: Všem, kdo žijí s bolestí z potratu, a jejich rodinám, které v skrytu a tichosti trpí spolu s nimi.
Příběh dívky z dobré rodiny, která měla před sebou báječná studentská léta na vysoké škole, ale po tragické události znásilnění je nucena řešit velké dilema a čelit nejistotě. Jak se k tomu postaví přítel? Co řekne rodina? Jak ji poradí lékař? Víra a naděje všech procházejí velkou zkouškou a každý je nucen zaujmout postoj, zda přijmout, či ukončit šanci na život, který právě vzniká.
Kniha známé americké autorky vyváženě a s pochopením přináší novou perspektivu z různých úhlů pohledu k jednomu z nejkontroverznějších témat dnešní doby.


Můj názor: Tak to bylo drama. Znásilněná dívka silně věřící v Boha, studenka vysoké školy, která po této tragické události otěhotní... Příběh plný emocí, silně a citlivě podaný, zabývající se především potraty, se mi moc líbil a opravdu hodně jsem nad ním přemýšlela. A já se obohatila o dva mé další názory. Názor o vysokém počtu potratů v našem světě a názor na křesťanskou víru...

TO JENOM JÍ SE ZDAJÍ SNY O DÍTĚTI, KTERÉ NECHALA POTRATIT?

Příběh se mi moc líbil, ale téměř všechny postavy se točí kolem křesťanské víry a tak je tento příběh trochu jinak založený. My, kteří nevěříme v Boha, nebo naše víra není tak silná, nebo o těchto věcech máme své vlastní představy, tak my bychom se na celou situaci dívali jinak. Kniha se točí nejen kolem znásilnění, ale hlavně o potratech. Když jsem knihu brala do rukou, čekala jsem bolest matek, které potratily samovolně. Ale zde se jedná o bolest žen, které se pro tento radikální čin rozhodly sami. V knize se objevil jen jeden případ samovolného potratu...

ČLOVĚK BY ŘEKL, ŽE JE MOŽNÉ STAVĚT ŽIVOT NA ZÁKLADECH SMRTI.

Jaký má názor na potrat znásilněná dívka, která dítě vnímá jako malého vetřelce? A co její rodiče, silní křesťané? Co si o tom myslí dívky přítel, kteří se hlavně bojí o svou pověst a budoucnost? Jaký na to má názor vedení vysoké školy, křesťanské školy? A co ženy, které už na potratu dobrovolně byli? Jak se cítí doktoři, kterou tuto práci denně vykonávají? V knize najdete názory mnoho mužů i žen, odborníků i obyčejných lidí, věřících,...

ZNÁT JI BYLO JAKO DÍVAT SE NA OHŇOSTROJ...

Jak já se na tohle dívám? Je těžké říci svůj názor naplno, ale já jsem o něm přesvědčená! Potraty jsou zlo, které na naší planetě pácháme. Proč opovrhujeme eutanázií, ale ne těmito nechutnými zákroky? Že je to skoro stejné? Tak to tedy rozhodně není. Jak si vůbec můžeme dovolit zasahovat do života, který nám byl darován? Copak se necítíte jako vrazi? Jak můžete sami se sebou žít? A proč se tolik bojíte? Proč asi ženy, které podstoupili interrupci nemohou tak často znovu otěhotnět? Protože totiž neznamená, že když nám bylo dítě dáno jednou, že je samozřejmostí počít dítě znovu. Někdo, kdo naše životy řídí už nám za ten hřích, který jsme napáchali nedovolí, abychom byli šťastni způsobem, kterého jsme se tak snadno a rychle zbavili. Je to TREST! Víte, že potrat je jedním z důvodů výskytu rakoviny? Možná si neuvědomujete, že váš čin může nejen zničit vaše tělo, ale poznamená vás na celý život a potrhá vám duši...

NEČINNOST JE SKUTEK SÁM O SOBĚ A MLČENÍ DOKÁŽE MLUVIT HLASITĚJI NEŽ SLOVA.

A jaký je můj názor na zde již zmiňovanou křesťanskou víru? Celá je postavena na lži. Nedokážu to popsat slovy. Já cítím, že je to špatně, vím to. A ví to i Anastasia. Křesťané si neuvědomují, že je Bůh neřídí, že provinit se můžou jen sami sobě. Že všechno na světě má svůj důvod. Jsou strašně svázaní... Jsou hloupí, protože se oddávají něčemu, co možná někdy ani sami pořádně necítí. Lidi, Bůh nám dal svobodu. Ano my jsme jeho lidé, ale můžeme si dělat co chceme. On nás stejně bude mít rád. A víte, vy křesťané, proč nás stvořil? Proč chtěl, abychom žili? Chtěl vidět naše štěstí a to, jak dokážeme milovat své děti...
Možná jsem ten názor vyjádřila ostře a možná jste mne úplně nepochopili, ale jak říkám: nedokážu své pocity popsat.
Nezlobte se za můj názor, který byl možná trochu drsný. Ale jednám přímo.
Tak to byli mé pocity z této knihy...

JAK SOUVISÍ NĚMECKO S POTRATEM?

Zápisník jedné lásky - Nicholas Sparks

6. února 2016 v 17:08 | Anna 13
Zápisník jedné lásky

Originální název: The Notebook
Žánr: Román pro ženy
Počet stran: 159
Rok vydání: 1998
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zápisník jedné lásky (1.díl), Svatba (2.díl)-----------

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Působivý milostný příběh se odehrává roku 1946 v Jižní Karolíně. Jedenatřicetiletý Noah Calhoun, válečný veterán z amerického Jihu, se po druhé světové válce vrací domů, aby začal nový život a obnovil zašlou krásu starého venkovského domu na plantáži. I když mu práce přináší uspokojení, stále ho rozechvívá vzpomínka na krásnou Allie, s níž se setkal před čtrnácti lety a kterou miloval hlubokou a upřímnou láskou.
Přestože se mu nepodařilo dívku znovu najít, nemůže zapomenout na jejich společně strávené léto. Pomalu se smiřuje s tím, že bude do konce života pouze vzpomínat, když se jeho milovaná náhle neočekávaně vrací do měta, aby se s ním setkala naposledy...


Můj názor: Četla jsem Talisman, To nejlepší z nás, Noci v Rodanthe,... Všechny tyto knihy se mi moc líbily a já si autora zařadila mezi mé nejoblíbenější a jeho knihy se pro mne v podstatě stali povinnou četbou. :) Jen chvíli trvá, než na vás v knihovně vyjde řada a tak jsem na ty jeho nejpopulárnější romány čekala dost dlouho. Vlastně stále čekám. Jeden jsem dnes, ale přečetla. A sice jeho nejpopulárnějí knihu: Zápisník jedné lásky... Co bych ke čtení této knihy řekla? To byl... ZÁZRAK!

TŘEBA JSME PŘED TÍMTO ŽIVOTEM UŽ ŽILI TISÍC ŽIVOTŮ A V KAŽDÉM Z NICH JSME NACHÁZELI JEDEN DRUHÉHO.

Příběh se ze začátku opravdu dost podobal knize To nejlepší z nás... Dva lidé se do sebe v mládí zamilovali, zažili spolu ty nejkrásnější chvíle života, dotýkali se ráje... Pak je něco rozdělí a oni se znovu sejdou po desetiletí jejich životů a uvědomí si, že se do sebe znovu zamilovali. Že se vlastně nikdy nepřestali milovat. Ale co bude dál? Tyto knihy mají opravdu stejný námět, ale úplně jiné rozuzlení, úplně jiná slova lásky...

VÍM JISTĚ, ŽE SE ZNOVU SHLEDÁME V JINÉM ŽIVOTĚ. ZNOVU SE NALEZNEME, A TŘEBA SE ZMĚNÍ HVĚZDY A MY SE BUDEME MILOVAT NEJEN V TOM NOVÉM ČASE, ALE I VE VŠECH DOBÁCH, KTERÉ MU PŘEDCHÁZELY.

A právě slova jsou zázrakem. Je zázrak, jak autor popisuje lásku. Ty slova se musí dotýkat každého. A já právě díky těmto slůvkům, postavám, které byly obě sympatické, krásné plantáži a dvou srdcím chci knihu domů...
Chci si z ní číst neustále dokola, neboť jsem opravdu ještě nikdy nečetla o takovéto lásce. Tato kniha je sama o sobě ZÁZRAK... A teď doufejme, že se nás každého jednou dotkne takováto láska... Láska, která nás unese někam, někam na tajuplné místo, kde budou labuťe...

JSI ODPOVĚDÍ NA KAŽDOU MOU MODLITBU. JSI PÍSEŇ, JSI SEN, JSI ŠEPOT, A JÁ JEN ŽASNU, JAK JSEM MOHL TAK DLOUHO ŽÍT BEZ TEBE.

Kniha je o lásce...
Objeví se v ní i stromy, rozbřesk, západ slunce, poezie a příroda. Život i nemoc. Štěstí. Jedna zátoka a bouře s lijákem, tak romantickým, jaký jste v životě nezažili...

POEZIE NEBYLA NAPSÁNA PROTO, ABY BYLA ANALYZOVÁNA. MĚLA BÝT INSPIRACÍ BEZ UDÁNÍ DŮVODU, MĚLA SE LIDÍ DOTÝKAT, ANIŽ JÍ POROZUMĚLI.

V knize se objevují verše z knihy Stébla trávy, ve kterých jsem našla sebe samu. Překvapilo mne to natolik, že jsem ochotná tuto starou knihu přečíst. Inspirovalo mne to. Je zvláštní, když samotná kniha ukáže cestu ke knize další.

JSI SEN, TVŮRCE ŠTĚSTÍ, UMĚLKYNĚ, KTERÁ ZAPŮSOBILA NA TISÍC DUŠÍ.

Knihu doporučuji všem romanticky založeným duším... Tohle vám vpluje do srdce samo... Já jsem se do příběhu zamilovala...
Tohle je láska...

JSI KAŽDÝM SMYSLEM, KAŽDOU NADĚJÍ A KAŽDÝM SNEM, JAKÝ JSEM KDY MĚL. A AŤ NÁS V BUDOUCNU POTKÁ COKOLI, KAŽDIČKÝ DEN, KTERÝ JSME SPOLU, JE NEJVÝZNAMNĚJŠÍM DNEM MÉHO ŽIVOTA.

A ještě pár citátů, které nelze opomenout:

...KAŽDÝ DEN BY MĚL BÝT PROŽIT HLEDÁNÍM KRÁSY V KVĚTINÁCH A V POEZII...
...NEMŮŽE EXISTOVAT NIC KRÁSNĚJŠÍHO NEŽ DEN STRÁVENÝ SE SNY, ZÁPADY SLUNCE A OSVĚŽUJÍCÍMI VÁNKY...
...ŽIVOT JE POSEZENÍ NA LAVIČKÁCH NEDALEKO STARÝCH ZÁTOK A SDÍLENÍ HLUBOKÉHO CITU...
...LÁSKY

Kdybys mě teď viděla - Cecelia Ahernová

16. ledna 2016 v 16:45 | Anna 13
Kdybys mě teď viděla

Originální název: If You Could See Me Now
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2015
Počet stran: 288
Nakladatelství: Motto
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: On je neviditelný. Ona nevěří na lásku. Mohlo by jim to spolu vyjít?
Od chvíle, kdy Ivan uviděl Elizabeth poprvé, miloval ji celým svým srdcem. Přeje si jen jediné - být navěky součástí jejího života. Sedává s ní v obýváku u televize, radí jí s výběrem barev při práci v designérském studiu, jemně svou lásku hladí po spáncích, než usne. Elizabeth však o ničem z toho neví - Ivan je totiž neviditelný kamarád jejího adoptovaného synovce Luka. Není ale ani v nejmenším vymyšlený! K smrti rád jí kuře a olivy, jeho oblíbená barva je modrá a má neobyčejný cit pro zklamané a dětské duše. Ivan takovým dětem pomáhá najít v sobě odvahu a neztratit se ve světě dospělých. Jen takové děti ho vidí. Když však Ivana jednoho dne spatří i Elizabeth, je to pro něj doslova šok. Postupem času odhaluje její nesplněné životní sny a zatvrzelé srdce, které se obrnilo proti možnému zklamání hradbou upjatosti a nepřístupnosti. Elizabeth, která omylem považuje Ivana za tatínka jednoho z Lukových kamarádů, se jeho prostřednictvím čím dál víc otevírá světu, a nakonec se do něj bláznivě zamiluje. Může však fungovat vztah, ve kterém svůj protějšek vidíte jen vy?


Můj názor: Jsem fakt ráda, že už mám dočteno. Dlouho jsem nevěděla jestli tento článek nezahrnu do rubriky Sci-fi a fantasy a pak mi došlo, že to někdo může přece jen považovat za skutečnost. I když mne to teda přišlo jako dost naivní pohádka...

HVĚZDY JSOU JAKO LIDÉ.
VYDAT SE ODLIŠNÝM SMĚREM JE TOTIŽ ZÁKLADNÍ PŘIROZENOSTÍ KAŽDÉ BYTOSTI A KAŽDÉ ŽIVÉ VĚCI.

Knížka pojednává o ženě, která je vystresovaná, má deprese, je jí stále zima, je nezdravě posedlá pořádkem a uklízením, v nic nevěří, neužívá si života, tvrdě pracuje a do svého života nevpouští jak barvy, tak lidi. Nesměje se, nespí. A pak je tu Ivan. Je neviditelný, pomáhá dětem, je šťastný, pro mě je pohádkový. A jak to tak v knihách bývá, tak se tito dva dají dohromady na krátký čas, ve kterém si ani nezačnou tykat. Mimochodem, taková drobnost mi fakt vadila...

EXISTUJE VŮBEC NĚCO, CO PRO VÁS ZŮSTÁVÁ JEN SNEM?

Knihu jsem si vybrala především kvůli autorce. Zbožňuji její knihu PS: Miluji tě a S láskou Rosie. To jsou knihy, které se staly bestsellery, knihy, podle kterých se točili filmy. Příběhy, které ovládly svět. Tato kniha byla, ale fakt přehnaná slaďárna, nebylo to skutečné, pohádka, která je pěkně naivní, ale styl psaní se vám bude líbit a vy knihu nakonec dočtete. Ztráta času to asi nebude, ale srdce se vám z ní také nerozbuší! Taková průměrná, spíše podprůměrná kniha...

LIDSKÁ MYSL JE JE TA NEJMOCNĚJŠÍ SÍLA NA SVĚTĚ. MYSL, KTERÁ V NĚCO VĚŘÍ, DOKÁŽE PŘESVĚDČIT TĚLO, ABY TYTO SNY UVEDLO DO ŽIVOTA.

Knihu nedoporučuji, pokud nehltáte naivitu, fantas magorii a přehnanou skadkost příběhu. PS: Miluji tě a S láskou Rosie však mohu jen vřele doporučit. Kdo ví, proč se to teď nepovedlo... :) :(

A ELIZABETH SE POUČILA, ŽE PŘEDSTAVY A SNY ČLOVĚKU JENOM LÁMOU SRDCE.

Noci v Rodanthe - Nicholas Sparks

29. prosince 2015 v 15:27 | Anna 13
Noci v Rodanthe

Originální název: Nights in Rodanthe
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2008
Počet stran: 150
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Adrienne Willisová je matka dvou dospělých dětí. Sedmnáct let po rozvodu s manželem, který ji opustil kvůli mladší ženě, pomáhá dceři pečovat o rodinu. Ta prožívá nejtěžší období života. Její muž totiž zemřel na rakovinu.
Adrienne už rezignovala na jakýkoliv milostný vztah, ale náhodou se setká s chirurgem Paulem Flannerem a okamžitě se do něj zamiluje. Paul obtížně hledá cestu k synovi, s nímž se návzájem citově odcizili. Platí krutou daň za bezohlednou honbu za kariérou, pro niž se v mládí rozhodl. Romantické prostředí konce sezony v severokarolínském letovisku Rodanthe na atlantickém pobřeží Spojených států naruší silná bouře, která se blíží z oceánu. To, co se děje v přírodě, je určitou paralelou osudů obou hlavních hrdinů. Bouře rámuje začátek jejich krátkého, tragického, ale naplno prožitého milostného vztahu.
Román Noci v Rodanthe je další Sparksovou knihou, která se dočkala filmového zpracování. Titulní roli v stejnojmenném filmu ztvárnil Richard Gere.


Můj názor: Moje třetí Sparkskovka! :) Doporučuji Talisman i To nejlepší z nás, které se staly knihami mého srdce. A teď se k nim přidal další příběh. Tajemné a bouřlivé Rodanthe, dva ztroskotanci, kteří našli svůj společný přístav. Ukotvili tam však?

UVĚDOMIL SI, ŽE JE ZAMILOVANÝ, ŽE JI MILUJE AŽ DO POSLEDNÍ DROBOUČKÉ VRÁSKY NA KRÁSNÉ TVÁŘI.

Sparkse mám ráda, protože vytváří nádherné příběhy. Jsem si jistá, že na knihu To nejlepší z nás nikdy nezapomenu. Noci v Rodanthe se daly přečíst za pár hodin a ten počet stránek, čas, který nad knihou strávíte hraje velmi důležitou roli. Hlavní hrdinové spolu prožili také jen pár romantických chvil, které však v jejich srdcích budou navždy. Ta délka té doby co s příběhem budete, ve vás vyvolá bouřlivé pocity, proto je podle mne dobré si tento příběh vychutnat najednou a ne si ho rozkouskovat...

ZA TĚCH NĚKOLIK DNÍ, CO JSEM S TEBOU STRÁVIL, SES STALA MÝM SNEM.

Hlavní hrdinové celkem sympatičtí, přenádherné místo, nečekaný a o to smutnější konec. Opět láska, která je tu přenádherně vystižena. Doporučuji všem romantickým a vnímavějším duším, kteří prahnou po takovýchto knihách jako já.

ČAS NAŠEHO ODLOUČENÍ MI JEN DODAL JISTOTU, ŽE CHCI TRÁVIT SVÉ NOCI PO TVÉM BOKU A SVÉ DNY VE TVÉM SRDCI.

Natočený je i dost úspěšný film, který určitě shlédnu. Podle traileru se mi to, ale nezdá moc dobré. Zdá se, že to bude úplně jiné než kniha. Nemám ráda filmaře, kteří se nedrží příběhů, které mají v knihách. Ať pak netočí filmy podle NICH, když pak neumí dodržet takové věci jako jsou vzhledy postav, věty, které pouštějí hrdinové z úst, oblečení, které mají na sobě a místa, kde se nacházejí.
Stejně se na něj asi kouknu.
Nicméně knihu převelice doporučuji...

NALEZLA LÁSKU A RADOST, NALEZLA SÍLU, O NÍŽ NIKDY NETUŠILA, ŽE JI MÁ, A NIC UŽ JÍ NIKDY TYHLE VĚCI NEVEZME.

Desátý kruh - Jodi Picoultová

26. prosince 2015 v 23:13 | Anna 13
Desátý kruh

Originální název: The Tenth Circle
Žánr: Román
Rok vydání: 2007
Počet stran: 360
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Stoneovi žijí na malém městě a nijak nevybočují z průměru. Čtrnáctiletá Trixie studuje na střední škole, otec Daniel je malířem komiksů a matka Laura profesorkou klasické literatury. Jejich poklidný rodinný život však končí v okamžiku, kdy Trixie oznámí, že ji její bývalý kluk znásilnil. Roztáčí se kolotoč událostí, který kromě ničivého vlivu na vzájemné vztahy všech zůčastněných přináší i spoustu otázek. Proč Trixie Jasona udala, když ho tolik milovala? Skutečně ji Jason znásilnil, nebo si vše jen vymyslela, aby se mu pomstila? Proč Daniel nikdy nemluvil o své minulosti? Jakého démona v sobě ukrývá? Proč Laura nebyla doma, když ji její dcera nejvíce potřebovala? A opravdu si každý musí projít všemi kruhy pekla?
Organickou součástí Desátého kruhu je komiks, jehož fiktivním autorem je jedna z hlavních postav románu Daniel Stone a autorem skutečným pak Dustin Weaver.


Můj názor: Moje první kniha od této uznávané autorky, která píše strhující příběhy obyčejných lidí a která je proslulá Vypravěčkou, kterou se chystám číst. Tato kniha byla velmi dramatická, psychika havních hrdinů byla brilantně vykreslená a Danteho Peklo dávalo příběhu tu šťávu. Nicméně kdyby byl příběh alespoň o padesát stránek kratší...

DOOPRAVDY VĚŘILA, ŽE UŽ VE ČTRNÁCTI MŮŽETE ZJISTIT, JAK VÁM LÁSKA DOKÁŽE ZRYCHLIT PRŮCHOD KRVE TĚLEM, JAK VÁM MŮŽE VYBARVIT SNY JAKO KALEIDOSKOP.

Rodina. Otec: malíř komiksů, který se od dětství stará o svou milovanou dceru, muž, který skrývá svou hrozivou minulost? Matka: univerzitní profesorka posedlá Danteho Peklem, která je svému manželovi nevěrná se svým studentem. Dcera Trixie, která se z malé holčičky proměnila v dospívající dívku vymetající večírky, zamilovaná. Její kluk se však o pár dní později stane obviněným ze znásilnění, právě této čtrnáctileté holky...
Postavy sympatické, Trixie jsem nějak nedokázala litovat, ale to neznamená, že jsem byla na straně toho machra. Otec s nejasnou minulostí byl úžasný už jen tím, jakou lásku cítil ke své dceři a nenávist ke všem, kteří se jí pokusily dotknout...

DEJ POZOR NA TO CO SI PŘEJEŠ. MOHLO BY SE TI TO SPLNIT.

V knize nebyla žádná zbytečná omáčka okolo. Je to silný příběh, který vám ukáže cestu peklem, ale otevírá vám přitom skutečnou, mnohdy děsivou pravdu znásilněné a její rodiny... Pro ty, kteří jsou zvyklé číst více knih navíc, tak u této to opravdu doporučuji. Je dobré si tuto četbu překřížit něčím jiným. Méně psychicky vyčerpávajícím.

NEJSME TAKOVÍ, ZA JAKÉ SAMI SEBE POKLÁDÁME. JSME TÍM, KÝM PŘEDSTÍRÁME, ŽE SE NIKDY NEMŮŽEME STÁT.

Poslední stránky vás možná budou nudit, možná budou ty nejlepší. Mne přišly trochu zbytečné a příběh se nezáživně natahoval, přitom se to celé mohlo vyjasnit mnohem rychleji. Příběh vám, ale určitě něco dá a vy četby nebudete litovat...

PROČ MÁŠ DOJEM, ŽE MUSÍŠ MLUVIT, ABYS NĚCO ŘEKLA?

Doporučuji lidem, kteří milují psycho a silné příběhy ze života... Už se těším na další knihu od této autorky protože píše a myslí, fakt dobře...

KDYŽ PROVEDEME SVÉ DÍTĚ PEKLEM, DÁ SE TO NAZÝVAT DRSNOU LÁSKOU?

To nejlepší z nás - Nicholas Sparks

10. prosince 2015 v 16:28 | Anna 13
To nejlepší z nás

Originální název: The Best of Me
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2013
Počet stran: 304
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Zfilmováno-----------


Anotace: Každý by chtěl věřit tomu, že existuje nekonečná láska. Amanda a Dawson tomu také věřili. Poznali se na střední škole. Když se do sebe zamilovali, mysleli, že spolu zůstanou navěky. Jenže rodina Amandy patřila k místní honoraci, kdežto předci a příbuzní Dawsona byli do jednoho kriminálníci, jichž se všichni v malé městě Oriental odjakživa báli. A ačkoliv se Dawson rozhodl, že ve stopách své rodiny nepůjde, dobře se učil, vyhýbal konfliktům, a nakonec raději utekl z domova, mladé lásce nebylo přáno. Nepřízeň okolí i nešťastná nehoda způsobily, že se cesty Amandy a Dawsona na dlouhou dobu rozešly.
Nyní se téměř po čtvrtstoletí znovu v Orientalu potkávají na pohřbu společného známého, aby tak splnili jeho poslední vůli. Ani jeden z nich není šťastný. Dawson žije sám, pracuje na ropné plošině a tajně podporuje rodinu, kterou nešťastnou náhodou připravil o otce. Amanda je vdaná, má děti, ale vztah s jejich otcem alkoholikem, poznamenaný smrtí malé dcerky, dávno ztroskotal. Společné vzpomínky i důvěrně známé prostředí zůsobí, že se staré city vracejí s novou silou. Příležitost změnit život je na dosah ruky a přesvědčení, že jejich láska je osudová a překlene věky, znovu ožívá. Ale zároveň s ním i otázka, čeho všeho je člověk ochoten se vzdát, je-li to potřeba...


Můj názor: Již druhá kniha od Sparkse, kterou jsem četla. Doporučuji tedy knihu Talisman, kterou jsem přečetla ještě před založením tohoto blogu. Proto tady tedy na ni nenajdete recenzi. Mimochodem byla skvělá, stejně jako stejnojmenný film. Ale teď je tu jiná kniha: To nejlepší z nás...

DÍKY TOMU VZPOMÍNÁM NA DOBU, KDY JSEM JEŠTĚ VĚŘIL, ŽE MOJE SNY SE MŮŽOU USKUTEČNIT.

Kniha vypráví příběh dvou lidí, kteří se do sebe zamilovali již na střední škole, ale pak jim hvězdy nepřáli a oni se na čtvrtstoletí rozdělili. Jejich vztah byl tedy ukončen a i když na sebe stále mysleli, považovali svůj vztah za ukončenou záležitost. Stejně se, ale ještě sešli. Ještě jednou, naposledy... Rozdělí se nebo zůstanou spolu? Stále se milují, se životy, které žijí nejsou spokojeni. Můžete předvídat leccos, ale stejně se asi zmýlíte a pak budete valit oči nad slovy v knize, kterým neuvěříte...

LÁSKA KONECKONCŮ VŽDY VÍC VYPOVÍDÁ O TĚCH, KTEŘÍ JI CÍTÍ, NEŽ O TĚCH, KDO JSOU MILOVÁNI.

Dawson byla úžasná postava. Nádherné jméno, tělo, duše... Byl svůj, dokázal milovat a byl milován. Jeho osud vám neprozradím i když strašně chci... :) Zachránil dva životy před jistou smrtí, jeden však nehodou ukončil...

NAKONEC ONA TAKOVOU LÁSKU, PRO NIŽ STOJÍ ZA TO RISKOVAT VŠE, LÁSKU, KTERÁ JE VZÁCNÁ JAK DOTEK RÁJE, POZNALA.

Amanda byla sympatická dívka, která se zamilovala do tajemného kluka, i když mohla mít jakéhokoliv frajírka ve městě... Byla neuvěřitelně silná, ale nedokázala se řídit svým vlastním srdcem a to byla škoda, kdyby se rozhodla jinak, mohla změnit úplně všechny životy postav v knize! Nebo nakonec ne? Byly chvíle, kdy jsem se na ní i šíleně naštvala a nedokázala jsem číst dál...

VÁŠ SYN POTŘEBUJE NOVÉ SRDCE.

I tahle kniha má své, jak se říká: mouchy. V knize vystupují dva trapní kriminálníci, kteří děj knihy vysloveně kazí. Jsou sprostí a do takovéhle romantiky se mohly zapojovat co nejméně. Škoda. Nicméně knihu si musíte přečíst už jen díky přenádhernému místu, které je jako z pohádky. Až poznáte a uvidíte, tak uvidíte...

ALE ONI MI VZALI MOJE SRDCE, MAMI...

Ten konec vás chytne za srdce. SRDCE..........................................................................................

Mne to ohromilo a nikdy na to nezapomenu.

Než jsem tě poznala - Jojo Moyesová

24. listopadu 2015 v 21:55 | Anna 13
Než jsem tě poznala

Originální název: Me Before You
Žánr: Román pro ženy
Rok vydání: 2013
Počet stran: 407
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

-----------Chystá se filmové zpracování-----------


Anotace: Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, dlouholetého přítele a svět končící s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louisa měnit musí. A tak přijme jednu velmi neovyklou nabídku.
Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud.
Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a cynického Willa a optimistickou a upovídanou Louisu. Přesto tyto dva svede osud dohromady. Willova matka totiž Louisu najme na šest měsíců jako ošetřovatelku. A tak se bývalá servírka začíná pomalu zaučovat novému řemeslu, aniž by tušila, že na tom, zda uspěje, bude zanedlouho záviset Willův život.
Neobyčejně citlivý romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.


Můj názor: Moje třetí kniha od Jojo. Strašně jsem se na ni těšila, protože podle ostatních je tou nejlepší. U mě je teda na stejném prvním místě se Stříbrnou zátokou. Nicméně jsem nikdy nečetla knihu s takovým nábojem, s takovým silným námětem, s takovými myšlenkami na smrt a s takovou láskou...

MÁM STO SEDMNÁCT DNŮ, BĚHEM NICHŽ MUSÍM WILLA TRAYNORA PŘESVĚDČIT, ŽE MÁ PROČ ŽÍT.

Will byl úžasný muž, ale já jsem od začátku věděla jak to dopadne. Nečekala jsem však tak emotivní, nádherné poslední scény, u kterých nešlo nebrečet. Vím na 100%, že na tento příběh nezapomenu...

KDO JSEM, ABYCH MU MOHLA ŘÍKAT, JAK MÁ ŽÍT?

Kniha je samozřejmě úplně úžasně psaná, jako vždycky od Jojo. Je to neovyklý, velmi neobvyklý příběh o lásce, smrti a o tom, jak vás jedna jediná vteřina změní a vy už nemůžete být tím, kým jste bývali a kým chcete být. Proto Willa chápu, proto mu rozumím. A zdá se, že mu nakonec porozuměla i Louisa...

JE ÚNAVNÝ TAKHLE ŽÍT - ZDRAVÍ LIDI NEMŮŽOU NIKDY ÚPLNĚ POCHOPIT, JAK MOC JE TO ÚNAVNÝ.

Myslím, že můžu prozradit o čem kniha do hloubky je, protože vás to navnadí si ji přečíst, ale pokud chcete, aby se vám příběh pomalu odlupoval kousek po kousku a vy jeho jádro objevili postupně, tak si tento odstavec nečtěte. Kniha je o muži na vozíku, který se do půl roku chystá spáchat morální sebevraždu. Louisa je obyčejná zdravá a trochu trhlá holka, která nastupuje jako jeho ošetřovatelka. Brzy pochopí, že její úkol je úplně jiný a ona musí toho mrzutého Willa do půl roku přesvědčit, že má proč žít. A samozřejmě tu vzniká něco krásného jedinečného: láska...

UVĚDOMILA JSEM SI, ŽE SE BOJÍM ŽÍT BEZ NĚJ.

Knihu doporučuji úplně všem. Je jedno jaký žánr knih čtete, protože tahle kniha zaujme každého. Pojednává o smrti, která se týká úplně každého. O sebevraždě a pohledu na ni. Budete nad tím přemýšlet strašně dlouho a utvoříte si na to svůj vlastní názor. Většina lidí totiž sebevraždu odsuzuje nebo neví co si o ní má myslet...

NA SVĚTĚ UŽ NENÍ MOC VĚCÍ, KTERÉ BY MĚ TĚŠILY, ALE S TEBOU JSEM BYL ŠŤASTNÝ.

Za sebe říkám, že se mi konec líbil. Jsem ráda jak to skončilo, tak to mělo být a tak je to správně. A co vy? Čtěte, přemýšlejte. Přeji všem příjemně strávený čas nad touto boží knihou...

Poslední nádech - Lucy Clarkeová

7. listopadu 2015 v 13:50 | Anna 13
Poslední nádech

Origiální název: A Single Breath
Žánr: Román
Rok vydání: 2015
Počet stran: 304
Nakladatelství: Grada
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Anotace: Eva je vdaná pouhých deset měsíců, když její manžel Jackson při jednom ze svých rybářských výletů tragicky zemře. Jeho tělo však není nalezeno... Sklíčená Eva se odhodlá k návštěvě Jacksonovy rodiny v Tasmánii, s níž se do té doby nikdy nesetkala. Doufá, že budou truchlit společně a že se tím její zármutek zmírní. Místo toho však zjistí, že muž, kterého tak hluboce milovala, byl ve skutečnosti někým úplně jiným. Jacksonův otec a bratr jí postupně odhalí Jacksonovu minulost a Eva s hrůzou zjišťuje, že jejich manželství bylo postaveno na podvodu. Že vše byla jedna velká lež... Dokáže jít Eva dál, nebo ji lži jejího manžela budou pronásledovat navždy.


Můj názor: Knihu jsem četla dva týdny. To je opravdu dlouhá doba na to, že kniha není ani trochu nudná, že má jen 300 stránek a dobře se čte. Knihu jsem nemohla číst, protože jsem byla psychicky vyčerpaná a nedokázala jsem se na ni soustředit. Nakonec jsem, ale knihu dočetla a jsem zase nadšená...

NAŠE BUDOUCNOST BYLA VŽDYCKY POUHÝM SNEM.

Kniha vypráví příběh mladé ženy: porodní asistentky a jejího manžela: lháře a sobce. Od začítku knihy jsem ho neměla ráda, ale to byl jen můj vnitřní pocit. Třeba vám ho bude líto. Kniha má nádherný spád a spoustu zápletek a zvratů, u kterých se přistihnete, že jste jaksi zapomněli dýchat, což je celkem ironické, vzhledem k tomu, že se kniha jmenuje Poslední nádech. :)

UŽ JSI TO PÁRKRÁT UDĚLAL. UTEKL JSI OD POŽÁRU, UTEKL JSI OD MANŽELKY A SYNA A UTEKL JSI ODE MNĚ. A POŘÁD JEŠTĚ UTÍKÁŠ...

Některé zápletky jsem tušila předem, ale tato kniha byla jedna z mála, která mne nepřestávala překvapovat a šokovat a kde všechno tak hezky plynulo, jako ty vlny v té zátoce. Nádherné prostředí exotické Tasmánie vás zahřeje a navodí ve vás letní atmosféru.

VÍM, ŽE JSOU V ŽIVOTĚ CHVÍLE... TY STĚŽEJNÍ CHVÍLE V ŽIVOTĚ, KDY VŠECHNY MOŽNOSTI ZÁVISÍ NA TOM, CO UDĚLÁM PŘÍŠTĚ... A JÁ TO VŽDYCKY ZKAZÍM.

Proč? Otázka, kterou si přečtete v knize mnohokrát a která je pro příběh klíčová. Sama přemýšlím, jestli bych na místě hrdinky chtěla znát všechna proč?.

ČEMU BYS DALA PŘEDNOST? VĚDĚT VŠECHNO, CO TEĎ VÍŠ, NEBO ZŮSTAT V TEMNOTĚ?

Příběh lásky, podvodů, lží, pochybností, exotiky, podmořského světa, smrti a strachu si zamilujete.
Doporučuji všem...

JÁ LITUJI MNOHA VĚCÍ. VYCHÁZEJÍ JAKO ZKROUCENÉ VĚTVE KOŘENŮ ROZHODNUTÍ, KTERÉ JSEM UČINIL, KDYŽ MI BYLO 15 LET...

Knihu si rozhodně přečtěte a nezapomeňte na Poděkování autorky, kde nádherně s úctou a láskou píše o svém manželovi.

UVĚDOMILA SI, CO VŠECHNO SE MŮŽE ZMĚNIT JEDNÍM NÁDECHEM...

 
 

Reklama